obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Manželství je památka na lásku."
H. Rowland
obr
obr počet přístupů: 2141444 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 29004 příspěvků, 4550 autorů a 303513 komentářů :: on-line: 8 ::
obr

:: Setkání ::

 autor Amater publikováno: 28.07.2009, 6:07  
Člověk zkouší všechno možné a ráda jsem četla kovbojky a jelikož mám pár oblíbenců a ráda tvořím jiné konce, tak i tohle mi nedalo se pokusit napsat.
 

„Ještě kousek zvládneme, co tomu říkáš Apple!“ osloví svého koně chraptivým hlasem postava a rozkašle se. Kůň s divným jménem Apple se zastaví a podívá se na svého pána. Ten z něho pomalu klouže dolu. Uzda mu vyklouzne z rukou a klesne na zem. Apple trpělivě stojí tak jak tomu byl naučen. Doc Holliday leží na zemi a zavírá oči. Už to dál nezvládne. Ví to. Nakonec ho karty a kouř saloonů dostaly v podobě ještě víc rozvinuté tuberkulózy a on umírá v bezejmenné díře. Tělo jim otřese další kašel a on otočí hlavu, aby vykašlal na zem krev. Poslední stadium. I když, co vjel do těch hor, cítí se trochu lépe. Stejně… Takhle svinsky zemřít, je hloupé.
Počítal, že zemře v té přestřelce u O.K. Corralu s bratry Earpovými, ale jako na potvoru to přežil. Vnímá studenou chladnou oblohu a hvězdy svítí jak démanty. U hráčského stolku už měl v rukou několikrát démanty a tak ví, že září a blýskají se a jsou taky tak studené. Zavře oči, protože nechce vidět jejich chladnou krásu. Opět zakašle a na rtech se mu objeví krev. Už nemá sílu si ji ani otřít a tak ji tam nechává.
Jak dlouho tady leží?
Jak dlouho už tady leží? Neví. Jen vidí horké slunce. Žhavou kouli, která na něho neúprosně svítí. Dívá se do jeho životodárných i smrtících paprsků. Nadzvedne hlavu a začne kašlat.
Takže ho Apple opustil. Je to hodný kůň. Je dobře, že se starým tuberákem jako on nezůstal. Nemá hlad, ale jednu cigaretu by si dal. Nebo hlt pravého koňaku. Tak jako když byl ve městech na východě nebo západě. Ne tu levnou whisky, která se prodává v saloonech, a všichni ji pijí. Vzpomíná na tmavě zlatavou barvu a vůní, kterou je cítit, když ji přinesou. Polkne a ucítí, jak ho to znovu přimělo kašlat. Zavře oči.
Apple ho opustil. Už to říkal nebo už se mu to vše plete? Hodný kůň. Koupil ho… Od koho? Už ani neví. Asi nějaký potulný kovboj, ale je to nádherné zvíře. Apple má rád jablka… Zakašle a zvedne ruku, aby si otřel krev. Má pocit, že je mu lépe, ale to je zdání. To slunce je krvelačné. Vysušuje z něho naprosto vše. Rozepne si kabát. Je mu tak zima. Má ho zapnout?
Zafrkaní. Má halucinace. Už to dlouho nebude trvat. Už konečně. Opět zafrkání. Dotkne se ho studený čumák a on s kašlem otevře oči a podívá se do tváře Apple.
„Hodný chlapec!“ dostane ze sebe a rozkašle se, až kousky plic se octnou na zemi.
„Je to nádherný kůň. Je vám něco?“ Doc Holliday se chce zasmát, ale znovu se rozkašle. Tak na konci svého života, přece jen někoho potká. Nebude umírat sám. Možná. Dívá se do tváře neznámého, ale proti sluníčku nemá šanci. Zavře oči a upadne do bezvědomí.
Nevnímá své zvednutí, a přehození přes hřbet Appla. Ten zafrká a opatrným krokem vyráží za tím mužem, kterého našel, když hledal potravu. Voní koňmi a tak ho dovedl ke svému pánu.
„Buď to přežiješ, nebo ne,“ řekne suchý hlas na hnědém koni s bílými punčoškami a bílým nosem. Řídí ho jen lehkým stiskem kolen. Nemocný. Ví, že umírá pravděpodobně na tuberkulózu, ale co aspoň bude mít nějakou společnost. Už přes tři měsíce neviděl jediného človíčka. S nikým nepromluvil. Nic. Loví koně a o nic moc se nestará a teď má tady jeho. Kdo to asi je? Zadumá se. Je to jeho věc. On se o něho jen postará, až zemře. Je tak lehoučký, když si vzpomene na tělo, které zvednul. Hubený jak tyčka.
„Tak jsme tady!“ osloví koně a svého, teď už spolu táborníka. Nedaleko je pramen s vodou a provizorní koral s koňmi. Zadívá se na ně. Jeho pýcha a jeho radost. Až se vrátí na ranč, budou pýchou celého okresu. Bude je chovat a šlechtit. Spojí je s ušlechtilými koňmi z východu a oni získají nejen krásu, ale i rychlost a vytrvalost. Pod skálou je vidět lůžko a bágly. Nemá strach, že by je někdo vzal. Jedině nějaká zvířata. Jinak nic a teď tam přibude další lůžko. Sundá ho ze hřbetu a položí ho na svoje lůžko. Přejde k Apple a znovu toho koně obdivuje. Jeho černou srst v slunci skoro stříbrnou a ušlechtilé tělo závodního koně. Miluje koně. Moc mu toho nezbývá a tak upnul všechnu svoji lásku k těmhle krásným zvířatům.
Připraví lůžko a přesune ho na jeho pokrývky a přikryje. Zkontroluje tep, ale ještě dýchá těžkým mučivým trhaným dechem. Slyší chrastění, jak se plíce namáhají. Sevře rty. Chudák.
Otočí se a od pasu odepne láhev vody. Nalije vodu na šátek a utře mu zakrvácené koutky rtů a pak si všimne v bradce krev. Je mi líto, ale tohle bude muset dolu. Ale ne teď. Teď se musí postarat o jeho skvostného koně. Sundá vaky a položí je vedle cizince. Odsedlá ho a pak ho krouživými pohyby vytře. Kůň trpělivě stojí pod příjemnou procedurou a potom ho zavede k pramenu napít se. Přiváže ho a odstrojí svého hnědáka, hvízdaje si u toho melodii, kterou minule zaslechl v jednom městečku na závodech. Koně miluji zpěv a někdy v noci vezme harmoniku a hraje jim nebo zpívá. To pak zpozorní, shluknou se u něho a pozorují ho s vážnou tváří. Někteří jemně přežvykují. Když skončí, rozejdou se. Je to nejlepší obecenstvo pod sluncem a hvězdami. Oba zažene do koralu. Opře se o břevna a láskyplně je pozoruje. Posune si klobouk dozadu a tiše se dívá na svoji pýchu. Ještě chce chytit… Kašel. Otočí se a rychlým krokem přejde k tomu muži, kterého našel, ne, ke kterému ho dovedl jeho černý kůň.
Všimne si šedých očí a starší tváře. Kolik mu asi může být?
„Jmenuji se Matthew Darmont. Ale říkejte mi Matt. Váš kůň mně k vám dovedl. Je nádherný. Tady napijte se trochu.“
Doc chce něco říct, ale rozkašle se. Cítí, že ten muž mu otírá koutky úst a teprve teď vidí jeho tvář. Zelené laskavé oči, hnědá čupřina vykukující zpod klobouku a snědá tvář ošlehaná sluncem a větrem. Pod zeleným šátkem mu mizí jizva, která trochu zasahuje líc.
„Apple.“ Dostane ze sebe a opět se rozkašle.


 celkové hodnocení autora: 95.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 4 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.8 uložit příspěvek 
 známka poroty: 3.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 10 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 56 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Šíma 07.08.2009, 0:45:42 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Šíma ze dne 06.08.2009, 19:39:18

   Na to, že vypadal jako v posledním tažení, je pěkně čiperný! ;-)))
 ze dne 07.08.2009, 14:25:59  
   Amater: *Mrk* To víš, co nezmůže pravidelná domácí strava a horské ovzduší... To by i mě postavilo na nohy...
 Šíma 06.08.2009, 19:39:18 Odpovědět 
   Příběh se mi líbí, přestože jde jen o takový "střípek" ze života muže, který možná tolik touží po smrti, ale ta si jako naschvál dává na čas... Povedl se Ti docela dobrý příběh z "divokého západu", který by se však dalo ještě hodně vylepšit! ;-) Dvojka.

P.S. Hezky to skončilo, tak neurčitě, přestože je jasné, že ten muž nakonec zemře... O chybkách ví také svoje skřítci Překlepníčci... ;-)
 ze dne 06.08.2009, 21:55:59  
   Amater: Děkuji, bohužel nezemře a momentálně hezky čilé honí vraha jedné ženy ehm asi v 40 kapitole. Ale děkuji za uznání. Mám ráda westerny a byla to moje oblíbená četba ehm ještě je, tak proč nezkusit něco svého a pak Doc Holliday je moje oblíbená postava.
Pokud ho někdo neodpráskne... asi bude dlouho žít. Aspoň u mě v povídce.
 janie 04.08.2009, 0:01:33 Odpovědět 
   ahoj Kat,
o chybách víme svoje, takže to řešit nebudu. Většinu z nich bys dneska už znovu neudělala. ;)
Příběh je jinak čtivý, hodně citlivý, koně má ráda snad každá slečna (aspoň část puberty), takže tě hodně lidí pochopí.
takže jo :) dobrý :)aspoň u mně teda :)
janie
 ze dne 04.08.2009, 8:57:07  
   Amater: Děkuji za komentář a doufám, že bych ty chyby dnes už neudělala, ale mám ještě, co zlepšovat.
A koně miluji dodnes. Jsou úchvatná a zlomyslná. Prostě je miluji.
 Dawnie 28.07.2009, 10:33:52 Odpovědět 
   Není to tak špatné...
Každopádně chyby už byly řečeny, já bych je jen opakovala.
Na druhou stranu je velké plus dílka, citlivost obsahu. Láska ke koním, vztahy, detaily... Takže dva:)
 ze dne 28.07.2009, 14:46:07  
   Amater: Děkuji, teprve teď vidím chyby, ale už jsem si našla někoho, kdo mě učí češtinu, pak snad to bude lepší. Prostě čeština mě na pouti životem minula*smích*.
A koně miluji, jsou prostě úžasní.
 amazonit 28.07.2009, 6:06:53 Odpovědět 
   Pokud ti něco, jak píšeš - tak i tohle mi nedalo se pokusit napsat - to znamená, že jsi to nenapsala, neboť ti to nedalo, musela bys tam dát dvojitý zápor, který by větu hodil do kladného významu - nedalo nenepsat.
Podobné problémy se ale táhnou příběhem dál - skladba vět, slovosled, vůbec význam vět. Je v tom zkrátka trochu chaos, jako by sto malinko u spěchala nebo se nechala strhnout tklivostí obsahu a na to, jak to zpracuješ jsi nemyslela.
Určitě je tu hodně věcí, nad kterými se můžeš zastavit a vylepšit je.
Dám známku průměrnou, myslím, že máš na víc, než jsi dalo do tohoto příběhu.

Někde by se dal zlepšit slovosled,


-klouže dolu. Uzda mu vyklouzne - klouže/vyklouzne
-kterou je cítit, když ji přinesou. Polkne a ucítí - cítit/ucítit

-v podobě ještě víc rozvinuté tuberkulózy - poněkud kostrbaté slovní spojení

-pozor na interpunkci, s tou je malinký problém

-Tělo jim otřese další kašel a on otočí hlavu - tahle věta nedává valného smyslu - snad spíš kašel otřese jeho tělem

-Ten zafrká a opatrným krokem vyráží za tím mužem, kterého našel - tohle budí dojem, že muž koně vedl za uzdu a šel po svých, jenže pak píšeš - Řídí ho jen lehkým stiskem kolen, pokud by snad tohle měl dělat ten nemocný, tak ten je přehozený jako pytel přes hřbet koně
 ze dne 28.07.2009, 14:44:21  
   Amater: Děkuji za komentář. Uspěchané ne, jenom neumím češtinu, což vytváří dojem chaosu. Někdy v budoucnosti snad to bude lepší.
obr
Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox.
© 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Blog o hypotékách, Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
OprsklinaPlott
(24.5.2012, 18:02)
Jay
(23.5.2012, 16:28)
Kostka
(22.5.2012, 19:55)
mikhal
(22.5.2012, 18:14)
obr
obr obr obr
obr
S vyloučením ve...
ka.zi
L+L (8) - Druhá...
An!tta
V lese a pod me...
Paulus
obr
obr obr obr
obr

Neocortext14
kilgoretraut
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr
obr
Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci?
obr
obr obr obr