|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 29005 příspěvků, 4550 autorů a 303517 komentářů :: on-line: 11 ::
|
 |
|
:: Tajemství ::
 Sakora |
publikováno: 31.07.2009, 16:18
|
| Monolog, který vypráví ON. Snad je to herec, snad je to sám Příběh... |
| |
|
|
(tma v hledišti, tma na jevišti, a tam v té černotě, ještě nepoznán, stojí ON)
ON: „Tma je prapůvodem všeho kolem nás. Je to nejslavnější barva vesmíru. Jen díky ní vyniknou všechny ostatní, jako jen díky temnotě dokážeme si vážit světla. Tma je pro divadlo nepostradatelný pomocník. Smysly diváka bázlivě sevřené černotou prostředí vděčně jak k záchrannému kolu pnou se k dění na osvětleném jevišti.
Příběh vezme tě za ruku nebo za srdce, záleží, co mu nabídneš dřív. Je to čaroděj potměšilý, neradno uvěřiti mu věk, charakter či myšlenky skryté. Však kdo jej nenásleduje, ten osamocen skončí ve spárech temnoty. A ta jak bezedná tlama jej spolkne i s lístkem na kabát, jež v šatně pak osiří.
Jen drž se Příběhu, běž mu naproti a pevně sevři dlaň, ač pomíjivým je on jak vánek za letní noci. Pouze jeho pevný stisk ochrání tě, člověče, před studenou nicotou pátečního večera, před přízračnou bestií číhající v divadle, jakmile potřetí zazvoní.
Ani pokradmu nehleď na souseda vpravo, ani na plavovlásku vlevo vpředu, malé zaváhání stačí a Příběh je pryč! On uhání hbitými kroky, kdo nenazuje si sedmimílové boty nadšení a naivity, ten jej nedostihne…
Kdo malými krůčky kráčíš, však nemusíš se bát, jen zavři oči a hned křídla jako by sis připnul, s Příběhem poletíš zlehka.
Té černi, jež kolem se rozprostírá, poruč svůj bol a trápení, myšlenky obtěžkané zápasy, prohrami a dluhy. Jsou těžší než závaží, ty úvahy plné smutku a beznaděje. Kdo nechá se jimi ovládat, nevzlétne! V této chvíli netepe zde čas jejich řešení. Otevřete všechny svoje oči, hleďte srdcem jak bratři Malého prince.
V dálce před vámi malé světýlko!
Bliká jen, nejisté, nesměle mrká, natahuje dlaň. Směle pojď, člověče, Příběh je tu pro tebe. Nech se chytit, nech se vést či mást či plést. Nech se vysmát či rozesmát. Věř, prostě jen věř. To postačí. Strach odlož u šatnářky se šálou a krabičkou cigaret. Zbytečně by ti překážel, divadelní židle je pro dva malá."
(ON si na jevišti zapaluje, oranžový ostrůvek jistoty rozetne okolní tmu)
"Vem si mě, člověče, proto tu jsem, říká Příběh vemlouvavě. Jak bludička oranžová tiká, jak ozvy srdce tepe, svede tě na scestí, ani nemrkneš. Cesta je cíl, cesta je pohádka. Nehleď pod nohy, ať nezatají se ti dech, nahlédnout bys mohl, že vlastně vznášíš se nad krajem. Vydán jsi Příběhu napospas, možná je to přítel nejvěrnější a možná je Klam jeho druhé jméno. Může být, že zavede tě do středu zahrad rajských … a může se stát, že procitneš horkem obklopen v té síni, jež peklem se zve.
Co naděláš? Nic.
Dopředu spřádej plány, čti si divadelní program, diskutuj se znalci, probírej se recenzemi, jistotu však neuhlídáš. Chameleon Příběh tě pozná a ochutná na sto honů dopředu. Směje se pod fousy, jen tak z kapsy loví své mimikry. Usměješ se, dychtivě a důvěřivě… a už tě má!
Nebude mít s tebou slitování. S tím se, člověče, smiř. Provede tě místy kouzelnými, povleče tě sklepením, kde přebývá jen zoufalství a žal. Tvými průvodci budou andělé zakletí do pohádkového dědečka, anebo vlci v rouše bílých vran. Ty však vytrvej, neboť jen ty sám jsi Příběhu tomu bratrem. Co bys dělal bez něho? Však co on by si počal bez tebe!
Jak oranžové světýlko na konci tunelu: plamínek naděje nebo jen světla mizejícího vlaku, kdo ví? Dým cigarety předávající pochodeň života jedna druhé v závětří dlaní, tak odvíjí se Příběh minutu po minutě, nádech po výdechu. Foukneš-li nešetrně, zmizí v nenávratnu.
Propadliště Příběhů je místo plné démonů.
Nezmeškej, člověče-diváku, ten okamžik, kdy Příběh před tebou své karty rozprostře! Nyní jsi králem, nyní smíš vybrat sobě hrdinu vlastního, druha neohroženého, který ti propůjčí nezištně své tělo. Od této chvíle bude tvýma očima, tvýma ušima, tvou myšlenkou i tvým citem. Jeho konejšit budeš, rozechvěje-li jej pláč, s ním třást se smíchem smíš jak jabloň v podzimním sadě, jen s ním, bok po boku, kráčet budeš neohroženě hvozdem plným nástrah a nebezpečí.
Vybírej dobře!"
(ON rozejde se po jevišti, slyšet je tichý klapot kroků, čím více se vzdalují, tím postupně počíná se scéna pomalu a váhavě rozsvěcovat)
"Každá cesta má cíl, i když je to mnohdy jen rozcestí s vlásečnicemi pěšinek. A Příběh, ten zdatný mladík, jenž na počátku byl samé tajemství a neotřelý šarm, zestárne vyřčenými slovy. Tím světlo vino je, jak oheň věčný spálí jeden obraz děje za druhým, aby nezůstaly stopy. Aby se nikdo nemohl vydat zpět proti proudu divadelního času.
Na konci se ukáže, kdo s vírou šel a polapit se důvěřivě nechal do sítě Příběhu, kdo neohroženě kráčel v jeho stopách.
Ten smí skrýt v sobě střípek jeho dechu, jež nadán je čarovnou mocí.
Jakou?
To je tajemství. Jen sami sebe se na něj můžeme ptát…"
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
99.0 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 5 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.4 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
[ - ] |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 14 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 40 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
