» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Charakter člověka je jeho osudem."

Hérakleitos

počet přístupů: 2141405

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29004 příspěvků, 4550 autorů a 303511 komentářů :: on-line: 11 ::

:: Na pouti ::

Tereza Nováková	publikováno: 07.11.2009, 11:34


	Viděla jsem muže, který zmizel. Viděla jsem muže, který se proměnil v psa. A viděla jsem muže, který pořád pil. Lidé jedli zázvor s medem a bavili se portugalsky a navzájem se líbali. Všude zněla harmonika a křik. Ženy si krátily sukně a muži si lili na hlavu dešťovou vodu. Přišla za mnou jedna bezhlavá herečka z toho kočovného divadla, podala mi ruku a řekla, že vypadám bledě. Někdo další mě posadil na židli za mnou. Přes hlavu mi proletěl šíp. Kolem pasu mi pak někdo obvázal provaz a připoutal mě k židli. Ten člověk měl tvář chlupatou jako kokršpaněl, ale měl tvoje oči. Nenamáhala jsem se bránit. Seděla sem klidně, zatímco mi můj věznitel olizoval tvář a vrtěl při tom ocasem. Když dohrála harmonika, začali se lidi rvát. Pořád ještě připoutaná k židli jsem musela pozorovat, jak přede mě padají setnuté hlavy a ustříhané ženské lokny. Někdo zařval, že svět by se měl zachránit sám.


celkové hodnocení autora: 97.4 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 7		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.5		tisk příspěvku

počet komentářů: 15		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 55		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Eva Glgan	16.11.2009, 18:39:51

Velmi, velmi zajímavé.

ospre	16.11.2009, 17:27:02

Odpověď na příspěvek od uživatele: Sidonie Kermack* ze dne 16.11.2009, 17:14:29* "Pokud na to dojde, tak se ukáže, že nejzbytečnější je člověk, homo sapiens, pán tvorstva. Ne každý, ale drtivá většina:-)" To je ovšem čirý ekofašismus. Sebe samu jistě do té "nejzbytečnější většiny" nepočítáš. :-)

Sidonie Kermack	16.11.2009, 17:14:29

Velice zvláštní, ale přitom výstižné. Také občas hledím na dění okolo sebe očima cizinky a nechápu, co se to tu děje, co to všechno má za smysl, kam se lidé řítí... Mám jeednu vizi už z loňska, kterou se hcystám zpracovat v povídce (nebo že by z toho byl román?) a docela to koresponduje s poslední Tvojí větou, že svět by se měl zachránit sám. Pokud na to dojde, tak se ukáže, že nejzbytečnější je člověk, homo sapiens, pán tvorstva. Ne každý, ale drtivá většina:-)

Kačís	16.11.2009, 17:01:34

Hezky smutné, zvláštní beznaděj, jeden odstavec a spousta pohybů a marných nadějí: SUPER... moc se mi dílko líbilo

ospre	16.11.2009, 16:48:55

Odpověď na příspěvek od uživatele: MrsSelfDestruct* ze dne 16.11.2009, 16:44:10* Pak jsi jistě musela najít nějaký smysl i v tom, jak se mi medvěd na čundru vykálel do ešusu. To jsou také určité obrazy. Pokud člověk bude chtít, najde smysl úplně ve všem. Je otázkou, zda je to umění, anebo, co je to vlastně umění?...

MrsSelfDestruct	16.11.2009, 16:44:10

narozdíl od ospre v tom nějaký smysl vidím a neřekla bych, že jde o náhodně poskládané obrazy, vidím v tom jedince, který sleduje čeho je společnost schopna, sleduje zvrácenost našeho světa, prohřešky vůči lidským právům a spoustu jiných divných věcí... zkrátka sleduje to "divadlo" co se kolem děje a zároveň cítí, že s tím nemůže moc udělat a to mu "svazuje ruce"(v našem případě tělo k židli), je jím manipulováno a on sám si nechává slintat na tvář...ve výsledku jeden člověk moc nezmůže, ale když se jich k němu pár připojí, mohl by se svět zachránit :) myslím.

Alasea	08.11.2009, 11:37:20

Zvláštní, plné obrazů, které vlastně nic neříkají, ale přesto...

honzoch	08.11.2009, 9:35:57

zajímavá změť obrazů, nutí čtenáře se zamyslet. Fantazie a představivost jsou mocné kouzelnice.

Šíma	08.11.2009, 0:17:32

Zajímavé, pěkné a zvláštní... Při prvním přečtení mi tam chyběl nějaký výraznější konec, ale čím víc jsem si tento textík pročítal, tím více se mi líbil. Není to určitý druh šifry? V obrazech, tedy ve vlastním obsahu textu? I když, možná tam vidím něco, co tam vůbec není... že jo? Každopádně si hodím toto dílko k oblíbeným! P.S. Na vyřčenou otázku čtenáře ospre musím říci, že má tento textík větší smysl, než ten jeho navrhovaný text (viz čundr)... Prostě mě to nějak bere, no! ;-))) Proč a čím? Bůh ví. Je to takové... Hodně absurdní a nadsazené, bláznivé a mezi řádky něco říkající, bohužel nerozumím portugalsky...

ospre	07.11.2009, 20:55:32

Já nevím, alespoň mně to nic neříká, nedává to smysl. Takových abstraktních obrazů přece může člověku vzniknout v hlavě za pár chvil přehršel... a smysl nedávají. Stačí jen, když má dost velkou fantazii. Třeba: Když jsem byl s kámošem na čundru, vykálel se nám do ešusu medvěd. Já si všiml, že mu chybí penis. Sáhl jsem si s hroznou předtuchou do kalhot, neměl jsem ho ani já... vedle nás spadla ze stromu mrtvá sova. Kamoš se tomu všemu strašně chechtal... ba ne, to se smála jeho hlava již ležící v prachu země. Slunce právě zapadlo... Uhádne někdo, jaký to má smysl? :-)

D. I. Kozlov	07.11.2009, 14:37:13

nechápu. nic mi to neříká

WALLIANT	07.11.2009, 14:23:24

Tímto článkem jsi zapříčinila, že jsem si tě uložil do oblíbených. Kdo by to byl řekl? Malý odstavec, ale tak nabitý fantazií a výjimečností. Neviděl jsem mnoho lidí takto psát, a upřímně jsem překvapen. Jdu jej číst znovu a snad si z něj vezmu cosi dobrého k životu - snad jakési ponaučení, snad se vnořím hlouběji do podstaty věci, rád bych...

Dawnie	07.11.2009, 13:15:09

Četla jsem to čtyřikrát:). Neustále jsem měla pocit, že mi uniká nějaký z mnoha významů toho textu. Ta bezhlavá herečka, co řekla hrdince, že je bledá, na mne působí moc sympaticky, jen přemýšlím, jakou hraje roli na téhle pouti:) Moc se mi to líbí. Moc moc. By the way: Ten song, který zmiňoval m2m, je úžasný a také jsem si na něj vzpoměla, protože jsem si pod tím příběhem snažila uprputně něco představit:)


ze dne 07.11.2009, 13:51:58
m2m: Jojo, ten song se mi přitom nějak vybavil a dohromady vytvořil společně s textem fajn věc ·.)

m2m	07.11.2009, 11:34:06

Ahoj. Tohle je hodně hodně složité minimikro na mojí hlavu. Tohle zatěžko hodnotit, protože každý bude hodnotit podle svého a rámec objektivity je tu zbytečný. Pro mě je v tomhle textu příliš husto, povedený obraz střídá povedený obraz, ale text je zhuštěn do přílišného celku bez (pro moje oči) očividné koncepce. "Někdo mě posadil na židli." × "Pořád ještě připoutaná k židli..." Jako kdyby sis tu odporovala a v průběhu těch předchozích pěti Tě někdo připoutal, jako kdyby se před věznitelem v těch dvou větách něco změnilo, jako kdyby chyběla očividná spojitost. Abych řekl pravdu, nevím, co si mám představit v bezhlavé herečce, ale celkově na mě tohle minimikro působí sympatickým dojmem. I přes zhuštěnost se vyjímá kruhovitost prvních dvou vět s centrální částí a celkově pouť, na kterou's nás vzala, přes svoje abstraktno, přes svoje dada, přes svoje ismy, které v sobě má, kreslí zajímavý depkoidní obrázek, který mi připomněl jednu pouť z jednoho klipu jedné finské rockové bandy. Ten song se jmenuje Carnival of Rust.