» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"To, co vychází ze srdce, nebývá nikdy směšné."

F. Caballero

počet přístupů: 2141392

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29004 příspěvků, 4550 autorů a 303510 komentářů :: on-line: 11 ::

:: Opálené plameny utrpení trpitele ::

Gilbert Cunninghamm	publikováno: 14.10.2009, 20:23

Dílo vzniklo jako reakce na divadelní představení (divadlo Komedie v Praze) Utrpení hraběte Sternenhocha od Ladislava Klímy


	Obrazy v inkoustové kaňce hrotu brku, Rostou okolo tmavé hvozdy, plné smrků, Klimbající služební v sídle temných myslí, Počestné spekulace, nepříjemné imaginace, Sešlé staré kamenné zdi, osvětlené, Světla kužely. Potemnělé siluety gotických hradeb smutku, Utrpení knížat, panen, zemí hrdých skutků, Rozpuštěné v inkoustu, zapuštěné v temnotě, Kaly vlastní mysli kalí střídmost chytrosti, Zákeřné toť vlastnosti. Ošuntělý, zesmutnělý, sinavý pán trpí, Dobrovolná paranoia ulpěle se drží, Ploché city, shnilé emoce, Krápající krev po rukou idolu, Madony smrti. Vřelé vary, krví drsné kladivo, Tříští lebky, vyzrazuje vzduchu, Co ukrývá v těle lidském orgán, Mozek tmavý, plno červů smotaných dohromady, A těl mrtvých dlouhé řady. Smích antikrista, hrozivé ďábelské činy, Ohně vášně, vody touhy, proudy obsese, Tok a jen jeden člověk, co lásku nesnese. Plno smrti a dobrovolné dobrovolnictví V utrpení trpitelství. Má to smysl, tyhle řádky plné řádu, Špatné pátky, smolné soboty a nejhorší neděle. Krvavě unuděný, smrtelně zraněný, Podezřele podrobený a nechutně zmatený Z nesmrtelné, strašidelné, nerozlišné stejnosti, Celé té společenské tajnosnubnosti. Cedr a mahagon jako oltář pro polštář, Růže a poupě jako dobrá koupě, Trp a hrb je to dobrý drb, Smrt a krov jako starý lov, Hon a skon je smilství ran.


celkové hodnocení autora: 93.6 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 1		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 2.0		uložit příspěvek

známka poroty: 3.5		tisk příspěvku

počet komentářů: 4		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 43		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

kulkul	15.10.2009, 9:58:53

Klíma vždycky provokuje a nenechá čtenáře (diváka) usnout. Škoda že Tvá reakce nemá jasnější konkrétnější záměř. "Utrpení trpitele" v názvu je výborně ironické a vtipné, ale v textu následuje jen dlouhá změť exaltovaných termínů. Možná představení působilo právě takhle, nicméně je třeba zážitek ještě "přemoct" pochopením a novým uspořádáním. Pak bude mít smysl o něm i napsat.

AmonAmarth	15.10.2009, 8:21:39

Hm, další milovník Klímy na SASPI. Výborně! Škoda jen, že dílko připomíná spíše něco z tvorby velkého Caesara (pryč můry!). Má to jakousi atmosféru... jsa dílem zmaten, neznámkuji, radši počkám, až se autor více vyprofiluje, a vrátím se k tomu. AMON v jeho nadšílení.

Anna	14.10.2009, 20:23:06

Vítej na SASPI! Chápu, žes patrně chtěl sdělit maximum pocitů, a tak se do básně vyřinuly všechny. V podstatě je to poměrně častá reakce na úžas, jejž v nás dokáže vzbudit Umění. Jakože Klímův Sternenhoch je nezapomentelný. V jednom s básní zcela souhlasím: nejhorší je neděle. Možná je to málo, na tolik obrazů a veršů... ale v tom vidím právě nejzapeklitější háček. Příliš mnoho příměrů, popisů, slov, obrazů, v š e h o ... Výsledek působí dojmem chaotičnosti a nutně čtenáře zahltí. Méně je někdy opravdu více. Měla bych výhrady i k jazykové stránce textu: násobení vlastností ve stylu "dobrovolné dobrovolnictví" může být vtipné jednou, dvakrát... ne víc. Systém rýmů se jeví spíše nahodilým. Kulisy, které jsi zvolil, taky nedělají dojem novosti. Jistě, reaguješ na určité dílo... přesto na něj LZE nahlížet přece jenom originálněji, než se děje zde. Známka je spíš orientační. Hodně inspirace - a poezii zdar... A.


ze dne 16.10.2009, 15:25:25
Gilbert Cunninghamm: Dobrý den přeji, ono zmiňované představení "chaotické" bylo. Skýtalo přemrštěnou úzkost jako důkaz nesmiřitelné psychické poruchy hraběte Sternenhocha i jeho drahé Helgy. Bylo myslím absolutně dokonale ztvrátněné; a ztvárňovalo přesně to, co chtěl Klíma celým dílem sdělit. A má báseň je vesměs mou subjektivní reakcí na všechny podněty, které jsem uchoval v paměti. Formu jsem záměrně rozvolnil, a dal tak prostor naoko "rozbitému" verši. Má snaha promítnout do básně i svůj vlastní názor (viz. "z nesmrtelné, strašildelné, nerozlišné stejnosti/ ...společnenské..") vycházela také z podnětů a názorů, které Klíma do díla promítl. Každopádně děkuji za hodnocení :) Krásný den. :)