» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Kdo nemá peněz, je chudý; kdo nemá přátel, je chudší; ale kdo nemá srdce, je nejchudší na světě."

Fjodor Michajlovič Dostojevskij

počet přístupů: 2141387

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29004 příspěvků, 4550 autorů a 303509 komentářů :: on-line: 12 ::

:: Inscape ::

40	publikováno: 12.10.2009, 13:32


	Potemnělé domy jak náhrobky stojí podél cesty nikam nepospíchám. Nevěsta se strojí však mysl bloudí podivnou krajinou duše. Ještě teď mě děsí bouřící moře, temné lesy to hluboké hoře, ty vlající vlasy. Skalní soutěskou padají slzy potoky vzpomínek překročím brzy však v bažinách nezhojených ran zůstanu sám a jen hvězdy pod nohama... Na kterou stranu se vydat mám dolů či vzhůru? Snad až vyjde slunce a zakrouží ptáci naleznu cestu, co v řeči se ztrácí a vonící loukou i sněhovou plání dvakrát se točí a zase se vrací s tou samou holkou i s kapkou v dlaních. Už nad skalní soutěskou začíná svítat ptáci už zpívají, utichá vítr párkrát se otáčím, zase se vracím... Kde stávala tvrz, teď rozkvétá podběl sám v řeči se ztrácím však nezapomněl. Bolest je branou k probuzení nechci-li jinak. Bolest je znamením na rozcestí v lese myšlenek po setmění zůstanu-li stát.


celkové hodnocení autora: 98.8 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 7		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.1		uložit příspěvek

známka poroty: 1.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 16		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 74		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Feesha	30.11.2010, 11:02:21

Taková báseň může vzniknout jen po silném negativním prožitku. Pokud ovšem nejsi nadán výjimečnou empatií. Prakticky k ní nemám výhrady. Snad jen: Skalní soutěskou padají slzy potoky vzpomínek překročím brzy však v bažinách nezhojených ran zůstanu sám a jen hvězdy pod nohama... - výborná pasáž Na kterou stranu se vydat mám dolů či vzhůru? - poněkud banální a klišovitá otázka. Trochu to kazí


ze dne 01.12.2010, 8:22:32
40: Vznikla před silným prožitkem (několikadesítekmetrový let bez křídel by se zběžným pohledem dal nazvat "negativním" prožitkem, leč nebylo tomu tak. Na peridiocitu těchto jevů ve svém životě jsem si zvykl a znal jsem i význam, tudíž jsem je nehodnotil +/-. Částečně viz komentáře níže. Pokud bereš hvězdy pod nohama jako realitu a ne metaforu (ty v mých básničkách až na výjimky-symbolů-nejsou), pak otázka dolů či vzhůru není banální, neboť kde je dolů či vzhůru? Ale že kazím, to s Tebou plně souhlasím. Děkuji za zastavení a příjemný koment. To o empatii ap. by bylo na dlouhé povídání. Měj se fajn.

cate	19.05.2010, 11:48:31

Odpověď na příspěvek od uživatele: cate* ze dne 18.05.2010, 19:20:31* No... tak to ti opravdu upřímně děkuju:-). K.


ze dne 01.12.2010, 8:14:09
40: Teď nevím, bylo-li to myšleno v dobrém nebo ne. Já to myslel jako poučení se, pochopení prožitků, jeho smyslu.

cate	18.05.2010, 19:20:31

Připomněla mi moje zastavení.


ze dne 19.05.2010, 11:09:31
40: Ahoj, díky za zastavení se tady a přeji pochopení Tvého vlastního zastavení.

Aini	03.04.2010, 22:18:50

Odpověď na příspěvek od uživatele: Aini* ze dne 02.04.2010, 15:31:07* To: 40 v životě nejde nalajnovat vše tak, aby se obešly nutné omyly, a tak vznikají zkušenosti... :-)


ze dne 03.04.2010, 23:03:39
40: Jak já měl hezky nalajnovanej život. Až na koleje do krematoria to šlo hezky v přímce...

Aini	02.04.2010, 15:31:07

Prožitek klinické... mám ten dojem a dávám za jedna


ze dne 03.04.2010, 22:08:11
40: Tak nějak žiju furt v klinické... Tohle byla jen předzvěst přiostření při neřešení toho, co bylo třeba řešit na jiné rovině, než jsem si zvolil já vůl. To bylo ran, než mě to došlo...

obaleč	03.02.2010, 11:41:45

Začetla jsem se a líbí se mi, nejhezčí od Snad až vyjde slunce.Je to posmutnělé, romantické.1


ze dne 03.02.2010, 12:56:03
40: Děkuji moc. Je to pár let staré, věci, které jsem měl řešit jsem neřešil, respektive je nechal řešit mě na jiné úrovni. Slovo od slova sedí a má význam. To sem nechci psát.

Francis Black	27.11.2009, 16:35:27

Tak tohle se mi vůbec nelíbí. Raději nehodnotím.

Viktor	27.11.2009, 15:24:53

mysl bloudí podivnou krajinou... bouřící moře, temné lesy to hluboké hoře, ty vlající vlasy. Skalní soutěskou padají slzy v bažinách nezhojených ran nevím, jestli si tu myšlenku těmahle proprietama nezabil...

40	06.11.2009, 20:12:24

Taky to brána byla, to jsem věděl. Jenže jsem tomu porozuměl až po čtrnácti dnech, když jsem se vrátil domů o berlích... Tou branou jsem se odvážil projít až po několika letech...

čuk	12.10.2009, 13:31:37

Buď vítán na saspi. Báseň je vskutku podivnou krajinou duše, její "přírodní rozvedení". Sugestivní konkretní vypracování metafory (jinak by krajina duše byla klišátko) je hodně temné. Z poněkud vznosného pocitu pro mne nepatřčně a trochu dehonestujícím způsobem trčí slovo "holka", klidně mohlo být vypuštěno. Báseň by s však dala číst tak, že jsi chtěl vzdorně kontrastovat tímto slovem k té ukryté dívce. Ke konci druhé sloky se poněkud zhoršuije rým, jinak velice dobrý. Poslední sloka rezonuje s předchozím textem, jak s bolestí tak s bránou, v předchozím textu skrytou. Zamyšlení nad poslední slokou, která má "jaksi filozoficky" uzavřít text, je taky dost temné, bolest je i zde průchodem či znamením k volbě. Velmi zajímavá báseň