» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Je pouze jeden originál lásky, ale na tisíc způsobů."

W. Shakespeare

počet přístupů: 2141384

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29004 příspěvků, 4550 autorů a 303509 komentářů :: on-line: 11 ::

:: Nestárnout ::

Alasea	publikováno: 26.09.2009, 8:18

Jenže čas je neoblomný...


	Je to jak pomocí síly ptačí Zastavit čas, jenž tak rychle kvačí Který nepostojí ani chvíli Nečeká a jenom pílí Co můžeš mít a můžeš znát Co bohům můžeš darem dát Pozastav slunce mizící třpyt Nastoupí měsíce vybledlý svit Děsuplná kletba či králů dar Zasáhne i tebe času zmar Stáří tě nikdy nic nezbaví Už jenom paměť ti děraví Jako fénix, pták nesmrtelný Nový život dá popel černý Až vysoko na nebi budeš stát A dalším svým na cestu hrdě plát


celkové hodnocení autora: 96.8 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 4		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.3		uložit příspěvek

známka poroty: 2.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 13		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 33		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Petr.6.Suchy	13.11.2009, 9:32:24

Po přečtení prvního čtyřverší jsem se polekal, co je to za báseň, ale zbytek mě mile překvapil. Možná bych víc zapracoval, když se ti něco nehodí do rýmu, tak tam nestrčit jen tak něco a raději bych si počkal...


ze dne 13.11.2009, 17:17:42
Alasea: To jsem ráda, že tě to nepoděsilo celé. :-) Díky za radu, budu se snažit řídit se jí.

Allainila	29.09.2009, 22:06:07

Já zloun, zlák a tuplovaný zlobák jsem zapomněla komentovat! Ono to ale i tak žádná sláva nebude... Víš, že básničky nejsou můj obor, já nepoznám daktyl od trocheje, přesto budu mít tu drzost: Jako poetický antitalent onu formu oceňuji, občas mé zaostalé smysly cítí jistou šroubovanost, ale jinde si pochvalují, jak to pěkně šlape. Motiv nepřekonatelného zubu času je můj oblíbený. (Že by to bylo tím, že je jedním z námětů Willieho sonetů?) Proto slyš můj nadšený jásot. Odpusť mi, prosím, že nebudu hodnotit. Pole básniček je mimo rozsah mých objektivních schopností. Obě víme, že jediné měřítko, které byl mohla použít je "Once upon a midnight dreary, while I pondered weak and weary..." a v tom se bohužel málokdo živý pohybuje. Už se třesu na ten zašantročený Armagedon ;)

Anne Ross	28.09.2009, 17:17:23

Když tolik trváš na tom, že jsi praštěná, mělo by to být na té básni vidět. ;) Mně připadá jako svázaná provazy normy, pocitem, že tam prostě musí být rým, tak ho tam natlačím... S praštěností souvisí obrovská energie, která může hravě nahradit zkostnatělý pojem životní zkušenost a s jejíž pomocí se dají vykouzlit nekonečné nové světy. Tak do toho, dobře víš, že věčně praštěná touhle energií nebudeš! Dala bych jedničku za to, co se skrývá v té svěrací kazajce strof.:-() Pevně věřím, že se Ti to v následujících příspěvcích podaří osvobodit. V próze to možná jde snadněji, ale nejdůležitější je samozřejmě pocit. Formu máme v sobě, jen ji vydolovat. Hodně štěstí :-)

Apolenka	27.09.2009, 10:44:38

Vzhledem k tvému věku je námět opravdu neobvyklý. Ale neboj se, Barborko, čekají tě krásné věci - život stojí zato v každém věku... jen nepřestávej být přiměřeně "praštěná". Báseň se mi líbí, až zase něco vložíš, ráda si tě najdu. Drž se!


ze dne 27.09.2009, 19:00:19
Alasea: Jsem ráda, že si ti líbilo, to člověka pohladí po duši... :-)

Poustevník	26.09.2009, 12:40:14

Báseň jako z 19. století, navíc s dosti chatrnou poetikou.

Zdeněk Kopřiva	26.09.2009, 9:22:09

Trochu mě překvapuje, že v tvém věku hovoříš už o stárnutí. Děvče, vždyť ty teprve mládneš! I když vlastně umíráme už od našeho narození. Je to zvláštní, ale je to tak. Nemůžeme to prostě zastavit, ale můžeme to aspoň zpomalit.


ze dne 26.09.2009, 20:25:40
Alasea: Je to tím, že netuším, jak může být člověk v mém věku pořád tak praštěný... Ale snad je to dobře:-)

Anna	26.09.2009, 8:17:47

... mezi řádky téhle básně je cítit veliké odhodlání vzdorovat toku času... dokázat to (přestože cítíš, že nelze). K formě - rýmy máš sice "srovnané" co do počtu slabik, ale obrazy působí jaksi "unaveně" a spíš nenově (měsíce vybledlý svit, čas, jenž tak rychle kvačí... etc.). Tohle všechno už jsme měli možnost mnohokrát číst - i fénixové už tu byli... ... takže jako pocitovku beru, jen by to chtělo trošku "oživit", přidat vlastní, původní nápad. Já vím, je to sakra těžké, máme často pocit, že nic nového ani nelze... ale LZE - jen se umět podívat na svět trochu jinýma očima než jsou ty, které jsme dosud používali. A i o tom je poezie. Držím palce a přeju hodně inspirace.


ze dne 26.09.2009, 18:06:52
Alasea: Moc díky za uveřejnění:-) Ten tok času... když si vezmu, že za chvíli budu dospělá a mám pořád takové praštěné nápady, jak se to mohlo stát? :-)