|
|
|

|
|
:: Na SASPI.cz je právě 29004 příspěvků, 4550 autorů a 303509 komentářů :: on-line: 13 ::
|
 |
|
:: Přísahám, že nezaliju ::
|
| |
|
|
"Apolenko, ty tady fakt pěstuješ špenát?" culil se Bivoj nad mým úhledným, žel neplodným záhonkem, označeným vkusnou, vlastnoručně vyrobenou cedulkou s nápisem SPINACIA.
"Uschl, nebožák... dlouho nepršelo!" vysvětlila jsem na svoji obranu, stahujíc si dlouhé vlasy gumičkou, aby nezlobily při práci, zatímco můj muž kráčel mezi záhony a ohledával škody. Na největší chloubu mé zahrádky, červené zelí, se shovívavě usmál, pórek počastoval sprškou nevybíravých slov a před chudákem květákem si div neodplivl. Nejlépe dopadla zelenina, která mi vůbec nevzešla.
"No nic, děvenko, máš se co učit, však já si tě proškolím," prohlásil na závěr namátkové kontroly a povzbudivě mě poplácal po zádech.
Jsem děvče křtěné Vltavou. Když si mě Bivoj přivedl na svoji farmu, neovládala jsem nejběžnější vesnické dovednosti, zato má snaha neznala hranic. Prostudovala jsem hromadu odborných knih a vypracovala se ke vskutku chvályhodným znalostem z oblasti zemědělských věd, leč nedaří se mi nic mimořádného vypěstovat. Pokulhává mi praxe (jak říká Bivoj).
Mému vousatému svalovci nepokulhává vůbec nic. Neštítí se žádné špinavé či smradlavé práce, na co sáhne, to se mu daří, je až nesnesitelně praktický. Jméno mu lemují akademické tituly, přesto je člověkem veskrze lidovým - pažitce říká šnytlík, chlévské mrvě sračky. Upřímností přímo přetéká. Co nesnáší, je nehospodárnost. Jeho krédem je efektivita a prosperita... pro mne dvě zcela neznámé veličiny.
Život na farmě bych za nic nevyměnila, jen letní období sucha jsou pro mne těžkou zkouškou. Neprší-li, trpím. Můj velký farmář totiž ostražitě hlídá hospodaření s vodou. Tvrdí, že odběr vody za účelem zálivky mé neefektivní zahrádky je roven hrdelnímu zločinu. Tolikrát už jsem mu odkývala, že vodou se neplýtvá... stejně jsem selhala (bytostně ráda zalévám). Když mě naposledy přistihl, jak se s naplněnou konví kradu okolo domu, byl mým opakovaným pokleskem tak otřesen, že bych od sebe nevzala kůrku.
"Dobře, budu se klidně dívat, jak ta zeleň hyne suchem!" neodpustila jsem si odvetnou výčitku.
"Přežije, Apolenko, má své tajné zásoby."
Odmítla jsem uvěřit! Naložil mě tedy do traktoru a vyvezl na zkušenou do suchem zmítaných polí. A vskutku - Bivojovy tržní plodiny tam bez vody a bez remcání poslušně rostly. Nadšena tou názornou ukázkou jsem stejnou strategii vyzkoušela na svých mladých trvalkách, ale po třech tropických dnech byly podstatně menší a za týden už jsem je vůbec nenašla.
"Jen žádnou paniku, až pořádně zaprší, ještě rády se ukážou," utěšoval mě sveřepý ochránce vod, a na důkaz svého tvrzení mi slíbil zajímavý pokus s kaktusem Ferocactus histrix, dětmi zvaným Ferda, jenž zdobil naše kuchyňské okno.
"Přísahej, že Ferdu nezaliješ!" vymáhal tajemně.
Poslušně jsem to odpřisáhla, zvědava, co se bude dít. A nic! Jen ho trápil žízní! Zem pod kaktusem natolik vyprahla, že se v ní, mučedník malý, už vůbec neudržel a vznikl-li průvan, opouštěl květináč a věšel se na vlající záclonu.
"Mamííí, Ferda se zase houpá! Jééé, udělal v zácloně dírku!" žaloval prostřední synek Honzík, pokoušeje se o totéž, až na sebe strhl záclonu s kaktusem i s garnyží.
"Propánakrále, Bivoji, zastav ten nebezpečný pokus, než se nám děti zmrzačí! Nevidíš, jak špatný příklad jim Ferdík dává?" lamentovala jsem zděšeně.
Marně! Můj choť ošetřil Honzíčkovi poraněné rameno a se slovy "chválabohu, nic se mu nestalo," vrátil pokusný exemplář do květníku a pokračoval ve výzkumu.
Jak Ferda ubýval na váze, rozšiřoval svůj akční rádius. Nepozorovaně seskakoval z okenní poličky a coural po kuchyni... vloudil se třeba do hračkárny nejmladšího synka Venouška a zapíchl tam plyšového králíčka. Jindy zase, přišpendlen ke kocourovi, procestoval celý byt a nechal se odložit v naší manželské posteli. Dokázal se tak nenápadně přichytit ke spodku rukávu, že jsem si s ním jednou vyrazila na nákupy. Dokonce začal obtěžovat i naše návštěvy. Naposledy jsme po něm marně pátrali několik dnů, než jsme konečně připustili, že náš malý chlupatec utekl z domu. Celý další týden jsem Bivoje zasypávala výčitkami, proč na něj nebyl hodnější, když se rozlétly dveře a v nich oplakávaný Ferda... připíchnutý ke kulatému zadečku dcerky Madlenky.
"Klid, Apolenko, je trochu rozsedlý, ale dostane se z toho," ujistil mě můj muž, vida jak se chvěji, když ho ze vzlykající dcerušky vyprošťoval.
"Tak teď už toho mám opravdu dost! A Ferda taky!" vybuchla jsem, shrnujíc pod záchranná křídla trojlístek našich dětí i vyzáblého Ferdíka, sedícího na bobku s bodlinami svěšenými do neškodné pozice.
A bylo odpískáno! Pohled do mého nahněvaného obličeje Bivoje dostatečně zmotivoval... bez dalších průtahů vyhlásil "období dešťů" a poslal si pro škopík, v němž tu kaktusovou mumii zaplavil až po krk vodou. Ferdík se pokusil zachránit splýváním, ale Bivoj ho poslal ke dnu a zapověděl nám jakékoliv akce na jeho záchranu.
Toho dne děti nezlobily - počítaly bublinky, jež kaktus vypouštěl, a trpělivě čekaly na něco převratného. Marně! Večer nám jejich mluvčí (Madlenka) naštvaně oznámil, že "Ferda je utopený a tatínek je zlý", a všechny pak, protestně dupajíce po dřevěných schodech, odkráčely do svých postýlek. Bez pusy!
"Bivoji, jestli se chudák Ferda nezotaví, tak... tak si koupím hadici!" osvítila mě vzácná myšlenka, než jsem v náruči toho tyrana upadla do spánku.
Ráno nás probudil nadšený dětský pokřik. Světe div se - Ferda se ve vodní lázni protahoval a ježil bodliny, až se vztyčil do pozoru a začal budit respekt.
"Tak co, už děvenka prozřela, že flóra přežívá sucho bez potíží?" hlaholil můj přírodozpytec vítězně.
Děvenka prozřela!
Lepší prezentaci blahodárného účinku vody už jsem si přát nemohla. Když se Bivoj vzdálil, popadla jsem konev a uháněla pokropit ono místo záhadného zmizení svých trvalek. Zakázanou vodou (čím jiným)!
Moje drahé kytky jsou zatím nezvěstné, ale až jim vyhlásím období vydatných tropických dešťů...
...přísahala jsem pouze na Ferdu!
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
99.4 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 38 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 100 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 161 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|