obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Láska je povídka v citoslovcích."
C. Baudelaire
obr
obr počet přístupů: 2915053 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 38954 příspěvků, 5685 autorů a 387173 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Případ č. 13- Prolog ::

 autor Kagome publikováno: 20.11.2009, 9:57  
Mladý a nepříliš zkušený detektiv Morgan vyšetřuje smrt 16ti letého chlapce, která na pouhý první pohled vypadá jako sebevražda. Něco se mu však na celém tom případu nezdá. Vyjde pravda na světlo, nebo zůstane navždy skrytá? (tudíž pokus o "detektivku" xD)

Předem raději upozorním, že celý příběh začíná "prostředkem" ;)
 

Tým čtyř policistů prohledával tmavý chlapecký pokoj dvoupatrového rodinného domu na konci rušné tokijské ulice. Majitelka domu, žena středního věku s opuchlýma očima od pláče a dlouhými hnědými vlasy, procházela mezi strážci zákona a nervózně zjišťovala, zda někdo z nich nechce meduňkový čaj či alespoň kávu. Odpovědí jí bylo pouze nesouhlasné zamručení každého z nich.
,,Shrňme si to ještě jednou," promluvil detektiv Morgan a se zamyšleným pohledem procházel po místnosti sem a tam jako lev v kleci. ,,Vašemu synovi bylo šestnáct let a právě studoval na střední umělecké škole. Prospěch měl velmi dobrý, jak jste nám prozradila. Včera, asi kolem půl osmé večer, odešel z domu s tím, že si jde vyzvednout sešit ke kamarádovi, a už se nevrátil. Jeho tělo se našlo dnes ráno na lesní cestě zpevněné mřížemi a bylo identifikováno díky školnímu a občanskému průkazu, které měl u sebe v peněžence. Žádné známky násilí prozatím nalezeny nebyly,lze tedy předpokládat, že se jednalo o sebevraždu." Žena se znovu rozplakala a s třesoucími se rameny přešla k opuštěné posteli v zapadlém rohu pokoje. Mladý detektiv prozatím úmyslně zamlčel další fakta, ale nezdálo se, že by to jeho kolegům nějak vadilo.
,,Mnoho věcí mi ovšem nesedí," pokračoval nehledě na přidušené vzlyky paní domu. ,,Podle toho, co jste nám řekla, prožil váš syn poklidné dětství. Na škole byl vcelku oblíbený, nebyl nikým utiskován a vůbec; žádné závažnější problémy s ním nebyly. Neměl tedy k sebevraždě žádný důvod a v jeho pokoji jsme prozatím nenašli nic podezřelého, co by naši domněnku vyvracelo." Žena souhlasně přikývla a z kapsy zástěry vytáhla kostkovaný kapesník, který použila k setření slz. „Nehledě na to, že taková lesní cesta není typickým místem pro sebevraždu.“
,,A co otec? Bydlí s vámi?" ozval se jeden z vyšetřovatelů mimoděk, zatímco obracel naruby zásuvky psacího stolu naproti postele. Stůl byl pokryt čtvrtkami bílých, tužkou nedotčených papírů, cédéčky, nějakými učebnicemi a tomu všemu dominoval malý černý notebook a tmavě modrá lampička.
Paní domu sebou nepřirozeně trhla a uhnula pohledem k podlaze. Její jemné rysy rázem ztvrdly a po předešlém pláči nebylo téměř ani památky.
,,Není doma, odjel na služební cestu do Ameriky," procedila chladným, opovrhujícím hlasem, až se detektivovi zježily vlasy na zátylku.
,,Jste si tím jistá?" optal se Morgan opatrně a jeho cihlově zbarvené oči pozorně sledovaly její reakce. Žena už ale na sobě nedala znát žádné další známky rozčarování a pouze přikývla na souhlas.
,,A co ten jeho kamarád? Mluvila jste s ním?" Morgan ve svých otázkách pokračoval dál za cílem dozvědět se toho co nejvíce. ,Proč mám pocit, že tohle není zrovna důvěryhodný zdroj informací? Jenže když ne ona, kdo jiný?´ Sledoval, jak vstala z postele a s rukama založenýma na prsou přešla k oknu, takže jí nebylo vidět do tváře a on byl v nevýhodě. Z výrazů se dalo leccos vyčíst i poznat, jestli dotyčný nelže, avšak teď k tomu neměl příležitost.
,,Zkoušela jsem mu volat, jeho číslo jsem našla v mobilu, ale nezvedal to. Dnes ráno, když jsem šla s nákupem z obchodu, jsem ho potkala, ale odbyl mě s tím, že žádný jeho sešit u sebe nemá," odpověděla bezbarvým hlasem s pohledem upřeným v dáli.
,,Dobrá. Až tady skončíme, zajdeme se ho zeptat ještě na pár věcí. Nikam neodcházejte a zůstaňte tady, budeme vás ještě potřebovat," povzdychl si Morgan, nechal ostatní pokračovat ve své práci a opatrně překračuje rozházené věci na podlaze vyšel z pokoje ven. Ztěžka sešel dolů po strmějších schodech hned nalevo do předsíně a ven přímo před dům.
Venku bylo zataženo, schylovalo se k dešti. Joshua Morgan se prudce nadechl a nosem nasál vlhký vzduch. Pomalu se zvedal vítr, který detektivovi čechral už tak neposedné, středně dlouhé, černé vlasy. Z kapsy černého pracovního saka vytáhl krabičku cigaret a zapalovač. Neměl by kouřit uprostřed vyšetřování, ale jeho tým věděl, že bez téhle rutiny se prostě neobejde.
,Bude to jistě dlouhý případ,´ pomyslel si trpce a zapálil si cigaretu. Dlouze potáhl a s pocitem uspokojení vydechl.
Nebyl ve své branži dlouho, teprve přes dva roky. Tohle byl jeho první vážnější případ. Usiloval o povýšení na vrchního detektiva a věděl, že bez dlouholetých zkušeností nemá šanci. Doufal však, že když tomuhle případu přijde na kloub, vytvoří si alespoň slušnou reputaci jak u „velkého šéfa“, tak u ostatních zkušenějších detektivů, kteří ho pořád brali jako „toho nováčka z Ameriky“. Bral to jako zkoušku, kterou musí splnit na jedničku.
Avšak čím déle nad vším přemýšlel, tím méně mu výpověď té ženy připadala upřímná. Pokud se opravdu jednalo o vraždu, za což by vsadil své nové, perfektně naleštěné boty, mohl prozatím podezřívat dva lidi- matku oběti a onoho kamaráda. Proti neznámému otci nic neměl, ale i jeho osoba mu vrtala hlavou.
,Jen doufám, že tohle není nad moje síly...Musíš si věřit, Joshi,´ povzbuzoval se v duchu a mezitím sledoval, jak se jindy světle šedý chodník barví díky těžkým kapkám deště do tmava. Ještě párkrát mohutně potáhl než zbytek cigarety zahodil a s nově nabitým odhodláním se vrátil zpět do domu, zpět ke svému případu.


 celkové hodnocení autora: 95.6 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 6 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 35 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Ivuše 08.05.2013, 15:54:47 Odpovědět 
   Tmavý chlapecký pokoj.... to je mi takové divné, nebylo by lepší tedy - tmavý pokoj chlapce? Protože dle čeho se uzuzuje, že byl chlapecký? Podle temna?

Chm.... takhle, na těle nebyly zjištěny žádné násilné stopy, lze předpokládat, že šlo o sebevraždu? ... To mi nedává smysl. Chápej sebevražda - zastřelení, oterávení, uškrcení, vykvácení, atd atd.... Na místo činu je zavolán lékař, který tělo ohledá, pokud nejsou žádné viditelné znaky, probíhá toxikologie, která určí popříkladě otravu. Příčina smrti se zjistí .... "Váš syn byl zastřelen zbraní ráže 9mm, prozatím nevíme zda šlo o násilný čin a nebo o sebevraždu .. " Lepší vrianta :)) Je moderní doba, příčina smrti se zjišťuje prakticky okamžitě.

A vidíš, dále mluvíš o tom že k sebevraždě neměl důvod a rovnou ji vylučuješ. To je jako by sis odpovídal sám sobě. Otázkami typu "na škole byl oblíbený," takže neměl nepřátele v okruhu školy :)


To vyšetřování je takové zmatené. Policisté nejprve mluví s lidmi, kteří
-viděli oběť napolsedy
-za kým mířila
-svědci

To proto, že to v jednu chvíli vypadá, že policista s jeho kamarádem mluvil a o chvíli později zase ne.


Psala jsem také kriminálku a vím, že to není sranda, ale tady je to vážně takové zmatené, co se dialogů a uvažování policistů týče. Matka zavražděného se chová nereálně. Když za Tebou někdo přijde a řeknete Ti, že Ti zemřel syn, tak dostaneš hysterák, myslím, si že pak slzy jen tak nepřejdou, abys místo toho nezačal bejt rozzuřenej, když se zmíní o tvém manželovy (ženě).

Pokud ovšem os smrti nevěděla a nebo ji sama nespáchala :))
 salvator 08.07.2010, 0:25:26 Odpovědět 
   Hajimemashte, Kagometcha. Mata da ne, mieru masu ne. D.
 Allainila 30.12.2009, 17:22:03 Odpovědět 
   Ano, něco chybí. Je to, jako kdyby člověk koukal do příběhu očima mrtvoly. Hodila by se špetka psychologie.
Zatím tu máme ještě malý kousek příběhu, nemám dost vodítek k dohadům. To mě ničí, proto se třesu na pokračování.
 honzoch 20.11.2009, 23:21:10 Odpovědět 
   No, uvidíme, jaké bude pokračování, sám jsem zvědavý, jak se s tím popereš, protože se tu dá zlepšit hodně věcí. Zdá se mi, že by to chtělo trochu oživit, postavy na mě působí až nezdravě ztrnule, schází tomu říz, něco, co by vtáhlo do děje
 Ekyelka 20.11.2009, 9:56:48 Odpovědět 
   Zdravím.
Detektivky jsou lákavý žánr - autor totiž předem ví, kdo je vrah (tedy měl by, pokud se nechce při psaní dopustit logických chyb), a servíruje čtenáři pouze drobečky. Mno a ten je sbírá, skládá si obrázek a hádá, zda je vrahem zahradník nebo komorník atd. - zkrátka je to zábava.
Ovšem dobrá zábava se neobejde bez atmosféry. Když jsem si pročítala tenhle úvod, zarazila mne necitlivost v chování detektiva Morgana. Právě sdělil matce, že jí zemřelo její jediné dítě, ale způsob tohoto sdělení se mi jeví... plochý. Stejně tak matčiny reakce a vůbec celý ten dialog. Jako by pouze odříkávali své party za účelem předání informací čtenáři, toť vše.
Možná je to jen mou náročností a tím, jak jsem zmlsaná z dřívějšího louskání detektivek - zkrátka mě to zarazilo.
Také bych si ještě pohrála s odstavci. Některé úseky textu by se totiž hodilo rozčlenit trochu jiným způsobem, trochu logičtěji. Jde spíš o začátek textu, tam se několikrát vyskytl moment, kdy popis děje následoval bezprostředně za přímou řečí a přitom by bylo logičtější, kdyby se začal další odstavec.
Celkově je to pro mne "méně slané" - dodala bych trochu víc šťávy a ještě si pohrála s finální úpravou.
 ze dne 25.11.2009, 0:38:00  
   Kagome: Děkuji za komentář :) Upřímně, sama tomu nerada říkám detektivka. Protože těch logických chyb tam je plno, vím o nich, ale nevím, jak je odstranit. Jen podotknu, Morgan pouze shrnoval, co matce sdělil již předtím. A ty její reakce...Takhle to má být :)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Peter Lacey
(22.1.2019, 19:24)
ERROR
(4.1.2019, 21:27)
abeekr
(2.1.2019, 17:57)
Elvíra
(30.12.2018, 14:05)
obr
obr obr obr
obr
Jsi... byls...
Eillib21
Smrt v Aréně
Sidonie Kermack
Krátka štúdia o...
Mariana Ivanovna
obr
obr obr obr
obr

Obskurníci aneb z Nových pověs...
čuk
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr