» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Přítel všech - přítel nikoho."

Aristoteles

počet přístupů: 2141369

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29004 příspěvků, 4550 autorů a 303508 komentářů :: on-line: 10 ::

:: O statečném kuřeti ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Útržky povídek

Amater	publikováno: 07.07.2009, 10:05

No bylo jedno kuře...


	O statečném kuřeti „Tak toto je můj příběh, poslouchejte pozorně!“ „Dejte mi tohle!“ řekl někdo a tak začala dobrodružná pouť malého kuřete. „Píp, píp,píp... „ se všude ozývalo, když jsem se narodil. Nejdřív jsem nic nevidělo. Ještě pořád se mi stýská po kamarádech z dřívějška. Hrabal jsem si v klidu a zobal zrnka, když mně najednou něco vzalo… později jsem zjistil, že se to něco jmenuje ruka a dalo mně to do krabice. Strašně jsem se bálo, ale viděl jsem trochu světla. Snažil jsem se něco říct, ale měl jsem strach. Obrovský strach. Krabice se trochu kymácela a mně bylo špatně. „Píp, píp… mám žízeň!“říkám, ale nic jsem nedostal. Cesta byla dlouhá a pak najednou mně něco nese. Hrůza… „Bojím se!“ pípá kuře. A pak najednou jsem venku. Hodně světla až jsem se lekl. Schoulil jsem se a opatrně po očku se dívám, kde to jsem. Nějaké železná věc mi brání se dívat pořádně. Vystrčím hlavu a snažím se zjistit, kde to jsem. Je… Tady je to divné. Učím se poznávat můj nový svět. Je mi trochu smutno, protože nemám kamarády. Jsou tady i jiné zvířata. Největší je to, co mi nosí jídlo. Má hezký hlas a vždy se na mě dívá. Dá mi taky zrní a to já rád. Pak je tady pes. Velký pes. Nejdřív jsem nevěděl, co to je. Nikdo mi to předem neřekl, ale teď vím. Pamatuji si, jak se rozeběhl, když mně uviděl. Schoulil jsem se strachy. Ty velké zuby a oči… děs. „Píp, píp…“ smutně jsem zapípalo. Najednou uslyším křik toho velkého a ten pes zastaví. Tlapy se zaryjí do země. Pak odejdou. Pořád mně sleduje, ale nic nedělá, naopak mám pocit, že mně hlídá. Ano určitě, protože kočka, to je to druhé velké černé zvíře, kterého se bojím, na mě se dívá strašně divně. Pořád mně pozoruje. Nevím, co chce. Nejvíc se dívá z toho stromu. Jsem v tom prostoru, kde mně to velké zvíře… teď už vím, že je to člověk, krmí. Je to moc dobré a já chci vyrůst. Taky jsem chytl žížalu. Byl to obrovský zápas. Nejdřív mně utekla a tak jsem začal hrabat… hodně jsem hrabal a hrabal - takhle a najednou jsem ji měl v zobáku. Tahal jsem a nakonec jsem ji vytáhl. To je takové růžové, co leze ze země a je růžové a strašně dobré. Pak ke mně přišlo to velké, větší než ten pes a začalo mně to očichávat. Nejdřív jsem se bálo… to víte, byl obrovský a pak jsem ho klofnul. Zvedl se a odešel a od toho okamžiku vím, že se nemusím jich bát. Jednou se ke mně přiblížila kočka. Určitě to špatně myslela a ten pes se po ni ohnal. Pak mně sledoval dlouho, velmi dlouho. Byl jsem tady strašně dlouho a teď mám tady Vás. To je můj příběh. „Píp, píp, ty jsi statečné!“ Ozvou se hlasy dalších kuřat v ohrádce na jednom nespecifikovaném dvorku. Konec


celkové hodnocení autora: 95.4 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 3		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 2.3		uložit příspěvek

známka poroty: 2.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 15		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 40		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Charlotte Cole	11.07.2009, 20:39:39

Hi, koukám, že se tu mluví i o mně. O=) Mno k dílku… Už na první pohled to vypadá jako neuleželý text anebo nejsi rozepsaná. Nevím. Každopádně myslím, že by ses pro začátek měla zaměřit na: 1) Podívej se, kdy se píše „mě/mne“ a kdy “mně/mi“. 2) Pokus se omezit opakování slov „můj“, „mi“, „mně“, „mě“, „to“, „ten“ a dalších podobných slov, které se automaticky cpou skoro všude, kde je to možné. 3) Pokud vyprávíš z pohledu první osoby, je docela problematické vyhnout se nadměrnému požívání slova „jsem“. Řešením je opravdu hodně přeformulovávat věty anebo vyprávět pomocí třetí osoby. 4) Osobně mi přišlo, že je text „přepípovaný". Těch „píp, píp“ / „zapípal“ je tam na tak krátký text příliš. Samozřejmě jsou v textu i další chyby a nedostatky, které bys ale měla podle mě začít řešit, až vychytáš ty základní. Základem je čistý text bez chyb. Až pak můžeš přemýšlet o tom, jak daný text upravit, aby byl hezčí a pro čtenáře na pohled lákavý. Piš, piš, piš, časem se zlepšíš. Držím palečky. Ch.

Vanessa Kuzníková	09.07.2009, 22:22:57

Odpověď na příspěvek od uživatele: Vanessa Kuzníková* ze dne 08.07.2009, 19:57:05* Popros Charlotte Cole ta jde do detailů. Třeba se ti bude věnovat. A psaní určitě nenechávej. Byla by to škoda.

DaNdÝ	09.07.2009, 15:54:30

číst si to po sobě nahlas, nahlas a několikrát. A aspoň jednou se při čtení odpoutat od děje a číst prostě jen slovo poskládaná za sebou - to je mé doporučení k těm opravám, jináč se věru budou všichni v komentech věnovat jen formě a ne obsahu. Ono to střídání rodů je jedna věc, docela okatá, druhá je pak střídání časů - chvíli minulej - Strašně jsem se bálo a za chvíli v té samé jaksi časové ose přítomnej - Je mi trochu smutno a te příběh jakože není zlý, i dyž já bych ho raděj viděl nějako víc ořezaný do špičky - buď víc jaksi milý vtipný, nebo z něj naopak udělat velkou depresy kuřete ze všech stran sužovaného podivnými tvory. s tím refrémem píp, píp bylo pracováno docela dobře. nu pak ten konec je jaksi hrozně rychlej - takovej sešup kočka,nic se vlastně nestane a pointa také se jaksi tak úplně nestane.

Vanessa Kuzníková	08.07.2009, 19:57:05

Odpověď na příspěvek od uživatele: Vanessa Kuzníková* ze dne 07.07.2009, 17:24:17* Ale to ještě pořád lze napravit... když jsem tu začínala tak se mi chyby v dílech jen hemžily. Hodně jsme se tu naučila... jen opravdu chtít a nebýt líná. Fakt se to poddá. A pokud máš porblémy s gramatikou najdi si nějakého človíčka, který má češtinu v malíčku a ať ti to opravuje. Každý problém má řešení.


ze dne 08.07.2009, 22:40:40
Amater: No problém je, že málokdo chce opravovat to, co píšu, takže se těžko shání beta read. Jinak myslím líná do psaní nejsem a co se týče gramatiky, pomalu se učím, ale popravdě nerada se učím. smích a k češtině chovám jak to říct nevrlou nechuť s nutností, že ji musím používat. Lásku zrovna k ní nechovám. Ale máš prvdu na kždý problém je řešení a jednou na něj najdu řešení. Moc děkuji za zájem. Stejně nemohu přestat psát. Je to jak droga.

dascha	07.07.2009, 21:58:29

Hezký večer přeji asi přestanu jíst drůbeží :-) takové lehce dietní počtení to bylo díky 2

Šíma	07.07.2009, 17:33:18

Odpověď na příspěvek od uživatele: Šíma* ze dne 07.07.2009, 11:33:29* Jeee! A omlouvám se za ten "mužský rod" ve svém komentáři! ;-))) Nedíval jsem se do Tvého profilu a nick "Amater" sedne spíše na kluka! To je trapas... Hezký den přeji, Kat! ;-)


ze dne 07.07.2009, 19:50:04
Amater: Když jsem začínala se svými stránkami s povídkami, začínala jsem i s psaním a jelikož jsem byla amater... tak jsem Amaterem stále. Drží to člověka při zemí. Jinak děkuji za vypsaní chyb, ale dílko bylo jen hříčka i tak děkuji za přečtení a za podívání na profil. Co se týče chyb, no já gramatiku nezvládám, ale snažím se učit a jednou se možná jí naučím pochybností převeliké však mám....

Vanessa Kuzníková	07.07.2009, 17:24:17

Škoda, přeškoda. Velmi dobrý nápad a záčátek začal docela dobře a pak náhle s e to změnilo. Chyby vypisovat nebudu, protože to už udělali jiní. Proč jsi nezůstala u toho středního rodu? Konec jsi vyloženě odflákla a to je moc škoda. Byl by to moc hezoučký příběh. Ale pokud máš čas a ještě chuť tak to oprav a předělej, protože by to byla škoda neudělat. Známku ti nedám, ale možná příště. Dej mi vědět jak to dopadne.


ze dne 07.07.2009, 19:45:42
Amater: Děkuji moc a jsem ráda, že vidíš v tom potenciál, ale je to jednoduché. Mám problém s rozlišováním rodu, slovosledu a gramatikou všeobecně a zpracováním. Takže tu gramatiku a vše okolo toho psaní se jednoduše snažím přebít příběhem.

Šíma	07.07.2009, 11:33:29

Zdravím! ;-) Na první pohled docela milá "bajka", jen kdyby ses držel stále toho středního rodu a nepřecházel do rodu mužského. Jde přeci o to kuře (které je i zároveň vyprávěčem celého příběhu)... Také pozor na střídání času (minulého se současným), nevypadá to příliš pěkně. Na některých místech Ti také vrže slovosled a stylizace, např.: -- „Píp, píp,píp... „ se všude ozývalo, když jsem se narodil. -- ozývalo se odevšad -- A pak najednou jsem venku. -- A najednou jsem byl venku. -- Hrabal jsem si v klidu a zobal zrnka, když mně najednou něco vzalo… později jsem zjistil, že se to něco jmenuje ruka a dalo mně to do krabice. -- mne / mě (najednou něco vzalo a dalo do krabice - koho co) -- To je takové růžové, co leze ze země a je růžové a strašně dobré. -- opakování motivu růžové (patrně šlo o žížalu, ale to již čtenáři vědí z předešlého textu) Textík jako celek vyznívá dost nedodělaně, určitě je to škoda, protože jsi z tohoto dílka mohl vytřískat mnohem víc! Za Dvě (možná dvě až tři)! ;-) P.S. Může se i z kuřete stát kohoutek (čili kohout)? Může, ale je zde otázka, zda byl již dospělým kurem, nebo dítětem! ;-)))

Dawnie	07.07.2009, 11:05:37

Tak, první co bije do očí, je změna toho rodu. Střední, mužský, střední, mužský... Asi by se lépe chápalo, kdyby se mužský rod použil spíše až na konci, kde by bylo jasné, že kuře vyrostlo. Když to střídáš v průběhu, moc to drhne. Pohled zvířete je sic pěkný, roztomilý, ale přijde mi to spíše jako školní sloh, nemá to pointu, šťávu... Chtělo by to asi oživit:).


ze dne 07.07.2009, 19:43:11
Amater: Děkuji za komentář, když se všimne chyb, je špatný příběh a to je zle, ale je to jen malá hříčka. Eh jinak ze školy už jsem dávno pryč - asi půlstoletí.

čuk	07.07.2009, 10:05:07

Změna rodu od středního do mužského znamená, že s kuřete se už stal kohoutek? Téma: svět z pohledu zvířete není nové, tady je zvoleno kuře, téma je zopracováno s dobrými detaily, dobře se čte, nedrhne. Ale na druhé straněn n ic nového text nepřináší (pro zkušenější čtenáře), nic osobitějšího nebo vypointovaného. Možná že s detaily by se mohlo trochu víc metaforicky pracovat. Když už kuře, tak mu dát trochu nereálnější rysy, stavět pohled víc z nečekaného úhlu.


ze dne 07.07.2009, 19:40:07
Amater: Kruci a já čekala pětku. Děkuji za komentář a za to střídaní rodu. Ani jsem si toho nevšimla. Text neměl přinést nic podstatného. Jednoduše kuře něco vypráví.. no ty rody se nepovedly, ale nevadí to. Děkuji za přečtení