|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 29005 příspěvků, 4550 autorů a 303515 komentářů :: on-line: 9 ::
|
 |
|
:: Pitka ::
 Amater |
publikováno: 02.08.2009, 14:51
|
| Jak oslavit přežití stětí hlavy |
| |
|
|
Pitka
„Dobrá práce. Jde ti to.“ Ivo St.Chartier přikývne.
Jean prochází kolem ostatních a kontroluje vzájemné souboje. Občas někdo odejde nebo přijde další. Už se rozšířila zpráva, že dostal milost.
Zatlesknutí.
„Tak konec pánové! Pro dnešní den končíme a já jdu včerejší popravu zapít U lišáka.“ Všichni přestanou bojovat.
„Jaký je kardinál?“
„Copak vím? Popravdě odvedli mně do nějaké místnosti a tam mi řekli, že byl to omyl. Nic víc. Mám toho dost. Včera jsem skoro skončil bez hlavy a dnes žiji. Chci to důkladně zapít, opít se a najít si nějakou krásku na klín. Co vy pánové?“
„Jdeme s tebou. U lišáka jsme vždy vítání a nějakou pěkná holka, aby ti zahřála staré kosti, najde se tam také!“
„Ivo, ještě jednou řekneš staré kosti a skončíš někde na zdi!“ řekne se smíchem Jean. Všichni se rozesmějí. Vezmou pláště, klobouky a vyjdou ven. Jeden zanotuje písničku o Markétce, která měla ráda muže. Další dva se přidají. Jean zpívá s nimi. Za veselého křiku a popěvků dojdou k hospodě U lišáka.
„Tak jsme tady hostinský! Večeře a víno na stůl pro mne a přátele!“ zasměje se a bouchne do solidního dřeva. Je šťastný, že žije. Usadí se u největšího stolu. Hostinský se nenápadně přiblíží k Jeanovi.
„Pane!“ ten mu hodí bezstarostně váček s penězi. Hostinský ho obratně chytne.
„Tak děvčata, noste pánům, kde se flákate!“ zařve a zkušeně potěžkává váček v ruce. Hned ho běží zamknout do truhlice.
Za chvilku na stole přistanou na cínových talířích kuřátka, holoubátka a nějaká ta koroptev, paštika a chléb. Džbány vína a poháry se doplňuji jedna radost. Zčistajasna na stůl vyskočí Armand a zanotuje oplzlou písničku o Markétce dost se podobající té, s kterou večer začali. Smích a nadšený jásot.
„Hostinský, ještě víno! Je tady prázdno!“ zařve ze stolu a hodí do sebe celý pohár, až mu teče víno na rozepnutý kabátec.
Jean si k sobě na klín přitáhne plavovlásku a zkoumá záhyby jejího velkého výstřihu. Něco ji šeptá a hladí po stehně. Ta se přiopilé chichotá.
„Pánové vypadá to, že jsem si našel tu pravou.“ Postaví se na nohy a obejme ji kolem pasu. Zamíří ke schodům.“
„Ale pánové tady není…“ Jean mu hodí louisdor. Hostinskému se zalesknou chtivosti očka, obratně ji chytí a vyzkouší zuby. Co kdyby byla falešná? Pokyne rukou a Jean zmizí nahoře. Hostinský zatím přinese další džbány a nakrájený sýr s olivami. U stolu začne být hlučná zábava, když do hospody vejdou kardinálovi strážci. Usednou ke stolu v rohu a pečlivě každého sledují.
„Na zdraví Jednookého Jeana a hospody U lišáka a jasně pánové na naše dámy!“ Ty vypísknou smíchy, notně už pošramocené hrubším zacházením v pažích přítomných.
Ivo potácivě vstane a zablekotá… „musím… víte, musím…“ mávne rukou ven. Ostatní se opilecký zachechtají. Seshora ho pozoruje Jean, který skončil s plavovláskou a nechal ji spát. Teď se jde opít. Sejde dolu s kabátcem v ruce a rozhalenou košili.
„Vivat!“
„Pane, vy jste nás urazil!“ Ticho. Všichni kdo nejsou opilí, stahují se do koutů hospody. Jean se zamračí a ostatní zatřepou hlavami, jak se snaží vystřízlivět. Ivo se dívá na převrácený pohár, z kterého teče víno do klína jednomu z přítomných kardinálových strážců.
„Pánové, koupím vám nový!“
„Vy jste mně urazil!“ zavrčí a odhodí plášť. Ostatní vstanou.
„Tak to ne. Pět na jednoho! Chlapi ke mně!“ křikne Jean. Ti dost potácivě vstanou, ale výkřik je povzbudí.
„Vyboucháme je odsud!“ zařve Armand. „Hospoda je naše!“
„Ale pánové, no tak pánové zničíte, mi nábytek…“ pobíhá mezi nimi hostinský, když je odsunut. Klesne za pult a dívá se, že se hospoda opět mění v trosky. Tenhle měsíc potřetí.
„Snad se nebojíte, pánové?“ zamumlá Jean a zaútočí. V jedné ruce má kord a druhou si spěšně obalí pláštěm. Ano to je pořádná oslava. Ostatní hosti, pokud možno bez placení vytrácí se z hospody. Ti odvážnější utvoří v rohu kroužek a začnou sázet.
„To nemá cenu. Jednooký Pierre dostane všechny…“ zamumlá jeden.
„To je pravda. Už vím. Vsadíme, kdo vydrží z těch černých nejdéle.“
„Ten plavovlasý s bradkou!“
„Blbost ten černovlasý s červeným pásem.“
„Pozdě. Už padnul.“
„Kdo ho dostal?“
„Popravdě ani nevím, ale někdo ho švihnul stoličkou.“
„Pak, že je nějaká regulérnost.“ Po chvilce se otevřou dveře a vpadne posila v podobě dvou dalších strážných. Jean se dvěma protivníky dostane ven a hluk kordu se rozléhá noční Paříži. V hospodě zatím už dva kardinálští jsou na zemi a jeden ze školy taky.
„Vivat Tři meče. Přece je nenecháme vyhrát, přátele!“
Ivo zamává mečem a mávne stoličkou proti jednomu. Ten jen hekne, jak ho rozptýlil meč. Ivo položí nohu na nepřítele a hrdě se dívá, co zbytek jeho přátel. Najednou se chytne za břicho a vyrazí ven. Vrazí do Jeana, až se zapotácí a zmizí v uličce… dávivé zvuky úplně zaniknou v řinkotu kordu.
Výpad, obrana, úkrok, stáhnutí, půlobrat a výpad, seky a kordy se míhají velmi rychle a Jean už toho má dost. Nechápe, proč si s nimi hraje. Z uličky vyjde Ivo opírajíc se o zeď.
„Tak to je mistr!“ sesune se podél zdi a pozoruje Jean. Ten dvěma rychlými seky je odzbrojí a dvěma ránami uspí. Jean si pofouká ruku. Zabít je nemohl, když teď slouží kardinálovi. Dopotácí se k Ivovi. Najednou to na něj padne a sesune se vedle něho.
„Mám toho dost.“
„Ještě džbán… Opít se důkladně.“
„Pravda!“ zvedne se a podepře Iva.
„Jaká byla?“
„Ta malá?“
„Jo!“
„No dobrá. Měla velké prsa a na pupíku znaménko!“ Oba se rozchechtají. Vrazí do hospody, kde všichni jsou na zemi. Jen pár lidi se drží na nohou a ti pijí jako duhy.
„Na Jednooookého Jeana, nejlepšího..“ škytne „..šermíře Paříže!“ zařve Armand s pohárem v ruce a sesune se na zem. Začne chrápat.
„Odpadl. Pít hospodo!“ zařve Jean. Zvedne nejbližší pohár a kalným okem se podívá na dno. Prázdný. Hodí ho do kouta. „Víno! Pro mě a přítele!“ zařve podruhé. Oba se dopotácí k nejbližšímu stolu, který je relativně v pořádku.
„Já to říkal, že ten plavovlasý vydrží nejdéle.“ Zašeptá jeden z rohu a shrábne peníze. Hospodský hledí na rozbitou hospodu a počítá škody. Ještě, že se nepustili do sudů jako minule. Natočí dva džbány a dokolébá se k nim.
„Tady!“ Mrskne to před ně.
„Na školu!“
„Na školu a do dna!“ Oba si vezmou džbány a rovnou piji. V rohu je pozorují sázkaři. Oči jim svítí chtivosti a počítají.
„Sakra, zapomněl jsem si vsadit“ zavrčí jeden, když vidí, jak Ivo odpadne. Jean dopije a jeho hlava poklesne. Ne on vydrží.
„Ještě jeden!“ Hospodský před něho postaví druhý džbán. Jean nakloní a pije. Nevšímá si tečícího vína po bradě a dolu na košili. Odloží prázdný džbán a říhne si.
„Je..š..ještě...víno!“ dostane ze sebe. Sázkaři zakroutí hlavami. Vsadili pouze na dva džbány. Rozeberou si peníze.
Jean vezme džbán, nakloní si ho ke rtům, ten mu vypadne, víno teče po stole. Hlava mu klesne do vína a on začne spokojeně odfukovat. Hospodský se podívá po hospodě. Zas jednou to přežil. Nechá všeho a jde zamknout hospodu. Vyhlédne ven. Za chvilku bude svítat. Zamkne dveře a rozhlédne se. Lavice převráceny, stoličky napůl rozbité, některé hlavy taky, tamhle ti dva se k sobě tulí… Odfrkne si a jde si dát pohár svého nejlepšího. Noc jako každá jiná.
„Víno dobré víno… odhalila svoje tělo, hlavu na prsa položila, dala každému, o sladká…“ brumlá Jean přehozený přes koně. Viktor se po něm starostlivě ohlédne. Dorazil do hospody k polednímu s ostatními sluhy. Přehodil Jeana přes Kvintu a teď ho veze do postele. Jen nenalezl opasek, ale jinak všechno má. A ta košile - no hrůza. Dojde k domu. Už ráno vyvěsil oznámení na dveřích školy, že dnes se nebudou konat hodiny šermu. Dostane ho z koně a napůl vleče, napůl ho podepírá. V ložnici ho svlékne a uloží do peřiny.
„Už by taky měl mít rozum!“ ale po tom, co přežil popravu, nediví se mu. Jinak na pána je docela dobrý. Nebije ho a je štědrý. Jen když poslouchá ostatní sluhy - no má se dobře. Taky co by jiného měl dělat? Jeho rodiny patří k sobě už několik staletí. Sebere věci a jde je hodit do špinavého prádla. Zítra by mohl navštívit pradlenu Magdalenu. Když pere, její poprsí se krásně houpe a ty nohy - zasní se.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
95.4 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 2 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 2.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
2.5 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 17 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 49 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
