» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Charakter člověka je jeho osudem."

Hérakleitos

počet přístupů: 2141351

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29004 příspěvků, 4550 autorů a 303506 komentářů :: on-line: 11 ::

:: Zážitky z brněnské tramvaje ::

Křupající štoudev	publikováno: 15.06.2009, 9:40

Ne! Žádné šaliny! Já to slovo prostě nesnáším! V Brně studuju a smířil jsem se s tím, že mě naučili pít Starobrno, že mě naučili chodit na Špilas a fandit Kometě. Ale to děsivě infantilní slovo, to mě nikdy nikdo nenaučí používat! Proto se to jmenuje "Zážitky z brněnské tramvaje".


	Nastupuji do tramvaje a chytám se nejbližšího držítka u dveří. Tramvaj je teď, v pozdní večerní hodinu poloprázdná, ale sedět se mi nechce. Je načase vyrazit do Bystrce a splnit ono poslání, kterému jsem v tento den předurčen. Dívám se na hodinky. Vteřinová ručička divoce buší, buší o sklíčko tak jako krev v mých žilách. Je opravdu pozdě večer a nad Brnem zvolna sněží. Ušlapaný sníh, přinášený na podpatcích bot a drobné vločky na tmavých kabátech sice rychle tají pod silou ohromně přetopeného prostředí, nikoli však ta podmračivá nálada, která z lidí sálá skrze jejich mrazem vybělené tváře a ruce. Kdyby jen tušili... Přímo naproti mně sedí paní, jedna z těch osob, které se ono „milieu“ večerních tramvají v zimě vždy s úspěchem obloukem vyhýbá. Celou dobu si mě prohlíží. Vidím na ní, jak ráda by začala rozhovor, jen stále ještě neví, jak. Nehodlám jí to usnadňovat. Netuším, jak si lidé onoho typu vybírají v hromadné dopravě své oběti, které předloží svůj trpký život sužovaný různými nemocemi, nepřízní ze strany vnuků a zdravotnickými poplatky týhle zavšivený vlády. Mohu se stokrát obrnit nepřístupným výrazem v obličeji, mohu sbeevíc pokoutně hladit v klopě mého kabátu revolver, určený pro mou misi v Bystrci. Tihle lidé jsou ale jako vosy. Vosy těžko umlčíš revolverem. V tom se to stane... za mými zády se ozve stále se přibližující tlumené supění. Letmý dotyk o můj bok a náhle se přede mnou zjeví ruka. Ruka ne nepodobna temnému pařátu, pahýlu, co zbyl z bleskem zasaženého stromu. A na jeho větvích trůní několik krkavců – právě tak jako na této ruce trůnily četné tlusté prsteny z toho nejšpinavějšího zlata, jaké jsem kdy viděl. A mezi tím vším, na dlani položená placka... REVIZOR! Prudce jsem se otočil a pohleděl do tváře vysokého muže. Jeho tvář byla ještě bělejší než tvář všech lidí okolo a jeho oči... oči jakoby patřily již dvacet let mrtvému člověku. „Vaši jízdenku, prosím,“ pronesl kovovým hlasem. Pomyslel jsem, že nikdy nepochopím, proč tuhle práci dělají vždycky lidi téhož typu. Vysocí, s čepicí nebo kloboukem zasazeným hluboko do očí, v dlouhém temném plášti... vypadají jako osamělí bojovníci dávno skončených válek, stále bloudící po temném bojišti. Vypadají jako škunery zvolna se plavící po vlnách nekonečného strachu a beznaděje. Vypadají jako středověcí doktoři v maskách s dlouhými zobáky, kteří chodili od domu do domu za pacienty postiženými smrtelným morem. Beze slov jsem nahmatal tramvajovou průkazku a předložil ji tomu muži. Jediný pohyb panenek v jeho očích na dobu platnosti a hned mi ji podával zpět. Slovo „Děkuji.“ z jeho úst znělo jako slabě slyšitelný šelest v koruně vysokého stromu. Jakmile se vzdálil, ztěžka jsem dosedl na nejbližší sedačku. Dostal jsem chuť zapálit si cigaretu...


celkové hodnocení autora: 87.8 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 3		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 2.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.5		tisk příspěvku

počet komentářů: 6		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 27		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

STANÍK	20.06.2009, 23:20:39

Tak to jsem měl štěstí na jinak vyhlížející revizory. Celkem slušné dílko, ale nějak tomu něco chybí. Nevím přesně co, nemá to však správný šmrnc.

DaNdÝ	15.06.2009, 17:34:34

psát o trmvaji není opravdu nic nového, zrovna dnesk jsem někde v kritice četl jak někdo hlásil, že už ho ser jak všichni píšou o tramvajích. Ale tvůj perexový přístup k šali... k tomu označení tramvaje se mi zamlouval. Nu a vpravdě si tu jízdu pojal taky doti originálně, na počátku jsem váhal ale pak ten popis revizora, zvlášť ta středověká morová maska hmmm Ten revolver jsem taky jaksi nepochopil - takhle vypadal jako prázdnej motiv. aspoň si myslím třeba že si s ním šl pohrát na tom konci, že by váhal esli vytáhnout průkazku nebo ten revolver, nevím, prostě aby se ten motiv zopakoval. Vosy těžko umlčíš revolverem - nebylo by lepší vosu těžko trefíte revolverem? nevím detail jen papadlo... ale ne dyž to všechno tak skloubím, klidně dávám za jedna, je to takovej zvláštní textík

Matthias	15.06.2009, 12:21:13

Odpověď na příspěvek od uživatele: Matthias* ze dne 15.06.2009, 12:20:06* ...teda čte...

Matthias	15.06.2009, 12:20:06

Máš smůlu, v Brně nejezdí tramvaje ale Šaliny :-DDD Rád bych dodal, že jsem Brňák a StaroBahno mi přijde hnusný a na nějakou Kometu kašlu :) Máš tam akorát pár překlepů a mohlo to být napsaný přehledněji... Ty dlouhý odstavce se blbě čtou a je těžký vydržet až do konce... A přijmou řeč začínej vždycky na novým řádky.. Asi takhle: Prudce jsem se otočil a pohleděl do tváře vysokého muže. Jeho tvář byla ještě bělejší než tvář všech lidí okolo a jeho oči... oči jakoby patřily již dvacet let mrtvému člověku. „Vaši jízdenku, prosím,“ pronesl kovovým hlasem. Hned se to pak lépe píše...

Sakora	15.06.2009, 11:43:20

Perex mě přesunul v čase do dob studií v Brně. První dva roky jsem zarputile říkala tramvaj a dnes s nostalalgií po těch zlatých časech říkám i v Praze jedině ... "šalina". V textu jsem cítila tajemno, nebo temno (to je tím revolverem)? Ale právě tím naznačením "mise" v Bystrci, které pak zcela vyšumělo, jsem byla ze závěru trochu rozpačitá. Popis revizora mi připadá nevšední, ale tak nějak nevidím žádnou spojitost mezi ním, tramvají, tou ženou a hlavním hrdinou. I když jako "zážitek" - viz nadpis díla, to asi stačí.

Ekyelka	15.06.2009, 9:27:06

Zdravím. Vlastně je určení města zbytečné - stejní revizoři jsou v Opavě v busech, v Praze, ve Vídni, v Paříži (a nejspíš i jinde, já je potkala jen v těchto městech). V tomhle ohledu je text nezařaditelný, nad...místní (ekvivalent slova nadčasový - omlouvám se, ale opravdu nejsem schopna hledat správné slovo). Zdálo se mi však, že cosi textu ještě chybí, jakýsi nejspodnější proud. Poetika textu na jedné straně a banální setkání s revizorem na druhé - a mezi tím chlup, který by to geniálně propojil. Tím nechci říci, že by byl text špatný, nedobrý, nedotažený - jde spíš o 0,1% chlupu pro věčné nespokojence. Poslední dotažení, které by propojilo vše a všechny v tramvaji.