| Těžko popsat. Snad pouze má chorobná touha po smrti zase jednou vystrčila růžky...konec je jediná jistota... |
| |
|
|
Zas běžím hlavou proti zdi,
já pěšec, vy špatní šachysti.
Úsměv se tak lehko ztrácí,
šedé dny zpátky se vrací!
Vysílám SOS, Mayday,
nikdo však na pomoc nepřijde,
věznit se ve vlastních chybách,
útěk mi znovu nevyjde.
Proč ty mě právě teď nechráníš,
strážče mé pochybné duše,
hřebec v mých citech záhadných
vesele s jásotem kluše.
Oči má podlité krví,
krev ta mu stéká i z konců hřívy.
pálí vše za sebou pohledem
a svět se tomu jen diví.
Pojď pro mě, přiklusej,
sžehni mě žárem svých očí,
přestože člověk umírá,
svět se dál točí a točí.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
94.2 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 1 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
2.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 4 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 18 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
