» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Múzy přejí těm, kteří je prohánějí po lesích, lukách a kopcích. Ne těm, co na ně čekají se založenýma rukama."

Gandalf

počet přístupů: 2141405

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29004 příspěvků, 4550 autorů a 303511 komentářů :: on-line: 12 ::

:: Barvíř - možná první, možná poslední ::

Uskar-Arah	publikováno: 05.11.2009, 10:17


	O barvíři se pak mluvilo jako o zámožném obchodníku s hedvábím. Do města prý přijel na krásném koni v šatech podšívaných zlatou nití a v rudém chaperonu, u pasu se mu houpal kord s diamantem a jinak prý bylo docela ticho. Jen podkovy klapaly po dláždění a barvíř nadskakoval, u úst mu poletoval obláček páry. Nerozhlížel se po domech, i když ty domy byly z krvavých cihel a některé omítnuté do žluta. Vývěsní štíty se mu houpaly nad hlavou v tichém šumění větru a on jel dál ulicí. Zastavil se až u nějaké krčmy, z níž vycházely všelijaké zvuky a mohla docela dobře býti krčmou velice oblíbenou, už pro svou polohu na hlavní třídě. Barvíř dřepěl v sedle a ruce měl opřené o hrušku. V tváři mu cosi vířilo a hleděly zpod toho zlé oči, snad poněkud vyčerpané. Barvíř jako zmámen teplem hospodským natahoval krk ke dveřím. Někteří viděli mu u pasu viset měšec a myslili si, že tedy barvíř svlaží hrdlo jakýmsi pitivem. Jenže ten jen podivně seděl ve svých temných myšlenkách a o svět se nezajímal. Myslili si tedy, že aspoň z koně seskočí a ze strouhy mu dá napít, protože ve strouze tál sníh a bylo ho tam plno. Myslili si, že třeba uvidí jeho tvář, ale kdyby věděli, nechtěli by ji viděti, neboť barvířova tvář byla pusta všeho, co v světě znali. O barvíři se pak mluvilo jako o zámožném obchodníku s hedvábím. Mluvilo se o něm hodně, když odešel, zůstaly po něm na stěnách obtištěné stíny a mnozí se jich dotýkali a čekali na jeho kouzla. Jiní však ta podivná znamení dálných krajů raději obcházeli a dělali dobře, neboť ta znamení nevěštila nic dobrého a ten, kdo je smyl, se také nikdy ničeho dobrého nedočkal. Tak to tedy bylo s barvířem, co navštívil město Hestr v mlžné bažině.


celkové hodnocení autora: 96.2 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 2		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.5		tisk příspěvku

počet komentářů: 3		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 11		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Allainila	10.11.2009, 16:48:52

Postava barvíře je originální, to se mi líbí. Do takových textů se často cpou rytíři, minstrelové, ale na barvíře jsem ještě nenarazila. "V tváři mu cosi vířilo a hleděly zpod toho zlé oči" - šlo by to vyjádřit snad trochu lépe. Já ignorant chvíli přemýšlela, jestli jsou to zlé oči barvíře nebo toho vířícího. Barvíř jasně vyhrál, ale i tak... Je to opravdu pěkná tajemná jednohubka.

Šíma	05.11.2009, 16:34:06

Hm... Příběh (střípek příběhu) začíná odnikud a končí do ztracena. Jeden netuší, která bije a o co tu vlastně jde... Kým je dotyčný muž na koni, který nehledí na svět kolem sebe (na lidi, ani na domy), jako by věděl své. Barvíř... Napadla mě smrt, nebo předzvěst smrti, po které zůstanou temné stíny a nejasné vidiny trpké budoucnosti. Ale možná mám jen dneska poněkud chmurnou náladu... Něco tomu chybí, na to, že je tento textík poměrně krátký. Snad v něm schází lepší a podrobnější obrazy toho muže, města i jeho obyvatel, aby byl příběh (byť jen krátký) více plastičtější a čtenářova fantazie netápala v prázdnotě a nejasnostech. Ale třeba to byl právě důvod k napsání tohoto textíku, kdo ví? P.S. šíma to neví... ;-)))

amazonit	05.11.2009, 10:17:20

První, co mě přímo praštilo do očí je krátkost textu, na tebe je to skutečně nezvyklé, i když předešlý textík, jak jsem se zpětně koukla, taky není dlouhý. Začínáš tak nějak bezúvodně, celé je to takové ,,zamlžené", mlživé. Těžko říci, co vše v tom vlastně je. Je to skutečně jen o barvíři? Zdá se, že to nese nějaké to poselství, působí to hodně alegoricky... Snažíš se text stylizovat do archaična a měníš slovosled, ale přijde mi, že to atmosféře nic navíc nepřidá, možná to spíš může na někoho působit rušivě. -v šatech podšívaných zlatou nití - nevím proč, svádí mě to k tomu zeptat se, zda by nebylo lépe prošívaných než podšívaných