obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Naděje je paměť, která touží."
Honoré de Balzac
obr
obr počet přístupů: 2915374 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39509 příspěvků, 5744 autorů a 390410 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: 85B ::

Příspěvek je součásti workshopu: Monolog herce
Příspěvek je součásti sbírky / knihy: S.l.o.v.a.
 autor Anna publikováno: 31.07.2009, 16:18  
- monolog podprsenky -
(... snad není úplně po termínu na vložení do ws.)
 

(Dutý mužský hlas v pozadí:
- Bary,…. cos to zas našel?)

Na scéně vidíme zápraží zchátralého domu, spíše chatrče. Na zápraží sedí podmračený starší muž oblečený pouze do otrhaných manžestrových kalhot a červených šlí, na zemi před ním sedí malý tmavohnědý voříšek. Pyšně shlíží na svůj úlovek, ale vrtět ohonem si netroufá. V prachu a odpadcích mezi nimi leží cosi malého a bílého. Při bližším pohledu lze identifikovat dámskou saténovou podprsenku.
------------------------------------
Halooo, je tu někdo? Kde to vůbec jsem? Ani trochu se mi tady nelíbí…

Mockrát jsem vlála povětřím. Pozvolna schnoucí bílý praporek.
Teď tady ležím – po tom všem – zmačkaná, tichá a plná prachu.

Vždycky jsem se bála praček.
Ta zběsilá rychlost, s jakou se uvnitř točí obsah bubnu.
Ten rachot.
Ta nevyhnutelnost.

Co bych za to dala, mlít se nyní v útrobách přístroje značky Indesit, na půli cesty mezi programem č. 7 (spodní prádlo – jemné praní) a 8. (šetrné máchání). Jak bych si užívala chuť Arielu! Hedvábnou záplavu Silanu Magic Fragrance na závěr! Stýská se mi po hanebně štípajících dřevěných kolíčcích a mírně prověšené šňůře. Vítr se do mne opíral…


… a když nastal čas, moje paní mě vždycky rychle vysvobodila z prádelního koše plného košil, triček, ponožek a bombarďáků. Ta společnost sprostých kusů oblečení mi vůbec nedělala dobře! Jak krásně jsem se naopak cítívala, když si mě upnula kolem hrudi, pravá i levá zapadly pěkně do svých přihrádek a pak jsme společně, zabaleny od nějakého pěkného svršku, vyšly ven vstříc obdivným mužským a závistivým ženským pohledům…

Jenomže právě jedna takováhle vycházka se mi stala osudnou.

Začalo to nevinně. Nesly jsme se Zikmunďákem, a náhle se ozvalo:
- Nazdar kotě, tebe už jsem neviděl… Nějaký upocený chlap objal mou paní kolem ramen a později kolem pasu a vedl ji náměstím do hospody U sulce. Dost mě štvalo, že se nechala. Páchnul jako stará bota a tak nějak vratce se na ni lepil, až jsem se bála, že ji porazí.
Taky že jo…! Ale abych nepředbíhala: Nejdřív vypili každý pár piv a přestože v sále bylo vedro k zalknutí, lepili se na sebe čím dál těsněji. Šátral po ní a ona se vůbec nebránila! Ale to nejhorší mělo teprv přijít. Zvedli se a já si oddychla, že už bude pokoj. Naopak.

Prolezli dírou v plotě do zámeckého parku a posadili se na kamennou lavičku. Byla tma jak v botníku, kam mě jednou omylem šoupla. Teď z ní nejdřív stáhl tričko – a za malou chvíli jsem letěla i já. Pak skončili oba v trávě, ale o tom, co opravdu dělali, se můžu jen dohadovat. Slyšela jsem jen hekání a vzdechy. Pomalu mnou začal prosakovat noční chlad. Už jsem se nemohla dočkat, až se k ní opět přivinu, ucítím vůni jejího těla podobnou vánku nad rozkvetlým heřmánkovým polem, zahřeju se teplem proudícím pod kůží…

Mohla jsem postřehnout, že je dlouho ticho, ale provlhlá právě padající rosou jsem přilehla k hořce čpící hlíně a zapomněla na čas... že už se rozednilo. Kozí brady doširoka rozevřely květy… a že široko daleko nikdo nebyl. Nevěřícně jsem se snažila aspoň trochu rozhlédnout, ale po noci strávené pod širým nebem jsem byla celá ztěžklá a ztuhlá. Zdálo se, že bude líp – slunce zesílilo a já věřila, že až mě vysuší docela, zavane vítr a já zas budu vlát povětřím… a bez otravných šňůr a kolíků k tomu!

Dřív, než se tenhle sen mohl splnit, mě ovanul zápach tak strašný, že botník nacpaný předloňskými kozačkami je proti tomu květinový záhon. Následovalo mohutné zafunění. Cosi mnou smýklo. Dost to zabolelo. Chvíli trvalo, než mi došlo, co se děje: ocitla jsem se v tlamě chlupaté obludy, která mě nesla neznámo kam.

Pes nijak nespěchal, zvolna se prodíral houštím a vysokou travou, přeskakoval příkopy a protahoval se plaňkovými ploty… Vlastně by to bylo celkem příjemné, i to natřásání… nebýt toho, že jsem cítila, jak do mne vsakují lepkavé psí sliny.


Snažila jsem se myslet na to, že někde jsou. Pravá a levá. Tělo, kterému jsem do včerejška patřila. Třeba mě nese právě tam. A potom...

Na domov. A vítr. Na to, jak zvedá šňůry ověšené prádlem. Na vůni čerstvě posečené trávy a dozrávajícího ovoce. Snažila jsem se přesvědčit sebe sama o tom, že nemyslím na nic z toho, protože věci přece nejsou živé, a nemohou nic cítit, vidět, po ničem toužit… Vy lidé to říkáte. Já to vím.

Potom přišel náraz, zhoupnutí, pohled na svět z nečekané výšky.
Pes odevzdal kořist svému člověku.

- Maruš! Kolikátky máš?
Kolíkovité prsty drtily, co na mně ještě zbývalo hladkého a čistého… ten pocit hrubosti byl nečekaně silný.
- Tak sakra, Maruš?
V chatrči se něco ozvalo a na zápraží se vyvalila objemná žena v modrobílých teplákách.
- Có jako mám?
Pohlédla na mne a kosým pohledem sjela svou rozložitou hruď. Poté se obořila na muže.
- si upad, né? Debile!

Tehdy jsem vlála naposled.


 celkové hodnocení autora: 99.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 14 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: [ - ] tisk příspěvku 
 počet komentářů: 33 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 129 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Šimon Pecháček 29.08.2010, 22:51:55 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Šimon Pecháček ze dne 29.08.2010, 22:19:47

   Však já si ho vybral z tvého dlooouhého seznamu čirou náhodou - a neudělal jsem chybu! ;)
 Šimon Pecháček 29.08.2010, 22:19:47 Odpovědět 
   Skvělé, monolog podprsenky je prostě bezvadný nápad.
Jednička bez výhrad :)
 ze dne 29.08.2010, 22:50:13  
   Anna: Díky -skoro jsem už na tenhle text zapomněla... tak mě těší, že pobavil!
 ospre 06.12.2009, 22:10:45 Odpovědět 
   Bezvadný, dobrý, vtipný, možná bych některé pasáže trochu zkrátil, ale jinak není, co dodat. Pointa super. :-)
 ze dne 06.12.2009, 22:13:59  
   Anna: ... ad rozsah - bylo nutno vyhovět požadavkům ws ,-)
jinak jsem ráda, že se Ti líbí, je to asi moje jediná humorná povídka. snad to ještě někdy napravím.
díky za koment.
 Hordek 02.09.2009, 9:51:33 Odpovědět 
   Nějak nemám vztah a trpělivost k prózám a jiným delším textům, alespoň na kompu mi to dost vadí - není nad knihu ve svém náručí - šustění listů, vůně papíru, atd. Musím však říct a říkám, či píšu to rád, že toto dílko je veselé, čtivé a prostě fajn. Ahoj R.
 ze dne 03.09.2009, 22:38:53  
   Anna: ... než se moje texty octnou nějakým nedopatřením tištěné na papíře, dřív vyroste strom, ze kterého ten papír třeba následně někdo vyrobí ,-) Jsem ráda, že se Ti tenhle text líbil - děkuju za koment i hodnocení.
 Ariadne 20.08.2009, 14:05:05 Odpovědět 
   Vtipné, originální a mimořádně čtivé. Příjemné osvěžení po všech těch dramatech, která jsem tady četla.
 ze dne 20.08.2009, 14:11:05  
   Anna: ... díky, ono pro ten kus prádla to koneckonců taky bylo drámo ,-))
 Vanessa Kuzníková 13.08.2009, 21:03:54 Odpovědět 
   Tak teda Aničko - zasmála jsem se. Místo herecké osobnosti člověka - podprgle.
Líbilo se mi to.
 ze dne 13.08.2009, 21:07:43  
   Anna: Díky, Vendy. U nás v práci už to četli všichni ,-)) Jsem mocráda, že tenhle text dovede rozdávat radost.
 Charlotte Cole 06.08.2009, 11:31:10 Odpovědět 
   Originální, čtivé, vtipné a milé, to se musí nechat... až jsem se musela přihlásit, abych tu po sobě mohla i něco zanechat...
 ze dne 06.08.2009, 11:58:47  
   Anna: Toho si vážím, jsem ráda, že se Ti text líbil až tak.
Hezký den přeju...
 Jeňýk 06.08.2009, 6:37:41 Odpovědět 
   Konečně po dlouhé době text pro široké publikum. To se musí líbit snad každému.
 ze dne 06.08.2009, 7:29:59  
   Anna: ... teď jde o to, Jeňýku, je-li toto přednost nebo nedostatek.
V každém případě děkuji za koment a přeji fajn den.
 skraloup 03.08.2009, 19:53:15 Odpovědět 
   já kdybych si neužil chuť Arielu, tak mám pocit, že je ten den něco špatně.....:-))
ještěže podprsenky dohromady nenosím...prádlo, který myslí - to musí být peklo....
bavil jsem se...hodně....:-)))
 ze dne 03.08.2009, 20:29:51  
   Anna: ... tak to víš, on i Persil má něco do sebe. Ještě že podprsenky nechodí nakupovat. Prádlo, které myslí, je jistým protipólem majitelky, která často nemyslí vůbec, a je to znát. Díky za Tvůj koment.
 Albireo 03.08.2009, 11:26:04 Odpovědět 
   Hezká personifikace hlavní "hrdinky"! Pobavilo a trochu jse se i zamyslel (ne ovšem nad hodnocením - to je jasné).
 ze dne 03.08.2009, 12:51:56  
   Anna: ... hlavní hrdinka je trochu předimenzovaná ,-))

Díky za zastavení.
 BaD 03.08.2009, 10:56:24 Odpovědět 
   No teď jsem na vážkách. Na jedné straně je to vyloženě humorná povídka, na straně druhé se nese v duchu jisté "úvahovosti". Takže krom vyloženě komických prvků se jedná zvlášť (aspoň jak já to vnímám) o koloraci přetržení údělu, nebo osudu, chceš-li.
Vezmu-li to kolem a kolem, přijde mi, že je příběh vyprávěn ve dvou rovinách (komické a filosofické), které jsou samy o sobě velmi příjemné, bohužel mám pocit, že nejsou provázány tak, aby z jejich spojení měl čtenář radost. Jako by k sobě nepasovaly. Abych to upřesnil: trochu se mi zdálo, že ta "filosofická" část je "pošpiněna" a "zneuctěna" tou částí komickou. Ale to je jen můj lehký iracionální pocit, ve finále se mi to líbilo moc.
 ze dne 03.08.2009, 11:01:50  
   Anna: Máš pravdu ... možná to chtělo ještě "dotáhnout" a propracovat, aby se obě části propojily - na druhé straně mi podobný náčrt připadal čtenářsky stravitelnější. Ono i v reálném životě se smutné věci prolínají s leckdy nemotornou komikou a to vše dává dohromady kolikrát dost tragikomické scénky.
Děkuji za přínosný koment a zajímavý názor.
 Dawnie 31.07.2009, 23:48:25 Odpovědět 
   Vtipné, účelné, člověk by se divil o čem přemýšlí podprsenka...:) (uplně mi na mysli vytanul můj klíč, podobná šílenost:D)
Jednička:)
 ze dne 31.07.2009, 23:50:16  
   Anna: ... Občas si tak přemýšlím... o šílenostech. Možná to pomáhá udržet ten skutečně šílený svět okolo v rozumných mezích, kdo ví? Každopádně díky za Tvůj koment. ,-)
 Jujacek 31.07.2009, 20:50:40 Odpovědět 
   Doufám, že ta moje je taky tak na mně ráda :) . . . Pěkné, usměvné - líbilo! Jednuška ;)
Papky J.
 ze dne 31.07.2009, 21:34:40  
   Anna: ... tak občas bychom se měly asi snažit vyjít Jim vstříc ,-))
Díky za koment a hodnocení.
 Křik 31.07.2009, 20:37:01 Odpovědět 
   :)..
od dnešního dne je ze své přítelkyně sundavám pouze letmými doteky. Aby to nebolelo.
 ze dne 31.07.2009, 21:32:52  
   Anna: ... Jsem si jistá, že to ocení.
,-))
 VanillaSky 31.07.2009, 19:25:15 Odpovědět 
   Monolog ano, ale monolog herca... no neviem. Ale či už tak alebo onak páči sa mi to. Príbeh sa dobre číta, ku koncu som sa musela usmievať. Takže si zaslúži za 1
 ze dne 31.07.2009, 19:28:15  
   Anna: ... jak už jsem napsala dole, chudák herečka. Nicméně na příjimačkách na konzervatoř zadávají i takové úkoly... nebo se to aspoň traduje. A kdyby to byl film animovaný, už by to vůbec nebyl problém...
Jinak díky za koment, chtěla jsem spáchat něco odlehčeného, co by sice nepostrádalo jistou stopu myšlenky - ale taky lidi pobavilo. Jsem ráda, že se snad zadařilo...
 Sakora 31.07.2009, 17:48:08 Odpovědět 
   Monolog herce to možná není, ale pěkné počtení rozhodně ano, úplně jsem s ní, podprsenkou ztracenou, na konci soucítila... Líbilo.
 ze dne 31.07.2009, 18:17:12  
   Anna: ... je to monolog prostě ,-) ale uznávám, že herečka, která by měla zahrát ztracenou podprsenku, by se asi pěkně zapotila ... Díky za koment a zastavení...
 Šíma 31.07.2009, 16:47:20 Odpovědět 
   :-DDD Asi byla malá! ;-) Hihi...

Líbilo, má to docela pěkný humorný nádech. No, zdá se, že ačkoliv je v tomto workshopu autorů, že by je na jedné a půl ruce spočítal, nebude to lehká volba. Uvidí se, jak na tom bude nominace! Ale dva favority (nebo favoritky) už mám! ;-)))

P.S. Ta "přímá" řeč v monologu mě trochu mátla, ale nakonec jde o monolog podprsenky a pokud hovoří podprsenka, je možné vše a život je také přeci jedním velkým divadlem, nebo snad ne???
 ze dne 31.07.2009, 18:19:54  
   Anna: Milý Šímo, byla. 85B je velikost řekněme lepší broskve. Maruš odhaduju tak na 105D .... S přímou řečí jsem se natrápila - nechtěla jsem, aby to bylo "umatlané" takovým tím vyprávěcím "a ona povidá, a on povidá"..., ale aby se to pěkně četlo a děj "odsejpal". Čímž ovšem lehce utrpělo zadání... dialog v monologu...? No, snad budou všichni čtenáři stejně shovívaví jako Ty.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Zuzka
(10.12.2019, 11:24)
Livinginthedream
(7.12.2019, 22:31)
Antonio
(25.11.2019, 23:53)
Albína Alba
(25.11.2019, 01:02)
obr
obr obr obr
obr
Vítr
olineczka
Para Tu
Bucifal
Bělověžský pral...
Bajaja
obr
obr obr obr
obr

Proč to nebereš?
asi
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr