» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Kvalitní kniha je klíčem k nekonečné říši čtenářovy vlastní fantazie."

Pavel Sečkář

počet přístupů: 2141384

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29004 příspěvků, 4550 autorů a 303509 komentářů :: on-line: 12 ::

:: Takový tichý Vergilius. ::

Resmmett	publikováno: 14.10.2009, 8:42

Vergilius nesměl do nebe, jelikož nebyl křesťanem. Já se tam dostanu, protože tam nechci!


	"Svět se mění a my s ním" Kde jen jsem toto úsloví slyšela. Nevím, už si nevzpomínám. Jen vidím, co se ze mě stalo. Nejsem tou, kterou jsem byla. Vše už mi vyznívá do ticha. Stala jsem se zlomenou osobností, která pouze ostatní provází světem. Kdysi jsem bývala jiná. Není to fér, že všechny krásné věci se kamsi rozplynou. A lidé se mění, zrovna jako ty. Však sám víš, kam jsi to dotáhnul. Vodka a rum se stali tvými věrnými společníky, veškeré kouzlo a celkový půvab se z tebe kamsi ztratili. Všechny tvé kouzelné vlastnosti se utopily v alkoholu. Jen na úvod připomenout, jak ses ke mně nakonec choval. Možná mě měli koně rádi více než tebe. Ale byl to vážně důvod mě bít? Možná jsem šla tančit s tvým bratrancem, ale to byl snad důvod tak nanejvýš k hádce, ne k tomu, abys mi dal facku. Dnes už to tak není, můj malý milý Lukášku. Svět je zlej. Tak se mu směj. Znovu a tisíckrát proklínám dobu, kdy jsi pil! Byl jsi to nejlepší, co jsem měla. A zůstaneš, pokud se vrátíš opět do normálu. Nenechám si už šlapat na hlavu. Nenechám si již jednu vrazit, aniž bych se nebránila, či se alespoň neozvala. Dnes se můj svět kamsi ztratil, postrádá smysl a mění se v boj. Boj za prosazení sebe sama a následné sebezničování. Z poslušné studentky barová dáma, z tichého uzavřeného člověka hlučný extrovert. Jen se tě ptám, bylo to nutné? Připadám si jako Vergilius, průvodce peklem a očistcem. NE! Nic už se na tom nezmění, máš pravdu. Řekl jsi mi, že nejsem nikým, přičemž jsi zkoumal dno lahve. To jsi byl něco víc! Ale já jsem teď společníkem druhých, provázím je životem, každý den, pokud je to možné a hlídám, aby nezkončili, jako ty. Nikomu bych ten zdrcený pohled nepřála. "Miláčku, lásko!" křičíš opilý "Pojď mi nalejt!" A já ti řekla, že nepůjdu. Byla jsem tvým Vergiliem, snad chvíli i tvou Beatrice. Ovšem ten ráj byl jen na chvilku. Byla o doba, ve které jsme byli oba nanejvíc šťastni. Tak jsme si létali ve výšinách. Ovšem pád z těchto výšek byl bolestivý! Krutý fakt, že, svět ti dá vždycky najevo, kam patříš a kde je tvoje místo! A tys to dokázal vždy velmi výstižně, vždyť vím, škoda rány, která padne vedle. Jsem na pohled veselým společníkem mého okolí. Avšak jen málokdo ví, kdo já doopravdy jsem. Zlomená osobnost hroutící se pod tíhou vlastního žalu a srdcebolu, tíhnoucí k sebepoškozování a topící se ve vlastních problémech a nezdarech, které znovu podrývají již tak pohnutou osobnost. Chci ti tím jen říci, byl jsi, jaký jsi byl. Kdybys zůstal tím, kým jsi byl na začátku, nic z těch všech surovostí by se nemuselo stát. Tak si dál zkoumej své dno láhve, já mizím a jdu zase o krok dál. Bok po boku svým blízkým, krok za krokem cizím životem, marně se snažím nalézt cestu zpátky...


celkové hodnocení autora: 94.2 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 2		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 2.0		uložit příspěvek

známka poroty: 3.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 7		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 17		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

DaNdÝ	15.10.2009, 12:04:38

na litérárním serveru to můžu soudit nebo spíš promýšlet jen, nebo spíš právě, z literárního hlediska. Vlastně mě nezajímá ani žádná možná provázanost s realitou - v mejch očích je to čistá fikce a z toho důvodu nedotažená. chtělo by to myslím rámec - vyprávění někomu, právě zápis někam - deníček, dopis. Literárně je dobrá ta ta pareala k Božské ale také není dotažená, ta myšlenka s Beatrice a jakýms takýms snem šla dotáhnout dál, vložit víc fantazie, jako Dante vkládal fantazii a alegorii do svých prožitků. Kdyby tam psal jen, že je smutnej, že mu umřela holka, a nakrknutej že ho vyhnali z vlasti a jakej je tam bordel, už by ho dnes nikdo nečet. Vhodné poučení z jeho příkladu, souhlasím s trojkou redakce.

Dawnie	14.10.2009, 22:11:28

Taky jsem si něco podobného prožila... I s tou fackou a tím vším kolem... Jako úvaha mi to přišlo příliš nedotažené, jako pocitovka tak trochu prázdné, možná spíš až moc hladké... To důležité se tam špatně hledá. Jako literatura spíše ne, jako vypsání se, jako výčitka dotyčnému je to dobré, není to jen čistě "bez ladu a skladu"... Hodnocení nebudu dávat, k osobním věcem se to moc nehodí... Jinak také souhlasím s komentáři pode mnou:)

Leeter	14.10.2009, 16:12:25

Bobečku... on už nechodí k tomu psychoušovi? Chlast je slast, ale se vztahem nejde dohromady, pokud nepijí oba dva obdobně, spíš se hodí jako povztahové řešení reality. Taky záleží na tom, jak to ten člověk umí nosit a jak moc má ten mozek zhvízdanej. Asi mi to připadalo trochu jiný než ostatnim, když sem z těch věcí, co z tebe občas lezou trochu zasvědcenější.Problém je jenom jeden: nikdy dvakrát nevkročíš do stejné řeky... Nech to plavat... Jak sama řikáš, už seš někdo jinej. Divná, zajímavá, hezká, smutná a osobnost. Ztracená někde v nicotě... Jako já, jako ty, jako oni... Jenom možná o trochu víc, vzhledem k některým událostem tvého života. No a mimochodem, abys taky neskončila u tý lahve, když občas poslouchám ty telefonáty z intru... P.s. Chodím brzo spát, abych vstal , nevyhýbám se ti.

Allainila	14.10.2009, 16:05:08

Tak trochu prázdná pocitovka. Nechápu smysl perexu, ale to může být i tím, že jsem (nejen) dneska nějaká nevnímavá. "Miláčku, lásko!" křičíš opilý - jelikož pak používáš min. čas, i tady by se hodil. Snad bych ještě mohla vyhcválit vazbu na Božskou komedii. Alighieri je působivý a za pozornost stojí.

Kaileen	14.10.2009, 13:26:18

Dost klišovitých a často používaných frází, to by až tak nevadilo. Jen se mi zdá, že kdybys mluvila přímo na někoho konkrétního, určitě by to byla kratší a výstižnější výčitka, tady je to důležité zahrabané pod hromadou zbytečných vět.

Amater	14.10.2009, 9:04:26

Jakmile partner uhodí pertnerku třísknout mu o hlavu pánev. Udělá to i podruhé. je jen zajímavé, že nikdy se z toho nikdo nepoučí a pokračují ve vztahu dokud nekosnčí v nemocnici... Ale je to každého věc. Vše ostatní napsal Čuk pode mnou

čuk	14.10.2009, 8:41:39

Výčitka a pocit zlomení bez sebedůvěry. Vzpomínka na smyšlený ráj. A slabost a sebelítost. Jakákoliv nevíra. Je to popis stavu, který může být realistický. Překvapivý může být jen pro nevěřící idealisty. Snad i varovný. Psáno příliš ploše, bez bližšího osvětlení vývinu tohoto dost běžného jevu. Pocit unavenosti bez trochy vzdoru. Jako slzička do deníčku, co plakána, možná přinese úlevu. Chybí pointa. Psáno na tu bezmocnost příliš učesaně. Literatuře přinese jen málo Nemyslím si, že by v běžném čtenáři text vyvolal větší emoce ( snad jen v těch opravdu soucitných) ze mě? vodka a rum se stali? kouzlo...ztratili?nezkončili?