obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Dobré dílo poslouží jako potrava pro duši, špatné i jako podložka nohy stolu."
Pavel Sečkář
obr
obr počet přístupů: 2915291 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39395 příspěvků, 5729 autorů a 389833 komentářů :: on-line: 2 ::
obr

:: Monolog umírajícího herce ::

Příspěvek je součásti workshopu: Monolog herce
Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Literární jednohubky!
 redaktor Šíma publikováno: 31.07.2009, 11:16  
Jde o jakousi povídku s prvky scénáře zachycující vystoupení jednoho podivínského herce na prknech, které znamenají svět... Napsal jsem raději povídku, protože když jsem se pokoušel vytvořit scénář, vyšel z toho docela prazvláštní literární útvar neurčitého tvaru, obsahu i formy...

Zkuste se vžít do děje, je večer, divadlo naplněné k prasknutí, protože v něm má vystoupit jeden z mála geniálních herců, jehož jméno nikomu nic neřekne. Hlediště je již potemnělé a diváci netrpělivě sledují, kdy že se zvedne opona. Pak zazní gong a opona mizí před očima diváků. Tichá hudba dokresluje neurčitou atmosféru a několik reflektorů nasvěcuje scénu zajímavým odstínem světla, jako by přicházelo ze záhrobí. Chybí zde jen již ona pomyslná mlha, která se používá v cirkusech a varieté.

Hudba utichne a na pódium, na které je naskládáno několik rekvizit (stůl, židle, postel a skříň) přichází náš umělec v obleku mima s obličejem namalovaným jako klaun. Diváci netuší, co si mají myslet a potají za svitů mobilních telefonů listují v zakoupených brožurách k dnešnímu představení. Hudba ještě krátce zazní a hra o jednom dějství: „Monolog umírajícího herce“, může začít.

Malé upozornění na konec: Přestože se v textu neobjevují žádné erotické motivy a není v něm popisováno žádné násilí, není tento text určen pro slabší povahy! ;-)))
 

      Herec přichází s úsměvem na rtech a slzami v očích. Roztahuje ruce a praví: „Zdravím vás, přátelé, děkuji, že jste se rozhodli přijít v tak hojném počtu!“

      „Vidíte to?“ ukazuje na své uslzené oči. „Vidíte to? Pláči! Ano, já... Pláču... Bulím jako malé děcko a vy si zcela jistě říkáte: Proč?“

      Muž na jeviště sklopí hlavu a chápavě s ní zakývá na všechny strany. V hledišti je ticho, nikdo nezatleská, nikdo nechce vejít umělci do monologu. Pak zvedne obě ruce a jako dirigent s nimi zamává nad hlavou, aby si vzápětí sedl na připravenou židli a dal si nohu přes nohu.

      „Já vám to musím říct!“ řekl smutně. „Víte, neměl jsem lehký život. Ono to není žádná legrace vydělávat těžké prachy, ale jednoho to časem omrzí...“

      Herec se až okatě porozhlédne po divácích a bouchne se do čela. Pak se usměje a zavrtí hlavou: „Ale kdepak, nesvolal jsem vás sem proto, abych někomu z vás daroval všechno co mám, nebo na něj myslel ve své závěti... Kolik vás tu asi tak je? Tisícovka? To by bylo jedna ku tisíci pro někoho z vás... Kdepak!“

      Muž se chvíli přehrabuje v jedné z velkých kapes, svého mimovsko-šaškovském obleku a vytáhne z ní obrovský starožitný budík. Pak jej natáhne a zkontroluje čas porovnáním s hodinkami. Spokojeně přikývne a položí jej na připravený stůl. Chvíli se na něj dívá a mlčí. Budík hlasitě tiká a muž pohupuje nohou do jeho rytmu, jako by šlo o metronom.

      „To je budík, co?“ ukazuje rukou k obstarožnímu měřiči času. „To je prácička, takové budíky se už dneska nedělají... To je kvalita, panečku! Ta preciznost... Elegance... Ten design!“

      Muž si opře lokty o stůl a dá si ruce do dlaní. Chvíli pozoruje ciferní budíku a nehýbe se. V hledišti je ticho jako v hrobě. Občas si někdo odkašle, nebo decentně zasmrká. Herec dělá, že jej to ani v nejmenším nezajímá.

      „Jo, málem bych zapomněl!“ vyskočí od stolu a shodí při tom zadkem židli na podlahu. „Proč ten budík, říkáte si? Ano, já mám na něm poznačeno, kdy to se mnou třískne! Opravdu! Až zazvoní, tak to se mnou sekne a bude se mnou nadobro konec!“

      Muž se nakloní k budíku a zkontroluje, zda je správně natažený a zda vteřinová ručička poslušně kmitá po vteřinách dokola po ciferníku. Volnou ruku se drží za zápěstí a měří si pulz.

      „Jo, jo, ještě chvíli... Už to bude, ono to není jen tak, natáhnout brka, to chce pořádného umělce! To chce hrdinu, který se nebojí podívat smrti do tváře! To chce celého muže! Chlapa...“

      Přejde ke skříni a otevře ji, aby z ní vytáhl černý oblek a začne si jej pomalu navlékat na svůj mimovsko-klaunovský oděv. Nakonec si sedne na postel, rozestele ji a ještě jednou pohlédne na budík. Naposledy porovná čas na budíku s časem na svých hodinkách a smutně se usměje.

      „Zbývá mi již jen několik vteřin. Nemá cenu se tu rozkecávat, byl jsem takový, jaký jsem byl. Každý někomu ublíží, někoho okrade – tu o peníze, tu o lásku a přátelství. Takový je život...“

      Muž si lehne do postele a přikryje se peřinou, dá si ruce na duchnu a čeká. Nervozně přitom bubnuje do povlečení. Vtom zazvoní budík a muž nadskočí v posteli, div z ní nevypadne.

      „Už to přišlo? Už to tu je? Kde jsi smrti? Nevidím tě? Jsi neviditelná? Dobře činíš!“

      Muž si znovu změří tep na zápěstí, tělesnou teplotu na čele a dá si dlaň před ústa, zda-li ještě dýchá, pak se zklamaně posadí na postel a povzdechne si: „A to jsem si myslel, že bude smrt přesná jako švýcarské hodinky a dochvilná jako britské dráhy... Co teď? Doklady jsem spálil, majetek převedl na děti... Co já si teď asi tak počnu? Vždyť já jsem vlastně žebrák? Skoro jako ten umrlec, jen s tím rozdílem, že on již nic nepotřebuje a já teď můžu leda tak umřít hlady!“

      Muž vstane z postele a přejde ke stolu. Chytí budík do rukou a chystá se s ním třísknout o zem, když tu se zarazí a zbledne jako stěna: „Je tolik, kolik právě je? Máte všichni středoevropský čas? Je právě půl osmé večer? Je... Do prdele! Já osel! Vždyť mám na tom budíku špatnou datumovku!“

      Herec se plácne do čela a sedne si na židli, kterou před tím postaví na nohy. Položí budík na desku stolu a chvíli o něčem mlčky přemýšlí. Pak se otočí k publiku a dodává: „Kolik že vás tu je? Dobrá tisícovka? Kdyby mi každý z vás dal alespoň stovku... Tak to bych tu měl pro začátek takových dobrých sto tisíc! S tím by se už dalo něco dělat, nebo ne?“

      V publiku se ozve smích, někteří diváci něco říkají svým sousedům. Herec kýve chápavě hlavou a pak mávne rukou a pokračuje: „Tak dobře, stačí mi deset korun od každého z vás! Takových deset táců také není k zahození! Zkusím je vsadit, možná se mi poštěstí a vyhraju nějaký ten milión...“

      Muž na pódiu se vysvlékne z černého obleku a uloží jej opět do skříně, kterou hned na to zavře. Pak si sedne za stůl, hodí budík na podlahu tak, že zařinčí jako staré železářství a podepře si bradu jednou rukou, tou druhou začne ostentativně bouchat do stolu.

      „Tak já s vámi po dobrém a vy nic? Tak dobře, dejte mi každý korunu a běžte se vycpat, alespoň se dneska večer dobře najím a zítřek je ještě daleko!“ pokusil se herec o úsměv. „Ne? To jsem si mohl myslet... Já taková kapacita! Takový umělec! Inteligence a bůh ví co ještě a budu tu na suchu jako obyčejný vandrák! To snad nemyslíte vážně? Tak mi dejte alespoň na pivo, když už nic!“

      Muž vstane a otevře znovu skříň, aby z ní vytáhl starý a zaprášený půllitr. Položí jej s třísknutím na stůl, až jeho deska odmítavě zaskřípe a vydá se k divákům. Zastaví se na okraji jeviště a ukáže prstem na všechny diváky: „Jen počkejte, jednou ta bída padne i na vás! Jednou... Jednou... Kolik je hodin? Jednou... Kolikátého je? Jednou... A sakra! Takže... Přeci! Pane Bože, už? Právě teď a tady? Díky za ty dary... Au! To je bolest...“

      Muž se chytí za hlavu a pak za hruď. Nemůže si vybrat, zda-li jde o infarkt, nebo mrtvičku. Pak se sesune na zem a zůstane na ní chvíli ležet. Občas škubne nohou, nebo rukou a vydá ze sebe jakýsi temný a sípavý vzdech. Diváci s úsměvem na tváři čekají, co bude dál. Po chvíli se herec zvedne na lokty a obrátí se k publiku.

      „Zatraceně, to je práce! Vy ani nevíte, co to dá za práci takhle vypouštět duši...“ řekne všem a opět si lehne. Položí si ruce na prsa a zamyslí se. „To je doba, to je doba, a to jsem si myslel, že to bude jako když bičem mrská, nebo když uhodí do starého stromu... A ono nic! Už ani na tu smrt není spolehnutí...“

      Muž si dá nohu přes nohu. Zaloví v jedné kapse a vytáhne z ní cigaretu. Zaloví v druhé a vyndá z ní zapalovač, pak si tu cigaretu zapálí, hodí ten zapalovač pod stůl k půllitru a volnou rukou si podepře hlavu. A jako by se nechumelilo, začne labužnicky kouřit.

      „Není to jedno?“ řekne svým divákům. „Hřebíček sem a hřebíček tam? Když už to mám nahnuté a jsem skoro jednou nohou v hrobě? Jo, není nad poslední cigaretu! To je lahoda... To je boží pokouřeníčko... To mi to kecá, přestože mám smrt na jazyku, že jo? Dneska jsou hold jiní lidi, ze železa a azbestu! Ne jako kdysi... Takové sračky! Potkali žence s kosou, jak jdou na pole a mysleli si, že si pro ně jde zubatá! A dneska? Pche!“

      Herec mávne rukou a odklepne si cigaretu do připraveného popelníku na okraji jeviště. Chvíli jen tak pokuřuje a poslouchá to ticho, které by se dalo krájet. Pak to nevydrží a sedne si.

      „Já se teda jako omlouvám, ale ono se mi v leže strašně těžko umírá... To já raději vsedě, že jo? Takhle v tom éroplánu, nebo vlaku, či automobilu. Jedna velká řacha a není co řešit... No nic, vypadá to, že to dneska přežiju!“ Podívá se na hodinky a tipne nedopalek v popelníku. Pak se postaví na nohy a opráší si kalhoty.

      „Já vím, vy jste tu čekali ukázkový skon a ono nic! Já vám dám, vy uličníci! Já vám dám parte! Věnce a kytice! Svíčky a smuteční hudbu! Nic nebude... Nasrat!“ Mávne herec rukou a odněkud si vytáhne malou placatku, ze které si s chutí přihne. „To je ale požitek! Co mi chybí? Co mi schází? Jo, peníze! Mergle! Love! Chechtáky! Kurva, aby to ďas spral! Tak co bude? Nic? Víte co? Nevíte? Běžte se bodnout! Běžte se oběsit... Skočte do Vltavy! Že se vám nechce? Dobře vám tak... Trpte a plačte nad svým bídným životem...“

      Herec se vrátí ke stolu a přisune k němu židli. Zvedne budík z podlahy a strčí si jej do kapsy. Vydá se k oněm pomyslným dveřím. Pak se plácne do čela a vrátí se pro prázdný a špinavý půllitr. Když se vrací zpět, vezme to oklikou přes celé jeviště a poděkuje se. Hned nato se ozve jakási tichá a uklidňující hudba a muž zvolna odchází. Padne opona a světla v hledišti se rozsvítí. Představení je u konce... Snad si odcházející diváci nepomyslí: „Které hovado tohle za ty peníze vymyslelo?!“


 celkové hodnocení autora: 96.6 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 12 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.2 uložit příspěvek 
 známka poroty: [ - ] tisk příspěvku 
 počet komentářů: 41 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 109 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Dandy518 01.08.2014, 1:55:29 Odpovědět 
   19. 07. 2014

Bohužel já si tu poslední větu pomyslel. Byl bych zklamán a litoval peněz.
Zdlouhavé, ukecané a takřka bez humoru. Jestli v představení byla skryta nějaká hluboká myšlenka, já ji nenašel.
A pak vyřčené slovo „nasrat“. Jeden čtenář se ti potrhal smíchy. Mám kamaráda divadelního herce a rozčiluje jej, když se na scéně pronese něco vulgárního a lidi se zasmějí. Když se však řekne něco inteligentního, smějí se míň nebo vůbec.
 ze dne 01.08.2014, 14:06:57  
   Šíma: Mělo jít o černý humor... A nebo o víc, což mi však má múza neřekla...
 monika 13.10.2011, 10:30:54 Odpovědět 
   Díky, výstižně jsi popsal způsob žití mnoha lidí ,kteří takto "vypouštějí duši" celý svůj život
 ze dne 13.10.2011, 11:45:19  
   Šíma: Bohužel jsem lidé nedokonalí a někteří jsou ještě nedokonalejší. Co pak s tím? Dík za zastavení a hezký den přeji!
 Kondrakar 01.02.2010, 10:53:42 Odpovědět 
   Zajímavé. Takhle vypouštět duši, to jeden ještě nezažil. Na takovéhle divadlo bych vážně nezašel. Šímo z tebe asi dramatik nebude.:-p
 ze dne 01.02.2010, 14:09:40  
   Šíma: :-DDD

Díky za zastavení, Kondrakare! Jo, dramatik ze šímy asi vážně ne... Hihi!!!
 Apolenka 21.08.2009, 18:20:13 Odpovědět 
   Tenhle monolog mě překvapil, neboť oproti tvému osobitému (upovídanému) stylu tam zas tak moc přímé řeči není. Ale opravdu se mi líbil, bavilo mě to číst. Pointu bych sice čekala jinou, ale není na škodu, když příběh vyústí v jiný závěr, než čtenář předpokládal.
 ze dne 21.08.2009, 19:27:24  
   Šíma: Děkuji, jsem rád, že se líbilo! ;-)
 Vanessa Kuzníková 13.08.2009, 20:56:15 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Vanessa Kuzníková ze dne 12.08.2009, 15:05:43

   Ale co, hlavně že jsi se zúčastnil.
 ze dne 13.08.2009, 20:58:08  
   Šíma: Taky si myslím... ;-))) Člověk nemusí vyhrát, ale zúčastnit se, přestože případná výhra potěší... Hihi!!!!
 Vanessa Kuzníková 12.08.2009, 15:05:43 Odpovědět 
   Škoda, že jsme neměla čas zúčastnit se tohoto workshopu. Nechci se chlubit, ale byla bych FAKT dobrá ;-)
K tvému příspěvku: líbilo se mi to je to čtivé, děj plyne jako řeka Vltava před povodní.
Konec mě dostal a nemyslím si, že byl předvídatelný.
Doufám, že budeš mít úspěch.
 ze dne 12.08.2009, 18:30:55  
   Šíma: Díky za kladnou kritiku, bohužel jsem to nevyhrál! ;-)))
 zrcadlo 07.08.2009, 10:44:02 Odpovědět 
   bravo - dávám nominaci a 1!
 ze dne 07.08.2009, 11:58:59  
   Šíma: Děkujííí! ;-)
 skraloup 03.08.2009, 19:43:23 Odpovědět 
   no jo...je to podivnej svět, když se jeden nemůže spolehnout ani na smrt....:-))
taky jsem myslel, že vypouštění duše by mělo být snažší...asi ale jak které...:-))..bravo, Šímo.....
 ze dne 03.08.2009, 20:04:26  
   Šíma: Jo, jo, když někde píchneš kolo, máš duši prázdnou jedna dvě, že jo? A někdy na to jeden čeká a nic a jindy bác ho a je tam...

Díky za zastavení a komentář, jsem rád, pokud se textík alespoň trochu líbil. ;-)
 Pelion 01.08.2009, 21:21:52 Odpovědět 
   Ahoj, pane!
Sám jsi to vystihl - mohlo to být lepší (ale co ne, že ano?)...
Něco tomu chybí. Bohužel to zcela nedovedu pojmenovat. Snad "oživení"? Trochu většího spádu a překvapivé pointy? Snad...
"Tvůj herec" si takto diváky jistě nezískal. Buď usnuli, nebo odešli.
Ale - je to pouze názor Peliona. Tož tak.
Hodně štěstí do další tvorby, pane.
 ze dne 01.08.2009, 21:33:13  
   Šíma: Díky za zastavení a komentář! ;-)

No, možná i šíma na malý okamžik "zapochyboval" nad svým monologem, viz ono: Snad si odcházející diváci nepomyslí: „Které hovado tohle za ty peníze vymyslelo?!“
 Dawnie 31.07.2009, 23:04:17 Odpovědět 
   "Nasrat!" To mě dostalo:D:D:D
Asi bych vynechala poslední odstavec a nechala ten konec doznít tím jeho monologem, ale jinak jsem se vcelku bavila:)
 ze dne 01.08.2009, 9:40:02  
   Šíma: Děkuji! ;-)
 Šíma 31.07.2009, 14:26:03 Odpovědět 
   No, mohlo to být lepší, šímo! ;-)
 Sakora 31.07.2009, 13:31:24 Odpovědět 
   Text je zajímavý, ale více mě zaujala ta vizuální stránka projevů herce, využití propriet, kontakt s diváky. Těšila jsem se na ZÁVĚR, ale to hercovo rozmrzelé rozloučení mi úplně nesedlo. Ale ... všechno je lepší než smrt, ne?
 ze dne 31.07.2009, 13:36:17  
   Šíma: Jejda, možná jsem trochu "šlápl vedle", jo, jo! Ano, zdá se, že ano (i když kdo ví, třeba je někdy smrt vysvobozením)... Děkuji za zastavení a komentík, příště se polepším (aspoň trochu)!!! ;-)
 Dědek 05.07.2009, 12:41:07 Odpovědět 
   Jak píše Dani, je to zcela jiný šálek humorného čajíku, ale je to dobré. Napsat povídku jako monolog, aby to bylo záživné, veselé či napínavé je těžší práce oproti povídkám s více hrdiny. Popravdě řečeno, už jsi napsal lepší věci, ale s monologem toho asi moc nenaděláš, i když Tvůj styl humorného vypravěče tu je a sprostá slova taky. (nevadí mi)
Ten konec se mi líbí, je to takové píchnutí do vlastní osoby. (až na ty peníze)
 ze dne 05.07.2009, 13:52:59  
   Šíma: Děkuji za návštěvu i komentář! ;-)
 Dani 03.07.2009, 19:44:51 Odpovědět 
   Šímo, je to trochu jiný šálek čaje, než jsem od tebe zvyklá, ale dobrý. Klidně bych se na takový monolog šla do divadla mrknout. Jen ten závěr by mohl mít nějaký překvapující moment, nějakou vtipnou pointu. Ale jinak se mi to opravdu líbilo. Za jedna.
 ze dne 03.07.2009, 21:09:36  
   Šíma: Ahoj, jednou dobou jsem si myslel, že by to s ním prostě mělo třísknout na konci jeho monologu (tak nějak nečekaně a opravdově), diváci by nic netušili, tleskali by a smáli se a herec... Ten by byl v pánu, čert ví, proč jsem to tak neukončil! šíma je prostě nevyzpytatelný, ach jo! ;-)))
 VanillaSky 03.07.2009, 19:14:56 Odpovědět 
   Ty si tuším majster v predbiehaní doby. To čo má ešte len prísť ty už máš poriešené :)) . Poviedka sa mi páči, aj by som si také predstavenie celkom rada pozrela. Takže zdar a novým nápadom zelenú.
 ze dne 03.07.2009, 21:10:07  
   Šíma: Díky moc za milý komentík a zastavení! ;-)
 Matylda Kratinová 03.07.2009, 19:05:15 Odpovědět 
   Ahoj,
jednou na stredni jsem taky mela psat monolog, ale po deseti radcich jsem se z toho nejak vylhala, tohle mi tu zalezitost pripomnelo, protoze Tvuj monolog ma rozhodne vic jak deset radku =-D.

Ale k veci: cekala jsem, co z toho bude, herec ceka a ceka a ono furt nic. Beru to jako absurdni podobenstvi o ztrate i te posledni jistoty, jako vystrahu, ze nema smysl upinat se prilis k vecem, protoze vrtosiva nahoda dokaze divy, stejne jako naladove diagnosticke metody (o tech vim svoje). Jak to ten doktor House asi dela...?

Znamkovat jeste nebudu, uvidime, co s tim prispevkem vrchni magove provedou. Zatim zdar a silu, hlavne v psani (ale v syru a v pivu to taky neni k zahozeni).
 ze dne 03.07.2009, 21:08:14  
   Šíma: Jo, jo... Děkuji za zastavení i komentík! ;-)))
 Vanessa Kuzníková 03.07.2009, 17:18:53 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Vanessa Kuzníková ze dne 03.07.2009, 17:13:45

   No jooo tak jooo WS-ko.Za to může to sluníčko.
 ze dne 03.07.2009, 17:20:02  
   Šíma: Jen ať svítí, protože toho deště už bylo dost! ;-)
 Vanessa Kuzníková 03.07.2009, 17:13:45 Odpovědět 
   Počkéééj co to jeee, dyk MTP je až bůh ví kdy. To je jakože zkouška jo?
Monolog dobrej. Jednou jsem viděla divadelní představení s Pavlem Zedníčkem a pak s Ivou Janžurovou. To víš kam se na to hrabeš, ale je to čtivé, vtipné a krátké což kvituji s nadšením, protože venku je velmi hezky. Dobrá je i ta předmluva... no honem jak se tomu říká v PC hantýrce?
Připádá mi, že jsi chytil druhý dech.
 ze dne 03.07.2009, 17:16:17  
   Šíma: Ahoj a dík za zastavení a komentík! WS-ko a ne MTP, zdá se, že ty soutěže některým trochu zamíchaly hlavu (včetně mně)! :-DDD To jsem zvědavý, jak se todle vyvrbííí! Pa! ;-)))
 čuk 03.07.2009, 14:44:02 Odpovědět 
   Přečetl jsem to se zájmem, neboť o podobném monologu sním.Jsou v textu dobré momenty, aranžmá a nápady. Ale chtělo by to dotáhovat. Úvod je trochu rozmazaný,Především závěrečná pointa chybí a ke konci text ztrácí napětí. Přestup herce z absurdity do reality je nepřesvědčivý. Stylizování diváků do pohřebních hostů by potřebovalo stupňovat a probarvit. Závěrečný atak na diváka už je trochu moc. Ta rozlobená žovialita taky přivede diváky do rozpaků. Čekala se vtipná pointa.A chybí tam pohřební hostina a jídlo na jevišti. Trochu mi text připomíná monolog povstavšího z mrtvých a naslouchajícího, co pohřební hosté u stolu říkají (A.Nikolai). Kdybych ještě hrál monology, docela by mě to lákalo tenhle tvůj podnětný text dodělat, ale teď jen mávnu rukou: kdeže ty loňské sněhy jsou. Ale kdybych náhodou něco podobného psal, požádal bych o dovolení něco z tvého textu ukradnout(ten budík na př.).
 ze dne 03.07.2009, 17:30:51  
   čuk: Sakra, já jsem si nepřečetl podnadpis, jak jsem se do textu hrnul. Sorry.
 ze dne 03.07.2009, 17:28:39  
   čuk: Asi by to byl schopen Gandalf nebo Admin, domluv se s nimi. Je fakt, že jsem si to vytáhl z těch připravených k publikaci a nikoliv uvolněných. Ale nic mě nevarovalo, že je to pro WS, ani o WS nic nevím.Ale při Tvé invenci bych Ti doporučoval text přepracovat a dát tam jako nový příspěvek
 ze dne 03.07.2009, 16:40:13  
   Šíma: A já poletím taky přes palubu jako shnilá ryba za to: SPÁTKY! Grrrrr! Šotci jedni... Překlep jak BRNO!!! :-DDD
 ze dne 03.07.2009, 16:27:13  
   Šíma: Ale aspoň vím, jak to vypadá a že se mi to při včerejším (skoro) již dnešním vkládání okolo půlnoci nepodělalo, protože mi spadl prohlížeč a chvíli trvalo, než jsem se na SASPI zase dostal. Takže graficky (co do formátování) to vypadá dobře, obsahově jde o docela obyčejnou šímovinu!!! ;-)
 ze dne 03.07.2009, 16:16:09  
   Šíma: Ahoj, čuku, děkuju za podnětný komentík a kritiku, ale asi se stala někde chybka! ;-))) Tento příspěvek totiž patří (původně) do Workshopu a termín teprve včera založeného WS-ka je hoooodně daleko (asi na konec měsíce).
Jsem rád, že ses mého dílka ujal a pěkně jej (co by herec) propral, vážím si toho, sám mám k divadlu hodně (ale hodně) daleko a tohle byl jen takový pokus napsat dílko z divadelního prostředí. Když budeš chtít, klidně můžeš některý z mých nápadů použít, teď jen netuším, co s tím uděláme, že by toto dílko Kev, nebo Gandalf přehodil zpátky do fronty, aby počkalo s dalšími (pokud přibudou) na konec Workshopu, nebo by se z něj mělo vyřadit... Hihi, bral bych raději tu první možnost, protože jsem zvědavý, jak mě "zkritizují" další čtenáři.

ŠLO BY TO NĚJAK UDĚLAT, ABY BYL TENTO TEXT PŘEHOZEN SPÁTKY A ČEKAL JAKO KAŽDÝ JINÝ VE WORKSHOPU A TVŮJ KOMENTÍK TAM ZŮSTAL, PROTOŽE SE MI LÍBÍ A ZDÁ SE MI OPRAVDU FUNDOVANÝ A K VĚCI. OSOBNĚ JSEM JEJ PSAL SPÍŠE "NA EFEKT" A PRO POBAVENÍ!

šímidlo, Tobě, čuku i WS-ku zdar! ;-)))
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
tester2
(18.9.2019, 20:40)
tester
(18.9.2019, 20:37)
Luboš Kemrň
(8.9.2019, 16:38)
Asinějakávadná
(5.9.2019, 22:42)
obr
obr obr obr
obr
Kapitola 2- Osu...
Desdemone
Výstřižek z den...
Verity von Leatri
Brána
An!tta
obr
obr obr obr
obr

Pátek třináctého...
Šíma
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr