|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 29004 příspěvků, 4550 autorů a 303509 komentářů :: on-line: 11 ::
|
 |
|
:: Setkání 3 ::
 Amater |
publikováno: 05.10.2009, 10:23
|
|
| |
|
|
Setkání 3
Zbrojnice je velká, dlouhá, několikapatrová budova. V nejspodnějším patře jsou uloženy nejvzácnější zbraně, které Král vlastní. Povídá se, že i pohled na ně v člověku vyvolává chuť zabíjet. V prvním patře jsou zbraně, které mohou použít i obyčejní vojáci. V druhém jsou vzácnější a potom je to poslední, nejpečlivěji střežené.
„Posílá mně kapitán Flavian. Jmenuji se Dhar,“ představí se staršímu muži, který rozděluje služby.
„Nepotřebujeme nikoho. Počkej, ano mám tu jednoho nemocného z druhého patra. Delší dobu neschopný služby. Běž s nimi a oni ti řeknou tvoje povinnosti a teď mně neruš.“ Dhar se obrátí na skupinku, kterou dozorčí zadržel.
„Zdravím, nechť vám Bohové požehnají.“
„I tobě.“
„Dhar.“
„Já jsem Lyss, to je Kariel Diverti a tenhle zachmuřený otrapa to je Zayets.“
„Nech toho. Ty sám jsi otrapa, Lyssi.“
„Bolí ho zuby, tak si ho nevšímej.“
„Já bych spíš řekl, že jeho milenka. Naléhá… auuu. Vždyť je to pravda. Naléhá na něho, aby si ji vzal.“
Dhar se usmívá. Zdá se, že se výborně znají. „Co tam budu dělat?“
„Představ si, že hlídat zbraně, pitomče.“
Dhar se neurazí. Docela ho chápe. Taky vlézt do svazku není žádný med.
„Nebuď zlý na nováčka, Zayetsi. Jednoduše budeš je hlídat. Když někdo přijde pro nějakou zbraň, zaregistruješ ho do knihy a dovedeš ho ke zbrani. Každá má svoje číslo.“
„A pořád nové přibývají.“
„To je pravda, ale aspoň je nemusíme leštit. Ty dole mají horší službu. Slyšel jsem, že Lars se zbláznil.“ Trojice se zachmuří a vedou Dhara dál. Všichni mlčí, jak na ně padne tíseň vyřčených slov.
„Tak jsme tu!“ Lyss vytáhne klíč, zastrčí ho do dveří, otočí a opře se do dveří. Ty se lehounce otevřou. „Vítej v druhém patře!“
„Ti dole mají klíče tři a ti nahoře zas ani jeden,“ poznamená Kariel Diverti. Dhar vstoupí a hvízdne. „Panečku.“
„Kdybys nepatřil ke královské stráži, nikdy by ses sem nedostal a jak vidím, už tu jsou první chtiví lidé. Přístup mají sem jen čtyři lidé. Jeden strážný na jednoho člověka. Před dveřmi jich stojí pět. Kdo dřív dorazí, dřív dostane zbraň. Měj na paměti, jsou to sami důležití a mocní lidé, tak se k nim podle toho chovej. Ale i přes moc, kterou mají, ti musí dát povolení k odběru zbraně.“
Dhar po odebrání lístku vede statného muže v plné zbroji ke kopím. Porovná číslo pod zbraní s lístkem. Ukloní se. „Prosím!“
„Skvělé!“ Mohutný muž jí sundá ze stojanu a máchne. Tvář se mu rozzáří. „Chtěl bych ji vlastnit, ale všechny exempláře, které tento zbrojíř vyrobil, jsou uložené tady.“
„Ano, pane.“
Oba se rozhlédnou po zbraních. Jsou jich tu tisíce. Od mečů, přes hole, až po píky a jiné roztodivností. Mohutný muž si povzdechne.
„Půjdeme. Už ten pohled stojí za všechnu námahu, co jsem podnikl kvůli téhle zbrani. A držet jí, bojovat s ní byť chvilku…“ Dhar naslouchá povídání, co vše musel zkusit, jen aby se sem dostal. Předtím mlčel a teď mu pusa jede jako blesk.
„Tak zatím nikdo. Jestli chceš, můžeš se tu porozhlédnout a potom máme dvě hodiny na jídlo. Je to docela fajn, protože na rozdíl od některých služeb nás tu nedrží hlady. Nedaleko je šikovná hospůdka s pěknou hostinskou a výborným jídlem.“
„To budu rád a díky. Nikdy jsem tu nebyl. Mohu se jich dotknout?“
„Nesmíš.“
„Co oko nevidí, jazyk neřekne,“ tiše řekne Kariel. Lyss se Zayetsem přikývnou. Dhar se otočí a jde. Prohlíží si zbraně. Zastaví se u malých koleček ostře nabroušených. Vezme jednu do ruky a zničehonic ví, jak ji ovládat. Vedle toho jsou hroty, hvězdice a další tvary. Zakroutí hlavou. Lepší je meč.
Luky, šípy, kopí, hole, dvoj meče, sekyry, řemdihy a halapartny.
„Tolik zbraní.“ Nahne se nad něco, co vypadá jako jeho meč, ale je daleko štíhlejší a delší. Zvedne ho ze stojanu a prohlíží se v lesklé ploše meče. Otáčí jim a vnímá její smrtící účinek. Stačí jen mávnout a rozetne vzduch. Chtěl by ji vlastnit.
„Dhare!“ Meč dopadne na podlahu a zvuk rezonuje v místnosti osvětlené pouze chladným světlem lamp.
„Kr…Králi.“ Vydechne a klekne vedle meče.
„Líbí se ti ten meč?“
„Ano.“
„Vyrábějí ho lidé na dalekých ostrovech. Mají černé vlasy, černé oči a žlutavou pokožku. Jejích umění meče je proslavené, ale cesta sem je dlouhá a oni neradi cestují. Je to země plná démonů a válek. Tady u nás je mír a klid.“
„Ano.“ Neodvažuje pozvednout zrak k postavě. Vidí jen černé boty a kus pláště. „Než jsem se stál Králem, hodně jsem cestoval. Měla by být v třetím patře, ne tady. Vstaň můj Dhare. Proč stojíš? Bojíš se mně?“
„Ne to ne. Naopak.“
„Dhare, prosím, pomůžeš mi?“
„Ano.“ Zvedne hlavu a zadívá se na Krále. Černý šat s černým pláštěm lemovaný červenou nití a vyčesané vlasy s podivnými ozdobami, které nikdy neviděl. Rty se usmívají. Zavře oči. Nemůže ten pohled na jeho krásnou tvář vydržet.
„Na zemi mi moc platný nebudeš, Dhare.“
Dhar se zardí a zvedne se. „Králi rozkazuj,“ vysloví, ale má pocit, že rty mlčí.
Úsměv anděla. „Potřebuji, abys sešel do třetího patra a našel tam skříňku, kterou otevřeš a přineseš mi to, co je v ní. Uděláš to?“
„Ano, ale nepustí mně tam.“
„Pojď za mnou.“ Vede ho dozadu chodby, kde jsou připraveny stojany pro další zbraně. „Dotkni se toho znamení.“
Dhar si prohlíží propletený červený provaz ve tvaru kruhu.
„Neboj se, nic ti neudělá.“ Dhar se ho dotkne. Červený provaz se rozplete a on zatlačí. Tajná chodba? Sestupuje po točitých schodech dolu. Znovu uzří znamení a dotkne se ho. Ohlédne se. Král nikde. S bušícím srdcem vejde do místnosti a zavře oči. Schoulí se do sebe, jak na něj zaútočí krutost, strach, krev, zabíjení, zuřivost. Otřese se.
„Běž!“ zaslechne v hlavě a zvedne se. Zapotácí se pod touhou vzít zbraň a rozsévat ničení po zemi. Už rozumí, proč jsou tak pečlivě hlídané. Snaží se na žádné ze zbraní nezůstat pohledem dlouho, nedívat se na ně, nevnímat je.
„Na tohle jste mě nepřipravili,“ mumlá a potom zahlédne skříňku. Přejde k ní a dotkne se jí. Stojí uprostřed chladných zbraní, které svoji nádherou předstihují vše, co viděl. Nádherou a krutosti. Omámeně hledí na skříňku.
„Stůj! Kdo jsi?!“
„Já…“
Zabij, zabij… zaslechne hlas.
Nemohu, zanaříká v duchu. Je to voják.
Zabij nebo tě zabije on.
„Stát!“ Voják se přibližuje a on k němu vyrazí a snaží se ho zastavit.
„Člověk,“ zařve strážný a vytasí meč. Na chodbě vzplane slabé světlo a zbraně ožijí.
Krev, smrt, zabít… zabít… šeptají. Toužíme po krvi, toužíme zabíjet… zabij… zabij… šeptají společně v jednom rytmu.
„Ne!“ snaží se ovládnout Dhar a matně si uvědomuje, že sedí na vojákovi a mlátí jeho hlavou o dlažbu.
„Zabij… Krev… my cítíme krev… krása… zabij ho. Chceme to, toužíme po tom… je to naše právo. Zabij ho. Smrt je krásná… toužíme, chceme ochutnat krev… jsi náš… zabij…
„Neeeee!“ vykřikne hlasitě a hlas rezonuje mezi zbraněmi vypravujíc o krvi, o bojích, kterých se účastnili, o sladkosti a pachu smrti.
Pustí hlavu vojáka, zaslechne dusot nohou, popadne skříňku a utíká s ní nahoru. Tvář zkřivenou úsilím nepodlehnout hlasům.
Zabij, krev… sladká krev. Smrt…Toužíme, chceme… Neutíkej, dokončí… zabij, pomůžeme… krev sladká, lepkavá… smrt… Neutíkej! Vrať se…!!
Vletí do dveří, zavře a klesne na schod. Pláče.
„Nemohu. Prosím pomoz mi!“ Po chvilce, která se mu zdá věčností, uklidní se a vystoupí po schodech nahoru. Má pocit, že zbraně mu ubrali nejméně tisíc kol života.
Dole ve třetím patře se shýbne strážný ke svému druhu ve zbrani. Zachytí pach smrtí, krve a šepot. Zavře očí a bodne. Krev potřísní zbraně, které vzdechnou a rozzáří se.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
95.4 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 4 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.5 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 11 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 20 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
