obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Polibek je krásný vynález přírody, jak zastavit řeč, když už jsou slova zbytečná."
Ingrid Bergmanová
obr
obr počet přístupů: 2915452 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39671 příspěvků, 5755 autorů a 391154 komentářů :: on-line: 2 ::
obr

:: Z Afriky? (část druhá) ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Pelion a Šíma, narovinu, zpříma!
 autor Pelion publikováno: 30.06.2009, 5:58  
Letiště v Nairobi bylo svědkem dramatického útěku. Šíma se zmínil Pelionovi o bájném pokladu. Ale řekl mu opravdu všechno? Nové dobrodružství už zastavit nejde…
 

      Na jih míří různé vozy, potkat lze i mezky, kozy. A také dva dobrodruhy, kteří sedí v autě s pruhy.

      Parkoviště u marketu. Dojde tady zase k střetu? Pelion chtěl vysvětlení, proč tu nikdo s Šímou není. Proč podrazil druhy svoje a zmocnil se toho stroje? Šíma mu řek, o co běží. Tvářil se jak mayští kněží z Chichen Itzá chrámu. Připomínal lámu. Přerostlého skauta. Zatím uvnitř auta panuje klid, pohoda. Pelion jak vévoda:

„Koupím zámek, lesy, pole…“

„Tak to bude nářez, vole.“

      Vypadá to na idylku. Slunce praží do zátylku, hrdinové žízeň hasí, nadávají na počasí. Šíma zkoumá zavazadla, zda cháska nic neukradla. Pelion má banán v puse a přemýšlí v jednom kuse. Prohlíží si atlas světa. K uším Šímy letí věta:

„Hezká knížka, obal, kůže. Myslím, že nám nepomůže.“

„I Šíma se v mapě ztrácí. Tu máš sklíčko zvětšovací. Prostuduj si fotky tyto. Vidíš, co je v trávě skryto?“

„Vypadá to zajímavě. Skoro jako na Moravě. Rovinka a sem tam skály,“ suché rty se pousmály. „Získal jsi mě, Šímo, právě. Tohle oba zmáknem hravě. Žádný prales. Jen kus stepi. Najdeme to, nejsme slepí.“

„Pelione, vrať mi lupu. Je tam ovšem zákaz vstupu.“

„Zákaz vstupu? To je skvělé! Tohle je hra pro dospělé. Už se těším, Šímo, vole. Na terén a na výmole.“

„Je tu problém, přítelíčku.“

„Co máš, Šímo, na srdíčku?“

„Savana nás čeká žhavá, všelijaká havěť dravá i zvířata masožravá. Však peněz se nedostává,“ na rovinu řekl Šíma, očičkama šilhal psíma.

„Financoval jsem už jednou tu výpravu ošemetnou, kdy jsme oba naletěli a z ostudy kabát měli. Vyjádření mé je stručné. Ty máš, Šímo, konto tučné!“

„Jak jen to říct, Pelionku? Měl jsem slabost pro baronku, také něco spolkly karty, chytil jsem se špatné party, kasina mě podojila, hrál jsem si na lidumila, banka limit stanovila, no a teď jsem za debila. Naletěl jsem podfukářům, památkářům i lichvářům, když mi Bouzov prodat chtěli. Nekalé však plány měli. Záloha tři miliony. Zbylo mi jen na bonbóny. Také různé automaty jsou s mou bídou úzce spjaty. A nějaké statisíce stála moje expedice. Zbytek jsem já trouba vsadil, jak mi jeden blbec radil. Bayern Mnichov podleh Brémám a já žádné prachy nemám.“

„Já jsem, v ohni, tvé želízko? Proto je tu banka blízko? Proto ty mě sebou bereš? Šímo, říkám, už mě sereš!

„Nebude tam žádná fronta. Převedeš jen na má konta miliónek na výdaje.“

      Na rovinu Šíma hraje? Opravdu je na mizině? Či je prostě jenom svině, co chce obrat kamaráda a intriky má moc ráda? Pokryje to jeho dluhy? Či má v plánu najmout sluhy? Pan Pelion k tomu svolí? Nedostane Šíma holí? Po financích touží oba. Taková je dneska doba.
Všelijací šarlatáni, silnou vůní peněz hnáni, intrikují, kradou, šidí. Dojné krávy mají z lidí.

„Milión? To není málo. To mě, Šímo, rozesmálo. Vůz je plný různých věcí. Je tu přístroj naváděcí, stany, deky, spacáky, trika, bundy, tepláky. Máme také jídlo, pití. Prostě všechno pro přežití. Předmětů je tady kupa. Tak nedělej ze mě hňupa!“

„Tak poslouchej, skrblíku. Neuznaný básníku.“

„Já jsem básník, vole, Šímo! Geniální, řek bych, přímo.“

„Jedno staré moudro tvrdí: Samochvála pěkně smrdí! Dej peníze, já dám zlato. Myslím, že to stojí zato.“

„Zvědavý přec, Šímo, budu. To chceš tady koupit půdu? Znám tě, lumpe, velmi dobře. Podobný jsi třeba kobře. Nebezpečně jedovatý. Jsi grázl. Ty nejsi svatý. A máš sklony ke krádežím. Já si svoje prachy střežím.“

„Jsou to prachy na úplatky, na cestu tam a pak zpátky. Úředníci nejsou hloupí. Ne každý se lehce koupí. A agenti, policie? Nikdo nám nic nepřišije. Až to zlato budem míti, napočítám do dvacíti, přiletí tři silné stroje, všechno bude mé i tvoje. Kdyby chtěli, už nás mají. Souřadnice naše znají. Každá sranda něco stojí. Pelion se toho bojí?“

„Sepíšeme o tom doklad! Kdyby nešlo o ten poklad, roztrhnul bych tě jak hada. Plakala by tvoje brada.“

„Pelione, zanech zlosti, vyber něco v hotovosti. Tak běž, mají otevřeno. Nezapomeň moje jméno. Na můj účet převeď sumu. Po cestě kup láhev rumu. Bude se nám hodit jistě v nehostinném, chladném místě.“

      Pelion, tvář zachmuřenou, srazil se s neznámou ženou. Pomalu se šoural k bance pohybem chromého kance.

„Co jsi, Šímo, za nestvůru? Vytváříš mi v hlavě můru.“

„To je tempo přímo šnečí. Pro pár drobných tolik řečí!“

      Koho prachy rozradostní? U vchodu rám bezpečnostní. Ozbrojený Rambo – strážný. Zamračený, tichý, vážný. Dokonce měl blízko k pláči. Pelion sed k počítači. Zadal jméno užívací. Jednoduchou operací převedl tu tučnou sumu. Vybral drobné, láhev rumu. Cesta zpátky, automobil. Šíma ho pak napodobil. Kompjútr už data třídí, obšťastňuje konta lidí. Holt, úplatky světem vládnou. Bez nich nemáš šanci žádnou.

„Pelione, hlavu vzhůru! Před sebou teď máme túru.“

      Zařízeno všechno v bance? Nepoznal tu nikdo psance? Tu jim lidé neublíží. Vše proběhlo bez potíží. A tak tranzit krajem fičí, špatné cesty pláště ničí. Snad je smysly dobře vedou. Dojedou či nedojedou?

      Vítr fouká, motor přede. Od Nairobi na jih jede vůz popsaný reklamou. Zda mě oči neklamou, Pelion v něm s Šímou sedí. Po krajině oba hledí. Byť v patách jim nikdo není, jsou poněkud zamračení. Jako když se bouřka blíží, jako mraky nad Paříží. Daleko jsou všichni lotři a nebe je plné modři. Motor škytl, ještě jednou, najednou jim tváře blednou. Copak z toho asi vzejde? Bez nafty to přece nejde. Pelion jak dlaždič kleje, Šíma hledí na displeje:

„Jsem špatných zpráv, chlape, posel.“

„Ne, ne, Šímo, ty jsi osel!“

Šíma výraz neviňátka: „Podcenili jsme to zkrátka.“

„Obvinění mě hned zprosti. Ty jsi to měl na starosti!“

„Nalijme tam třeba vodu, nebo šťávu z manga plodu.“

„Ze všeho hned děláš frašku. Nepříjemný, hloupý, šašku!“

„Nedělej tu ze mě lumpa! Není někde poblíž pumpa?“

„Sám jsi velké čerpadlo, co má konta rozkradlo!“

„Prskej, prskej sebevíce. Je to dobrá investice!“

„Já ti tleskám, Šímo. Bravo! Ty ušatá oslí hlavo!“

„Nenadávej, debile, a chovej se zdvořile!“

„O tvou hubu pěst se otře! Vydřiduchu, bídný lotře!“

„Urážky si znamenám. Předhodím tě hyenám. Když nás čapnou, budem v řiti. Což tak se zas udobřiti?“

„S tebou, Šímo? Vyloučeno! Protože máš v hlavě seno.“

      Hádka na dvě hodiny zaměstnala hrdiny. Všechno slovní hašteření v divočině dobré není. Pochopili to pak oba. Rozplynula se ta zloba. Nejnutnější z auta vzali. Jídlo, pití, cyankáli. Copak chtějí dělat s jedem? Neprozradím vám to předem.

      Situace k pohledání. Dva muži jdou bez přestání. V divočině beze zbraní. Neustále oba žvaní. Zde není čas na deprese. Každý z nich svůj batoh nese. Pan Pelion s panem Šímou. V stínu stromů lvice dřímou. Majestátní. Dech se tají. Turistů si nevšímají. Lvi a u nich konipasi.

„Posral jsem se, Šímo, asi.“

      Ze ZOO, kde lvi jsou v kleci, kdykoliv lze utéct přeci. Ale tady v divočině? Čtrnáct se jich válí líně. Pouhá jedna chybka stačí, už tě šelma v zubech vláčí. Pelion se prostě lekl. Stalo se to, co už řekl.

„Posral jsem se, opakuji. Nemůžu tak jíti k sluji.“

„Ty jsi čuně! Vidím vodu. Zajdeme si támhle k brodu. Tak nám šelmy zmizí z očí. Tvá prdel se v řece smočí.“

„Díky, už se k vodě ženu. Hned provedu hygienu,“ znějí slova Peliona.

      Nevšiml si ani slona. Věnuje se pouze katím. Na protějším břehu, zatím, pohnulo se silné tělo. Hejno ptáků přeletělo. Dlouhý chobot nabral vodu a uprostřed toho brodu měl Pelion chvilku krušnou. Dostal totiž sprchu slušnou.

„Pomoc! Šímo, přítelíčku! Jsem hlavní chod v jídelníčku!“

      Chobotnatec zmizel v houští. Šíma si strach nepřipouští: „Sloni lidi nežerou. Co by dělal s poserou?“

„Snad samice ho už štvaly, třeba toužil vidět svaly. Prostě chlapa se vším všudy. Provedl to nejspíš z nudy,“ Pelion se usmál málo. Už mu trochu pookřálo.

S tím však Šíma nesouhlasí, teorii novou hlásí: „Zkoumal terén o samotě. Byl zvědavý jako kotě. Co scvrklého ti tam visí. Teď se chechtá v zákulisí.“

Pelion se ovšem nedal, hned odpověď vtipnou hledal: „Dej mi pokoj s kecy všemi. Copak ty ho máš až k zemi? Tu žížalku, tvoji slabou, kosi z trenek nevyhrabou!“

      Kde je hmyz? Proč neútočí? Když do vody Šíma močí? Komáři a hovada? No, není to záhada. Sluníčka se totiž bojí. Když paprsky ty se spojí s křídly, jejich tělíčky, mrtví padnou do říčky. Na to čekají tu ryby a spolknou je bezpochyby.

      Když trenýrky suché byly, Pelionův úd zas skryly. Dobrodruzi šli pak dále, vyhnuli se jedné skále, došli zas k vodnímu toku a zkřížili cestu mloku. Dlouhý ocas, malá hlava. Že by nedal přednost zprava? Šíma se ho chytit snaží, neobratně šmátrá paží. Živočich však hloupý není, v úkrytu jen slyší klení.

„Pelione, koukni vlevo. Podivné tu leží dřevo.“

„Sakra, Šímo, uteč honem! Vždyť jdeš přímo za démonem!“

      Velikého krokodýla dokonale tráva skryla. Šeď a zeleň barva těla. Z porostu jen hlava čněla. Ostré zuby hrůzu budí. Proč jen nejsou třeba rudí? To by byli lépe vidět. Milovat je? Nenávidět? Jsou a budou agresivní. Náš přístup to neovlivní. Plaz ocasem Šímu srazil, do vody se potom plazil.

      Prohlížel si Šíma katě. Jako by se rochnil v blátě: „Pelione, problém vznikl. Do textilu jsem si stříkl.“

„Šímo, prase, ty ses zřídil. Tchoř je vedle tebe břídil. Smrdíš jako stoka. Měl jsi nechat mloka.“

„Ty mi máš co vyčítati! Jsme především literáti. V přímém střetu s divočinou poserem se povětšinou. Chtěl bych vidět čtenáře! Sochaře i lékaře, písaře i dřevaře, pekaře i včelaře, stavbaře i tesaře, chataře i kuchaře. Dravec břicho rozpáře, můžeš volat hrobaře.“

„Má prdel se také myla. Chtěl jsi vidět krokodýla? Splnilo se tvoje přání. Skoč do vody. Žádné stání! Nebo omdlím z toho smradu. Já tě počkám támhle vzadu. Nemusím to čichat přece.“

Šíma spatřil něco v řece: „Pelionku, šedá boule! Co když mi hroch spolkne koule?“

„To je kámen, pitomečku. Ze sluníčka máš horečku? Kdyby tu byl, žere trávu! Být tebou tak klidně plavu.“

      Než proběhla očista, stal se z Šímy nudista. Proč schlo dlouho prádlo spodní, to dnes nikdo nezdůvodní. Rychle se tmí na rovníku, problémy jsou tady vmžiku. Pelion a Šíma v buši. Nevypustí tady duši?

      (Konec druhé části.)


 celkové hodnocení autora: 98.8 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 6 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 16 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 17 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Kondrakar 31.01.2010, 19:58:11 Odpovědět 
   Ty si snad ještě horší než šíma. kam na takovýhle ptákoviny chodíte? Tahle část byla hodně luxusní, ale obviňovat šímu z takových zvěrstev není kamarádské:-))
 ze dne 31.01.2010, 22:10:03  
   Pelion: Správně! Pelion je po všech stránkách horší, nežli je tomu u samotného pana Šímy. Jakmile jde o peníze, hodně peněz, moře peněz, jde veškeré kamarádství stranou... :-))
 Apolenka 21.08.2009, 15:17:53 Odpovědět 
   Doháním zmeškané dlouhodobou absencí... a tady jsem si opět užila. Díky.
 ze dne 21.08.2009, 17:14:17  
   Pelion: Já také děkuji :-)
Absence je omluvena - (ostatně... co bych za půllitra prvotřídní pálenky neudal...)
 Romana Tamová 01.07.2009, 15:44:35 Odpovědět 
   Ti dva se tedy hledali.
Je to síla. jen dál a houšť.
1***
 ze dne 02.07.2009, 8:25:25  
   Pelion: Hledali, pravda. Tak nějak jsem si je oblíbil. To ovšem neznamená, že si neužijí svoje :-)
Díky. Hezký den.
 Šíma 30.06.2009, 15:31:16 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: čuk ze dne 30.06.2009, 5:57:26

   ;-)))
 OH 30.06.2009, 14:38:37 Odpovědět 
   Zdar, super jako minule a jistě jako příště, fiktivnímu Šímoj teda dáváš na frak, nebo na prádlo, bo na co
 ze dne 30.06.2009, 17:16:38  
   Pelion: Zdar.
Snad Tě to "příště" nezklame :-)
Myslím, že si užijí oba "hrdinové" :-)
 dascha 30.06.2009, 12:35:06 Odpovědět 
   No ahojky, to je zase nářez. Bézva, bézva, bézva. Další díl už aby tu byl.
1*
 ze dne 30.06.2009, 17:14:02  
   Pelion: Zdravím :-)
Další díl bude.
Jen co přestane svítit červená :-)
Děkuji.
 Šíma 30.06.2009, 11:34:35 Odpovědět 
   Malý šíma zdraví velkého Peliona! Jednička je tam. Líbilo a pobavilo, jen tiše dumám, co má čuk s tím Šímou, že by bylo šímy všude dost? ;-))) A co Pelion? Není tu snad také pro radost? Těším se na další díl, pane, určitě ti dva zažijí ještě mnoho humorných i krušných chvil! A břídil šíma zase básnil, bo se tak trošku zasnil, nad příběhy Tvých hrdinů... :-DDD
 ze dne 30.06.2009, 17:12:40  
   Pelion: Ahoj, pane! :-)

Jak jsem psal čukovi - zdaleka nejsme ani v polovině, tak se máš na co těšit :-)

A Šíma a Pelion?
Vyjádřil bych to klasicky: Jeden za osmnáct a ten druhý, bez dvou, za dvacet. :-)
Díky. Opatruj se.
 čuk 30.06.2009, 5:57:26 Odpovědět 
   Napínavé, plné kameňáků, a naprosto zkratkových melodických vyjádření. Samozřejmě to nejde pořád, ale text je celistvý a celkově velmi humorný, Ovšem ten Šíma, že?
Po troše vyčištění a dopsání by z textu mohla být bombová veršovaná divadelní hra. Pobaví text, pobavila by i hra. Pobaví divočina divočinou, Zde tělesné potřeby a jejich nečekanost nejsou zamlčeny. Z obou protagonistů se stávají opravdu vypečené originální figury a charaktery ( opět ten Šíma, že?)
 ze dne 30.06.2009, 17:09:27  
   Pelion: Díky za publikaci a komentář, čuku :-)
Musím přiznat, že tohle dobrodružství pánů Šímy a Peliona má více než šest dílů, proto nejsme ani v první třetině. Je to jako na houpačce. Jednou podraz Pelionův, podruhé Šímův. Snažil jsem se, aby příběh byl "věrohodný". Proto dalo nejvíce práce vyhledávání pojmů, míst atd. Bavil jsem se a to je myslím to hlavní. Pokud se mi podaří pobavit i pár čtenářů, budu spokojený. Říká se, že všeho moc škodí. Tak jsem zvědav, zda-li si tato "série" udrží pomyslnou laťku až dokonce.
Hezký den přeji :-)
 ze dne 30.06.2009, 12:25:45  
   čuk: Pelion dostal jedničku a šíma byl pochválen písemně. Šímo, ne, říkám nedosti šímy. Více šímy (ale kratšího).
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Victor Lancel
(24.2.2020, 14:11)
karin.kimberly
(13.2.2020, 19:55)
Wade Milbot
(8.2.2020, 22:42)
wavawe6611@bizcomail
(8.2.2020, 06:04)
obr
obr obr obr
obr
O kávě a zlé pa...
Marek Bouchal
NIC VÍC...
Jimi Dream
DRUHÉ NEBE
Danny Jé
obr
obr obr obr
obr

Písmena. Slova. Věty.
J.U. Ray
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr