» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Mír je jen nemocná válka, čekající na své uzdravení."

Gandalf

počet přístupů: 2141387

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29004 příspěvků, 4550 autorů a 303509 komentářů :: on-line: 12 ::

:: Kamikadze Woman ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Kamikadze Woman

Anna	publikováno: 29.09.2009, 15:59


	V tunelech zornic dunělo odchody a pod její umanutou písní se odlupoval stín I kdybych zestárla: Vezmeš mě za ruku? Víš, až…viď že mě neopustíš? Život se zužoval Rostlo jen zdání vždy o krok nazad A světlo v oknech nad lesklé plochy seker slov Na šikmých střechách vzdechy deště V obchodě s obnošeným šatstvem plnila rukávy pánských košil měkkými náručemi vzpomínek A pak shrbená nad boxem mražených kuřat nekonečně dlouho dlaní laskala ojíněné hřbety … vy moje zplanělý miminka – zachránit vás všechny… Život se zužuje a do šíje ji řeže popruh společného světa Černobílý Japonec naposled vlaje černobílým prázdnem malinké obrazovky Její tělo se podvoluje pravěkým pohybům Usíná v hromádce cizích kostí a pod jazykem chuť té temné dřeně smyslně šeptá: teď - teď - teď…! Až tam kde výheň vnitřností je záznamem a nebe příliš malé pro ten pád


celkové hodnocení autora: 99.4 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 10		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: [ - ]		tisk příspěvku

počet komentářů: 17		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 64		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Charlotte Cole	06.10.2009, 21:34:34

Krásná... určitě se sem vrátím, abych si ji znovu přečetla. =)


ze dne 06.10.2009, 21:44:25
Anna: Děkuju...

Dědek	05.10.2009, 10:38:14

Taková posmutnělá básnička, ale krásná. Musí se pomalu vychutnat jako dobré vímo.

Apolenka	04.10.2009, 13:53:28

U tvých básní dlouho a ráda přebývám. Zpravidla jsem tu hned, pak si na chvíli odskočím, abych se znovu vracela a objevovala. Vždy odcházím s plnou náručí. Obdivuji tě, milá Aničko.

Hordek	02.10.2009, 17:31:20

Poněkud složitější čtení, ale určitě se vyplatí věnovat této básničce čas, nechat jí vyznít a rozplynout, aby sama mohla čtenáře uchopit a převést kamsi do do světa hlubokých myšlenek, zakletých kouzlem poezie.


ze dne 02.10.2009, 20:49:44
Anna: Díky. Upřímně doufám, že ten příběh je v ní patrný...

Evica	01.10.2009, 17:33:18

Znám tyhle nadrápané "odkudsi přijaté" na kousek papíru co máme po ruce.. Čas od času se pak objeví něco co mi vysvětlí její význam...Je nádherná a silná má v sobě něco co mi říká vrať se přečti si mě ještě jednou , zapomněla jsi přečít to mezi řádky ..Děkuji za ten zážitek.Evica


ze dne 01.10.2009, 20:38:28
Anna: ... naprosto nemáš zač. To já děkuju.

skraloup	30.09.2009, 14:07:13

někomu by tahle záplava obrazů vystačila na několik básní.. fascinuje mne, že u tebe ale nejde o plýtvání - v dalším díle jich nabídneš přinejmenším stejné množství... někdo to ze sebe doluje, někdo se musí při psaní krotit... řekl bych, že u tebe je to ten druhý případ... nechci nic rozebírat, protože to, jak přesně to na mne působí, je moje věc... snad jen obecně - působí to na mne moc dobře... :-)


ze dne 30.09.2009, 20:33:16
Anna: Asi to bude znít nepravděpodobně, ale když se ohlédnu zpět a vidím ten nedělní podvečer, kdy jsem tenhle text nadrásala tupou tužkou na dávno prošlou O2 fakturu, taky žasnu. Jako by připlula prostorem, poslaná odkudsi... z míst, odkud přicházejí dobré nápady, přátelé a naděje...

Ariadne	30.09.2009, 10:25:36

krásné... chybí mi ta správná slova, která by nenarušila tu posvátnou a úžasnou atmosféru po dočtení tohoto textu..


ze dne 30.09.2009, 20:32:15
Anna: Děkuju. Snad nebude znít moc brutálně, když poznamenám, že by mohla být dedikovaná všem osamělým )ženám) - ať už se to s nimi v reálu má jakkoliv. Pár jich znám a na nejednu z nich jsem tím myslela...

Poustevník	29.09.2009, 23:22:06

Anno, je možné někde koupit tvou sbírku nebo teprve chystáš vydání, rád bych si ji koupil.


ze dne 29.09.2009, 23:23:43
Anna: Děkuju za zájem, ale asi budeš muset počkat, až zemřu. Pak to třeba vydá někdo jako kuriozitu... ne, vážně. Zatím nic takového nemám. A budu-li mít, ví Bůh.

Vopice	29.09.2009, 20:32:49

Nic lehkého na počet... život jako zápas, touha, marnost... "nebe příliš malé pro ten pád" mě dostalo, silný, bolestivý obrat, který vystihuje mnohé.... Tohle musím teprve pobrat... Velmi líbí.

Zdeněk Kopřiva	29.09.2009, 18:30:23

Jakýsi smutek nebo možná melancholie vyvěrá z této básně. Čtu to opět a opět a ani nevím proč, ale oči se plní slzami. Já nevím o čem to je. Snad o životě, který nezadržitelně uniká a i když se pokusíme aspoň na malou chvíli ho zastavit, i tak se nám to nepodaří. Zůstávají jen vzpomínky prožitého, ale jakou jim dá člověk hodnotu? Tu smutnou atmosféru ještě podbarvují uslzené kapky deště. Když prší, i mně bývá smutno, ale v tom smutku je někdy i něco krásného, něco nepojmenovatelného. Právě popíjím griotku a přemýšlím, proč se neopiju do stavu, kdy budu vidět bílé myšky a růžové slony. Má vůbec tento život nějaký smysl? Stále věřím, že ano. Jen občas zapomínám... na to, jak voní pokosená tráva, jak se chvěje hladina řeky, jak se točí vzduch okolo dervišových tanečníků. A ta žena v té básni... Kolik asi slz prolila za celý svůj život a jestli ty slzy za to stály?!?


ze dne 29.09.2009, 20:11:53
Anna: Děkuju.