|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 29004 příspěvků, 4550 autorů a 303511 komentářů :: on-line: 12 ::
|
 |
|
:: Příběh II. Nůž ::
| Další část... :) |
| |
|
|
Ivona bývala kdysi slavnou chovatelkou koček, avšak jednoho dne se vše změnilo. Zrovínka dělala svou oblíbenou činnost. Umývala nádobí a zamýšlela se. Držela ostrý nůž, jímž řezala bylinky, které rostly u jejího malého kamenného domečku. V tu chvíli někdo zazvonil. Ivonka se lekla a vyhodila nůž. Ten pomalu rotoval ve vzduchu. Jeho nabroušené ostří pableskovalo ve svitu poledního slunce. Osa nože se vychýlila a nůž sklonil se hrotem dolů. Přistál na Kolobijci, kocourovi, který měl Ivonku ze všech nejraději. Nůž se jakoby náhodou vměstnal přímo mezi obratle a přetnul míchu.
Ivona se v okamžiku zhroutila. Smála se a plakala. Plakala a smála se. A vůbec ji nenapadlo, že u ní někdo zvoní.
Zanedlouho, zrovna když se Ivonka srovnala se stavem pana Kolobijce a vytírala po něm louži krve, ozval se zvonek opět. Tentokrát však slečna Ivona neváhala a rozhodla se stát oponentem člověka, jež ji vylekal tak, že vlastním impulzivním chováním zabodla kocourka.
Otevřela dveře a spatřila postarší ženu v halence s žlutými knoflíky. Ivona si ráda všímala detailů, a tak ji neušlo, že na příjezdové cestě stál modrozelený kabriolet.
"Dobré jitro, jsem Jindřiška Zahnipsová z ústavu ČIČI. Jste významnou chovatelkou koček. Doneslo se nám o vás spoustu zvěstí. A tak jsem zde, abych vás informovala o průběhu následující výstavy."
Ivonka neměla vůbec ponětí co je institut ČIČI, ani že bude mít nějakou výstavu. Moc ji to nezajímalo. Nadále byla rozmrzelá, ale neušlo jí, že Jindřiška má levé ucho nesymetricky formované v porovnání s pravým, které bylo téměř dokonalé. Domýšlela se, že to může být jedině tím, že nosila nevkusně zlatavé náušnice, na kterých bylo vyobrazení Ježíše Krista s malou kočkou. Celý tento umělecký artefakt byl obsypán liturgickými vrypy, jaké Ivona uzřela na jedné mumii v Egyptě.
"Co je to ČIČI?"
"To je Čtvrteční Institut pro Číčy a Infantility."
"To je krajně absurdní. Proč Infantility?"
Jindřiška protočila oči. "Ále! Museli jsme pod sebe přijmout další instituci, protože se začala nápadně rozrůstat. A my těžíme v podstatě jen z uvedení jména v názvu. V roce 1890 jsme bývali KOČKA; pak z nás zbyla jen OČKA, protože se odpojil zahraniční investor z oblasti Egypta. To víte, dozvěděl se o genetických modifikacích kočičích granulí. To bylo roku 1940. A pro ně jsou ty kočky posvátné, navíc začala druhá světová válka. Za tři roky po něm se distancovala firma co tvořila O i druhé Ká a tak, jsme opět byli nuceni improvizovat s názvem ČA, tudíž jsem navrhla změnu, ale než byla schválena, Čtvrteční Akademii odebrali titul akademie a přenesli na ni titul Institutu, no, a můj návrh byl zamítnut. To jsme v roce 1969. Následovala léta ČI, a v roce 1998 přidali druhé Č. A rok poté i I."
Ta je ale ukecaná, řekla si Ivonka.
"Takže k té výstavě. Donesete alespoň dvanáct koček, každá musí mít obojek jiné barvy, a musí být narozená v jiném znamení zvěrokruhu. Což jsou ovšem standardní požadavky, které zajisté znáte…"
"Ano jsem si jich vědoma." Odvětila Ivona.
"Abych nezapomněla je to šestnáctého již tento měsíc, tak nezapomeňte!"
Jindřiška se v mžiku otočila na podpatku a odkráčela zpět do svého modrozeleného kabrioletu.
Uhryzla bych ji hlavu… pomyslela si a vzápětí si nahlas vyhubovala, že nesmí mít již nikdy chuť někoho fyzicky napadnout. Odporoučela se opět vytírat podlahu v kuchyni svým mopem, který koupila ve slevě.
Nastalo určené datum a Ivona stála se svými kočkami a kocoury v obrovské skleněné hale zpola porostlé břečťanem. Zbylou část kupole zakrývaly větve borovic vejmutovek. V sále bylo snad tisíc koček, avšak v uličkách mezi jednotlivými stoly s kočkami se povídalo, že je tam jedna jedinečná.
Zvědavost však nebyla nijak silná. A nikdo stejně nevěděl, jaká to je. Ivonka byla však natolik inspirována prostředím, že ponechala své kočky a kocoury na místě a šla se porozhlédnout.
Nedošla však daleko. Její kroky zastavilo hlášení: "Prosíme všechny chovatele, aby se dostavili na svá stanoviště. Prosíme také naprosté ticho v hale. Opakuji:…"
Ivona se otočila na podpatku a doběhla potichu ke svému stolku. Sem tam naprosté ticho zmlklé haly přerušilo kočičí zamňoukání.
Tisíce koček. Žluté, modré, černé, strakaté, rezavé, pruhované, pepř a sůl, chlupaté i bez chlupů, s dlouhými, krátkými i středními ocásky, s očima velkýma i malýma, s mašličkami i bez příkras, na polštářích, na sloupcích, na stolcích, na barevných látkách, na kašmíru, na saténu, na hedvábí, na zlatavém rounu, kočky malé, střední i velké, kočky beraní, býčí, blíženecké, račí, lví, panenské, váhy, štíři, střelci, kozorozi, vodnáři i rybí, kočky siamské, perské, ruské, egyptské sphinx, kočky s očky, které mrkají, dívají se, jsou zavřené nebo jen tak pokukují, kočky všech pohlaví, znamení, ras a barev.
Kočky postupně spouštěly své vokální výlevy. Mňau, mňoukání které se rozléhalo ve fascinujícím prostoru.
Porotu nyní však zaujal jeden exemplář. Kočka otevřela svou fousatou tlamičku a vypustila z ní citoslovce právem nečekaný: " Ňho!"
Ivonku ta kočka vysoce vyvedla z míry, a to způsobem nevýslovně konsternujícím. Zračil se v její tváři chaos a navíc se její přesvědčení velice zhoršilo. Pověsila tedy svůj kočičí deštník na hřebík, a pravila: "Ňho!"
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
93.6 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 2 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 3 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 12 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
