» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Důvěra a láska musí chodit pospolu."

B. Němcová

počet přístupů: 2141381

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29004 příspěvků, 4550 autorů a 303509 komentářů :: on-line: 12 ::

:: Tatínkova holčička ::

debbi	publikováno: 15.09.2009, 20:46


	Když byla malá, otec jí čítal pohádky večer před spaním. Svírala v ruce ovečku z plyše, pomněnky pod víčky, docela tiše usnula s prvním klekáním. Vyrostla rychle, jak děti rostou, najednou byla dospělá. Držela v dlani od všeho klíče, přesto se lekala i světla svíček… Tohle snad ani nechtěla. Za ruku s tátou už nevyráží do parku k stínům akátů. Utichly cesty v podloubí stromů, toulá se zpátky a s ní jde domů vzpomínka dávná na tátu.


celkové hodnocení autora: 99.2 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 16		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 25		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 51		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Danuše	19.09.2009, 18:09:44

Odpověď na příspěvek od uživatele: Danuše* ze dne 17.09.2009, 22:07:18* Bohužel, už dlouhý čas si mé básně (i s maminkou) čte tam, kam jednou musíme všichni. Nestihla jsem to. Vždy asi člověk má pocit, že měl udělat víc... teď to alespoň splácím ve vzpomínkách...

Kitty	19.09.2009, 17:36:26

To je citlivě a hezky napsaná básnička, moc se mně líbí.


ze dne 20.09.2009, 22:15:17
debbi: :-) dík i tobě, Kitty.

Hordek	18.09.2009, 8:13:10

Tak tu psalo srdíčko, je nádherná.


ze dne 19.09.2009, 9:22:46
debbi: Dík :-)

maja52	17.09.2009, 22:41:27

Ten pocit ti moc přeji, já mám, bohužel, úplně jiný. Tvůj cit krásně dokresluje tato báseň. Zdravím tě.


ze dne 19.09.2009, 9:22:27
debbi: Děkuju, Majko :-)

Danuše	17.09.2009, 22:07:18

Také mám napsanou báseň pro tatínka. Jen ještě čeká v archívu. Měla jsem pocit, že mu ji dlužím. Ráda jsem si přečetla to tvou, je moc krásná a dojemná.


ze dne 19.09.2009, 9:21:32
debbi: Svým rodičům dlužíme hodně. A pokud nestihneme své "dluhy" alespoň přiměřeně splatit, bereme to po celý život jako křivdu. Já jsem toho nestihla do jejich odchodu splatit sakra moc :-( I když to vlastně není moje vina, mrzí mne to stále. Některé věci není dobře odkládat na vhodnější čas, protože ten nemusí přijít. Pokud máš pro svého tatínka verše, měla bys mu je dát, dokud to jde. Pokud to ještě jde...

Vopice	16.09.2009, 20:44:07

Také mám jiné vzpomínky, ale tak, jak je to v první sloce, tak nějak jsem si to přála... Moc hezká báseň, Debbi!


ze dne 19.09.2009, 9:16:58
debbi: Život je často "o jiném" než by měl být. Pokud mám v našem dětství chybělo něco z toho tepla, které by mělo být v každém dětství, je nutné "řetěz" přetrhnou tím, že my pro své děti budeme lepšími rodiči. Lepšími otci, lepšími matkami. Zní to možná pateticky... ale já věřím, že tak nějak by to mělo být :-)

Vanessa Kuzníková	16.09.2009, 16:17:49

Odpověď na příspěvek od uživatele: Vanessa Kuzníková* ze dne 15.09.2009, 20:57:28* Já jsem to neviděla... já to cítila - emočně.

Apolenka	16.09.2009, 13:45:20

Nádherná básnička, plná opravdových citů, krásný i tvůj komentík pod Vivianou. I já jsem měla úžasného tatínka (zemřel, když mi bylo 10 let) a ještě úžasnější maminku (též těžce onemocněla a zemřela). Mít skvělé rodiče je velká životní výhra... čerpám z nich stále, i když tu se mnou nejsou. Děkuji, milá debbi, za krásný zážitek.

amazonit	16.09.2009, 6:49:59

Jsem na tom podobně jako Viviana-Mori, už název ve mně evokuje spíše něco nepříjemného a jen těžko se mi chápou pocity, které v tom jsou, pokud to ovšem ,,naroubuju" na jiného člověka, dostává to jinou podobu a opravdu je to pěkná vzpomínková básnička, až taková dojemná.


ze dne 16.09.2009, 8:46:06
debbi: I pro tebe je vlastně můj komentář uvedený níže. Otce máme každá svého. A ne vždy se asi otec chová jako tatínek. Sama to neznám a mrzí mě, že to tak je. Protože to je křivda, které se člověk asi nedokáže dost dobře bránit :-(

Viviana-Mori	15.09.2009, 22:13:47

Pěkné... Mé vzpomínky jsou docela jiné, ale jako čtení před spaním je to krásné... Ovšem je mi až smutno z toho, že jednou tohle pocítím i já. Ani se mi nechce, po tom všem co jsem již špatného o svém otci řekla.


ze dne 16.09.2009, 8:42:52
debbi: Je mi líto, jestli moje básnička vyvolala i jiné vzpomínky na otce než ty, které mám na svého tatínka já. Můj tatá byl báječný jako člověk, jako manžel i jako otec. To není idea... to je fakt. Žil pro nás a nikdy to nebral jako oběť. Neobětoval se nám, měl i jíné "zájmy" než jen rodinu. Ale když ho kdokoli potřeboval, vždycky tu byl. Nedokážu se smířit s tím, že musím už léta používat slovo "byl" :-( Asi proto ta moje básnička...

Vanessa Kuzníková	15.09.2009, 20:57:28

Hezká vzpomínková. Pohladí na duši toho, kdo už o tátu přišel.


ze dne 15.09.2009, 21:47:54
debbi: Ano, proto jsem to psala. Dík, že to tak vidíš.

Albireo	15.09.2009, 20:44:21

Tohle je moc hezké pocitově a k formě nemám také připomínky.


ze dne 15.09.2009, 21:48:36
debbi: Hezká slova, děkuju :-)