obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Kdo nemá peněz, je chudý; kdo nemá přátel, je chudší; ale kdo nemá srdce, je nejchudší na světě."
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
obr
obr počet přístupů: 2915783 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39719 příspěvků, 5825 autorů a 392932 komentářů :: on-line: 2 ::
obr

:: Kóma ::

 autor ospre publikováno: 09.08.2009, 20:58  
O vážných věcech...
 

Zákon schválnosti, jak je známo, funguje často s naprostou spolehlivost a tak se člověku často přihodí přesně to, čeho se vždy nejvíc obával. Pozitivní energie ze staré psí známky, kterou jsem nosil jako talisman pro štěstí zřejmě již dávno vyprchala, můj anděl strážný byl toho dne již možná přepracovaný, dal si večer „šlofíka“ a já zůstal ponechán napospas svému osudu…

Sedím s Martou u televize, sleduji jakýsi pořad o zvířátkách. Do prázdné sklenice dolévám víno, když tu náhle má ruka ztrácí sílu, láhev padá na stůl… manželka udiveně vzhlédne. Ve stejné chvíli se již mé bezvládné tělo kácí k zemi.

Levá ruka, ta, která snad ještě trochu naslouchá mozkovým příkazům, bezděčně šmátrá, hledajíc podvědomě kapsu u kalhot.
Je mi nevolno, snad hledám kapesník,… anebo se dosud živá ruka snaží najít pomyslný klíč, kterým by bylo možné odemknout cestu zpět k životu?

„Ten je jasnej,“ zaznamenám o něco později slova jednoho z „lapiduchů,“ kteří nakládají mé bezvládné tělo do sanitky.
V nemocnici následovalo urychlené neurologické vyšetření, radily se moudré hlavy, jejich odborným řečem jsem nerozuměl. Dále se mnou však již nic nedělali… žádná operace, žádný pokus o nápravu stavu, žádné infuze. Jsem na odpis, napadlo mě, jsem odpad, jsem přejetý pes na okraji silnice, čekající na smrt…

Můj sluch zůstal zachován, myšlení a paměť částečně také, nemohu se však hýbat, nic nevidím, ležím zde jako živá mrtvola, drcen vlastními vzpomínkami, smutkem, pocitem lítosti nad náhle přervaným vláknem života.

Myslím na svého psa, měli jsme spolu krásný vztah, teď přišel o páníčka…
Buga již nikdy nepohladím, nikdy nepůjdeme spolu na výlet, nikdy mi neolízne tvář,…již nikdy, to slovo mě náhle vyděsí.

Nikdy neuvidím, jak cizí ženě vráží čumák mezi nohy… a zhluboka nasaje. Je to jeho zlozvyk, který se mi nedaří vždy uhlídat.
Jaký pán, takový pes, trochu mě rozveselí otřepaná fráze.

Snad se jednou znova setkáme. V nebíčku. Je vůbec nějaké univerzální nebe pro všechny živé tvory? Anebo má každé zvířátko své vlastní nebíčko?...to by bylo špatné, pomyslím si smutně.

Špitální odpoledne proběhlo ve znamení návštěvních hodin. Po mé levé straně kdosi leží, občas je slyšet jeho sípavý, přerývaný dech, zřejmě také čekatel na smrt. Nikdo jej nenavštívil.

Z firmy za mnou také nikdo nepřišel. Nebyl jsem tím překvapen. Ležím tu jako „dýchací mrtvola,“ z koutků mých úst jistě tečou sliny…možná jsem se zrovna posral,…nepříjemné, šokující. Kdo by o takový „kulturní“ zážitek dobrovolně stál?

Právě nyní však kdosi vstoupil do mého pokoje. Jakýsi mužský hlas hovoří:

„Váš manžel se nachází v kómatickém stavu, paní. Utrpěl velmi těžkou mozkovou příhodu, při vyšetření na počítačovém tomografu jsme zjistili, že krevní sraženiny ucpaly tepnu vyživující mozek, který je v důsledku nedostatečného okysličení velmi vážně poškozen,“ slyším, jak lékař sděluje Martě ortel nade mnou.

Hajzle! Chtělo se mi zařvat, kdybych jen mohl,…rozkopal bych ti prdel, kdyby to šlo.
Kdo a kdy naposledy cejchoval ten tvůj počítačový „bazmek,“ který mě takto odsoudil? Nejspíš by mou mozkovou činnost vyhodnotil úplně stejně, i kdybych ti v tom „tunelu“ píchal sestřičku, to jsou ta zkurvená úsporná opatření ve zdravotnictví,… pomyslím si znechuceně, vztek spojen s bezmocí mnou lomcoval.

„Ale jak je to možné, vždyť můj manžel celý život sportoval, byl aktivním horolezcem,“ slyším udivený hlas své manželky.

„To s tím ale vůbec nesouvisí, milá paní. Rozhodujících faktorů pro vznik tohoto tragického stavu je více, například nezdravý způsob stravování, kouření, alkohol, v případě vašeho manžela hraje svou roli také věk.“

Nikdy jsem nekouřil, deset let považuji maso spíš za pochutinu, než běžné jídlo. Ale ten věk! Každého zajímá jen můj rok narození. Dál už nic… Uchazeč o zaměstnání představuje v mém věku pro zaměstnavatele něco jako „biologický odpad,“ i když to žádný z nich samozřejmě nepřizná, pro zdravotnictví potom neperspektivního, „drahého“ pacienta,… co se mnou? Začínám závidět Bugovi… až se jeho čas jednou nachýlí, Marta mu jistě zařídí snazší, důstojnější konec.

Co jsme tohle za podělanou společnost? Dělíme lidi na mladé a na staré, na bohaté a na chudé, na vlivné a bezvýznamné, na lidi „s nárokem a „bez nároku,“ politici však stále dokola omílají svou mantru o „rozvinuté západní demokracii.“ Jestli se má takhle chovat vyspělá společnost, začínám litovat své potomky…

„Není mu pane doktore zima? Podívejte, jak se chvěje, je zde otevřené okno, venku je chladno,“ zaslechnu starostlivý Martin hlas, poté i její kroky směřující k oknu. Její účast mě dojala.

„Ne paní, jde o nekoordinovaný svalový třes daný bezvědomím. Váš manžel necítí zimu, ani teplo, nevnímá bohužel již nic,“ blábolil doktor.

„A jaká je tedy prognóza, co vlastně bude s mým manželem?“ optala se s úzkostí v hlase Marta.

„Dělat si jakékoli naděje by bylo falešné, paní. Smiřte se prosím s nejhorším. Regenerační schopnost mozkových buněk s věkem klesá, a obávám se, že destrukční proces způsoben náhlou nedokrveností mozku není ještě u vašeho manžela konečný. Pacienti v tomto stavu obvykle umírají do týdne, maximálně do čtrnácti dnů na selhání vegetativního nervového systému, případně na zápal plic,“… konstatoval bez emocí lékař.

Marta se rozplakala,…doktora slyším odcházet.

Poté se mi začala zpovídat. Přitisknuta k mému bezvládnému tělu děkovala za vše, co jsem pro ni a pro děti udělal, mluvila, že byla se mnou šťastna a že neví, jak se s novou situací vyrovná.
Také řekla, že mi nikdy nebyla nevěrná…a že si je jista i mnou.

Marto, proboha! Kdybych mohl, řval bych. Kdyby to šlo, vyplakal bych si oči. Já tě samozřejmě také vždy miloval, děkuji ti za vše, co jsi pro nás udělala… jen nemám tak čisté svědomí, jako máš ty…snad mi bude odpuštěno.

Krátce nato manželka odešla, bylo mi hrozně, má duše plakala, jak dlouho bude trvat toto utrpení? …trápil jsem se, hlavou mi vířily otázky bez odpovědí.

Později opět slyším kroky, to asi sestřička jde zkontrolovat, zda jsem jim neutekl ze špitálu, vzpomenu si na svůj sarkastický humor, trochu mě to pobaví. Je to trochu šibeniční humor, uvědomím si vzápětí smutně.
Kroky směřují kamsi vlevo, do míst, kam šla předtím Marta. Slyším cvaknutí. Ta kráva opět otevřela okno! Proč to k sakru dělá?... podivuji se.

Trvá jen krátce, než si vzpomenu na doktorova slova o prognóze svého stavu. Můj totálně „mrtvý“ mozek však ve vteřině vše pochopil…


 celkové hodnocení autora: 94.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 3 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 3.7 uložit příspěvek 
 známka poroty: 3.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 33 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 82 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 BaD 13.01.2010, 11:10:11 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: BaD ze dne 13.01.2010, 0:22:16

   Doufám, že si rozumíme, že teď zrovna nemám na mysli chyby gramatické. V nějaký pokrok též doufám, i když tvé ani ne dva měsíce staré komentáře žádný pokrok nevykazují. Přeji pěkný den a velkou dávku sebekritiky.
 BaD 13.01.2010, 0:22:16 Odpovědět 
   Teda možná ti křivdím, třeba jsi se pokoušel o prototyp špatného textu. Tvá "povídka" totiž obsahuje většinu typických chyb, ještě další spoustu úplně neznámých chyb a přesto nepůsobí jako parodie. Pokud to byl tedy tvůj záměr, upřímně ti gratuluji.
 ze dne 13.01.2010, 8:39:24  
   ospre: Ano, je tam bohužel spousta chyb. Na SASPI zpětná editace není možná, abych si je opravil. Na svou omluvu dodávám, že povídka byla napsaná 1.7. 2009. Snad jsem od té doby udělal nějaký pokrok.
 BaD 13.01.2010, 0:18:51 Odpovědět 
   Ztráta času. A to i tehdy, pokud by to byl autentický deník člověka v kómatu.
 ze dne 13.01.2010, 8:37:25  
   ospre: Omlouvám se za čas, který si ztratil čtením mé povídky.
 ospre 24.11.2009, 11:01:13 Odpovědět 
   Zajímavé, teď chytrolíni drží hubu...
 ospre 23.11.2009, 13:41:50 Odpovědět 
   Přesně to, o čem jsem zde podle někoho "blafal," co bylo "odměněno" pětkou, se teď stalo v Anglii:

http://www.novinky.cz/veda-skoly/185030-pacient-byl-podle-testu-23-let-v-komatu-ve-skutecnosti-byl-stale-pri-vedomi.html
 jardaJJ 22.11.2009, 12:14:38 Odpovědět 
   jistě, pokusím se dál nerušit tvoje kruhy kýčovitostí mýho vyjadřování
 ze dne 22.11.2009, 12:20:16  
   ospre: Ano, jsem rád, že si rozumíme. Já na oplátku nebudu rušit Tvé kruhy. :-)
 jardaJJ 22.11.2009, 11:06:53 Odpovědět 
   dobrá odveta, ta pětka, seš frajer
 ze dne 22.11.2009, 12:11:27  
   ospre: To není odveta. Já si opravdu myslím, co jsem napsal. Jinak bych držel hubu.
 jardaJJ 15.11.2009, 19:27:06 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: jardaJJ ze dne 15.11.2009, 19:06:40

   vidíš, já si to dovolil, a bylo to k užitku, tedy aspon mýho postoje, a dočíst sem musel, prostě, když se tě něco týká je to jiný než obyčejnej text o použití dámský vložky
 jardaJJ 15.11.2009, 19:24:42 Odpovědět 
   pokud budeš vystupovat jako takovej ten zastánce alfa-samců je pro tebe asi vhodnější storkyho blog šedá zona, než popis něčeho o čem se snažíš v prologu vážně a přitom, nic nevíš, prostě dnes by kubovi bylo dvacetšest a téma přišlo pro mě nevhodně, i když nevim zda by někdy vhodný bylo
 jardaJJ 15.11.2009, 19:06:40 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: jardaJJ ze dne 15.11.2009, 17:00:43

   vyměň si s ním několik hodin konzultací a přestaneš zobecňovat, blafale
 ze dne 15.11.2009, 19:22:45  
   ospre: Nikdy bych si nedovolil okrádet jej o drahocenný čas. Sledoval jsem jeho populárněnaučné pořady v televizi. Pokud se tě dané téma nějak osobně dotklo, je mi to líto, ale nemusel jsi moje "blafání" číst do konce...
 Sidonie Kermack 15.11.2009, 18:17:25 Odpovědět 
   Asi jsem tohle neměla číst, protože něco podobného může potkat i nás. Perfektní postřehy týkající se věku, jednání zdravotnického personálu i doktorů... Jen doufám, že až jednou - skutečnost bude jiná, ale je to asi naivita. Známkovat ještě nemohu, ale dala bych 1. I ty vulgarismy se tam hodí, jsou na místě, nejsou jen aby se autor prezentoval moderně. Jsou kořením tohoto díla a tak to má být.Sidonie
 ze dne 15.11.2009, 18:37:23  
   ospre: Děkuji, jsem rád, že se ti to líbilo.
 jardaJJ 15.11.2009, 17:00:43 Odpovědět 
   ano, píšeš o věcech fakt vážnejch, dnes asi nemám den, tak tu známku zdůvodním, můj syn je 13 měsíců někde odkud není návratu, a tvý představy o něčem co je stav mozku konzultuj s Koukolíkem než začneš blafat nesmysly
 ze dne 15.11.2009, 18:36:07  
   ospre: Pokud jde o neuropatologa Koukolíka, on sám přiznal, že o mozku stále ještě mnoho nevíme... Asi taky "blafal..."
 Dawnie 15.11.2009, 16:52:22 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Dawnie ze dne 10.08.2009, 15:24:01

   Jsem cynik od přírody...
Ale tentokrát to tak myšleno nebylo, spíš jsem tím chtěl říct, že citlivý příběh se dá vytvořit i jinak...:)
 Petr.6.Suchy 13.11.2009, 11:11:29 Odpovědět 
   Text se nedrží ničeho, snad je tam jakýsi pokus o sarkasmus, který se kdesi v neznámu rozplyne, protože je nedotažený. Pointa žádná, když už asi tak od půlky textu víme, že stejně umře. Je tam úvahová pasáž, která se tam absolutně nehodí. Jsou tam mraky gramatických chyb, špatně použitá interpunkce, některé věty jsou šroubovité a dialog vyzní nepřirozeně. Celkově je to průměr, který se ze sebe snaží dělat něco, co nění.
 ze dne 13.11.2009, 21:39:07  
   ospre: Průměr? Takl to jsem dopadl dobře, ne? :-) Dík za koment.
 Kaileen 14.08.2009, 20:24:31 Odpovědět 
   Zápal plic... hm. Líbilo se mi to.

... to jsou ta zkurvená úsporná opatření ve zdravotnictví - buďto bych napsala ty zkurvený úsporný opatření nebo slovo zkurvená vynechat, ono to působí jako spisovná vulgárnost, ale to je samo o sobě blbost a těžko věřit, že by takto šroubovaná věta někoho napadla. To bylo asi jediné, co mi vadilo.
 ze dne 13.11.2009, 21:41:20  
   ospre: Díky za koment, Kaileen. No, vypadá to nepřirozeně, musím Ti dát za pravdu. Ale na druhé straně, lidé mluví v reálu všelijak...
 DaNdÝ 10.08.2009, 22:58:55 Odpovědět 
   tak jako žej oprvní známka, dám dvoječku, jakože trochu třebahorší,něco líbilo -třeba to využití psak nějakým emocímitomu vtípku, něco ne - třebas ta jakože šokující vulgárnost, která se mi zdála lehce vsunutá uměle - a to jsem velký fanda vulgárnosti. Jo ahááá, zápal plic, taky mi to chvíli trvalo, n oto není špatná pointa... třeba jí zvýraznit. Líbilo se mi jak se na základě toho tématu všechno nějak políná - zauvažování o stáří, i zdravotnictví, ale zas opravdu ty emoce - vztah se ženou, čistě cynickej přístup doktora, to mi nějako přišlo nevyvážený...
 ze dne 13.11.2009, 21:42:42  
   ospre: On je reálný život málokdy nějak vyvážený...
 Dawnie 10.08.2009, 15:24:01 Odpovědět 
   Ano, bohužel je to průměrné. Chtělo by to zaměřit se víc na jednu část příběhu a držet tu linii celým dílkem, nemíchat vše dohromady. Chybky samozřejmě upravit. Pointa nebyla sice nijak zázračná, ale byla tam, i když jsem ji po přečtení musela chvilku hledat. Ale chtělo by to přinést něco nového, člověk v nemocnici nám tu umíral už tolikrát...
 ze dne 13.11.2009, 21:44:15  
   ospre: "člověk v nemocnici nám tu umíral už tolikrát..."

Trošíčku cynické, nemyslíš?
 ospre 10.08.2009, 14:58:34 Odpovědět 
   Děkuji všem za zastavení a komentář. Ano, v interpunkci mám jistě chyby, píšu jen chvíli, snad se mi to podaří časem zlepšit...
 Studenyivan 10.08.2009, 11:12:12 Odpovědět 
   Tedy...
Pochopil jsem pointu, ačkoliv jsem si teda musel znovu přečíst, co říkal doktor.
Souvislost se zápalem plic a otevřeným oknem mne tedy na zadek neposadila, ale pointa to je.
Přidám se k m2m v hodnocení nevyváženosti textu. Není ani psychologickou sondou do nitra osobnosti zbavené možnosti komunikace s okolím, ani zkratkovitou výrazně nadsazenou povídkou, ba ani kombinací obojího.
Přesto se textík doclea dobře čte (někomu, kdo nevnímá chyby v interpunkci).
Určitě by nebylo marné, ještě na tom zapracovat a ujastnit si, co vlastně má být výsledkem.
 Amater 09.08.2009, 21:47:25 Odpovědět 
   Mě se to kupodivu libilo. Dobře se to četlo a bez emoci popisoval svůj stav, nebo jen s malými. Asi si takhle představuji, že bych reagovala já. A kruci, to odpojení od přístrojů to bylo drsné. Asi horší než ta nrtvice.
 ze dne 13.11.2009, 21:45:06  
   ospre: Děkuju.
 m2m 09.08.2009, 20:58:07 Odpovědět 
   Zdravím a vítám na Saspi.

Text se na první pohled tváří... ale ano, řeknu to narovinu, byť to bude znít hrubě a sobecky.
Text se tváří jako chameleon, ale dohromady se neumí změnit ani v jednu podobu.

Po formální stránce bych vypíchl několik dost důležitých chyb.
Předně čárky a jejich užití společně s třemi tečkami. Nebudu tady vypisovat, kde všude chybí, ale určitě v osloveních Ti chybějí čárenice; tři tečky samy o sobě jsou dostatečným interpunkčním znaménkem, tak proč je dávat za čárky a otazníky? To je, jako kdybys chtěl dát tečku za otazník.

Co mě ale zarazilo mnohem víc, je vlastní nevyváženost textu. Text by rád byl nejspíš vážný, místy vtipný, místy emotivní, ale dohromady mu chybí jakákoliv procítěnost autora. Já jako čtenář jsem se s postavou vůbec nevžil, finální "pointu" jsem vůbec nepochopil, nejspíš asi měla být nějakým způsobem šokující nebo tak něco, ale to, že umře, jsme přeci věděli už od poloviny textu... (??)

Zdá se mi, že textu by slušela dlouhodobější úprava - nejen, že se odstraní chyby, ale přijde se i na klouzavější styl bez zbytečných frází a prázdných řečí; samotná konstrukce (nyní vratká jako stojící sirka) by mohla být víc upevněna; stejně tak i vlastní vyjadřování hlavní postavy.


Takže kolem a kolem nedokážu najít nic, než jen průměrný, nevyvážený a nepříliš pevně postavený textík bez úderné pointy.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Mr Solaiman
(15.1.2021, 11:53)
VNVNVNM
(8.1.2021, 09:15)
albert lisy
(8.1.2021, 06:41)
andrerushell
(7.1.2021, 12:46)
obr
obr obr obr
obr
HLAS SRDCE
hurtvl
Pokojná, chladn...
RiderOnTheCobweb
Pavlačová
a n d r é
obr
obr obr obr
obr

Balada o mouchách
Wavik
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr