» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Sen je sůl bez chleba."

Ramón Gómez de la Serna

počet přístupů: 2141367

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29004 příspěvků, 4550 autorů a 303508 komentářů :: on-line: 11 ::

:: Jak jsem našla vodu ::

Sakora	publikováno: 02.07.2009, 17:52

Koupili jsme dům ... a tím pádem mám spoustu "veselých" zážitků.


	Byl náš, heuréka! Vysněný dům! Onoho krásného červnového dne jsem zapomněla na tři měsíce přemlouvání původních majitelů, na „plazení se“ před bankou a škemrání o úvěr ze stavebního spoření i na chování odhadkyně, jež odmítla před „tou barabiznou“ vystoupit z auta. Cítila jsem jen radost, teď už půjde vše lehce a jednoduše! Fandila jsem si. Asi, že jsem jednoduchá … No co, že byl domek léta neobývaný, trocha úprav, trocha dobré vůle … a ono to půjde! Na stěnách byly zásuvky, i propadli jsme s mužem bláhové naději, že je zde zavedena elektřina. Nebyla … V zadní části baráčku byla malá koupelna. Super, radovala jsem se, máme splachovací záchod! Díky jeho přítomnosti propadli jsme bláhové naději, že je v domě rozvedena kanalizace. Nebyla … V rohu koupelničky skvělo se bílé umyvadlo. I propadli jsme, zoufalci, naději, že je do domu přivedena voda. Nebyla … Nevadí, to zvládneme! Tak zněla naše mantra. Přesvědčovali jsme s manželem jeden druhého od rána do večera. Láska hory přenáší, ale … na stavební práce je úplně nepoužitelná. Kupodivu. My nevlastnili dům, to on vlastnil nás. Testoval, co všechno vydržíme. Tohle dokázali, fajn, tak jak se poperou s tímhle, šeptaly si padající tašky na střeše. Jo, to bude švanda, přizvukovaly shnilé trámy na půdě. Já a můj milovaný, dvě naivky z paneláku, zcela jsme přehodnotili naše životní priority. Teplá voda? Zbytečný luxus. Splachovací toaleta? K čemu, když existuje chemické WC. Televize? Co to je? Elektřiny chtivé nářadí jsme napájeli od ochotných sousedů. Našim životním cílem stalo se přivedení životadárné tekutiny do útrob našeho domova. Loudila jsem informace od prodávajících. „Do baráku není přivedená voda?“ ujišťovala jsem se. „Ne, není, to jste nevěděli?“ Prodávající byli v pohodě. „A tušíte aspoň, kde je hlavní přívod vody?“ pokoušela jsem štěstí dál. „Jasně, stavím se, ukážu vám, kde je, není to daleko od plotu,“ překypoval vstřícností jeden ze synů majitelky. Přijel, sršel dobrou náladou, která byla nakažlivá. Stoupl si asi pět metrů od zdi a ukázal důležitě na trs trávy pod jeho nohama. „Tady kopejte!“ rozkázal. A hbitě odjel. A my kopali. Geologický průzkum ukázal rozličné druhy kamenů, kusy střešních tašek (jež pro změnu chyběly toho času na střeše), rozbitý porcelán a úlomky barevných dlaždiček. Též jsme se na místě seznámili s podzemním vosím hnízdem. Jeden víkend, 70 cm hloubky. Už to určitě bude! Další víkend. Horko, dusno, mizerno. Prokopali jsme se do septiku. Ty tisíce malých rojících se mušek aspoň nehýřily žihadly … 1,30 cm hloubky. „Vydrž, už tam budeš,“ povzbuzovala jsem svého miláčka. Ten jeho pohled jsem už někde viděla … Už vím, takhle se ve filmech dívají otroci na své dozorce. Láska hory přenáší, ale … Třetí víkend. Jala jsem se kopat také. Se svojí nevelkou postavou jsem ve výkopu zakrátko zmizela. Z jedné lopaty vyhozené hlíny kamsi za sebe mi polovina spadla zpět. Na hlavu. Pět metrů tunelu hlubokého 1,70 cm. „Vidíš, kdyby ses lépe učila, nemusela bys tu dělat kopáče,“ děl rozvážně můj choť. Jen skutečnost, že jsem nebyla schopna se z výkopu sama vyprostit, mu zachránila život. Ač jinak klidná, uvážlivá, vysokoškolsky vzdělaná bytost … nejraději bych ho majzla tím krumpáčem po hlavě! S počínajícím večerem krumpáč narazil na něco pevného! Připadala jsem si jako na Ostrově pokladů! Byl tam! Hlavní přívod vody! Rezavý, těžký, s velkým otáčejícím se kolem. Opatrně jsme kolem něj čistili hlínu, jako by to byla archeologická památka nevyčíslitelné hodnoty. Byli jsme upachtění, špinaví, vyčerpaní, ale … šťastní! Cítila jsem jen radost, teď už půjde vše lehce a jednoduše! (Kde jsem to už slyšela?) Během vykopávek objevil můj milý malé překvapení. Od hlavního rozvodu vody směřovala k našemu domku hadice. Úlisně se vlnící černý had. Takže, spojení mezi baráčkem a hlavním rozvodem již bylo v minulosti navázáno. Možná měli bývalí majitelé jen zvláštní smysl pro humor. Oněměli jsme, a za nic na světě netušili, kam ta hadice vede. Úzký tunel hrozil rozšířením nejméně pěti metrů do šíře. Na ves padla tma, na nás padla deprese. Můj muž s lehce šíleným výrazem ve tváři odjel. A já se odhodlala ještě jednou hodit řeč s dům prodávající rodinkou. „Dobrý večer, víte, máme tady takový malý problémek,“ nutila jsem se do přívětivého tónu, „nemůžeme najít místo, kde je vyvedena voda!“ „Jako hlavní přívod, myslíte?“ zajímal se další ze synů majitelky. „Nééé, ten jsme našli,“ vyhrkla jsem, ale v duchu jsem už ječela, „kam, proboha, vede ta hadice?“ „Jaká hadice?“ zaváhal ten chlapec překvapeně. „Kde-je-to-místo-kam-jste-měli-namontovat-ten-vodoměr? Prosím!“ Mluvila jsem na něj pomalu a nahlas, jako by to mohlo něčemu pomoci. „Přece na záchodě,“ odtušil nevinným hláskem. Cože??? Běžela jsem zpět do domu jako šílená a … byla tam. V pravém zadním rohu oné místnůstky, pod nepořádkem a zvedlým linem, vykukovala nenápadně asi 3 cm nad podlahou černá hadice a slibovala dodat vodu, kdykoli si budeme přát. Když jsem tu zprávu volala mé drahé polovičce, smála jsem se. Nepříčetně. Ale to jistě nebylo nic proti tomu, jak se nám smál náš drahý dům … Láska hory přenáší, ale … s námi to ani nehne!


celkové hodnocení autora: 99.0 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 9		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.5		tisk příspěvku

počet komentářů: 22		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 38		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Axis	01.06.2010, 13:23:32

Ahoj, přiznám, že jsem tvou existenci na SASPI odhalil až díky tvému přizání ve fóru, že ti vychází knížka (opravdová!). Na to se ještě moc rád příště poptám, v tuhle chvíli ti jen upřímně gratuluju. Tenhle text je psaný se zřejnou virtuozitou a lehkostí, nenapadá mě přesnější hodnocení, vůbec nemám pocit, že je na něm potřeba něco ladit. Plyne! Moje oblíbená pasáž, kde jsem se s chutí zasmál: "Tohle dokázali, fajn, tak jak se poperou s tímhle, šeptaly si padající tašky na střeše. Jo, to bude švanda, přizvukovaly shnilé trámy na půdě. "


ze dne 01.06.2010, 21:35:24
Sakora: Děkuji za zastavení a milá slova. Prožitý příběh s naším domem se mi psal lehce, asi i proto, že jsem děj několikrát vyprávěla přátelům... pro zasmání, jak jinak. Ta tvá "oblíbená" pasáž je sice vymyšlená, ale kdyby tašky uměly mluvit... :-)

Dick	03.01.2010, 10:45:31

... povedený příběh, jako ze života :o) ... za 1


ze dne 03.01.2010, 10:50:58
Sakora: Díky! On není "jako" ze života, on je bohužel skutečný... ale po těch dvou letech už se té situaci dovedu zasmát :-))

Charlotte Cole	03.01.2010, 10:22:52

Tak tohle je síla.. =D


ze dne 03.01.2010, 10:44:27
Sakora: Síla, to jo... ale hlavně, víš, láska je láska, já mám ten náš strašidelný dům moc ráda :-)

Dawnie	07.07.2009, 14:23:23

:D To se nedá jinak než za jedničku:)

dascha	07.07.2009, 13:29:16

Ahojky, nechci Ti nijak ublížit, ale hrozně se směju. Škraloupek pode mnou již naznačil. :-) 1

skraloup	06.07.2009, 15:34:22

líbí se mi to moc a bavil jsem se.... je klika, žes to napsala dřív, než ti kulkul otevřel oči a tys zjistila, že čím skroměji napsané, tím je dílko veselejší....:-))...obávám se, že po přečtení několika holých vět bych se tolik nezasmál, jako teď....pro mne radši psát postaru, prosím....:-)))....ať můžu dávat jedničky...


ze dne 07.07.2009, 10:17:24
Sakora: Těší mě, že tě text pobavil. Proto jsem to psala. Nechala jsem se unést dějem (to se mi stává často), nemyslela na "tvorbu literatury", prostě jsem se jen bavila. Jsem ráda, že to i tak někoho oslovilo. Díky za známku.

Agibail	06.07.2009, 13:40:19

... pro mě opět příjemné počteníčko :-)) člověk neví co dřív - smát se či litovat nové majitele :-)) měj se hezky :-)) A.


ze dne 07.07.2009, 10:14:20
Sakora: Lepší je se smát ... nakonec to přece dobře dopadlo. Díky za milá slova.

Charlie91	03.07.2009, 14:16:59

Myslím že je to skvělý kus... Docela mi to připomnělo mé vlastní zkušenosti s vodou při přestavbě domu - i když náš problém byl trochu jiný. Ona totiž naopak nechtěla přestat téct, a moc ráda navštěvovala místa, kde my ji vůbec nechtěli... Za jedna:)


ze dne 03.07.2009, 17:42:33
Sakora: Jo, jo, voda si děla co chce ...

kulkul	03.07.2009, 10:59:04

Nadpis je výborný, a dívej co z něj po chvíli je: "Našim životním cílem stalo se přivedení životadárné tekutiny do útrob našeho domova." Nejsou taková slova zrovna jako ty mouchy z žumpy? Veselé zážitky potřebují právě naopak hodně svobody a autorovy výrazové skromnosti, nenucenosti, aby byly samy veselé. Radši je předložit nenápadně, ne vykřičet. Myslím že pěkná a živá jsou tu naopak vážnější místa, kdy noví majitelé podléhají obavám, zvažují zda na práci vůbec budou stačit. Zda to dokonce i jejich lásku nepoznamená.. a zda udělali dobře? To jsou dobrá čtivá místa a naznačují autorčiny skutečné dispozice.


ze dne 03.07.2009, 11:45:43
Sakora: Díky za koment, když se na to podívám z této strany, máš asi pravdu. Je pro mě těžký psát o skutečném prožitku a zároveň dokázat dílo posoudit objektivně. Cením si tvého názoru.

Rút	02.07.2009, 18:56:05

Co na to říct.. Prostě za 1*** :-)))


ze dne 02.07.2009, 19:03:40
Sakora: Ó, děkuji! Vyřídím u nás doma.

Fenixp	02.07.2009, 18:36:37

Jestliže ses vypisovala... ... Tak ti to šlo skvěle :D Za jedna, výtky nemám :-P


ze dne 02.07.2009, 19:00:32
Sakora: Dík za hodnocení, psaním textíku jsem se bavila ... proč by ne, když už je voda v koupelně.

Ekyelka	02.07.2009, 17:52:08

Zdravím. Jsou situace, kdy se můžeme buď (nepříčetně) smát, nebo vraždit. Věřím, že pokud je tahle povídečka podle skutečnosti, těch situací bylo až vrchovatě. S textem by si dalo ještě pohrát, cítím v něm ještě mezery. Jako by byl psán narychlo, z jedné vody načisto přímo do editoru. Více se příště pomazlit s písmenky a slovy, zaslouží si to. Máš čtivý styl, takže proč toho nevyužít. S přihlédnutím k celku tedy dám tentokrát lepší známku, ale varovně zvedám prst: Sakoro, umíš to lépe. :P


ze dne 02.07.2009, 18:58:56
Sakora: Mé zážitky jsou staré dva roky, text vznikl před pár týdny, ale asi je to tím, že je "podle skutečné události", že jsem možná psala trochu zbrkle. Spíš jsem se tím bavila, než abych hleděla na stylistiku a spol. Zkusím se polepšit (dům stále není doopraven, veselé historky přibývají ...).