» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Mnohem lepší je žít bez štěstí než bez lásky."

William Shakespeare

počet přístupů: 2141443

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29004 příspěvků, 4550 autorů a 303513 komentářů :: on-line: 8 ::

:: Elementární výzbroj správné princezny ::

dimitrij	publikováno: 10.07.2009, 17:11


	Muž, kterému se kdysi říkalo Sirka, se vlakem kodrcal do svého nejstaršího domova. V děravé náruči mu totiž uvízl byt, ve kterém prožil útlé dětství, místo, kde se pokusil o svoje první krůčky životem, ať už to znamená cokoliv. Všichni byli po smrti a nebyl nikdo jiný, komu by se dalo těch pár místností pověsit na krk. Seděl ve vlaku a pozoroval známou krajinu venku, jež se nedokázala za ty léta nijak změnit, vyvinout v něco hezčího, oprostit se od své nudné monotónnosti. Pár kopečků, pár alejí a v dálce kýčovitě nabarvené domečky s pramínky kouře, jež se zoufale draly z malých komínků přímo do šedivých mraků. Slunce nejspíš právě odpočívalo po velmi náročném dnu. Lidé přisedali, popojížděli o pár vesnic dál a nechávali se nahradit dalšími pasažéry. Mladá paní s kočárkem. Sirka se na její roztomilé mimino usmál, ale dítě se šklebu polekalo a zuřivě se rozbrečelo. Na nejbližší zastávce pohledná maminka vystoupila a její vyhřáté místečko zabrala dvojice blonďatých děvčat s barevnými batůžky. Sirku zaujal potisk jedné té školní brašny. Vedle pohádkové postavičky ženského pohlaví patrně královského původu byl seznam věcí, jež by prý správné princezně neměly za žádných okolností chybět. 1. korunka, šperky, zlaté boty s podpatkem… 2. zrcátko s perleťovým lemováním 3. hřeben, šminky a líčidla, královský pudr... 4. operní kukátko 5. zářivý úsměv 6. pozvánka na bál Sirka si pomyslel, že z téhle holky bude v budoucnu perfektní studentka vysoké školy ekonomického zaměření. Vlak se konečně zastavil na konečné a Sirka mohl vystoupit. Nic se nezměnilo. Poznával každý kout zaprášeného nádražíčka. Zamířil přímo do svého čerstvě nabitého starého obydlí. Bylo mu šestadvacet a byl úplně sám. Jeho útlá postavička se pomalu vzdalovala. Díky hubeným končetinám, štíhlému pasu a krátce střiženým tmavým vlasům zdálky skutečně vypadal jako sirka. Jenom s ním škrtnout o betonovou stěnu budovy, kterou zrovna míjel, nechat ho shořet na prach. - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - Ad 1) korunka, šperky, zlaté boty s podpatkem... Královská koruna primárně slouží k okamžitému a nezpochybnitelnému rozlišení kolující modré krve v aristokratickém krevním řečišti. Vítány jsou také další doplňky umocňující první dojem, jakými jsou např. náhrdelníky, náramky, prsteny nebo neprakticky velké náušnice. Vše musí být v oslnivě zářivém provedení, použití jakéhokoliv přírodního materiálu, např. kůže či dřeva, je absolutně nepřípustné a mohlo by vést k veřejnému zostuzení aristokratické osoby, jakož i celého rodu. - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - Sirka vyvětral zatuchlý puch a čerstvě si převlékl postel. Byt byl v relativně dobrém stavu, přesně jako před lety. U televize byl pořád propálený koberec a na stole kolečka od toho, jak si tam jeho otec kdysi pokládal hrnek s kávou. Tady se taky nic zásadního nezměnilo. Jediné, co se změnilo, bylo nápadné ticho, které teď v bytě převládalo. Sirka ležel na posteli a unaveně koukal do stropu. V rozích byly vlhké skvrny a omítka byla všude rozpraskaná. Zdálky se začalo ozývat tlumené bubnování. Sirka okamžitě identifikoval blízkou diskotéku. Jedna z mála novinek. - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - Ad 2) zrcátko s perleťovým lemováním Je naprostou nezbytností každé šlechtičny, jež chce být připravená a jež chce působit světaznale. Objevuje se v několika variantách - od těch nejmenších sloužících k letmému překontrolování dech beroucího vzhledu po těžké robustní varianty s přibližujícím vypouklým sklem. Je nutno kombinovat s bodem číslo 1. Zrcátko musí být perfektně sladěno se zbytkem výbavy, nemůže být pouhým funkčním doplňkem. Nepřípustné jsou plastové či dřevěné varianty. - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - Kolem desáté hodiny večer se Sirka vydal do blízké hospody pro čerstvý paklík cigaret. K jeho nekonečné smůle potkal Delfína – spolužáka ze základní školy. Člověka, se kterým si nikdy neměl, co říct. Povrchního a hloupého člověka plného optimismu a sebestřednosti. „NO NAZDAR SIRKO!“ začal Delfín bodře a prudce plácnul našeho vetchého hlavního hrdinu po rameni. „Ahoj,“ odpověděl Sirka neradostně. „Kde se tu bereš?“ „Šel jsem si jenom pro cigára.“ „Hele, musíš jít se mnou. Jdu si se svojí holkou trochu zatančit!“ řekl Delfín a Sirka si povšiml, že poblíž postává dvojice děvčat. „Jsem utahanej, nevím jestli je to…“ „Nekecej a pojď! Neviděl jsem tě celý roky!“ přerušil ho Delfín. Sirka se nakonec nechal přemluvit a vydal se ke dvojici dívek. „Tohle je Sára – moje holka, tady to je její kamarádka – Žiletka,“ představil Delfín děvčata. Sára byla blondýna přihlouplého typu a Žiletka vypadala jako její životem znechucená věčně unuděná přítěž. Holka, která dokáže spolehlivě zkazit náladu. „Ahoj,“ pozdravil je Sirka opatrně. Pomalu ale jistě se opět dostával do své staré role odstrčeného chudáka, kteréžto nálepky se několik let systematicky zbavoval. - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - Ad 3) hřeben, šminky a líčidla, královský pudr... Nic nemůže být naprosto dokonalé a i to, co dokonalé opravdu je, je potřeba udržovat ve stavu konstantní dokonalosti. Domácím nalíčením vše jen začíná. Svůj vzhled je nutno neustále upravovat podle vyvíjející se módy. Za žádných okolností neustrnout na místě, to by mělo být heslo každé princezny, jež nechce vzbuzovat posměch a lítost u svých poddaných. Na šlechtičně by neměla být za žádných okolností patrná únava, či ospalost. Vše může snadno vyřešit jedna či dvě tabletky XTC, neboli extáze, skrytá ve stylové pudřence aerodynamického tvaru. - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - Společnost se usadila v boxu u tanečního parketu, na kterém se již předvádělo několik princezen. Sára se Delfínovi stulila do náruče a Žiletka mocnými loky upíjela ze svého oroseného piva. Sirka příliš dobře netušil, co se od něj vlastně čeká, proč ho vzali sebou. Delfínova rozepnutá košile připomněla prapůvod jeho přezdívky. Neměl na prsou ani chloupek, jeho hrudník byl jemný a lesklý jako rybí trup. „CO JSI CELÝ TY ROKY DĚLAL?“ ptal se Delfín. „PO STŘEDNÍ JSEM ŠEL NA VÝŠKU, TEĎ DĚLÁM V KANCLU!“ „To je smutný,“ zabrblala si pro sebe Žiletka. „JAK SOU NA TOM OSTATNÍ ZE ŠKOLY?“ křičel Sirka směrem ke svému dávnému spolužákovi. „VÍM JENOM O TĚCH, CO ZŮSTALI TADY. BAMBUS SE OŽENIL, BUDE MÍT DĚCKO. SBÍJEČKA MĚL NEHODU NA MOTORCE A PŘIŠEL O KUS NOHY, ALE JE TEĎ ŠTASTNĚ ŽENATEJ A SPOKOJENEJ. GOLIÁŠ SE BUDE ŽENIT PŘÍŠTÍ MĚSÍC, BERE SI MARCELU. Z KAMILA JE AUTOMECHANIK, HELE, TAMHLE JE! KOUKNI!“ Vešla dvojice mladých a zamilovaných jedinců. „A TAMHLE STOJÍ FUSEK!“ ukázal Delfín směrem k postavičce postávající u záchodů. „A CO TY? VÍŠ O NĚKOM?“ „PÁR ROKŮ SE MNOU STUDOVAL ŠTEFAN, ALE NECHAL TOHO. VIDĚL JSEM HO HRÁT V PARKU S BANDOU NĚJAKEJCH HIPÍKŮ. FERRO ŠEL NA FILOZOFII, NEDÁVNO SE OBĚSIL. MAGDA ŠLA NA SESTŘIČKU, ALE NEMĚLA ŠTĚSTÍ NA CHLAPY, JE TEĎ NA VOZÍKU, Z TOHO, JAK JI TEN POSLEDNÍ ZŘÍDIL. OLEG JE V LÉČEBNĚ.“ „Achjo,“ povzdechla si Žiletka potichu, ale nikdo ji v tom rámusu nemohl slyšet. Jenom Sirka letmo zaregistroval pohyb jejích namodralých rtů. Delfín se se svým děvčetem odebral na parket, aniž by nějak zareagoval na ta smutná fakta. Možná, že ani pořádně nerozuměl významu všech těch slov. Žiletka seděla a smutně koukala, asi se ji to nějakým způsobem dotklo. Sirkovi začala být docela sympatická. K Fuskovi, co postával u záchodů, občas přišel některý z tanečníků a nenápadně si s ním něco vyměnil. Fusek očividně prodával trávu, extázi, perník nebo něco podobného. - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - Ad 4) operní kukátko V estetickém provedení s postříbřeným držadlem. Slouží k pohodlnému pozorování dvořanských rejdů a nekalostí. Existuje mnoho variant s několika úrovněmi přiblížení, z nichž nejkvalitnější je model Astro, který má rozměry přibližně jako víko od popelnice. - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - Sirka se pár minut koukal na svíjející se dav na parketu a nakonec se rozhodnul, že se vydá směrem k domovu. Žádná zábava ho tu nečekala. Odskočil si ještě na záchod, ale od vykonání potřeby ho odradila jedna s princezen souložící s vyhazovačem. Blonďatá aristokratka seděla na umyvadle a hrozivý chlap před ní zuřivě mával svojí masivní pánví. Když to Sirka uviděl, hned zase vycouval zpátky a namířil si to přímo ven. Konečně stál na relativně čerstvém vzduchu a těžce lapal po dechu. Když se rozdýchal, spěchal domů. K jeho překvapení ho doběhla Žiletka. „Počkej!“ křičela. „Kam letíš?“ „Jdu domů.“ „Nechceš se projít nebo něco?“ „Můžem.“ - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - Ad 5) zářivý úsměv Musí být naprostou samozřejmostí. Je základním kamenem a prvotním předpokladem pro excelentní první dojem, kterým chceme ohromit, či přímo šokovat své okolí. Při úsměvu je nutno věnovat nezanedbatelnou pozornost ústní hygieně. Nepřípustné jsou nažloutlé zuby, šedý povlak na jazyku či hustě lepkavé sliny, které se při mluvení táhnou z jazyku na patro a podobně. - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - „Takže, co budeš dělat s tím bytem?“ zeptala se Žiletka, když ji Sirka seznámil se svou situací. „Prodám ho.“ „Není to škoda? Musíš na něj mít spoustu vzpomínek,“ řekla ona a Sirka pokrčil rameny. „Nechceš si někdy vyjít?“ pokračovala po chvíli. „Nemyslím, že je to dobrej nápad.“ „Stejně se ti ještě ozvu.“ - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - Ad 6) pozvánka na bál Na každou slavnost, bál či jinou akci je samozřejmě naprosto nezbytné pořídit si platnou pozvánku či vstupenku, nejlépe VIP variantu s neomezeným přístupem po areálu konání celé události. Existuje mnoho způsobů získání těchto prestižních kartiček - od prostého zakoupení po drobné služby nejrůznějšího charakteru. Postupem času se každá princezna, která bude dodržovat veškeré obecné zásady, stane perlou každé takové akce a bude zvána automaticky. V tomto okamžiku bude již naprosto zřejmé, že někam patří, že se ji podařilo zapadnout, splynout s prostředím. Stala se tak součástí famózního celku, jež je prostými lidmi obdivován a oslavován v putovních písních. Dvořené vzhlížejí nahoru do oblak a snaží se alespoň nasát atmosféru těchto unikátních zábav a večírků. - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - Žiletka opravdu zavolala a Sirka si s ní dokonce ještě párkrát vyšel. O tom, že by snad mohl v bytě zůstat a případně si Žiletku nastěhovat k sobě, však nepřemýšlel ani vteřinu. Celý život utíkal pryč, daleko od domova. Vybudoval si jméno, nové kamarády, styl života, nemohl to všechno zahodit. Některé kousky nábytku střelil do bazaru a nakonec se mu povedlo prodat i byt samotný. Nachytali se dva překrásní novomanželé s perspektivním viděním světa. Žiletka říkala, že by mohla odjet s ním, ale oba věděli, že se to nestane. Sirka opět mizí pryč. Kamera ho zabírá při zběžné kontrole zabalených věcí. Zdá se, že je vše v pořádku. Pohledem naposled přejíždí pokoj a odchází. Obraz se začíná pohybovat směrem k otevřenému oknu, ale jeho trajektorie je zvládnuta tak perfektně, že se ještě stačí objevit všechny maličkosti, které vytvářely výsledný dojem prázdnoty a osamění, přesto vše působí přirozeně a volně. Kameraman v tom totiž uměl chodit. Propálený koberec u televize, kolečka na stolku od ranní kávy Sirkova otce, pavučiny, praskliny na zdech, zapomenutá krabička cigaret, telefon, u kterého Sirka prožvanil několik hodin se slečnou Žiletkou a pár dalších věcí. Putování k oknu nepodkreslovala žádná hudební kulisa. Režisér nechal scénu v naprostém tichu. Kamera vylétla z okna a plynule se přesunula na chodník. Ze dveří zrovna vycházel Sirka. V ruce třímal malé zavazadlo a jeho hůlkovitá silueta důstojně mizela v dálce. Když procházel kolem betonové zídky, byl přesně ve vzdálenosti, kdy jeho obrys nejvíce připomínal obyčejnou zápalku. Nyní by stačilo, aby klopýtl nebo zakopl na neudržovaném chodníku, hlavou zavadil o hrubou omítku a vzplanul by. Přesně v tom okamžiku zmizel za rohem budovy. Byl pryč. Teprve teď si divák uvědomil smutný fakt, že na ulici nebyl nikdo jiný. Uvědomil si to teprve tehdy, kdy zmizel i ten poslední človíček a všude najednou zavládlo nepřirozené prázdno. Do ticha opuštěné ulice se zařízlo klepání podpatků. Kroky se přibližovaly. Chůze se proměnila v klus a klus v běh. Po chodníku proběhla Žiletka s obrovským kufrem v ruce, aby poté zmizela v dálce podobně jako Sirka před malou chvilkou. A to byl konec. Kamery byly vypnuty, osvětlovači a zvukaři začali skládat a balit svá zařízení do dřevěných krabic. Asistentky uklízeli různé drobnosti a všichni ostatní dávali do pořádku to, co se do pořádku dát dalo. Režisér jménem Život byl však zachmuřený. Jeho moudrá mysl si nebyla jista posledním okamžikem scény, momentem, kdy dívka dobíhá svého milovaného. To byl totiž šťastný konec a podobně kýčovité scény většinou končily na podlaze střižny. Život nemohl přijít na to, proč by tomu tak nemělo být i v tomto případě.


celkové hodnocení autora: 96.8 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 3		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.5		tisk příspěvku

počet komentářů: 4		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 21		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Latent_Fay	16.07.2009, 11:58:00

Někde mi neseděla čárka, ale jinak mě text pohltil natolik, že jsem si jiných chyb nevšimla. Oslovilo mě to. Jedna

Dawnie	14.07.2009, 9:37:05

Velice zajímavé čtení... Nenudí, zaujme a nepustí:) Moc se mi líbí ten popis ze seznamu věcí, dodává to dílku jakousi absurditu a přece konkrétní realitu dvou světů... Určitě jednuška.

taira	13.07.2009, 10:14:36

Zajímavé to počtení. Smutné, aniž by sklouzlo k sentimentalitě, a proložení seznamem elementárního vybavení princezny a jeho komentáři jenom zintenzivňuje ten zvláštní pocit - možná právě naprostou nepropojeností těchno realit. O stylu není třeba mluvit; napsal jsi to dokonale. Občas se sice objeví nějaká chybka (asistentky uklízelY), ale v rámci atmosféry si toho člověk pořádně nevšimne.

Ekyelka	10.07.2009, 17:11:02

Zdravím. Zajímavý kousek, dobře napsaný a nutící trochu k zamyšlení. Sirkův příběh i vysvětlivky k seznamu - obojí je napsáno perfektně. Přesto jsem kromě velmi chabých náznaků nenašla pevnější propojení obou částí. Byť jsou princezny i Sirkové součástí Života, vzhledem k sobě moc vazeb nemají, aspoň ne v tomho příběhu. Pokud jsem však přehlédla skryté myšlenky, které měly trknout do kebule, omlouvám se. ;) I tak je to příjemné čtení.