| Báseň psaná dvěma básníky - navázání na úspěšnou spolupráci s mým kamarádem, s nímž jsme dohromadi dali Endu... a i tentokrát je tématem žena... kamrádka.:-) |
| |
|
|
Pomalu těká pohled krajem
duše jsou jako plátno bílé
zatímco v knajpě v lihu zrajem
myšlenky krájí prázdné chvíle
Vzpomínky v hlavě neklid budí
ve větru s nimi listí stromů
podzimní vzduch do tváří studí
když nemůžeme trefit domů
Jsi stokrát znovu popsaný list
jenž skrývá stopy žití všeho
kdo neuměl či nechtěl v něm číst
nakonec shořel místo něho
Jsi proudem slunečního světla
utíkáš ze sevřených dlaní
přeci však celá země vzkvetla
když vstoupila jsi z jara na ni
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
87.8 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 4 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.5 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 2 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 33 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
