obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Hlad a láska určují veškeré lidské dějiny."
Buddha
obr
obr počet přístupů: 2141385 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 29004 příspěvků, 4550 autorů a 303509 komentářů :: on-line: 13 ::
obr

:: Přísahám, že nezaliju ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Domove líbezný
 autor Apolenka publikováno: 25.09.2009, 23:23  
 

"Apolenko, ty tady fakt pěstuješ špenát?" culil se Bivoj nad mým úhledným, žel neplodným záhonkem, označeným vkusnou, vlastnoručně vyrobenou cedulkou s nápisem SPINACIA.
"Uschl, nebožák... dlouho nepršelo!" vysvětlila jsem na svoji obranu, stahujíc si dlouhé vlasy gumičkou, aby nezlobily při práci, zatímco můj muž kráčel mezi záhony a ohledával škody. Na největší chloubu mé zahrádky, červené zelí, se shovívavě usmál, pórek počastoval sprškou nevybíravých slov a před chudákem květákem si div neodplivl. Nejlépe dopadla zelenina, která mi vůbec nevzešla.
"No nic, děvenko, máš se co učit, však já si tě proškolím," prohlásil na závěr namátkové kontroly a povzbudivě mě poplácal po zádech.
Jsem děvče křtěné Vltavou. Když si mě Bivoj přivedl na svoji farmu, neovládala jsem nejběžnější vesnické dovednosti, zato má snaha neznala hranic. Prostudovala jsem hromadu odborných knih a vypracovala se ke vskutku chvályhodným znalostem z oblasti zemědělských věd, leč nedaří se mi nic mimořádného vypěstovat. Pokulhává mi praxe (jak říká Bivoj).
Mému vousatému svalovci nepokulhává vůbec nic. Neštítí se žádné špinavé či smradlavé práce, na co sáhne, to se mu daří, je až nesnesitelně praktický. Jméno mu lemují akademické tituly, přesto je člověkem veskrze lidovým - pažitce říká šnytlík, chlévské mrvě sračky. Upřímností přímo přetéká. Co nesnáší, je nehospodárnost. Jeho krédem je efektivita a prosperita... pro mne dvě zcela neznámé veličiny.

Život na farmě bych za nic nevyměnila, jen letní období sucha jsou pro mne těžkou zkouškou. Neprší-li, trpím. Můj velký farmář totiž ostražitě hlídá hospodaření s vodou. Tvrdí, že odběr vody za účelem zálivky mé neefektivní zahrádky je roven hrdelnímu zločinu. Tolikrát už jsem mu odkývala, že vodou se neplýtvá... stejně jsem selhala (bytostně ráda zalévám). Když mě naposledy přistihl, jak se s naplněnou konví kradu okolo domu, byl mým opakovaným pokleskem tak otřesen, že bych od sebe nevzala kůrku.
"Dobře, budu se klidně dívat, jak ta zeleň hyne suchem!" neodpustila jsem si odvetnou výčitku.
"Přežije, Apolenko, má své tajné zásoby."
Odmítla jsem uvěřit! Naložil mě tedy do traktoru a vyvezl na zkušenou do suchem zmítaných polí. A vskutku - Bivojovy tržní plodiny tam bez vody a bez remcání poslušně rostly. Nadšena tou názornou ukázkou jsem stejnou strategii vyzkoušela na svých mladých trvalkách, ale po třech tropických dnech byly podstatně menší a za týden už jsem je vůbec nenašla.
"Jen žádnou paniku, až pořádně zaprší, ještě rády se ukážou," utěšoval mě sveřepý ochránce vod, a na důkaz svého tvrzení mi slíbil zajímavý pokus s kaktusem Ferocactus histrix, dětmi zvaným Ferda, jenž zdobil naše kuchyňské okno.

"Přísahej, že Ferdu nezaliješ!" vymáhal tajemně.

Poslušně jsem to odpřisáhla, zvědava, co se bude dít. A nic! Jen ho trápil žízní! Zem pod kaktusem natolik vyprahla, že se v ní, mučedník malý, už vůbec neudržel a vznikl-li průvan, opouštěl květináč a věšel se na vlající záclonu.
"Mamííí, Ferda se zase houpá! Jééé, udělal v zácloně dírku!" žaloval prostřední synek Honzík, pokoušeje se o totéž, až na sebe strhl záclonu s kaktusem i s garnyží.

"Propánakrále, Bivoji, zastav ten nebezpečný pokus, než se nám děti zmrzačí! Nevidíš, jak špatný příklad jim Ferdík dává?" lamentovala jsem zděšeně.
Marně! Můj choť ošetřil Honzíčkovi poraněné rameno a se slovy "chválabohu, nic se mu nestalo," vrátil pokusný exemplář do květníku a pokračoval ve výzkumu.

Jak Ferda ubýval na váze, rozšiřoval svůj akční rádius. Nepozorovaně seskakoval z okenní poličky a coural po kuchyni... vloudil se třeba do hračkárny nejmladšího synka Venouška a zapíchl tam plyšového králíčka. Jindy zase, přišpendlen ke kocourovi, procestoval celý byt a nechal se odložit v naší manželské posteli. Dokázal se tak nenápadně přichytit ke spodku rukávu, že jsem si s ním jednou vyrazila na nákupy. Dokonce začal obtěžovat i naše návštěvy. Naposledy jsme po něm marně pátrali několik dnů, než jsme konečně připustili, že náš malý chlupatec utekl z domu. Celý další týden jsem Bivoje zasypávala výčitkami, proč na něj nebyl hodnější, když se rozlétly dveře a v nich oplakávaný Ferda... připíchnutý ke kulatému zadečku dcerky Madlenky.
"Klid, Apolenko, je trochu rozsedlý, ale dostane se z toho," ujistil mě můj muž, vida jak se chvěji, když ho ze vzlykající dcerušky vyprošťoval.
"Tak teď už toho mám opravdu dost! A Ferda taky!" vybuchla jsem, shrnujíc pod záchranná křídla trojlístek našich dětí i vyzáblého Ferdíka, sedícího na bobku s bodlinami svěšenými do neškodné pozice.
A bylo odpískáno! Pohled do mého nahněvaného obličeje Bivoje dostatečně zmotivoval... bez dalších průtahů vyhlásil "období dešťů" a poslal si pro škopík, v němž tu kaktusovou mumii zaplavil až po krk vodou. Ferdík se pokusil zachránit splýváním, ale Bivoj ho poslal ke dnu a zapověděl nám jakékoliv akce na jeho záchranu.
Toho dne děti nezlobily - počítaly bublinky, jež kaktus vypouštěl, a trpělivě čekaly na něco převratného. Marně! Večer nám jejich mluvčí (Madlenka) naštvaně oznámil, že "Ferda je utopený a tatínek je zlý", a všechny pak, protestně dupajíce po dřevěných schodech, odkráčely do svých postýlek. Bez pusy!
"Bivoji, jestli se chudák Ferda nezotaví, tak... tak si koupím hadici!" osvítila mě vzácná myšlenka, než jsem v náruči toho tyrana upadla do spánku.
Ráno nás probudil nadšený dětský pokřik. Světe div se - Ferda se ve vodní lázni protahoval a ježil bodliny, až se vztyčil do pozoru a začal budit respekt.

"Tak co, už děvenka prozřela, že flóra přežívá sucho bez potíží?" hlaholil můj přírodozpytec vítězně.
Děvenka prozřela!
Lepší prezentaci blahodárného účinku vody už jsem si přát nemohla. Když se Bivoj vzdálil, popadla jsem konev a uháněla pokropit ono místo záhadného zmizení svých trvalek. Zakázanou vodou (čím jiným)!
Moje drahé kytky jsou zatím nezvěstné, ale až jim vyhlásím období vydatných tropických dešťů...
...přísahala jsem pouze na Ferdu!


 celkové hodnocení autora: 99.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 38 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 100 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 161 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Redaktor 19.02.2011, 17:15:03 Odpovědět 
   teď to ještě poslat na příslušné místo - do atlasu kaktusů. R.
 ze dne 03.04.2012, 13:19:36  
   Apolenka: No vidíš, to mě ještě nenapadlo...
 cojsemtochtělříct 19.02.2011, 16:25:08 Odpovědět 
   Při Tvém vlídném vyprávění se mi před očima odvíjí barevný film.
Moc hezky píšeš. :)
 ze dne 03.04.2012, 13:17:48  
   Apolenka: Zdravím tě, Tondo a moc děkuji. Taky jsi tu už dost dlouho nebyl...
 Aini 03.03.2010, 19:15:50 Odpovědět 
   dobrosrdečně sepsaný cvrkot, jen co je pravda
:o)
 ze dne 03.03.2010, 22:35:56  
   Apolenka: Dneska jsi mě, Aini, vzala útokem... a byla to moc milá návštěva. Děkuji, jen škoda, že jsem zrovna nebyla doma.
 Šimon Pecháček 28.01.2010, 7:24:25 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Šimon Pecháček ze dne 26.01.2010, 13:58:33

   :D jsem možná ukecaný, ale povětšinou nelžu! :D
 ze dne 31.01.2010, 16:33:53  
   Apolenka: Tvoje "ukecanost" je dobrotivá a moc milá.
 Šimon Pecháček 26.01.2010, 13:58:33 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Šimon Pecháček ze dne 24.01.2010, 18:02:51

   :D je málo!
nejsu brebta :D jen kostatuju, jak jsou Tvé díla dokonalá, za to já nemůžu :)
 ze dne 28.01.2010, 4:47:53  
   Apolenka: Tak ty s tím nepřestaneš??? Jsi nejen brebta, ale taky velký mluvka!!!
 Šimon Pecháček 24.01.2010, 18:02:51 Odpovědět 
   Bavil jsem se opravdu dokonale :)

tentokrát velmi humorné, s opětovným přidáním Tvého kouzla...
prostě Boží :)
jednička je málo ;)

P.S. až mám pocit, že Tvé povídky by se neměly zfilmovat, ale dávat číst těm, kteří mají deprese a trauma... ;))
 ze dne 26.01.2010, 7:57:57  
   Apolenka: Za tvůj smích jsem převelice vděčná. A jednička že je málo? Ale jdi, ty milý brebto.
 alder 11.11.2009, 14:03:33 Odpovědět 
   I když mi není moc do smíchu, bavil jsem se....
Aspoň na chvilku...
Děkuju
 ze dne 11.11.2009, 14:23:26  
   Apolenka: Děkuji, Tome.
Má radost z tvého komentíku,
potrvá déle nežli chvilku.
 Cyrano 07.11.2009, 16:09:53 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano ze dne 06.11.2009, 18:34:10

   Apolenka:
Myslíš, že s vodou šetřit má se?
Či snad ten pokyn k nákupu?
Vždyť voda škodí pleti kráse,
RM pij a jsi v rozpuku!;o)))
 ze dne 10.11.2009, 4:30:09  
   Apolenka: .
Že voda škodí pleti kráse???
Tak to jsem vážně nevěděla.
Já vodou denně umývám se,
slouží mi na očistu těla.
Propána, to je tedy mela!!!
 Cyrano 06.11.2009, 18:34:10 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano ze dne 05.11.2009, 18:42:27

   Apolenka:
Člověk by ale z Tvé povídky usoudil, že Bivoj právě s H2O šetří! Co je zdravé, to je drahé...
Takže raději Cu!
;o)
 ze dne 06.11.2009, 20:47:44  
   Apolenka: Usoudil jsi správně. Předvídala jsem, že to zmíníš... jsi bystrý.
 Cyrano 05.11.2009, 18:42:27 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano ze dne 03.11.2009, 16:45:14

   Piješ červené či bílé?
Pivko nebo tvrdé snad?
Každopádně je to milé,
že se parťačkou chceš stát

kamarádu z čtvrtě mokré,
kolegyní básnickou,
po pár sklenkách v plné síle
opět dráždit múzu svou....;o)))

Mile jsi mne svou básní překvapila! Teď už věřím, že jsi schopna stát se i největší moravskou plantážnicí...;o)))
Patříš k těm šťastlivcům, co se rychle učí!
 ze dne 06.11.2009, 16:20:35  
   Apolenka: Básnířka ze mne, milý Cyrano, nikdy nebude, přesto zdvíhám rukavici... máš to tady:

Piju všechno, ba i vodu,
té mám doma nejvíce.
Kdyby došla, žádná škoda,
pak je ještě v rybníce.

Natáhnu slušivé plavky,
do vody se ponořím...
včera jsem to trochu spletla,
byl to RUM, teď už to vím.

Dneska proto pokusím se,
básnit ve své posteli,
můza třeba políbí mě,
jinak je to v ------.

Ježiši, co dělám, v životě jsem přece neřekla neslušné slovo a teď najednou... kdyby to viděl Bivoj... No, aspoň jsem to uhrála na těch šest pomlček. Radši mě do básnění nenuť - vidíš jak to dopadá.
 Cyrano 03.11.2009, 16:45:14 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano ze dne 19.10.2009, 18:25:39

   Apolenka:
Bude mi ctí, potěšením a svátkem minimálně lokálního významu si to přečíst, zvláště když už jsi v sobě objevila básnické střívko! Jen tak dál!
Kulhavou prózou píší jen mentální lenoši, spáchat veršovaný hřích, to už je potěšeníčko! A Ty na to máš!!!
Toyota >>L´oreal!;o)))
 ze dne 05.11.2009, 9:49:28  
   Apolenka: Rychlovka:
Ráno v sedm budík zvonil,
...Apolenka zaspala,
včera večer u lahvinky
míru vůbec neznala.

Polepším se, tak slibuji,
v pokoře už budu žít,
nezhřeším a nepochybím,
jenom s Mírou budu pít.
 Cyrano 19.10.2009, 18:25:39 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano ze dne 16.10.2009, 18:33:25

   Apolénka:
Moje milá tovaryška
bude tady za chvilinku,
chytrá jako liška Ryška!
/Nezapomeň na lahvinku!

Ve víně je pravda čistá,
i tekutá poezie!
Kdo se verše psáti chystá,
ať ho pěkně s Mírou pije!/
;o)))
 ze dne 02.11.2009, 11:33:10  
   Apolenka: :-))) Apolenka děkuje a slibuje, že odpoví při příštím vstupu.
 Cyrano 16.10.2009, 18:33:25 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano ze dne 15.10.2009, 16:31:11

   Apolenka:
Trucy? Jó, to je i má
oblíbená parketa,
maličkost mne naštvat zná
a to, prosím, po léta!

A pak, když se jiní zlobí,
trpělivý jsem jak Bůh,
kráčeje přes snů svých hroby,
nevěda kam, nazdařbůh...

Beru Tě za tovaryše
do své říše tajemné,
kde člověk jen sotva dýše,
vida jevy záhadné...;o)
 ze dne 19.10.2009, 13:47:23  
   Apolenka: Nejsem proti, pane mistře,
záhady mám ráda
a budu se učit bystře,
toť o mně věc známá.

Tak se těším na výuku...
čemu as mě přiučíš?
Nenaštvu tě ani trochu,
budu vzorný tovaryš.

Do brašničky už si skládám
pomůcky a svačinu,
budíka na sedm dávám,
nesmím zmeškat hodinu!
 Cyrano 15.10.2009, 16:31:11 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Cyrano ze dne 09.10.2009, 18:45:57

   Apolenka:
O rady nouze taky není, ty sypu z rukávu /i když teď jsem, pravda, jen v tílku bez!/, ale chtěl jsem Tě spíše potěšit jako spřízněnou dušičku, snad i pobavit představou, že i někdo jiný potají zaléval natruc zákazům a pochlubit se, že i já jsem šikulka, co se umí skrýt před zvídavými a nežádoucími svědky!;o)
 ze dne 16.10.2009, 13:52:51  
   Apolenka: Tak to jo... pokud jsi mě chtěl potěšit, povedlo se na 300%. A navrch jsi mě ještě rozesmál. O tom, že jsi šikulka, není nejmenších pochyb. Vem mě do učení... jde-li o trucy, jsem velice vnímavá.
 Cyrano 09.10.2009, 18:45:57 Odpovědět 
   Apolénko, vy máte vlastní vodu ze studně nebo jste napojeni na vodovod? Jinak vodu na zalévání lze i střádat třeba do velkých sudů! Taky jsme to kdysi dělávali a když byl zákaz zalévání z veřejného vodovodu a chodily kontroly /ještě za komančů v době sucha!/ květinky netrápila žízeň. /Ovšem nikdo neviděl, jak jsem tam v noci potají napouštěl vodu hadicí či zaléval 150 keříčků rajčat se zastíněnou baterkou. Byla by škoda je po té piplačce s nimi nechat uschnout!;o)))
Jen mne nikdo nechytil ani neviděl a tudíž nebonznul úřadům...
 ze dne 09.10.2009, 23:35:02  
   Apolenka: Cyrano, jsi druhý, kdo tu dešťovou vodu zmínil. Stejně mi radila i Amater, tak se podívej na moji odpověď pod jejím komentíkem. Vlastní studnu nemáme, ani by to neutáhla (spodní prameny tu nejsou vydatné). Jsme farmáři - když se stříkají polnosti, jezdí jedna cisterna za druhou. Pokud jde o nádrže na dešťovku, těch je tu dost (máme i požární nádrž), ale ve chvilce je to prázdné. Tohle všechno se mi nechtělo do povídky psát - čtenáře by to nudilo, ale odezvu jsem čekala. Děkuji ti za návštěvu a přečtení, i za snahu poradit.
 Kaileen 06.10.2009, 17:12:25 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: ciko ze dne 06.10.2009, 17:03:13

   Přesně tak :-)
 ze dne 06.10.2009, 23:47:49  
   Apolenka: A ty jak by smet, Maruško!!!
 ciko 06.10.2009, 17:03:13 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: ciko ze dne 30.09.2009, 16:44:01

   ne nejde o dobrý a nejlepší, nejsme na olympiádě.Prostě umíš chytit za srdíčko a ještě při tom královsky pobavit, pro mě jsi prostě Fulghumovská....
 ze dne 06.10.2009, 23:47:07  
   Apolenka: Zase mě přivádíš do rozpaků!!!
 Romana Tamová 06.10.2009, 10:33:33 Odpovědět 
   Milá Apolenko, omlouvám se, že píšu tak pozdě, ale nebyl čas. Povídka je kouzelná. Vrátila jsi mě do vzpomínek kdy jsem já zalévala na radu manžela pumpu jako květináč a voda nikde. Až když jsem šla prosit k sousedům o vodu, tak mi bylo vysvětleno, kam se ta voda leje.
Ačkoliv je to už 20 let pořád to dávají sousedi k dobrému při jakémkoliv posezení a můžou se smíchy strhnout. Natož můj muž. Moc hezky jsem si početla. Piš dál, prosím.
Tvoje t.
1************
 ze dne 06.10.2009, 23:45:09  
   Apolenka: Ale Tami, není zač se omlouvat. Já jsem přece moc ráda, že tě vidím, lhostejno kdy, a moc ti děkuji za milou návštěvu.
Vím, jak se zalévá pumpa, takže tvé vyprávění mě rozesmálo a směju se i teď. Mohla bys o tom napsat povídku - co říkáš?
 marianka 02.10.2009, 20:56:27 Odpovědět 
   Ahoj Apolenko, tahle povídka se mi líbí ze všech nejvíce a doufám že i příště dostaneš stejnou známku jako dnes!!!
1******.

Marianka
 ze dne 04.10.2009, 10:57:00  
   Apolenka: Marianko, jsi moc milá... tolik hvězdiček jsem v životě nedostala. Rekord! Budu se moc snažit, ale nevím, nevím...
 ciko 30.09.2009, 16:44:01 Odpovědět 
   Jsem rád, že stále více lidí vidí jak moc dobrá ,vtipná, milá a zároveň k zamyšlení jsou Tvá slova...
 ze dne 01.10.2009, 14:23:19  
   Apolenka: Víš, Ciko, sama se tomu množství čtenářů divím. Vždyť na saspi je tolik vynikajících autorů, kterým moje maličkost nesahá ani po kotníky... I tebe mezi ně počítám. Ten větší zájem tkví zřejmě v tom, že píšu odpočinkovou formou na náměty z obyčejného rodinného prostředí, které je všem lidem blízké. Zbytek už je dílem štěstí a náhody.
Děkuji ti, milý Františku, za krásný komentík a věř, že se moc těším, až v "Právě vyšlo" najdu tvoje nové dílko.
 Ariadne 30.09.2009, 10:35:15 Odpovědět 
   vtipné, milé, oddychové čtení.. udělala jsem si pauzu v překladu a dobře jsem udělala:-))
 ze dne 30.09.2009, 12:40:54  
   Apolenka: Jsem moc ráda, Evi, že jsem ti nepokazila (snad naopak zpříjemnila) pauzu, a žes mi o tom napsala.
 Allainila 29.09.2009, 20:39:43 Odpovědět 
   Zahřálo, prosvítilo, nadchlo. Co víc říct? Snad už jen to pravidlo 3P: Prostě Parádní Povídka. :)
Kéž by moje květinky měly stejně tuhé kořínky jako Ferda...
 ze dne 29.09.2009, 21:59:43  
   Apolenka: Pravidlo 3P ani tebe, Marketko, jsem neznala a těší mě, že jsem tě poznala... jistě ještě poznám. Děkuji za moc milý komentík a známku.
 Sakora 29.09.2009, 18:41:55 Odpovědět 
   Ta povídka je jako voňavý čaj s medem, člověku je po něm/ní krásně a blaze.
Obdivuju, jak v každém textu udržíš vlastní styl. Zdravím!!!
 ze dne 29.09.2009, 21:47:33  
   Apolenka: To vůj komentík je voňavý čajíček, Václavko, a já ti za něj moc děkuji.
Udržet vlastní styl není tak těžké... někdy je horší, udržet se na vlastních nohou.
 fin 29.09.2009, 14:36:34 Odpovědět 
   Že moc pozdravuju Bivoje... vlastně Ferdu ,-)
 ze dne 29.09.2009, 16:27:36  
   Apolenka: Děkuji pěkně - vyřídím jim, že je pozdravuje jedna česky mluvící finka.
 salvator 28.09.2009, 23:04:54 Odpovědět 
   Po tvářích mi stékají pramínky, pod nohama cítím prašnou, vyschlou zem, slyším volání, které bych jinak slyšet nemohl a jen a jen proto, že jsem si přečetl pár tvých vět. Holt, někdo má a někdo nemá. Ty, Apolenko, máš rozhodně. Tak zase jen zbývá, počkat si na další. A že se těším! Měj se moc hezky.
 ze dne 29.09.2009, 16:38:07  
   Apolenka: Tys to tak prožíval, salvatore? To si tedy vyčítám! Honem se jdi zavlažit, třeba něčím vychlazeným. Apolenka děkuje a soucítí s tebou.
 Latent_Fay 28.09.2009, 15:40:33 Odpovědět 
   Já jen doufám, že jednou budu držet v rukou tvou knihu, opravdovou a voňavou, aby ty tolik příjemné chvilky, strávené čtením tvých povídek, byly na dosah kdykoli a kdekoli, nejen u počítače.
 ze dne 29.09.2009, 16:12:24  
   Apolenka: O takových věcech vůbec nepřemýšlím, milá Jani. To bych se musela mnohem více snažit - daleko víc psát, věřit si a běhat za tím. Ale děkuji za ta hezká slova... jsi na mě moc hodná.
 amazonit 28.09.2009, 11:42:43 Odpovědět 
   Velmi dobré předobědové počtení, ale stejně tak by bylo dobré poo..., před spaním, prostě vždycky:-)
 ze dne 30.09.2009, 6:31:09  
   amazonit: S tím bojováním - vložit, nevložit, jsme na tom stejně..., je dobře, že vkládáš:-)
 ze dne 29.09.2009, 16:23:17  
   Apolenka: Ha, vloudilo se mi dvakrát slovo "převelice". Hanba mi!!!
To ta Bivojčata - pořád se na něco ptají...
 ze dne 29.09.2009, 15:11:22  
   Apolenka: To mne zas, milá am, převelice těší tvůj zájem. Děkuji ti za něj převelice. Víš, já si moc nevěřím - než se odvážím vložit příspěvek, svádím sama se sebou velký boj. Tvoje povzbuzení pro mě opravdu moc znamená.
 janie 28.09.2009, 11:14:56 Odpovědět 
   tak jsem si dnes řekla, nejdražší Apolenko, že se podívám, co se na saspi urodilo nového. A ono ejhle! Apolenčina povídka! V cuku letu jsem tam byla a hltala po slabikách.
Divím se ti, Apolenko, jak to s tím dokonalým mužským dovedeš. Já bych si vedle něho připadala jako nedomrlá :D Vše mu jde, všechno chápe, u dětí je oblíbený, nepije, nelibuje si v nikotínu, tak co víc si přát? Snad alespoň jednu chybičku :D
To mi ze saspi stačí na pár dní. Doufám, že až se zase vrátím, bude tu další tvé dílko! Svět je tak prázdný bez tvého humoru :)
jane
 ze dne 29.09.2009, 14:40:14  
   Apolenka: Jéje, janie, oslovila jsi mě tak krásně, že se až pýřím. Děkuji převelice za ta pochvalná, leč přehnaná slova, která umí tak obrovsky potěšit.
Frekvence mého psaní je přímo úměrná tomu, co Bivoj napáchá. Až bude dokonalý chlap (dělám na tom), nebudu mít o čem psát, což zatím nehrozí. Teď mě však napadá... co je vlastně lepší?
 Dani 27.09.2009, 16:52:55 Odpovědět 
   Milá Apolenko. Opět jsi mě potěšila svým humorným vyprávěním. Představa kaktusu, jak se houpá na zácloně a poté putuje domem a celé to suché období zakončuje úprkem z domova, mě doslova rozesmálo. Děkuji za příjemné čtení.
 ze dne 29.09.2009, 10:35:06  
   Apolenka: Potěšit někoho je pro mě největším potěšením, milá Dani. Jsem ráda, žes povídku přečetla, děkuji za krásné hodnocení a milý komentík. Přeji ti samé hezké dny.
 Agibail 27.09.2009, 15:17:16 Odpovědět 
   Ahoj Alenko,
mám moc ráda Tvůj humor, během okamžiku mě dokážeš nakazit smíchem :-)) Doufám, že na tento typ nákazy nebude nikdy vyvinuta vakcina ...:-))
měj se krásně a děkuji za příjemně prožité odpoledne :-))
I.
 ze dne 29.09.2009, 10:18:31  
   Apolenka: Šíření takové nákazy, Ivanko, mě může jedině potěšit. Ale s nevyvinutím vakcíny proti smíchu si nejsem až tak jistá... Bivoj totiž dělá do všeho! Vzhledem k tomu, že přílišný smích může způsobit pokles pracovní výkonosti, není vyločeno, že se na tuto problematiku co nevidět zaměří.
Moc děkuji, Ivanko, za návštěvu, milý komentík a jedničku.
 mistrovamarketka 27.09.2009, 11:10:51 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: mistrovamarketka ze dne 26.09.2009, 0:06:30

   Apolenko.... s těmi sklapovačkami... nu, trochu jsem to přehnala, byla to taková vychloubačná nadsázka... ve skutečnosti mi těch 180 sklapovaček trvá déle, než pět vteřin... spíš tak sedm až osm vteřin ;-))))
 ze dne 29.09.2009, 9:30:37  
   Apolenka: Aha, v tom případě to máme 60 : 7,5 x 180 x 120 = 172800 sklapovaček za 2 hodiny. No je to trochu slabší, Editko, ale rozhodně se nemáš za co stydět. Já jich udělám jen 169999. Styď se, Apoleno!!!
 Kaileen 27.09.2009, 10:33:45 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Kaileen ze dne 26.09.2009, 15:33:12

   Že bych byla kultivovaná? On to ještě nikdo nepoznal, ty jsi první...
Na texty hospodyňky Apolenky se mi skvostná slova píšou sama a ráda.
 ze dne 29.09.2009, 9:15:22  
   Apolenka: To pozná každý... jsem jenom první, kdo to napsal. A jsem moc potěšena, milá Maruško, že jsi tak skvostná slovíčka nechala pod mojí povídkou.
 Rút 26.09.2009, 23:03:03 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Kaileen ze dne 26.09.2009, 15:33:12

   Hezky jsi to napsala. :-)
 ze dne 27.09.2009, 1:26:07  
   Apolenka: Obě jste mi tu nechaly krásná písmenka. Ještě jednou díky.
 Ina 26.09.2009, 20:09:16 Odpovědět 
   Příjemně jsem se pobavila - díky!
 ze dne 27.09.2009, 1:23:12  
   Apolenka: Ahoj Jiřinko, tak ráda tě vidím. Někde jsi napsala, že jsi zase v nemocnici... už je dobře? Moc děkuji, že jsi i přes potíže zavítala a držím ti palce.
 Alasea 26.09.2009, 19:46:48 Odpovědět 
   Krásné, vtipné, přímo dokonalé:-)
 ze dne 27.09.2009, 1:12:29  
   Apolenka: Mile přeháníš, Barborko, a já ti za to přehánění od srdce děkuji.
 Kitty 26.09.2009, 15:56:35 Odpovědět 
   :-) Povídka je krásně napsaná a líbí se mně. Tvoje věci ve mně vždycky vyvolávají takový tichý pohodový úsměv a pěknou náladu. Myslím, že kouzlo těch povídek je v tom, že o úplně obyčejných věcech dokážeš psát hodně neobyčejně.

Ale ten Bivoj je typický chlap. Když je přesvědčený, že má pravdu, tak to paličatě prosazuje za každou cenu, ať to stojí, co to stojí. Chudáci rostlinky, nemůžou mít přece všechny takovou výdrž jako kaktus Ferda.
 ze dne 27.09.2009, 1:08:03  
   Apolenka: Kdybys, Kitty, jenom věděla, jak moc jsem se to sem bála vložit. To se mi stává úplně pokaždé... a čím dál tím víc! Ale teď půjdu klidně spát a vděčím za to všem milým čtenářům, i tobě, milá Kristýnko.
 Kaileen 26.09.2009, 15:33:12 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Rút ze dne 26.09.2009, 13:47:42

   Asi proto se nám všem tak líbí - je to cosi mezi řádky, co tam Apolence prostě samo vejde, aby se nám to mohlo rozdat - tady jsem, berte si, pro každého mám dost. To úžasné cosi, o čem nemusí psát a člověk to vnímá a vděčně si aspoň kousek odnáší s sebou, i když u povídek zrovna slzí smíchy.
 ze dne 27.09.2009, 0:55:58  
   Apolenka: Maruško zlatá, ty jsi takový kultivovaný človíček, co slovo to skvost... pak není divu, že i obyčejná hospodyňka Apolenka z toho vyjde jako světice.
 Charlotte Cole 26.09.2009, 15:17:13 Odpovědět 
   Tvoje dílka tak krásně hřejí na dušičce... =) Děkuji. =)
 ze dne 27.09.2009, 0:29:02  
   Apolenka: A kdybys věděla, Terko, jak mě hřeje na dušičce ta záplava krásných komentářů... jsem to já, kdo musí poděkovat. Děkuji.
 Rút 26.09.2009, 13:47:42 Odpovědět 
   Alenko, já když čtu tvá dílka, neubráním se představě jedné velké šťastné rodinky. Je z nich cítit láska, cit, nadhled, pochopení a bůhví, co ještě... :-) Prostě je to krása a já ti ten tvůj život snad i závidím. :-))
 ze dne 27.09.2009, 0:24:25  
   Apolenka: Tvoje upřímná slova, milá Radko, mě donutila hluboce se zamyslet a podívat se na tu svojí rodinu s větší pokorou a vděčností. Díky za ta krásná slova, budu si je provždycky pamatovat.
 Kaileen 26.09.2009, 12:50:45 Odpovědět 
   "...Nevidíš, jak špatný příklad jim Ferdík dává?" tato věta mi jako jediná moc nepasuje. Já bych to asi z pusy nevypustila, ale to neznamená, že by to tak nemohlo být. Jinak ale špičkové, Tvůj svérázný a krásný humor.
 ze dne 27.09.2009, 0:01:51  
   Apolenka: Já někdy vypouštím z pusy roztodivné věci - něco je legrace, něco profesionální deformace. Zkus to vzít, Maruško, jako nadsázku, nebo si klidně pomysli, že jsem pošuk... nebudeš daleko od pravdy. Moc děkuji za upřímná slova - vážím si jich.
 Dawnie 26.09.2009, 12:46:03 Odpovědět 
   Chudák Ferda, ale dostal se z toho:) Moc krásné, Apolenko:)
 ze dne 26.09.2009, 23:42:55  
   Apolenka: Ahoj Kristýnko, tvoje návštěva mě moc potěšila a hezké hodnocení rovněž. Děkuji.
 Šíma 26.09.2009, 12:12:10 Odpovědět 
   Pobavil jsem se, přestože jsem v duchu (a potají) litoval zeleninu na záhonech i toho "kaktusáka" Ferdu... Hezky a vtipně napsáno, vodou by se mělo sice šetřit, ale s mírou! ;-)))
 ze dne 26.09.2009, 23:35:26  
   Apolenka: Máš pravdu, Šímo, je to přímo k politování, ale co s tím nadělám. Děkuji za milý komentík a taky za jedničku. Měj se moc hezky.
 Amater 26.09.2009, 11:41:45 Odpovědět 
   První reakce Ojejjeje!
Jako vždy jsem se super pobavila. JO bez vody to nejde. Jinak já bych asi dala dva velké plechové nebo nádrž, mohl by ji zkusit vybudovat a do ní nechala déšťovou vodu napdat a ušetřila bych drahocennou vodu... Smích.
Ferdy byl geniální a potom, že kytky necestujou. cestuji a tady je doklad. ještě se usmívám nad dalšími jejich peripetiemi.
Těším se na příští dílek.
 ze dne 26.09.2009, 23:30:06  
   Apolenka: Milá Kat, jsem moc ráda za tvojí návštěvu, tvůj smích a upřímná slova.
Pokud jde o nádrže na odchyt dešťové vody, čekala jsem, že to někdo zmíní. Máme je pod každým okapem, ale nic nám to neřeší. Jsme na zemědělské farmě - spotřeba vody je tu horentní. Když se stříkají pole (chemií), napouští se denně několik cisteren. O živočišné výrobě ani nemluvě. A kromě toho, moje zahrádka je vlastně velká zahrada. Tyto detaily jsem ve své povídce rozebírat nechtěla, ale jsem ráda, že tě to napadlo.
 Danuše 26.09.2009, 9:33:26 Odpovědět 
   Konečně!!! Každý den čekám, kdy zase Bivoj a spol. přinese slzy smíchu :-))) a nezklamal... směju se ještě teď... teda s tím Ferdou se ti to fakt povedlo, už jsem se tak dlouho nenasmála.
Protože teď vařím a peru atd. chtěla jsem si přečíst až odpoledne, ale nevydržela jsem to. Jsem ráda, protože teď půjdu pokračovat s úsměvem. A protože tě čte celá naše rodina, jdu jim oznámit, že se mají opět na co těšit. :-)))
Díky za zážitek a už se těším na další.
Ahojky.
 ze dne 26.09.2009, 22:58:36  
   Apolenka: Danuško, tvůj smích a zájem celé tvojí rodiny je pro mě obrovským vyznamenáním. Ale co to plácám... to je zásluha Ferdy, který se nám opravdu spustil a dělal vylomeniny. Víš, Danuško, my jsme taková potrhlá rodina - kdybych měla napsat o všem, co se u nás semele, málokdo by mi uvěřil. Radši se budu držet zkrátka.
Moc ti děkuji za návštěvu a krásné hodnocení.
 AnetkaAne 26.09.2009, 8:55:58 Odpovědět 
   Alenko milá, je opravdu těžké cokoli říci, je to opravdu nádhera! Tak jsem si to užila s tebou, dětmí, Bivojem i Ferdou! Nádhera! Jednička je málo, tohle je mnohem víc! To je z duše, je to pohoda domova, zázemí, blízcí a milovaní lidé! Miluji tvé povídky a jsou čím dál krásnější! Jsem ráda že jsi a tak nádherně lidsky píšeš! Bety :-)
 ze dne 26.09.2009, 22:26:16  
   Apolenka: Betynko, ty jsi takové zlaté sluníčko... kam nasměruješ paprsky, tam je dobře. Ani netušíš, jak ráda se v tom tvém světle hřeju. Ale čím jsem si to vlastně zasloužila, že jsi na mě tak moc hodná?
Přeji ti, milá Betynko, abys stále zářila a rozdávala lásku, a hlavně, abys sama byla zdravá a šťastná. A piš, Betynko, jdi do toho!!! Udělej si tu radost a udělej ji i nám! Už jsi se odmlčela na příliš moc dlouho. Uvěříš mi, že jsem tvé básně obrečela? Byly krásné a opravdové.
 obaleč 26.09.2009, 7:05:21 Odpovědět 
   Mjlá povídka,napsaná s citem a jemným humorem.Četlo se příjemně:-))
 ze dne 26.09.2009, 16:58:24  
   Apolenka: Ahoj aničko, děkuji ti za návštěvu, za hezká slova i známku. Ale teď musím utíkat pokropit své trvalky - Bivoj se totiž právě vzdálil.
 monito 26.09.2009, 0:18:07 Odpovědět 
   Tvoje povídky jsou pro moji duši tak blahodárné, jako je voda pro rostlinky. Osvěžující!
 ze dne 26.09.2009, 16:49:26  
   Apolenka: Pro moji duši jsou zase blahodárné návštěvy milých čtenářů, jako jsi ty, monito.
 mistrovamarketka 26.09.2009, 0:06:30 Odpovědět 
   Moje milá Apolenko, jelikož jsem se (potisící) rozhodla zhubnout, dělala jsem včera několik hodin sklapovačky v tempu cca 180 za pět vteřin. Následkem toho se prakticky nemohu hnout a tys mě donutila prožít agónii umírání, když jsem mé těžce zkoušené břišní svaly natřásala smíchem. Díky. :-)
 ze dne 26.09.2009, 16:46:12  
   Apolenka: Ježiši, marketko, tys mi těmi svými sklapovačkami úplně vyrazila dech. Já to tady už nějakou chvíli propočítávám a vyšlo mi, že jsi jich zvládla 259200, slovy dvěstěpadesátdevěttisícdvěstě - pokud jsi sklapávala dvě hodiny (snad jsem to nezvrtala, radši to po mně přepočítej). Ještě úžasnější je na tom skutečnost, žes po tak totálním vyčerpání dokázala v noci přečíst moji povídku. A to jsi možná sklapávala ještě déle.
Moc ti děkuji, milá marketko, za tvůj milý komentík a přízeň, kterou mi stále věnuješ.
 Anna 25.09.2009, 23:22:23 Odpovědět 
   Myslím, že tady je každý koment marný. ,-)
Povídka přiměřeně vtipná, svižně psaná (zároveň však dodržuješ něco, z čeho se pomalu, ale jistě vynořuje "styl" - čtenář, který od Tebe již pár věcí zná, Tě z textu pozná...), i stopa morálního ponaučení by se našla. Byť Bivojové si takové věci berou k srdci zřídkakdy...
Snad jen ty závorky, do jedné poněkud nadbytečné... ale o tom už jsme asi mluvily u některého z Tvých předchozích textů...
a taky pointa by možná zasloužila trošku víc "vypíchnout". - možná bych přeházela pořadí vět v závěru -
"Lepší prezentaci blahodárného účinku vody už jsem si přát nemohla. Moje drahé kytky jsou zatím nezvěstné, ale až jim vyhlásím období vydatných tropických dešťů...
Jakmile se Bivoj vzdálil, popadla jsem konev a uháněla pokropit ono místo záhadného zmizení svých trvalek. Zakázanou vodou - čím jiným...

...přísahala jsem pouze na Ferdu!"
 ze dne 26.09.2009, 15:41:27  
   Apolenka: Moc děkuji, Aničko, za bleskovou publikaci a všechna upřímná slova. Rady redaktorů si vždy beru k srdci a jsem za ně opravdu vděčná. Závorky jsem radikálně omezila, vždyť minule jich bylo osmnáct, dnes jenom čtyři - bláhově jsem se domnívala, že tam sedí. Zmýlila jsem se. Příště tedy, pokud budu dál psát, nebude žádná. Prohození závěrečných vět by tomu textíku jistě prospělo, ale s tím bohužel už nic nenadělám. Ještě jednou děkuji a měj se hezky, Andulko.
obr
Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox.
© 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Blog o hypotékách, Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
OprsklinaPlott
(24.5.2012, 18:02)
Jay
(23.5.2012, 16:28)
Kostka
(22.5.2012, 19:55)
mikhal
(22.5.2012, 18:14)
obr
obr obr obr
obr
Dotkni se mě
Hnědoočka
Dívka z obrazu ...
Auril
Životní krůčky
Verru
obr
obr obr obr
obr

Neocortext14
kilgoretraut
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr
obr
Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci?
obr
obr obr obr