» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Když osud otvírá jednu bránu, druhou zároveň zavírá."

Victor Hugo

počet přístupů: 2915262

obr

:: Na SASPI.cz je právě 39344 příspěvků, 5725 autorů a 389601 komentářů :: on-line: 2 ::

:: DOMOVE, DOMOVE... ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Domove líbezný

Apolenka	publikováno: 22.08.2009, 8:02


	Nejkrásnější letní měsíc je pryč a já... nic jsem si neužila, jen nemoc, nemocnici, léčení - v cizím městě, v cizím okrese, v cizím kraji (aspoň ten stát souhlasí). Ach, DOMOVE, DOMOVE, moc po tobě toužím. A je to tady! Sanita brzdí u našich vrat - vracím se domů (vracím se do života): Na dvorku vlaje transparent "VÍTEJ NÁM". Jakási rozesmátá skupinka nastupuje k uvítacímu ceremoniálu - značně ošuntělý chlap a tři nečesané děti (božínku, to je můj milovaný Bivoj a naše drahé ratolesti). Kocour zahodil myš a spěchá mi v ústrety. Pes se samou radostí svíjí v křečích. Jezírkové ryby nejsou k zastižení (vycestovaly?). A moje zahrádka? Převedena do režimu zeleného hnojení. Zpoza domu vyčuhuje nějaká kostra (že by konstrukce nového altánu?)... to je mi překvapení. Hurá, KONEČNĚ DOMA. Druhý den doma: Z rádia se line líbezná melodie, za oknem se ve svěžím jitřním vánku třepotá uvítací transparent. Užívám si ranní pohody mezi svými - nemohu se toho nabažit. Bivoj okolo mne krouží a vyzvídá, jakou snídani si přeji podat do postele. "Budeš se šetřit, Apolenko, a bez odmlouvání!" přikazuje. Děti se ke mně něžně tulí a žadoní, abych jim znovu a znovu vyprávěla veselé historky z léčení. Do peřin vhupne i ušmudlaný kocour a vynucuje si místo po mém boku (jak milé... co na tom, že škrábe?). Venku kňourá dobrácký pes, zamilovaně mi nahlíží do okna a shazuje muškáty (to nic, zítra je přesadím). Posléze vyjdu na sluncem prozářenou zahrádku... bože, tady je krásně (až ten plevel vytrhám, najde se i nějaká kytička). Nakloním se nad čeřící se hladinu jezírka a vida, rybky na mě špulí své růžové tlamičky (panečku, ty se rozmnožily). Od stavby altánu ke mně doléhá tvůrčí ťukání Bivojova kladívka - ťuk ťuk, ťuk ťuk (tak rytmicky to zní). DOMOVE LÍBEZNÝ, tolik jsi mi chyběl. Den třetí: Uvítací transparent se válí ve smetí. V pokoji řve televize, v kuchyni vrčí pračka. Děti se zuřivě hádají o místo u počítače (což zvlčily?). Překračuji nepořádek, který dítka napáchala, jdu přichystat snídani. Ale propánakrále, doma už není vůbec nic k jídlu (tak bohužel, fofrem na nákup!). Posbírám nákupní tašky a vyrážím. Na zahrádce si pes právě vyprazdňuje páchnoucí obsah střev na mé, beztak už zaneřáděné, skalničky (čuně!). Rozhlédnu se po té spoušti a leknutím ve mně hrkne. Přikrčen za pošlapaným devaterníkem přešlapuje můj panovačný kocour, jen po mně skočit (zvrhlík!). Letmo pohlédnu do jezírka... měla bych nasypat rybám, ale granule včera došly. Z temné vody (spíš hrachovky) vykukuje bezpočet pichlavých očí. Bleskově zaliji schlíplé muškáty (nikdy nemají dost - nenasytné kytky) a pak zamířím k vratům. Pomalu se dává do deště (no samozřejmě!)... jejda, to budu muset všechno vyprané prádlo sušit doma (tam nebude k hnutí). Od stavby altánu zaznívají ohlušující nesnesitelné rány, ve kterých se téměř ztrácí Bivojovo naléhavé volání: "Apolenko, všeho nech a pojď mi podávat přířezy!" Sláva, jsem doma mezi svými... neznám nic lepšího. Málo platné, DOMA JE DOMA.


celkové hodnocení autora: 99.6 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 34		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 145		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 222		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Cyrano	16.11.2018, 4:16:31

Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano* ze dne 27.09.2017, 8:43:32* Tož já už trochu nesměle ochutnávám prózu, zatím jsem dal na fóra pár drabble povídek, teď jinde čtu prozaická vyprávění Tvé krajanky, je i ze stejné části města jako Ty a už 18 let je z ní mořská vlčice. Značkuje velryby, škádlí i další obyvatele podmořského světa a zrovna dnes zvedá kotvy a jede se potápět do podmořského parku. Teď je ta světoběžnice, tuším, u příbuzných na Krétě! Píše fakt čtivě a člověk se i v diskuzích s ní lecos nového dozví o tajemném světě pod hladinou... 💕👻👻👻

Cyrano	27.09.2017, 8:43:32

Pokračování Velkého dnu. I tuhle povídku čtu už poněkolikáté. A zrovna včera jsem si vzpomněl, že je to už pět let, cos mi psala, že zase skáčeš s koníčkem přes překážky! :-) A osm let, co Apolenka začala psát i verše, když jsem neprozřetelně slíbil napsat snovou povídku. Takže mám velký rest! :-)


ze dne 15.11.2018, 22:26:53
Apolenka: Sliby – chyby! Nesplněné sliby mrzí, ale tobě odpouštím. Zatáhl jsi mě do poezie, aniž bych sama chtěla, a ona mě ta holka zlatá přijala a naplňuje ještě více než próza. Za to ti, Míro, převelice děkuji.

Svetla	27.11.2014, 22:01:43

Odpověď na příspěvek od uživatele: Svetla* ze dne 26.11.2014, 18:51:02* Pozdě. Včera jsem Tě čekala s lahvinkou, u mě si se však nezjevila, tak to zbylo na mě. Tj. lahev stále existuje, ale bez obsahu. Jistě, přijď, ráda Tě uvidím, ale budeš to muset zvládnout bez vína. :)


ze dne 29.11.2014, 7:14:25
Apolenka: :o( Ale já jsem tam přece byla (26.11.)... a vyschlo mi v krku.

Svetla	26.11.2014, 18:51:02

Ta dvojka červeného by šla :)


ze dne 27.11.2014, 21:46:57
Apolenka: Nalívej, jdu k tobě.

Svetla	25.11.2014, 19:53:21

Odpověď na příspěvek od uživatele: Svetla* ze dne 25.11.2014, 12:51:48* Ou jééé, Apolenko, to by ses načekala. Kávu nevedu a nepeču. S pečením možná někdy začnu, ale zatím se na to necítím :)


ze dne 26.11.2014, 18:37:53
Apolenka: Aspoň dvojku červeného... přijdu zítra, tak ať máš nakoupeno! :)))

Svetla	25.11.2014, 12:51:48

Pes nebo cune? Moc pekne. Dekuji za to. Opravdu typicke, prvni den parada, ale treti den - vsechno pri starem.


ze dne 25.11.2014, 18:15:43
Apolenka: To já děkuji... a jak moc. Těším se k tobě na návštěvu... postav na kafe (rozpustné s mlékem) a nepohrdnu ani jablečným závinem (taženým).

Cyrano	29.10.2014, 18:14:31

Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano* ze dne 09.05.2012, 17:10:19* Děkuju, milý Apíčku, za Tvoji krásnou básničku! Zdá se, že štěstí dobře znáš. Jak by ne! Má i Tvoji tvář...;-*


ze dne 25.11.2014, 18:17:34
Apolenka: Štěstí nemá tvář... štěstí je jen muška zlatá. I já děkuji, človíčku.

Cyrano	09.05.2012, 17:10:19

Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano* ze dne 02.10.2009, 16:16:13* Odvážnému štěstí přeje, Api!;o)))


ze dne 27.10.2014, 20:44:18
Apolenka: Štěstí? Štěstí je jen muška malá, těžko udržíš ji v dlani... koník, který kolem cválá, jen se mihne pod lipami, už zas tryskem v dálku míří, jako pampelišek chmýří do všech koutů rozfoukané, jako oheň, který vzplane a hned uhasí ho voda, potěšení, které bodá, křehká vůně pomíjivá... než se nadáš, už se stmívá.

Cyrano	09.05.2012, 17:06:53

Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano* ze dne 07.05.2012, 18:09:48* Nevzdávej to, Ájo milá, tím by jsi mne zarmoutila! A že trému ze mne máš? Nevěřím! Vždyť už mne znáš! To spíše já trpím trémou jak koťátko nesmělé, pochyby se hlavou ženou jako stádo splašené. Jako bizon po přechodu někdy si tak připadám, pak se vzchopím, kalím vodu, motivaci mám jak trám... Múzy mé, co tvrdě chrápou, k životu se vzbudí včas, a myšlenky, které tápou, do veršů se řadí zas... Ty jsi mojí inspirací, s Tebou hrávám si tu rád, moje tréma pryč se ztrácí, snad je to i trochu znát...;o)))


ze dne 04.06.2012, 11:39:33
Apolenka: Pokouším se veršík napsat, tak, aby zněl krásně, nejde mi to... no nic naplat, neumím psát básně. Jen legrácky, odpusť mi to, se mi hlavou honí, nenacházím vhodné motto, ač mám vůli sloní. A tak čekám, až mi múza sešle vzletný nápad, do té doby bude pauza... dovedeš to chápat? :-)))

Cyrano	09.05.2012, 16:42:20

Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano* ze dne 07.05.2012, 18:27:24* Ekyelce patří můj dík za rychlou reakci a Tobě, Apinko, toho Džibrána doporučuji, určitě se Ti bude líbit a nejsou to žádné bichle! Jo, zkus i www.srichinmoy.cz a zvol tam aforismy.;o))))

Cyrano	07.05.2012, 18:27:24

Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano* ze dne 07.05.2012, 18:09:48* Koukám, že jsem to nedočkavě poslal dvakrát! Kdybys, prosím, mohla poprosit Eky, aby to jednou smázla, bylo by to fajn. Já se k netu dostanu málo a než třeba jen všechno proběhnu, zavírají...Hel, když jsi taková sečtělá, znáš už dílka Chalíla Džibrána? Já si teď pouštím na dvou cd Zlomená křídla, doma pak mám Prorok a Zahrada prorokova - 2 knížky v jednom, původně to měla být trilogie /Smrt Prorokova/, ale i ten druhý díl už nebyl celý, protože ten skvělý človíček umřel. U nás ještě vyšlo Písek a pěna /aforismy a drobnůstky, které dala dohromady jeho spolupracovnice Barbara Young/ a snad i něco, co tu nemají...Doporučuji! M.;o)))


ze dne 08.05.2012, 22:25:11
Ekyelka: Hotovo. Nejsem sice přítomna každý den, práce nedovolí, ale snažím se vyhovět, jak rychle to jen jde.


ze dne 08.05.2012, 13:23:48
Apolenka: Eky požádám ještě dnes. Dílka Džibrána neznám, podívám se, co píšou na netu. Děkuji za tip, určitě je dobrý.

Cyrano	07.05.2012, 18:12:01

Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano* ze dne 30.04.2012, 17:31:47* O tom, že Ti tehdy bylo deset, jsi mi už psala /já zase tak moc nezapomínám, pokud jde o někoho, kdo mne zajímá!/, jen jsem netušil, že jsi s ním byla až do konce...Je mi to moc líto, Apíčku!.;o((((()


ze dne 08.05.2012, 13:18:18
Apolenka: Ta tvoje paměť je paměť sloní.

Cyrano	07.05.2012, 18:09:48

Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano* ze dne 30.04.2012, 17:27:32* To není pochlebování, z bystré žačky radost mám, co teď zvládá veršování lépe, než bych svedl sám! Radost s Tebou žertovati, šmrncovní jsou verše Tvé, když se Múzy neodvrátí, zas se tady sejdeme...;o))) No čestně, Api! Rád sděluji druhým příjemné pravdy o nich...;o))))))))


ze dne 08.05.2012, 14:13:34
Apolenka: A už je to tady... vypadlo mi slůvko "vždycky" a rytmus je ten tam. Mělo tam být: Pochybností kilometr v sebe samu vždycky mám


ze dne 08.05.2012, 13:14:04
Apolenka: Pravda taková je, Mirku, že mám z tebe trému, jak bych mohla stačiti já umění tvému. Pochybností kilometr v sebe samu mám, než si troufnu stisknout enter, myslím na to, že to vzdám.

Cyrano	30.04.2012, 17:31:47

Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano* ze dne 27.04.2012, 16:15:25* Tak to je mi líto, žes musela taky poznat, co je rakovina...Taťka měl rakovinu hrtanu a když už to vypadalo nadějně, dostal zápal plic, vrátil se do nemocnice a do týdne byl pryč. Telegram mi přinesl kamarád a současně kolega z práce. Přitom den předtím jsme se tam vystřídali všichni kromě mamky /hlídala bráchovi malou/ a se sestrou jsme to jaksi přetáhli, až šťastně usnul...;o)


ze dne 06.05.2012, 0:26:11
Apolenka: Mně bylo teprve deset, když tatínek umřel... doma, byla jsem u toho.

Cyrano	30.04.2012, 17:27:32

Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano* ze dne 27.04.2012, 16:23:50* Zato nyní, všechna čest, od boku to pálíš fest! A tak trochu žárlím již na Tvůj um i ...Zda-li víš?;o)


ze dne 06.05.2012, 0:27:29
Apolenka: Pokud s tím pochlebováním nepřestaneš, přestanu ti odpovídat.

Cyrano	27.04.2012, 16:23:50

Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano* ze dne 26.04.2012, 17:00:13* Také jsem rozený žertéř, jak poznáš na jiných fórech tady...;o))) Jinak si myslím, že jsi tu zbytečně skromná, myslím, že od prvních dávných lekcí veršování jsi fakt vyrostla! Jenže to Ty určitě víš, ale chceš, abych Tě ještě jednou s pochvalným uznáním poklepal po Tvém virtuálním ramínku /což činím s nesmírným potěšením!;o)/ a přátelsky Tě podrbal /slovně i za virtuálními oušky a řekl Ti, že máš za nimi.../ Pokud jde o mé veršování, s tak milou inspirací, s jakou se setkávám, /např. jistý Apíček v tom má nepochybně své něžné prstíky!/ jde všechno samo a zbytek už je jen rutina, gryf získaný praxí...;o))))


ze dne 28.04.2012, 14:49:10
Apolenka: Jóóó, to můžu slyšet i dvakrát. Ale máš pravdu v tom, že moje první pokusy byly mnohem horší... a že mi daly zabrat.

Cyrano	27.04.2012, 16:15:25

Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano* ze dne 26.04.2012, 17:02:12* Já taky! Někde ji mám doma, jen teď nevím kde! Kdysi mi ji dali holky v práci k svátku. /Dělal jsem na telefonní ústředně/. Tehdy jsem měl na stole stojací kalendář a psal do něj citáty, verše i prozaická zamyšlení, která si četla mladá kolegyňka, co mi přešla přes srdce...;o))) Z Manon jsem umíval pár věcí nazpaměť, snad díky filmu Starci na chmelu, který jsme oba měli rádi a často jsme si tam spolu pěli písně z něj /ona měla bžský hlas, já zase dobrou paměť, takže jsem si půjčil sešitek melodií z toho filmu a všechny je uměl!/Jó, když se zamiluje kůň, dělá neuvěřitelně bláznivé věci! /A já jsem Kůň, jak snadno zjistíš z čínského Horoskopu!/;o) Později se zvyky jaksi změnily a pro dárky nastala doba skleNěná a porcelánová...


ze dne 28.04.2012, 14:44:32
Apolenka: To já zas vím, kde ji mám uloženu - kniha po mamince (v červeném přebalu - dobře se hledá). Hned jsem si ji vyndala a prohlédla i plánek cesty. Maminka byla velký čtenář a písmák, to ona mě naučila číst a pravidelně kupovat knihy. Dokud žila (oba rodiče podlehli rakovině), snily jsme spolu o tom, že napíšeme knihu.

Cyrano	26.04.2012, 17:02:12

Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano* ze dne 19.04.2012, 12:14:42* Že by až tak? Vznáším se z pekla do nebe! Jak málo byste chtěla! Žel, Manon, já chci od Tebe také i věrnost těla...;o(


ze dne 26.04.2012, 18:34:42
Apolenka: Taky mám ráda Nezvala a jeho Manon, to je skvost.

Cyrano	26.04.2012, 17:00:13

Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano* ze dne 20.04.2012, 17:16:18* Máš pravdu, jsem nezvykle ukecanej, teda aspoň v próze! ;o( A jak Ty to děláš, že tak krásně veršuješ na tom fóru? Tohle jsem Tě neučil a přesto už jsi přerostla svého mistra.../Jako vzor vší své skromnosti jsem nepsal Mistra, což Ti jistě neuniklo!;))))/


ze dne 26.04.2012, 18:30:39
Apolenka: Já tam neveršuju krásně, já tam jenom veršuju a hlavně si dělám legraci. Krása spočívá v krásných tématech, které nacházím u tebe. A když se k nim přidá i dokonalý verš a rým, je to jedna pohádka.

Cyrano	20.04.2012, 17:16:18

Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano* ze dne 10.04.2012, 18:49:35* Škoda, že neslyším to Tvé promlouvání ve verších...;o( Přemýšlím, jaký hlas asi máš a s jakou intonací mluví učitelka dvv! /S Jiřinkou jsem kdysi dávno mluvil, byť jen přes O2, znám hlas zitule, provence, čertíčka i té, co údajně není básník/vzácný případ, kdy žena mluví pravdu a současně to tak pravda není, protože ona je básník, pokud zapomenu na přechylování/, tak si z toho dělám takový mix kombinovaný vlastním očekáváním toho, co mi k Tobě nejlíp pasuje. Třeba se někdy taky dočkám...Vlastně kuskus pruhovaná z literu je taky pražačka a tu taky znám a osobně. A těch expražaček je tu u nás taky pár.../ Hele, které fórum jsi myslela? S tou povídkou zatím nevím. Leda bych to naťukal doma na flešku a přenesl sem, pokud mne ovšem napadne něco dost vhodného...Nechci si kazit image..;o))))


ze dne 20.04.2012, 23:16:43
Apolenka: Můj milý Cyrano, tvoje obsáhlé komentíky už zabírají více místa než povídka shora. Jak to děláš? Já to takhle neumím... vem mě k sobě do učení. Díky za všechna tvoje slova, díky za zájem, kterým mě vyznamenáváš.

Cyrano	19.04.2012, 12:14:42

Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano* ze dne 15.04.2012, 20:47:10* No, v mém případě je to spíše Satanův dar, stejně jako mé sklony k upřímnosti, Lásce a něžnému milování...;o( Hele, jak vysoko to chceš vlastně hnát?;o)))


ze dne 20.04.2012, 23:01:49
Apolenka: Jak vysoko to chci hnát? To radž nechtěj vědět...

Cyrano	15.04.2012, 20:47:10

Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano* ze dne 10.04.2012, 18:49:35* Ano, je! Jako Jiřinku ji zrazuje i její mejlík, který, jak víš, uvádí i jméno odesílatele /pokud není skryto zadáním v profilu/. Pokud jsem Tě svedl k používání veršované konverzace, jsem moc rád, vždyť Tvé první básnické pokusy byly velmi úspěšné a věř mi, že Ty na to máš! Včera jsem si na Tebe vzpomínal, když se mi najednou vybavil útržek z toho, co jsem Ti sem slíbil někdy dát, tedy prózy na téma Můj sen. Škoda, že nám ze školy nedávali naše slohové práce, ostatně z mé školy je už sportovní gympl. Některé věci byli fakt originály. Jenže teď mi zatím na prózu chybí čas a klid. Verše dokážu někdy fakt sfouknout na jeden zátah! Je to dar či prokletí? Kdo ví?;o)))


ze dne 16.04.2012, 18:28:06
Apolenka: Prokletí nikoli, je to dar, co ti pánbíček nadělil. Tobě to tam naházel lopatou. A dobře, žes mi připomněl... tu povídku mi dlužíš a výmluvy nepřijímám. Dávám ti lhůtu do konce měsíce května, pak to poženu výš. Pokud jde o mé první básnické pokusy, tak ty byly úspěšné jen proto, že ke mně byli čtenáři hodní - shovívaví. Až sem, básníku, konečně vložíš tu slíbenou povídku, taky budu.

Cyrano	10.04.2012, 18:49:35

Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano* ze dne 05.10.2009, 16:33:36* Hele, Apíčku! Jiřinka je sice zkušená harcovnice, pokud jde o veršování, jenže Ty jsi rozená optimistka, ji jsem nejprve musel /a ne sám!/ přesvědčovat, že že na to taky má, jen chtít! A když chtěla, výsledek se dostavil...;o)))


ze dne 14.04.2012, 13:27:23
Apolenka: Opravenka: Ty budeš dokonalé veršíky ...


ze dne 14.04.2012, 13:25:59
Apolenka: Takže Anna je Jiřinka? Optimistka jsem, básnířka rozhodně né. Tvůj vliv však silně zapůsobil - snažím se mluvit ve verších a moc mě to baví. Mrkni se do fóra a připoj se, prosím. Ty to budeš dokonalé veršíky sypat z rukávu a mne to moc potěší.

Cyrano	10.04.2012, 18:43:39

Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano* ze dne 05.10.2009, 16:22:46* Ale Api! Vždyť píšu jen o splynutí v moři snovém...Ani to mi nechceš dopřát, ty zlá? Inu, takový už je svět a ženy zvláště...;o( A já ji tak rád měl...;o(


ze dne 14.04.2012, 13:17:11
Apolenka: A teď už ne?

Fň...	06.02.2011, 22:25:37

Moc hezký. Krásně popsaný detaily, pobavila jsem se - díky:)


ze dne 18.02.2011, 14:05:14
Apolenka: Děkuji ti, Barborko, za přečtení, krásné ohodnocení a milý komentík. Ráda se k tobě příjdu podívat... upeč bábovku.

Aini	03.03.2010, 18:57:28

Krásných slov nemaje naděluji zaslouženou jednušku i zde. Dodám pouze, že i tuto povídku nečtu dnes poprvé. :o) Díky Apolenko


ze dne 03.03.2010, 22:30:54
Apolenka: Krásná slova ti, Aini, věru nechybí... tvůj projev je vždy vysoce kultivovaný. Moc děkuji za návštěvu a přečtení, a za nadělenou jedničku jak by smet.

Vopice	24.01.2010, 18:47:56

Jo, tak to vypadá, když se má ženská bez odmlouvání šetřit:)))


ze dne 26.01.2010, 7:25:38
Apolenka: Ano ano... o tom my děvčata víme své. Děkuji mnohokrát, milá Terezko, za tvoji milou návštěvu, za čas, který jsi mi věnovala a za všechny jedničky, které jsi mi nadělila. Moc si toho vážím.

Šimon Pecháček	24.01.2010, 17:42:30

ááá já se nedozvěděl, co s Tebou bylo! no nic... budu muset ty vtíravé obavy zahnat ;) nicméně ze začátku jsi mi navodila krásné vzpomínky na léto, prosluněnou zahrádku (až jsem se málem rozplynul)... pak to na mě působilo poněkud depresívně... jednoduše smíšené pocity ale to nic nemění na tom, že výsledný dojem byl velice pozitivní, protože jsi ukázala, že jak člověk něco považuje za domov, přijme ho se vším všudy - i s tím špatným, a to je na téhle povídce krásné ;) netřeba mluvit o přidaném kouzlu a humoru... jednuška :)


ze dne 26.01.2010, 7:54:43
Apolenka: ...ani se to nedozvíš, už o tom psát nebudu! Domov je zkrátka jen jeden a ničím se nedá nahradit... jsem ráda, že to cítíš stejně. Děkuji, milý Šimone.

Cyrano	05.10.2009, 16:33:36

Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano* ze dne 02.10.2009, 16:16:13* Apolenka: I já jsem si dovolil na ně troufale odpovědět! I když vím, že mne to nezachrání před nutností splnit svou prozaickou povinnost! Trochu jsem Tě podcenil! Měla bys to zkoušet častěji! Když jukneš na fórum i do tvorby endless, někdy kolem loňského máje a později, taky se mi ji podařilo krásně vyprovokovat, aby opustila ty své truchlivé alegorie a hezky se odvázala...A že umí, již dnes nikdo nepochybuje!;o))) Tak proč ne i Ty? Je to v Tobě, jen se nebát!;o)))


ze dne 07.10.2009, 0:27:49
Apolenka: To vypadá, Cyrano, že sis dal závazek přeškolit mě z prozaičky na poetku. Je to od tebe hezké, ale marná snaha, já si lebedím v povídkách. Uvidíš sám, jaký to bude výbuch, až ta moje básnička vyjde. A kromě toho... mne přece nemůžeš srovnávat s endless - ta je o několik kategorií výše!

Cyrano	05.10.2009, 16:22:46

Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano* ze dne 02.10.2009, 16:16:13* Apolenka: Polštář s hebkostí mořské pěny, pamětník dívčí éry Tvé, teď prodchnut něžnou vůní ženy ukrývá tajné přání Tvé. Pokrývka, v níž jsi zachumlána, připomene Ti hebkou dlaň, jež hladit bude Tě do rána, než den noc zaplaší jak saň. A na pobřeží azurovém mušličky spolu najdeme, koupat se budem v moři snovém, jak vlnky spolu splyneme... Moc příjemně jsi mne, Apolénko, překvapila! A když už jsi se takhle hezky odvázala, mohla by Tvá něžná básnička mít i sestřičky! Teď už víš, že TOYOTA! /Vlastně: nic není nemožné! Člověk už je z těch reklam popletený.../ Koukám, že Tvá touha dozvědět se, o čem jsem sníval v pubertě Tě donutila překonat sebe samu. Takže abych si trochu zavzpomínal a snad až to hodím na papír, stihnu to i někdy dát sem...Víš, že se teď dostávám na nett jen obtížně a na chvilenku z knihovny....


ze dne 07.10.2009, 0:07:20
Apolenka: Budeš muset, milý Cyrano, z toho se nevykroutíš. A pospěš si - já už jsem to vložila. Za básničku děkuji, ale s tím splynutím brzdi!

Cyrano	02.10.2009, 16:16:13

Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano* ze dne 30.09.2009, 18:47:26* Apolenka: Milý Apíčku! Tak to aby se viry a bakterie snad tetelily strachy z té potopy, až Ty se začneš potit nad tou básní. I když zatím nevím, kdy to bude a jestli se třeba v současné situaci dostanu k psaní tak dlouhého a humorného dílka! Představ si, že byli i tací a také, co nevěděli, jak se tančí Hula-hula a smáli se představě mého těla křepčícího v onom vášnivém rytmu!;o))


ze dne 04.10.2009, 12:50:42
Apolenka: Zapomněla jsem připsat, že moje veršíčky jsou pouhým pokusem o báseň... ...omlouvám se ti, milá poezie, za svojí troufalost.


ze dne 04.10.2009, 11:28:45
Apolenka: Milý Cyrano, úkol splněn... napsala jsem snovou básničku. Važ si jí, stála mě hodně sil: V polštáři s vůní moře tě potkávám, v otisku zašlých dívčích let toužím si k tobě přivonět, než usínám. V přikrývce zachumlaná sním obraz tvůj, mušličky sbírám do dlaní, posílám k tobě potají písek a sůl. A teď, básníku, je řada na tobě... kdy si přečtu jvoji snovou povídku?

Alasea	01.10.2009, 19:40:15

Asi jsem trochu nevšímavá, ale copak ti to bylo?


ze dne 04.10.2009, 11:08:35
Apolenka: Ty jsi, Barborko, naopak velice všímavá... příval tvého zájmu mě dojímá a vůbec nevím, jak nejlépe poděkovat za přečtení a krásné ohodnocení všech mých textíků. Tak ať se ti, Barborko, všechno daří, přeji ti hodně lásky a samé štěstí. P.S. Co mi bylo, to neřeš!

Cyrano	30.09.2009, 18:47:26

Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano* ze dne 25.09.2009, 18:18:36* Apolenka: Tak tedy krásné sny! Ale příště taky zkus něco zveršovat, jednou už Ti to šlo docela dobře...Veršování má tu výhodu oproti próze, že včas můžeš udělat "střih" a netrápíš se s tím, že by ses v další větě opakovala. Snad proto si ještě na prózu netroufám, ač i já míval slohy k popukání, např. na téma "Můj sen!" o mém křepčení s Polynézskými kráskami...;o)))


ze dne 01.10.2009, 14:44:22
Apolenka: Sny byly opravdu krásné... to díky něžným veršům Cyrana. Děkuji, básníku, ale mne do veršování nenuť, nedopadlo by to dobře. Vždyť posledně to přece nebyla žádná sláva a tos ani neviděl, jak jsem se u toho zpotila. Nebo uděláme dohodu: Když ty napíšeš povídku "Můj sen", pak i já napíšu na tento námět báseň.

Cyrano	25.09.2009, 18:18:36

Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano* ze dne 24.09.2009, 17:56:14* Apolenka: To se moc krásně čte i když pokud se týče těch důvodů k vděčnosti, poněkud přeháníš! Pár dobrých slov, snad v pravý čas, já jen co obvaz přiložil, otevřel branku Světa krás, však věř mi, já jej nestvořil! Jen z očí strh jsem černou pásku, nasadil brýle růžové, a pak svou důstojnost dal v sázku pro úsměv, pobavení Tvé! Na vlastní smutek zapomínal, do veršů vkládal krásné sny, když jako klaun jsem tu rozžínal v Tvých očích něžné plaménky.


ze dne 27.09.2009, 1:35:41
Apolenka: To je krása... děkuji. Po téhle básničce se bude krásně snít - jdu na kutě.

Cyrano	24.09.2009, 17:56:14

Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano* ze dne 17.09.2009, 18:43:20* Apolenka: Vysvětlení nečekám, nejsem Tvůj pán, ani zpovědník! Jsem rád, že jsem zatím ještě vítán na Tvých stránkách i když o nějakém důvodu k vděčnosti, dokonce nesmírné, nevím zhola nic...;o))) Takže jen doufám, že se opravdu cítíš lépe, jak se nám tu teď snažíš dávat najevo. Dávám tomu jednoznačně přednost před zjištěním, že jsi tak velký herecký a vypravěčský talent! /I když ani o tom zřejmě není pochyby, stačí jen pozorně číst./ Kéž štěstí, které nezklame stojí vždy při Tobě a Tvých blízkých...;oD


ze dne 24.09.2009, 23:58:23
Apolenka: Vždy budeš u mě vítán, Cyrano, a důvody k vděčnosti mám opravdu veliké. Cítím se dobře.

Cyrano	17.09.2009, 18:43:20

Vítej zpátky! Už jsem se bál, že mne tu nebude nikdo rozesmávat. Při té minulé povídce jsem brečel jak želva, ještě že mne při tom nikdo neviděl...Dle Tvých reakcí na komentáře Tě opravdu asi zase dali dohromady nebo jsi tak prvotřídní herečka! ;o))) I když pozitivní myšlení je prvním krokem k zlepšení...


ze dne 24.09.2009, 12:22:24
Apolenka: Děkuji za tvé milé uvítání, milý Cyrano, ale vysvětlování ode mne nečekej. Zato ti sdělím, že tě tu strašně moc ráda vidím a jsem ti nesmírně vděčná - ty už víš za co.

Agibail	13.09.2009, 15:36:06

Ahoj Alenko, moc jsem se na Tebe těšila a jsem ráda, že jsi neztratila nic ze svého humorného nadhledu. Příběh je mi moc blízký a já mám pocit, jako bys psala o mně. Tedy až na malé detaily - nebydlíme v baráku, nemáme kočku, máme jen 2 děti a ... máme myčku ...:-)) Ze srdce Ti přeji, aby se Tvůj zdravotní stav jen zlepšoval a bylo jen líp ...:-)) pa I.


ze dne 14.09.2009, 14:54:04
Apolenka: Taky tě, Ivanko, na saspi moc ráda vidím - jestli se nemýlím, i ty jsi tu měla delší absenci. A dělá mi radost, že máme tolik společného, až na ty vyjmenované věci. Ale o mytí nádobí se v povídce nezmiňuji... aha, já jsem si o tom povídala s Danuškou. Děkuji za všechna milá slova a i tobě, Ivanko, přeji hlavně to zdraví. Moc!

Vanessa Kuzníková	02.09.2009, 18:32:43

Odpověď na příspěvek od uživatele: Vanessa Kuzníková* ze dne 29.08.2009, 11:04:56* Všechno je jednou poprvé. :-)))))


ze dne 02.09.2009, 21:01:25
Apolenka: :-O

Ariadne	30.08.2009, 18:37:25

Děláš to zrovna tak blbě jako já:-)) Po dobu nemoci a během rekonvalescence máš ležet a naříkat:-)). Ale to ty ne, ty vyběhneš na nákup, uvaříš a já nevím ještě co! Pak ti má někdo věřit, že jsi nemocná či po nemoci:)) A pak ti manžel, stejně jako mně, řekne, že už ti ho... je:-))


ze dne 02.09.2009, 15:07:40
Apolenka: Ale fuj, Evi, takhle to přece žádný chlap nesmí milované ženě říct!!! Nic není ztraceno - existují kurzy na převýchovu těžko vychochovatelných mužů. Co nejdříve tam toho svého pošli, nebo doučuj sama, podle již ověřených příruček. Přeji hodně zdaru a těším se, jak to pak spolu prokonzultujeme a zhodnotíme.

Vanessa Kuzníková	29.08.2009, 11:04:56

Odpověď na příspěvek od uživatele: Vanessa Kuzníková* ze dne 27.08.2009, 23:02:57* Fajn, ale má to malý háčíček já sebou musím táhnout ještě dva další příživníky (berličky). Jo a jídlo a berle nepůjčuju.


ze dne 02.09.2009, 14:42:52
Apolenka: Tak berličky jsem ještě nevyzkoušela... vůbec o ně nestojím. O jídlo (své) se s tebou rozdělím, ale jediné co nepůjčuju, je můj samorost Bivoj.

Vanessa Kuzníková	27.08.2009, 23:02:57

Odpověď na příspěvek od uživatele: Vanessa Kuzníková* ze dne 27.08.2009, 18:27:46* Co by vezmu jí sebou.


ze dne 29.08.2009, 1:28:37
Apolenka: Tak já ty svoje taky.

Amater	27.08.2009, 21:53:52

Odpověď na příspěvek od uživatele: Amater* ze dne 25.08.2009, 22:22:04* Pokud to bude k přežvýknutí, což bude, prokoušu se tím na 100% a mě se líbí, jak píšeš.


ze dne 29.08.2009, 1:31:36
Apolenka: Jestli to bude k přežvýknutí nevím, ale vynasnažím se. A teď vyrážím na noční návštěvu.

Vanessa Kuzníková	27.08.2009, 18:27:46

Odpověď na příspěvek od uživatele: Vanessa Kuzníková* ze dne 25.08.2009, 18:02:50* Tak zajdeme ne? ;-)


ze dne 27.08.2009, 18:40:23
Apolenka: Jsem pro, ale co ta tvoje noha?

Sakora	26.08.2009, 19:33:30

Ať už jsou okolnosti veselé více či méně, ze tvých příběhu je vždy cítit tolik lásky. K domovu, rodině, zvířectvu... Ty závorky - vizuálně mi přišly zbytečné, ale jejich použití dobře rozumím. Moc krásné počtení.


ze dne 27.08.2009, 17:31:20
Apolenka: Děkuji, Václavko, za tvoje milá slova a za čas, který jsi věnovala přečtení mojí povídky. Udělalo mi to radost.

V45	26.08.2009, 8:48:43

Opět krásné, roztomilé a výstižné. Pobavila jsem se. Mám opravdu ráda tvoje psaní, je svým způsobem uklidňující ;)


ze dne 27.08.2009, 17:27:10
Apolenka: Tvoje návštěva, Verunko, mě moc těší. Děkuji za krásné hodnocení a milý komentík.

Amater	25.08.2009, 22:22:04

Stálice. Vždy se u toho pobavím. Klidně bych snesla delší kousek


ze dne 27.08.2009, 17:22:41
Apolenka: Ráda bych vložila delší povídku, ale mám obavu, že se to nikomu nebude chtít čís. Vše co napíšu, následně tvrdě pokrátím. Někdy mi při tom srdce krvácí. Snad se někdy odvážím vložit nezkrácený textík a pak požádám jednu milou Katušku, aby se tím prokousala. Moc ti děkuji za návštěvu a hezké hodnocení.

Vanessa Kuzníková	25.08.2009, 18:02:50

Odpověď na příspěvek od uživatele: Vanessa Kuzníková* ze dne 24.08.2009, 22:22:15* Copak nožka ta se hojí, ale co já budu dělat se zadkem a tou zdravou nohou, už tedka je necítím. Jo a dala abych si pívo.


ze dne 27.08.2009, 17:08:59
Apolenka: Taky bych si dala.

Vanessa Kuzníková	24.08.2009, 22:22:15

Tak konečně mám čásek pobavit se u tvého díla na které jsem tak dlouho čekala. Nebyla jsem zklamnaná. Opět. Víš jsem tak ráda, že jsi nevyjela ze svých kolejí a je to pořád tak stejné a obyčejné a já z toho mám radost jako malé dítě. Protože potřebuji pohladit. Moc děkuji.


ze dne 25.08.2009, 13:20:31
Apolenka: Ani nevíš, Vanessko, jak jsem ráda, že jsem ti udělala radost. Kdyby to šlo, natáhla bych k tobě ještě ruku a pohladila tě po vlasech. Opatruj se a nezlob, ať se ti zlomená nožka hojí.

Apolenka	24.08.2009, 13:02:50

Proč ta omluva, Martine, vždyť čtení a hodnocení příspěvků není povinné. Tvůj komentík je moc krásný a navíc ještě velice moudrý. Děkuji za každé slovo a přeji ti krásný zbytek prázdnin.

Altro	24.08.2009, 10:24:17

Zdravím, Omlouvám sem, že jsem tu snad jeden z posledních v řadě ale okolnosti se mi postavili jako opona mezi ČSR a Západ. Inu psala jsi mi, že máš strach z této věci, samosebou nebyl na místě. Tento text jsi celá ty, z čehož jsem nesvůj. Dokázala jsi udržet emoce aby "nehatili" tvůj styl, aby to zůstalo ve směrnici "Apolenka, tak se to má psát!" :) Je to dobře ale přesto jsem trochu zklamán, je sice pravda, že někdy emoce textu ubližují ale já si bez nich nedokážu představit nic ze své tvorby (asi proto nejsem moc dobrým pisatelem :) Ale i přesto nebo právě proto je text znovu brilantní, dechberoucí a tak bych mohl pokračovat (mít větší slovní zásobu) až do nekonečna :) 1 Altro


ze dne 24.08.2009, 13:04:39
Apolenka: Promiň, špatně jsem to odklepla. Odpověď máš nad sebou.

salvator	23.08.2009, 23:07:15

A jsi to ty, od shora až dolů a jak jsem se dostával ke konci, či spíše k odloženému pokračování běhu životem, úsměv se mi rozšiřoval a rozšiřoval. Ocenil jsem také samozřejmě tvůj neochvějný smysl pro povinnosti, které jednoduše nikdo jiný za tebe neudělá, protože je takové jako ty sama nevidí. A věř mi, že vím také, jaké to je, i když nejsem žena a jsem tomu rád. No, prostě, tak či onak, doma je doma, nic naplat. Hezký večer a brzy zase na viděnou.


ze dne 24.08.2009, 0:19:19
Apolenka: To jsem ráda, Dalimile, že jsi mě poznal, přesněji ten rukopis. A ještě víc jsem ráda za to, že nejsi žena. Jako muž jsi rozhodně zajímavější, to mi věř. Tak ať ti to Salvátorku, pořád pěkně píše, nakouknu i k tobě, zda tam nemáš něco nového. Moc ti děkuji za hezká slova a tu hřejivou přízeň.

Danuše	23.08.2009, 16:33:33

Odpověď na příspěvek od uživatele: Danuše* ze dne 22.08.2009, 16:59:56* Tak to jsem moc ráda, jestli jsem tě naladila tak, jak říkáš. To mám opravdu radost :-)) Myčku nemám a mít nebudu, nemám na ni místo a ani ji snad nepotřebuju, mýt nádobí mi nevadí. Ale kočku mám, a mít budu. Kdo kočku nikdy neměl, tak nepochopí, jak dokáže kočka léčit duši. Je to zlatíčko. Ty to pochopíš určitě... Ahojky a hezký zbytek neděle :-)


ze dne 24.08.2009, 0:08:04
Apolenka: To je vzácná souhra. Ani já nemám pro myčku místo - v kuchyni mám místo myčky pračku, ale mytí nádobí mi stejně jako tobě nevadí. Dokonce si při něm tak nějak duševně odpočinu. Vadilo by mi nemít kolem sebe zvířata a děti... a přece taky Bivoje.

Ina	23.08.2009, 12:47:02

Odpověď na příspěvek od uživatele: Ina* ze dne 22.08.2009, 21:02:17* Milá Apolenko, díky za hezká slova: na písmáku mohu publikovat 1 doporučené dílko denně a v dílně 5! To je důvod, proč jsem tam často. Ke scénáři teď dopisuju druhý díl. Měj se co nejlépe a pečuj o své zdravíčko!!! J.


ze dne 23.08.2009, 23:46:41
Apolenka: Děkuji, Inuško, za informaci i za to přání.

Dawnie	23.08.2009, 12:04:13

Odpověď na příspěvek od uživatele: Dawnie* ze dne 22.08.2009, 20:47:01* Tak to už se těším:).


ze dne 23.08.2009, 23:43:45
Apolenka: Já též, to mi věř.

Latent_Fay	23.08.2009, 10:16:13

Co říct? Srdíčko mi radostí zaplesá, když tu od Tebe najdu nové dílko. Navíc vždycky tak kouzelné, že sebemenší kritika nepřichází v úvahu. Vždy jen chvála a dobrý pocit, který zůstává, i když poslední věta už dozněla. Za to Ti moc děkuji!


ze dne 23.08.2009, 11:59:45
Apolenka: Ty jsi prostě taková dobrá dušička, Jani. Já samozřejmě vím, že nepíšu žádné zázraky, jen obyčejně vyprávím. Ale tvůj krásný komentář mě dojímá, to mi věř. Čtu si ho pořád dokola a moc ti děkuji.

Anna	22.08.2009, 22:44:21

Jediné, co mi připadá sporné, je množstí závorek, leckde by stačila čárka a pokračovat plynule v souvětí. Je to zcela přesné, typické a plné života, nadhledu... prostě super. A ještě jednu věc bych připomněla - rozsah. Je to skvělé ale sakra krátké čtení ,-) Může to ale napravit - piš dál! Materiálu a inspirace máš, zdá se, dostatek. A to je dobře. Držím pěsti a hlavně to zdraví přeju.


ze dne 23.08.2009, 11:47:03
Apolenka: Ale Aničko zlatá, ono by se těch nedostatků našlo... Za napomenutí ohledně závorek jsem přímo vděčná, vždyť jsem to potřebovala (jako sůl)! Ježiši... ta se vloudila!!! Závorky jsou jakási moje úchylka, touha i prokletí. Už jako dítě jsem je, dle vzoru své maminky, dávala všude možně (i nemožně) a nějak mi to zůstalo. Zatraceně... je tam zase!!! Kdybys mě na to s Kaillen (níže) neupozornila, za chvíli bych předkládala textíky co slovo to závorka, ohraničené navíc ještě hranatou závorkou. A hrome... zase se vetřela!!! Vy jste mě pořád jen šetřili, já jsem pomalu přidávala a přidávala (fuj), a jak to dopadlo? Sakra... teď už toho mám právě dost!!! Přísahám, že na sebe dohlédnu (hned teď). A teď už bez legrace, milá Aničko, jsem ti moc a moc vděčná za návštěvu a každé tvé upřímné slovo.

monito	22.08.2009, 22:43:51

skvele jako vzdy


ze dne 23.08.2009, 10:44:08
Apolenka: Jsem moc potěšena tak milými slovy, proč to nepřiznat, a přitom dobře vím, že ty mé textíky žádný zázrak nejsou. Děkuji, milá monito.

paryba	22.08.2009, 21:28:41

Snad mne Tvá povídka zastihla ve slabším okamžiku, že mi vehnala slzy do očí...


ze dne 23.08.2009, 10:32:58
Apolenka: Musím říct, zlatá rybko, že je to vzájemné. Mně se to samé stává, když si čtu tvoje krásné básně. Děkuji.

Ina	22.08.2009, 21:02:17

Milá Apolenko, jsem na saspi málo, ale už jsem o tebe měla strach, když jsi od konce června nebyla připojená. Doufám, že tvůj zdravotní stav se stabilizoval a že si ještě užiješ letní sluníčko. Povídka je milá, čtivá, čiší z ní člověčina - a tak to má být. Závorky mi vůbec nevadí, důležitý je obsah. Měj se hezky zdravě! J.


ze dne 23.08.2009, 10:23:29
Apolenka: Jiřinko, já tě tak ráda vidím. Děkuji, že jsi ke mně zavítala. Píšeš, že jsi teď málo na saspi... proč vlastně? To je škoda, určitě mnoha lidem chybíš. Moc se těším na televizní zpracování tvého dílka. Už máš hotový scénář?

Dawnie	22.08.2009, 20:47:01

Moc krásné. Domov se poznává srdcem, které je na něj zvyklé a má ho rádo. Ať už je jakýkoliv. Ty se na ten svůj dokážeš dívat (teda alespoň z mého pohledu) s obrovskou láskou a pochopením. Nádherné, pozdravuj rodinu a vítej zpět:)


ze dne 23.08.2009, 9:25:49
Apolenka: To je milá návštěva, Kristýnko, a ta krásná slova, cos mi tu po sobě nechala... tak moudrá na tvůj věk. Děkuji moc a moc. Snad mě nevyženeš, osůbko zajímavá, když se k tobě pozvu, třeba na vaječný koňak. Ten ale nekupuj, přinesu si ho s sebou.

Danuše	22.08.2009, 16:59:56

Apolenko, to je tak dobře, že jsi opět mezi svými a s námi. Tvoje laskavé obrázky o tvé rodině mi už chyběly. Tys to tak krásně vystihla, tyhle návraty k milované rodině znám a je to tak jak píšeš. "Mamko lež, víš, že ještě musíš ležet, já všechno udělám." Chvíli to vydržím, ale když je nádobí až do večera neumyté, po zemi se s otevřením dveří válí chuchvalce kočičích chlupů, tak prostě nevydržím. Ale když mě pak obejmou a řeknou: "To je tak dobře, že jsi doma." Tak jsem opravdu DOMA a nevyměnila bych to za nic na světě. Jak moc ti rozumím... a děkuju za krásné počtení. Apolenko, buď hodně zdravá a pozdravuj rodinu :-)


ze dne 23.08.2009, 10:05:14
Apolenka: Ty mě, Danuško, svými dobrotivými slovy dokážeš vždy tak příjemně naladit... i mytí nádobí mi hned přijde jako hrdinský počin. Taky nemáš myčku? Zato máme kočku, viď... to se máme!!! Děkuji za miloučký komentík a jdu mýt nádobí. Přeji nádherný letní den.

Dani	22.08.2009, 15:46:42

Jak se říká: "není každý den posvícení", ale ty dokážeš i těžké chvilky překonat krásným humorem. Díky a vítej "doma".


ze dne 23.08.2009, 9:09:03
Apolenka: Ježiši, Dani, já to popletla... jsem to ale kopyto, ten komentík byl určen Dawnii. Moc se omlouvám, ale jen za to oslovení, protože ty přece jsi moc zajímavá osůbka, ke které je radost přijít na návštěvu. Děkuji, Dani, za každé tvé vlídné slovo. Až se na saspi objeví něco nového od tebe, přiběhnu s koňakem i s bábovkou.


ze dne 23.08.2009, 8:44:46
Apolenka: To je milá návštěva, Kristýnko, a ta krásná slova, cos mi tu po sobě nechala... tak moudrá na tvůj věk. Děkuji moc a moc. Snad mě nevyženeš, osůbko zajímavá, když se k tobě pozvu, třeba na vaječný koňak. Ten ale nekupuj, přinesu si ho s sebou.

Šíma	22.08.2009, 14:19:35

Odpověď na příspěvek od uživatele: Šíma* ze dne 22.08.2009, 10:53:56* Jejda! ;-)))


ze dne 22.08.2009, 15:17:53
Apolenka: To se, Šímo, v některých rodinách stává. Ahojky

mistrovamarketka	22.08.2009, 13:55:36

Ach Apolenko, vítej doma :-). A všechno v pohodě?


ze dne 22.08.2009, 15:15:58
Apolenka: Děkuji za krásné přivítání, moje oblíbenná marketko. Jsem zase doma, tudíž v pohodě, navíc i na saspi... co víc si mohu přát. Vlastně jedna věc by tu byla: Ráda bych si od tebe zase něco nového, pověstně hezkého, přečetla. Prosím.

ciko	22.08.2009, 12:52:18

tak se alespoń od nás dočkáš lepšího přijetí a přání pohodičky...


ze dne 22.08.2009, 15:07:58
Apolenka: Děkuji ti, Františku, za to krásné přijetí a za pohodičku taktéž. Pěkně si to užívám.

Charlotte Cole	22.08.2009, 12:40:04

To je tak hezké, tak milé, tak hřejivé. Krásný pohled na domov... a neuvěřitelně okouzlující a humorný optimismus. Jednička; jen tu si zasloužíš... =)


ze dne 22.08.2009, 15:03:09
Apolenka: Jak jen mám poděkovat za tak krásný komentík. Jsi moc milá, Terko. Opravdu moc milá. Děkuji.

Kitty	22.08.2009, 11:28:48

Zase je to napsané tak obyčejně a přitom tak hezky úsměvně. Ten závěr je opravdu přesně ze života, když se člověk po nějakém zdravotním problému vrátí mezi své blízké, tak jsou vždycky všichni hrozně milí, udělali by první poslední, ale za pár dní se zase všechno vrátí do starých kolejí. Ale možná je to tak správně, protože to vlastně znamená, že je všechno zase vpořádku jako dřív. Povídka se mně moc líbí, dávám 1 :-)


ze dne 22.08.2009, 14:18:28
Apolenka: Ahoj Kristýnko, moc hezky jsi to napsala, mluvíš NÁM z duše a máš za to mé velké díky. A děkuji též za návštěvu a známku. Když si ten text teď po sobě čtu, přijde mi, že to není povídka... spíš nějaký hybrid.

Šíma	22.08.2009, 10:53:56

Pěkné! Hezky se to četlo, ano... Jak rychle se stesk po domově proměnil v každodenní realitu běžného pracovního dne, kdy má jeden na krku manžela a dvě děti (i s domácností)... Co na tom, že je člověk po nemoci? Mají to ty ženské těžké!!! Jednička je tam... P.S. Myslím, že se Ti to prostě podařilo vystihnout... Tedy onu proměnu líbezného domova (z vysněného pohledu v pohled zcela realistický)... Hihi! No nic, raději už půjdu! ;-)))


ze dne 22.08.2009, 13:59:38
Apolenka: Ženské to měly těžší zatím v každé době... snad nás za to v budoucnu čeká doba obrození. Moc hezky jsi to napsal, Šimíčku, jsem ti vděčná za tak milý komentík. Jen jedna nesrovnalost - nemám dvě, nýbrž tři schůdkovité děti.

Divoká Orlice	22.08.2009, 10:47:11

Moc hezky se to čte a obdivuju tvůj životní nadhled.


ze dne 22.08.2009, 13:46:59
Apolenka: To není žádný nadhled, jen životní nutnost. Že v tom nejsem sama, Kamilko? Mockrát děkuji za milou návštěvu a hezký komentík.

Kaileen	22.08.2009, 9:39:55

Rozhodně nechci, aby to vyznělo nějak příkře, ale asi bych trochu omezila závorky - v některých místech by to šlo vyřešit jinak, na můj vkus je trošku přezávorkováno :-) No a další věc - i když pokud to pochází z vlastní zkušenosti, asi mi nepřísluší něco takového požadovat, chápu, že by to bylo těžké - ale předchozí text byl jakoby takovou první částí a toto jakýsi konec, ale prostředek mi chybí (asi nebude příliš veselý, přesto si myslím, že by tam měl být, protože i tak super človíček jako ty určitě má černé chvilky v životě a právě to dělá člověka lidským. Proto bych i tu neveselou, možná až smutnou, část příběhu "ráda" znala, aby mi to jako čtenáři dalo určitý celek, na jehož základě bych dokázala úplně ocenit krásu všedního života, do kterého se v tomto textu vracíš). Právě to, jak tuto "obyčejnost" miluješ, dělá Tvé texty tím, čím jsou a proč se k tobě mnozí čtenáři vrací, i když by se zrovna nejednalo o veselý textík, na které jsme u tebe zvyklí. Já nevím, nechtěla jsem se vykecávat, psala jsem jen o tom, jaké pocity jsem z textu měla a přišlo mi, že jsi nám dala ochutnat první i třetí díl, ale jak už jsem řekla, prostředek jaksi chybí a myslím, že vzhledem k Tvým schopnostem je to velká škoda.


ze dne 22.08.2009, 13:34:30
Apolenka: Tvůj komentík, Maruško, mi ani v nejmenším nezní příkře. Jsem vděčná za každé přečtení a každé upřímné slovo. Tenhle text vznikl narychlo a je to takový mix dojmů a vnitřních pocitů. S tím souvisí i užití závorek. Závorky mám ráda, až moc ráda, pokládám je za výborný výrazový prostředek, jak vyjádřit a zároveˇzdánlivě skrýt své vnitřní pocity - zde vesměs příjemné a veselé, protože návrat ze špitálu nemůže nic pokazit. Ale připouštím, že čtenářům mohou vadit. Tvoji připomínku si beru k srdci... prostě, všeho s mírou. Pokud jde o zmiňovaný chybějící díl, něco jako "Smutné (či veselé) historky z léčení", do toho se mi vůbec nechce. Neměj mi to, prosím, za zlé.

čuk	22.08.2009, 8:01:51

Velice přesné. Tak dopadá okouzlení vysněvého návratu. Sen se vždy po sváteční náladě mění v realitu, Oči mění svůj pohled. Ale láska k domovu je vyjádřena v kontrastu a prostě, s nánosem lehkého humoru. Přijeli jsme se slávou, a teď jedeme už v zaběhnutých kolejích, ale to nevadí, takový bývá domov a takový bývá život. Moc se mi líbí.Zcela uvěřitelné včetně detailů. Dobře napsáno.


ze dne 22.08.2009, 12:39:34
Apolenka: Děkuji, čuku, za krásný komentík a známku. Ano, takový bývá život... a stojí zato žít.