|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 29004 příspěvků, 4550 autorů a 303513 komentářů :: on-line: 9 ::
|
 |
|
:: Prošedlá ::
| Chtěla bych být barevná. Chtěla bych. Nemůžu. Zatím je to nad mé síly. Je mi líto. |
| |
|
|
Ráno.
Jako každý jiný den neomylně přišlo a vynucovalo si vládu nad jejím životem.
Až příliš pozdě.
Neomylně identifikovala hřejivé dotyky na své kůži jako první sluneční paprsky a usoudila, že je čas otevřít oči.
Chvíli zírala na šedivý strop. Nenašla na něm vůbec nic zajímavého, přesto nedokázala odvrátit oči na několik desítek minut.
Už věděla naprosto přesně, kolik rýh pokrývá kterou stěnu. Považovala to za jednoduché počty. Matematiku základní školy. Skoro jako se probírat ovečkami před spaním.
Pomalu míchala ranní kávu. Tím jednoduchým pohybem rozvířila až příliš poklidnou hladinu.
Třikrát doprava. Čtyřikrát doleva.
Čtyřikrát doprava. Třikrát doleva.
A zase znovu od začátku.
Byl to zvyk. Jen zvyk.
Bez zájmu přelétla vkusně zařízenou kuchyňskou linku sladěnou s okolním nábytkem do jemných šedých tónů.
Narovnat záda, nepatrně pozvednout bradu.
Zvednout se ze židle; nikdy nezavrzala.
Plavmo zamířit k ledničce.
Otevřít.
Ujistit se, že je prázdná jako každý jiný den.
Zase ji zavřít.
Otočit se a stejnou, vyšlapanou cestičkou jít zpátky.
Několik jednoduchých pohybů nevyžadovalo, aby nad nimi přemýšlela. Nebylo to potřeba.
Opatrně uchopila hrnek a vylila jeho obsah do dřezu.
Málokdy si usrkla víc, než jen jednou.
A proč taky?
Zapnout televizi. O dvě čárky zesílit zvuk a chvíli přepínat kanály.
Obvyklé povzdychnutí. Odložit ovladač na dokonale uklizený konferenční stolek.
Netušila, co dávají. Automaticky rozostřila a studovala neuchopitelné nekonečno za obrazovkou.
Utřít prach a vyluxovat koberec.
Zas a znovu.
Možná byl dřív modrý. Pak nabral monotónních šedých barev.
Okouzlující.
K pláči.
Koutkem oka zahlédla za okny zapadající slunce.
Jako už tolikrát předtím.
Několika dokonale promyšlenými kroky přešla do jednoho z pokojů. Každý den putovala do jiného. Každý den ležely střepy jinde.
Střepy - podivné připomínky barevna.
Automaticky se sehnula a největší kousky vzala mezi prsty. Na zem skáplo několik kapiček její krve, ale vzápětí se ztratily v nepropustné šedi.
Další kroky.
Známé zvuky tříštícího se skla o dno koše.
Studená voda a dezinfekce.
Hadr na podlahu.
Vzhlédla, když její mozek zpracoval zašramocení klíče v zámku a povědomou vůni.
Okolní svět se zavlnil a na pár prchavých vteřin nabral světlejších odstínů.
Zamrkala.
Samozřejmě se jí to jen zdálo.
Jako vždycky.
Usmát se; další automatický pohyb. Naučený, postrádající jakoukoli hlubší myšlenku nebo pocit. Nicneříkající.
Prsty letmo přejela po váze ozdobené tmavošedou stužkou s věnováním, která se zčistajasna objevila v obývacím pokoji.
Ráno bude rozbitá.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
99.0 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 19 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 36 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 63 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
