v tmavé noci
chladem protknuté
v hodině pozdní
kdy lidé chodí spát
vysoko na obloze
hvězdičkami zdobené
svítí měsíček
svítí
a
pláče
pláče v tichu
v duši své
srdíčko má bolavé
nikdo
ani hvězdičky
pláč jeho nevidí
neslyší
a
neuslyší
nevidí
a
neuvidí
slzičky, co kanou na zem
kde mizí beze stopy
beze svědků
dnů i nocí
kdy na obloze
hvězdičkami zdobené
svítí a pláče měsíček
pro sluníčko
pro lásku
a
pro život
co ztrácí se mu
jak
mlha v úsvitu rána
když sluníčko vstává
a
vítá nový den
a noc tak končí
a
další krásný den
zas
začíná...