obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Svolného osud vede, vzpurného vleče."
Seneca
obr
obr počet přístupů: 2915352 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39479 příspěvků, 5737 autorů a 390281 komentářů :: on-line: 4 ::
obr

:: Sharome 21. ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Sharome
 autor Amemmaita publikováno: 10.10.2009, 7:38  
21. pokračování Sharome
 

„Michale!“ osloví po chvíli váhání Jakub Michala.
„Kde jsi zase byl?“ osočí se na Jakuba Michal.
„Ty mě hodláš hlídat?“ zasyčí Jakub nevrle.
„Co je to s tebou Jakube? Nikdy jsi takový nebýval,“ nechápe jeho reakci Michal. „Nikdy jsem tě nechtěl hlídat a ani nehlídal, nechci tě hlídat a hlídat tě nehodlám. Ale je mi divné, že jsi se neobjevil ani na jednom z našich srazů, a to jich bylo opravdu dost od té doby, co jsme opustili hrad.“
„Promiň, že jsem se na tebe tak osopil,“ omlouvá se hned Jakub. „Nemyslel jsem to tak. Omlouvám se ti i za to, jak jsem se do teď ničeho nezúčastnil.“
„Omluva děvčatům nepomůže,“ zavrčí Michal. „Takže se vzchop nebo se vrať domů. Pokud se nezapojíš a nepřispěješ s vlastním nápadem vedoucím k jejich záchraně, pak jsi nepotřebný. Jedině, že bys byl ochotný bojovat jako obyčejný voják.“
„Jako obyčejný voják? Nebo se vrátit domů?“ vyvalí Jakub oči nad tím, co mu Michal dal na výběr.
„Jistě, nebo začni přemýšlet a přispěj něčím k jejich záchraně,“ přisvědčí Michal. Nechá Jakuba o samotě s vlastními myšlenkami. Michal se rozhodne najít Poutníka. Najde ho na kopci, jak hledí na pevnost a pokuřuje svou dýmku.
„Poutníku?!“ vytrhne Poutníka ze zamyšlení. „Něco mě napadlo, ale asi to není dobrý nápad.“
„To nevadí, každý pokus se počítá,“ odvětí Poutník, aniž by se na Michala podíval.
„Myslíš, že by šlo přimět Hapiho, aby se proti nám postavil a zbaběle neseděl v bezpečí pevnosti?“ zeptá se Poutníka a stejně jako on se zadívá na pevnost.
„Těžko říct,“ svraští čelo Poutník, „Hapi je opravdu velký zbabělec. Na slabé si troufne, a když jde někdo silný po jeho krku, tak prchá.“
„Takže to nepůjde,“ prohodí sklesle Michal, „anebo velice těžko, a v takovém případě bych se měl hodně obávat o život své sestry a její přítelkyně.“
„A navíc má pocit, že když je na pevnosti má nad tebou navrch,“ dodá Poutník.
„To je ještě lepší. Škoda, že se nemůžu nějak spojit se svou sestrou a zjistit, jak na tom je,“ vzdychne Michal. Prohrábne si nervózně své delší černé vlasy.
„Nemusíte se bát, králi, vaši sestru i její přítelkyni vysvobodíme,“ pokusí se uklidnit krále Poutník, ale marně. Michal zůstane i nadále nesvůj. Přesto nepřestává doufat, že děvčata zachrání.
„Tak mě napadá, jak vlastně mohl Hapi vědět, že mám sestru? A hlavně, jak mohl vědět, že ji právě mám na hradě?“ přemítá Michal. Poutník mlčí, jen přemýšlí a dál pokuřuje ze své dýmky.
„Na to mě napadá jediné,“ pořádně si popotáhne z dýmky. „Máme mezi sebou špeha.“
„Špeha?“ zděsí se Michal. „To nemyslíš vážně?! Špeh mezi námi?!“
„Máš lepší vysvětlení?“ dokouří zbytek tabáku. Michal se zamyslí a opravdu na lepší vysvětlení nepřijde.
„Pojďte, králi, vrátíme se. Společně na něco jistě přijdeme,“ vytrhne Michala ze zamyšlení. „A navíc se stmívá.“
Oba se vrátí do hlavního Michalova stanu, kde jsou již všichni šlechtici včetně Jakuba. Než přišli, o něčem diskutovali. Avšak jakmile Michal s Poutníkem vstoupí, tak utichají. Čekají, co řekne, zároveň se po sobě mlčky koukají. Michal jen v tichosti vejde, sedne si k ohni a jen do něj zírá. Poutník si sedne vedle něho, doplní si dýmku, zapálí si ji a dál si vesele pokuřuje, zároveň usilovně přemýšlí. Po chvíli pohlédne na svého krále. Ten v tuto chvíli vypadá, jako by něco rád řekl, ale pak si to rozmyslí a raději zůstane mlčet. Dál přemýšlí nad tím, co mu Poutník řekl. Rozhodne se nikomu jinému neříct o Poutníkově podezření, že je mezi nimi špeh. Nebo alespoň prozatím ne.
„Michale?“ začne Richard, když se Michal stále neujímá slova. „ Než jste s Poutníkem přišli, povídali jsme si, jak se dostat do pevnosti.“
„A co jste vymysleli?“ zeptá se Michal utrápeně, aniž by odvrátil zrak od ohně.
„Napadlo nás,“ spustí nejistě Richard, „že jediné zranitelné místo na pevnosti je brána, která je ze dřeva,“ pokračuje nervózně. „A tak bychom se mohli pokusit tu bránu podpálit a pak se přes dostatečně ohořelou bránu dostat dovnitř.“
„Mluv za sebe,“ oboří se na něj Karel.
„Ano, brána je ze dřeva,“ souhlasí Poutník, „ale mam pochybnosti o jejím podpálení. Černí jezdci vědí, že brána je nejcitlivějším místem na pevnosti a jistě se o bránu budou pečlivě starat. Půjde to ztěžka, jestli vůbec.“
„Já jsem jim říkal, že to nepůjde. Nevěřili mi,“ zamračí se Karel.
„Neřekl jsem, že je to nemožné,“ pořádně popotáhne ze své dýmky Poutník. „Ale půjde to ztuha, bude to stát spoustu šípů, a i tak je výsledek nejistý. Už jen kvůli tomu, že si to jezdci jistě uvědomují.“
Opět nastalo ticho. Všichni se zamyšleně zadívají do ohně. Ale nevydrží jim to dlouho. Opět se rozvine debata o zapálení brány. Tentokráte mnohem prudší než doteď. Jakub toho samozřejmě využije a vyplíží se ze stanu.
„TAK DOST!!!“ ukončí hádku Poutník. „Hádka nám nepomůže. Pravdu mají ve své podstatě všichni. Je možné, že se nám nepodaří podpálit bránu, ale také to není vyloučené. A vzhledem k naší situaci, kdy nemáme prakticky nic účinného, jen samé teorie, musíme vyzkoušet vše, co by nám mohlo pomoci. Tudíž i vyzkoušet možnost podpálení brány,“ čímž předem zavrhne další dohady.
„Zítra brzo ráno nechám svolat všechny lučištníky, včetně všech šípů, co jsou k dispozici, a nechám připravit vše, co je třeba,“ rozhodne Michal, „Pevnost není tak daleko na to, abychom zbořili tábor, takže se tím nebudeme muset zdržovat a stále budeme moci mít kde přespat, pokud nedojde k boji.“ Michal se odmlčí a pak odejde spát. Brzo po něm odejdou do svých stanů i ostatní a nakonec utichne celý tábor.


 celkové hodnocení autora: 80.0 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 1 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 1 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 37 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 amazonit 10.10.2009, 7:37:51 Odpovědět 
   Pokračuješ v zajetých kolejích, jednodušší styl, bez zdlouhavých popisností, vykreslování. Je tu skutečně jen a jen ona situace, ve které se nalézají. Možná je to škoda a větší opření se do toho by neškodilo, jenže v rozběhnutém příběhu už se styl měnit nedá, takže je lépe pokračovat takto...
Přijde mi ale, že by se přece jenom mohli malinko pohnout z místa. Konečně vymyslet nějaký ten plán a začít ho uskutečňovat.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
strážce
(30.10.2019, 10:32)
aldebaran
(22.10.2019, 14:59)
Měneznáš
(8.10.2019, 16:27)
Sakkas
(8.10.2019, 08:19)
obr
obr obr obr
obr
Vylejzá to z ka...
Hugozhor
Kalich života -...
Trenz
Údolí upírů II
Zirvith Snicket
obr
obr obr obr
obr

Jsi pro mě ...
Admin
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr