|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 29004 příspěvků, 4550 autorů a 303510 komentářů :: on-line: 11 ::
|
 |
|
:: Noční rozjímání nad výpravou do hor ::
|
| |
|
|
Ten hotel byl vcelku příjemný.
Když padla tma, otec připravil z několika ametystů chutnou večeři. Jedli jsme, chroupali kamení, dívali se do praskající obrazovky a nahřívali si nad ní prokřehlé prsty. Byl to příjemný večer, i když poněkud mrazivý. Obloha však byla jasná a my mohli skrz kouřová mračna pozorovat myriády blikajících led diod. Otec držel v ruce okvětní lístek růže a ukazoval nám nějaká souhvězdí. Byl jsem však příliš znaven, než abych si některá zapamatoval, pročež jsem odnesl svůj talíř na umytí psovi, omluvil se všem přítomným a zalezl do vyhřátého vaku.
Jenže sotva jsem zamhouřil oči, přepadla mě nutná potřeba. Znechuceně jsem se vysoukal z lůžka, nasedl na již značně promrzlý bicykl (úplně se mu klepaly pneumatiky) a odjel na záchod. Nějaký pitomec nechal rozsvíceno. Vymočil jsem se, sklopil prkénko, zhasl světlo a zase odjel do postele. Mezi stromy jsem přitom zahlédl otce shrbeného nad pracovním stolem. Co chvíli zatahal za nějakou liánu a vcelku dobře vypadající a galantní orangutan mu přinesl nějakou dobrotu k nudnému účetnictví. Teď zrovna odklopil víko tácu a já ucítil vábivou vůni flambovaných břitev. Jak se leskly!
Chtěl jsem si zaplatit přívoz a zajet se za otcem podívat (samozřejmě, že kvůli všem těm pochoutkám), ale potom jsem to nechal být a vrátil se k mému klokanovi. Už spal, a tak jsem mu opatrně zalezl do vaku a snažil se moc nevrtět, abych ho nevzbudil.
Jenže usnout se stejně nedalo – pes třískal nádobím a vodu měl pořád puštěnou. Ani ten účet nechci vidět! Napadlo mě, že bych mu mohl jít s mytím pomoct, ale otec by mi vyhuboval. Neviděl rád, když jsem pomáhal psovi nebo papouškům s prací, přeci jen to byla zvířata, a to prosím dobře placená!
Nakonec se ve vaku, kde jsem ležel, začalo něco hýbat. Hmátl jsem do tmy a jako splněné přání vytáhl dvojicí tlustých svíjejících se žížal. Spokojeně jsem si je zastrčil do uší, a když se prohlodaly hlouběji do hlavy, zaposlouchal jsem se do snových tónů Debussyho Obrazů. Potom jsem usnul.
Ráno jsem si pak ještě vzpomněl, že ten orangutan byl plešatý, ale otec o tom nechtěl ani slyšet a já musel za trest celý den nosit náš karavan.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
96.2 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 6 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 10 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 23 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
