|

|
:: Na SASPI.cz je právě 39721 příspěvků, 5825 autorů a 392949 komentářů :: on-line: 2 ::
|
 |
:: Krátký monolog nespláchnutého hovna ::
Leeter |
publikováno: 27.10.2009, 20:01
|
Je to sračka... |
|
|
|
Vzhledem k tomu, že jsem jaksi rozbředlé a na několik částí nastříhané podle střev, nemohu ani posoudit zda sedím, stojím, či ležím. Nebezpečně olizuji všemi částmi své existence sněhobílý porcelán a koukám se za světlem, přímo vzhůru do oválného oválu s prkýnkem. Nemám touhu se dostávat nahoru, iluze, že budu inženýrem, či věčným studentem jsem poztrácelo již v žaludku, kdy spletitost věcí a tělních tekutin ze mne udělalo beztvarou hmotu valící se přímo do hajzlu. Kopulace? Ta též nepřichází v úvahu, jelikož nemohu najít své pohlavní orgány a jsem si skoro jisté, že hovna nic takového nemají. Účel mého bytí je tu být, nespláchnuté a nepotřebné, cítící se jako šikanované dítě, ošklivá žena, muž bez koulí, poslanec v parlamentu.
„Smrdím.“
Narozdíl od šikanovaného dítěte se ale takto budu cítit jen dokud mě nespláchnou. Nemyslím, že kolektivní šikana je ve většině případů šikanou jen tak. Zdá se mi, že šikanovaní lidé jsou povětšinou jaksi odlišní, něčím zvláštní, nezapadají a zřejmě nějaký pozůstatek z dob dávno minulých nutí ostatní je vytlačovat ze své komunity a… Hele, ono to tu není zase tak špatné… Voda, cákající mi na bříško, nebo co to k čertu mám, mě příjemně stimuluje a moje ego roste s každým dalším vyřčeným slovem. Vlastně jsem rádo, že jsem vylezlo z prdele intelektuálovi. Můj úsměv na tváři by rostl, kdybych nějakou mělo. Ale pořád…
„SMRDIM!!!“
Ošklivý ženský jsou na tom taky hůř, těm já fandim. Za čas rozkladu v žaludku jsem také ledacos pochytilo. Dle rozhovorů mého kakapána soudím, že pojmy: blbé, narcistické, bezduché, jednoduché a krásné v určitém věku, někdy bohužel nadosmrti, chodí pospolu spoutané v jedné osobě a zájem stejně vygumovaných megasamců je jen a jen posiluje v jejich přesvědčení o dokonalosti. Podle mě jsou to jen takové mrňavé zrůdičky, jen o tom neví a nikdy je o tom nikdo nepřesvědčí. Potichu si zestárnou a to je prakticky celý jejich trest… zestárnou. Blbé je, že jsem při setkání s nimi slýchávalo prapodivné steny a nejednou se stalo , že jsem mělo velice stísněný prostor v břišní dutině. To se mi u těch ošklivých stávalo řidčeji, ovšem rozhovory s nimi byly více plodné a nevinuly se cestou k nákupům a husím řečem, ani ke žvástům o rozmazané řasence. Naopak se tam objevovalo cosi jako náznaky snů, duše a inteligence. Bohužel jsem slyšel i tu nejhorší variantu: ošklivá, zlá a hloupá žena… koneckonců zlá je spíše důsledek těch zbylých dvou proporcí a přiznejme si, není to jen její chyba, není to ničí chyba. Chyba je, že tu ležím už půl druhé hodiny bez povšimnutí… Přestává se mi to líbit, jelikož
„Smrdím!!!!“
Chci spláchnout… Spláchnout, spláchnout.
Tak mě ještě napadá… asi to vidím moc černě, Ale co chcete od hovna. Můj stvořitel, budiž mu televize, jak tak poslouchám, lehká, navázal kontakt i s jinými partiemi a říkám, že kdybych mělo koule, nebylo poslancem a mělo větší sebevědomí než hovno, stáhlo bych je k sobě do mísy. Jde o specifický a velmi vzácný typ rozkošných a inteligentních dívek, které mají v povinné výbavě duši. Nenechají se opít vlastní krásou a tím se nezmrví. Někdy je to tím, že to neměli v životě lehké a to je probralo z toho, aby dávaly největší energii do řešení bot a svého odrazu v zrcadle a nahradili to podstatnějšími věcmi. Možná, jen možná ještě zauvažuju a rozvinu to počas cesty kanálem , až se někdo uráčí …
„Spláchnout!!!“
Stejně se mi asi nejvíc líbily ty mimo kategorie… Ty zvláštní, divný… měli kousek ze všech, byli zajímavější než všechny dohromady a přitom každá naprosto jiná .
Je to jedno. Když vidíte člověka zevnitř, jak mu všechny ty vztahy ať už povedený, méně povedený, i ty, kdy přímo naletěl, sebraly iluze, vědomí, svědomí, pocity, duši a zničily trávicí trakt, chci spláchnout. Není důležitý jak začaly, jak probíhaly ani jak končily. Všechno ničí. Muži se spijí a padají mimo společnost a ženy se tím otráví, znechutí a normalizují. Pak už nezbyde nikdo, s kým by to stálo za to. Ať bleju sračky, v úvahách se rozmělňuji nebo ne, po tom vztahu zbyde vždycky jenom ho…
„Zdenku, ty si nespláchnul.“
„To tys mě tlačila na žaludeční stěnu?“
„Zdenku, pojď sem, to hovno mluví…“
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
95.6 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
hodnotilo celkem autorů: 6 |
komentovat příspěvek
|
|
autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
známka poroty:
2.0 |
tisk příspěvku |
|
počet komentářů: 8 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
počet shlédnutí od publikace: 51 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
|
|
|
|
|
 |
|
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|