obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Osud má dva způsoby jak nás drtit - odmítáním našich přání a jejich plněním."
Henri Fréderic Amiel
obr
obr počet přístupů: 2915732 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39651 příspěvků, 5807 autorů a 392671 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Kapitola Bumlová tyčinka ::

 autor Studenyivan publikováno: 30.08.2009, 6:32  
Jak jsem v komentáři Kapitoly Násilí předeslal. Dávám na Saspi ještě jednu kapitolu ze své nynější práce, abych získal další cenné podněty. Děkuji předem všem, kdo se uvolí ke komentování.
Dodávám, že se jedná o chronologicky ne zrovna uspořádanou biofrafickou skládanku o dosti citově bohatém dětství a dospívání.
 

Nejhorší
…noční můra jeho raného dětství byla bumlová tyčinka. Sen o bumlové tyčince se mu zdál často vždy téměř stejný. Pokaždé stejně začínal, mělnil se jen okamžik probuzení. Procital náhle zpocený, vyděšený a dezorientovaný. Dlouho nedokázal sen vůbec popsat, nesvěřil se svému dvojčeti ani mámě. Nejspíše proto, že pro popis snu o bumlové tyčince mu chyběla slovní i pojmová zásoba. Sen měl svůj přesně daný děj, ale nejpůsobivější v něm byly stísňující a slovy obtížně vystižitelné pocity, strach a hrůza.

„Probuď se! Ivčo, slyšíš! Vstávej!
„Mami, já nechci, ne!“
„Tiše, broučku, ššš. Už je to pryč.“
„Mami, já nechci spát. Budu s tebou.“
„To nejde, musíš spinkat, podívej, Zuzanka a Tomášek taky hezky spí. Hezky si lehni.“
„Mami, já nechci spát. Rosviť, prosím.“
„Ty, se bojíš? Čeho? No tak, Ivčo, pověz, čeho se bojíš.“
„Bumlový tyčinky.“
„Co?“
„Nemám něco pod nosem, koukni se.“
„Nic tam nemáš. Pojď se mnou teda vedle, povíš mi co je ta bumlová tyčinka.“

Začalo to docela nevinně. Prostě člověku vprostřed obličeje pod nosem začal pučet takový podivný výrůstek. Nejprve to byl jenom pupínek, který se den ze dne zvětšoval a do několika týdnů z něj byla celá bumlová tyčinka. Byla dlouhá a tenká asi jako cigareta. Vyrůstala potažená kůží, ale postupně, jak se zvětšovala a zrála, tmavla a tvrdla. Těsně před tragickým závěrem života nositele bumlové tyčinky, byl výrůstek hladký, lesklý a tmavohnědý. Tvar zralé tyčinky připomínal jakousi dlouhou a hodně hubenou figurku ze hry člověče, nezlob se. Po dozrání bumlové tyčinky se v předsíni objevila na zemi pod telefonem vedle zrcadla bumlová bažina. Vypadala jako normální popraskané linoleum. Člověk s bumlovou tyčinkou pak náhle pocítil neodbytné nutkání stoupnout na bažinu, ve které se utopil.

Navždy si pamatuji ten ochromující strach. Někdo zazvonil a já šel otevřít. Za dveřmi stál neznámý chlap. Dlouhé kudrnaté vlasy tvořily bohatou hřívu kolem jeho hlavy, jakou mívají někdy černoši, pleť měl ale bílou. Dřepl si ke mně a velmi z blízka se mi zahleděl do očí. Z toho pohledu mě jala hrůza. Jeho obličeji dominoval velký hustý knír, ze kterého čněla zralá bumlová tyčinka. Strnulý hrůzou jsem pozpátku klopýtal ode dveří. Muž beze slova energicky vrazil dovnitř a bez okolků se postavil na bumlovou bažinu. Děs, který mne naplnil při pohledu na jeho skon v bažině, byl přímo paralyzující. Vzbudil jsem se vlastním křikem.

Držela ho na klíně a poslouchala zmateným slovům, kterým nerozuměla. Pochopila však jedno: bojí se, moc se bojí a také stydí. Pořád dokola se ptal, jestli se na něj nezlobí za to, že má takový strach. Utěšila ho, uklidnila, uložila a vrátila se ke své knížce. Četla hodně, byla chytrá a vnímavá. Že skončila úplně bez vzdělání, nebyla vina nízkého intelektu. Bývala talentovaná, na umprumce patřila k nejlepším kreslířkám. Hrávala na kytaru a na klavír. Už by to neuměla, nechtěla by to ani zkoušet, proč taky. Alespoň při čtení mohla na chvíli uniknout z rozpadajícího se manželství od třech dětí, despotické matky a zjizveného obličej. Sakra nejdřív má noční můry a teď zase kašle. Zavřela se s knížkou na záchod.


 celkové hodnocení autora: 94.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 2 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 30 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 čuk 30.08.2009, 6:31:50 Odpovědět 
   opakující se děsivé sny v dětství mohou mít hlubší kořeny, ale ani psychoanalytik vždy neporadí. Zde je asi transponovánna zkušenost z chování jeho rodičů. Deprivovaná matka zřejmě neudělala maximum, může se transponovat i zkušenost s babičkou a a ze zjizveného obličeje (jehož snové hojení může způsobit další deformace). Snaha po zničení by měla být konzultována a uvolněna u psychoanalytika. A dědičnost je mrcha. Nejvíc by učinila nově získaná vyrovnanost v rodině. Zřejmě dost typický případ, posaný věcně a bez emocí. Trochu podrobnější závěr by prospěl
obličeje a ne obličej.
 ze dne 31.08.2009, 1:22:50  
   Studenyivan: Děkuji za hodnocení a analýzu.
To e (obličej...) mi někam uteklo, mrška.
V perexu je zase místo g-f (biografická skládanka).
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Wayne
(1.12.2020, 18:26)
jessyjason0321
(1.12.2020, 07:37)
ab0nd
(28.11.2020, 20:04)
p8aefwimsg
(28.11.2020, 18:36)
obr
obr obr obr
obr
Návštěvy
triste.franceska
Piková dáma (12...
Jackie Decker
Istrie - Posled...
Trenz
obr
obr obr obr
obr

Láska není pro všechny
feelMorefreedom
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr