» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Osud si cestu najde."

Vergilius

počet přístupů: 2141411

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29004 příspěvků, 4550 autorů a 303511 komentářů :: on-line: 10 ::

:: Jak žijí dvounožci, čili lidé ::

faust	publikováno: 16.11.2009, 21:15

Z psí perspektivy


	Jmenuju se Rita, pocházím z dvoučlenné smečky, a žila jsem na teritoriu, které se nazývá Brno. V tomto teritoriu žije mnoho smeček. Většinou se Brněnské smečky skládají ze dvou velkých dvounožců, jednoho a více malých dvounožců a aby poznali něco hezkého, přiřazují se do smečky s jedním z nás, čtyřnožců, říkají nám psi. Lidé se očichávají málo, mají zálibu ve shromažďování spousty zbytečných věcí. Zpravidla ti lidé, kteří mají největší hromadu zbytečných věcí, chodí velmi vznešeně, běhají málo, říkají ostatním lidem, co mají dělat a jsou nejvíce obdivováni, přičemž ostatní lidé z nich mají největší strach a proto je velmi potěší, když ti, co mají spoustu zbytečných věcí, o tyto věci příjdou, nejšťastnější jsou potom ti, kteří tyto zbytečné věci získají. Lidé se často kvůli zbytečným věcem perou a zapichují do sebe různě dlouhé ostré předměty, věší se za krky na dlouhé špagáty a plivají na sebe. Druhý člen naší smečky se jmenuje Vlaďka, mluví příliš hlasitě a nejspíš není dobrý lovec, protože má velmi málo zbytečných věcí. Jelikož nemá mnoho zbytečných věcí, nepotřebuje velký prostor k životu, aby tam ty věci naskládala. Přebýváme tedy v místnosti, kterou ostatní dvounožci označují jako holobyt. Přesně nevím, proč se malí lidé při vyslovení tohoto slova tolik smějí a velcí lidé tolik šklebí. Vlaďka sama sebe nazývá mou paničkou. Nevím, proč si vymýšlí další jméno, když už jedno má. Pochopila jsem, že to má vyjadřovat jakýsi podřízený vztah mě vůči ní; podle toho vztahu ji musím poslouchat a plnit její přání, poněvadž mi dává věci, které potřebuju, jako třeba jídlo, jsem na ní tedy závislá. Zvláštní je, že když si chci venku ulovit sama jídlo, nedovolí mi to. Když ji neposlechnu, křičí na mě, když ani tak nedělám, co ona chce, křičí víc, praští mě a nedá mi jídlo. Podle tohoto vztahu jsem i já paničkou Vlaďky, neboť jelikož ji všichni opustili, jsem jediná, kdo ji má rád, vím to, proto se nechávám pohladit, olizuju jí ruce a vyskakuju vysoko. Kdyby mě neměla, byla by velmi nešťastná, je tedy na mě také závislá. Jednou na procházce jsem jí chtěla vysvětlit, že pro mě není problém si jídlo obstarat, ulovila jsem si tedy malého člověka. Přiběhlo velmi mnoho lidí a dlouho do mě kopali, házeli na mě kamení, rozrazili mi lebku. Potom mě zavřeli do malé místnosti, nedávali mi najíst a nakonec se rozhodli vpíchnout do mě něco, co mi rozežírá žíly a působí mi velkou bolest, pomalu umírám. *** Dobře se pamatuji na to, jak se chovají lidé vůči sobě. Každý člověk mluví velmi mnoho, ale velmi málo poslouchá, co hovoří ti druzí. Vzhledem k tomu, co jsem odpozorovala z fungování jejich jazyka, mohu konstatovat, že lidí používají hlavně větu oznamovací, větu tázací používají málo a to jen v následujících případech: ptají se na počasí, přičemž dobře vědí, jaké je. Ptají se sami na sebe, nejspíš nevědí, jací jsou. Nestává se, že by zjišťovali, jaký je druhý člověk jen kvůli tomuto poznání. Dělají to proto, aby zjistili, jak se k němu mají chovat, jestli ho mohou praštit a křičet na něj a říkat mu, co má dělat, nebo jestli se sami mají nechat praštit a dělat to, co jim řekne. Dále se lidé poslouchají proto, aby zjistili, jak v dané situaci přesvědči další členy smečky, aby je poslouchali. Existuje skupina lidí, která se zajímá o ostatní lidi jen kvůli poznání, říká se jim filosofové a lidé je nemají rádi, lidé se totiž nejspíš bojí, že čím víc někdo poslouchá, tím větší získá schopnost někoho ovládat. Naopak lidé zbožňují ty, kteří poslouchají za peníze, říká se jim psychologové nebo psychiatři. Který psychocosi je nejméně ochotný poslouchat a musí se mu tedy dát nejvíce peněz, aby byl ochotný poslouchat, toho mají lidé nejraději. Většina lidí tedy nechce nikoho poslouchat, ale chce, aby všichni poslouchali je. Když jeden člověk vidí, že druhý nedělá to, co ten první chce, tak ten první na toho druhého křičí a následně ho praští, často si k tomu vezme něco ostrého a někam to druhému člověku zapíchne. Lidé vynaložili spoustu energie na to, aby vymysleli spoustu věcí, které někoho efektivně zabijou, jako třeba oheň uzavřený v plechovce, tu plechovku pak mrští vzduchem na teritorium těch, co je nechtějí poslouchat. Často se lidé porovnávají podle toho, kolik kdo těch plechovek má, kdo má potom plechovku, která spálí co nejlépe co nejvíce lidí, toho ostatní poslouchají. Když se vyskytne nějaký jedinec, na kterého je takové plechovky škoda, toho buď pověsí za krk na dlouhý špagát, dokud mu neodpadne hlava od těla, nebo ho zavřou do tmy a dávají mu málo jíst.


celkové hodnocení autora: 95.6 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 3		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 2.0		uložit příspěvek

známka poroty: 2.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 13		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 25		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Dawnie	18.11.2009, 18:53:27

Odpověď na příspěvek od uživatele: Dawnie* ze dne 17.11.2009, 22:00:32* Pobavils mě, přestože jsem vůbec nepřemýšlela nad tím jestli si chytrák nebo hlupák:)... Věrohodnost pro člověka s tou zvířecí touhou jeak tomu říkáš je dostatečná:)

ospre	17.11.2009, 22:51:34

Ty musíš být teda na lidskou smečku nabroušenej. :-) Jenže, to jsou jen obecná konstatování, o kterých víme všichni.


ze dne 17.11.2009, 23:09:29
faust: Vím, vím a nic nemluvím je pořád slabošstvím. Díky za návštěvu a příště se nezouvej! na mém prahu nebo vari mi z cesty, chlape!

Dawnie	17.11.2009, 22:00:32

Je těžké psát příběh z pohledu někoho, o kom skutečně nevíme jak se cítí. Proto ten příběh nepůsobí moc věrohodně. Postřehy jsou tam sice pěkné, i jakési obkoukání vztahu člověka a psa, ale myslím, že na to, abychom mohli napsat dílko ze zvířecího pohledu, museli bysme mít o něco jednodušší myšlení:) Jinak miloučké:), ale mnoho tomu chybí:)


ze dne 17.11.2009, 22:40:07
faust: Z tvého komentáře by se dalo lehce vyvodit, že nejsem dutej jak ta poslední armatura. Ale předtím jsi mě zkritizovala, protože jsem napsal nevěrohodný text a tedy jsem lhal a tedy jsem tupec, jelikož chytří nelžou, nýbrž pozměňují skutečnost. Jak jsem poznamenal níže, souhlasím s věrohodností textu, ta je totiž úměrná hloubce ponoru a já si vlastně jen smočil špičky nohou. Text jsem vlastně napsal přímo do editoru ve chvíli potřeby psaní, znáš to, taková ta zvířecí touha:D Díky za koment a výstup na téhle zastávce.

Sidonie Kermack	17.11.2009, 4:36:18

Přečetla jsem sito se zájmem, nevím, jak se na náš "dvounožecký" svět dívají psi (a ač jsem kočičí, tak si občas říkám, co si asi může taková číča opravdu myslet:-)). Moc se mi líbí postřehy o nás lidech, pár podobných mám v povídce DANIELA. Pokud bych měla hodnotit i nějaké chyby, dost mi vadí stále se opakující "který". Známkovat - jak mi sdělili - ještě nemohu, ale dala bych 2.


ze dne 17.11.2009, 22:42:52
faust: Hele, s tou tvou Danielou si brzičko sjednám dostaveníčko. Hej! jak vidím, tak ho u tebe nenaleznu. Jak píšu výš, ponor do příběhu byl povrchní a proto - jak píšu níž - byl text podroben nízké korektivnosti. Děkuju za návštěvu a hej! příspívej:D

Amater	16.11.2009, 22:14:47

Zdravím, mohlo být lepší. psi jsou úžasné stvoření a podle mě to opravdu nevyprávíš jako pes. No snad se to bude líbit někomu jinému. Snad kdybys dal víc jak se chová, co dělá ne jen, že skáče...


ze dne 17.11.2009, 22:35:13
faust: Nevyprávím to jako pes, poněvadž jsem doposud neslyšel žádného psa vyprávět, abych to psí vypravování naštudoval. Vím, co myslíš, a pokorně skláním hlavu pod pravdou tvého komentáře, ale jak už jsem řekl níže, příští kus podrobím větší pečlivosti. Díky za koment.

Šíma	16.11.2009, 21:44:38

Zajímavý pohled, ale... Není to ono! ;-) Je to takové "kostrbaté" s mnoho opakujícími se motivy a slovními obraty. Možná mají psi velmi omezené výrazové prostředky, ale ono "vžití se" do podoby a myšlení našich čtyřnohých miláčků není to pravé ořechové. Ono v polovině textu hrdinku lidé zabijí (potom, co ulovila malé dítě) a příběh dál pokračuje vysvětlování věcí z lidského světa. Připadá mi, že jsou zde jednotlivé myšlenky poskládány "halabala" a dílko, ač je krátké, nemá pořádnou kostru a bylo napsáno tak, jak Tě to napadlo... Taková slabší Dvojka. P.S. Možná se bude textík líbit někomu jinému, ale mě nijak nenadchl. Nemá to ani vtip, žádný pokus o ironii, nebo tragikomedii. Nesnažíš se zaútočit na čtenářovy city. Je to prostě takové "neslané a nemastné", čili suše popisné. Snad jsi do textu nedal více sebe a svého pohledu na ten "psí život", přestože se snažíš psat jako pes... chjo! :-( Hezký večer přeji!


ze dne 17.11.2009, 22:33:20
faust: Halabala přesně vystihuje moji korektivnost tohoto textu, když se při vaření spěchá, dycky z toho vyleze přemaštěný žrádlo z nonstopu s přemírou oblohy. Díky za zastavení.

m2m	16.11.2009, 21:15:37

Zdravím. Text dle mě trpí velkým nedostatkem, a to totiž snahou o vcítění se do psa. Je tam pokus například v pasáži s ulovením mladého člověka, ale celkově si nemyslím, že text je vyprávěn psíma očima, nýbrž lidskýma, které se snaží být psí. Není to vyloženě chyba, ale potom celý text vyznívá jakoby do ztracena. V mém případě se minul účinkem, ovšem nepochybuji, že u čtenářů zaboduje - ostatně od toho tu jsme, abychom na vás byli tvrdí, že? ·.) Čili pár věcí, které bych opravil (kromě "brněnských smeček", které jsou z Brna, ale jsou brněnské): - přestal bych užívat některé termíny, které vyjadřují jasnou lidskost: konstatovat, existovat, ostatně bych se i ubránil těm různým doktorům (psycho-, filo- apod.), pokusil bych se text koncipovat jednoduchýma psíma očima... ono se to dobře říká, já vím, ale kdybych to měl psát já, vypadalo by to úplně jinak, a to není účel tohohle komentáře. - poslední tři odstavce: zdají se mi nadbytečné a moudra v nich prošlá bych propašoval třemi větami do těch odstavců předchozích. Už jsem měl tu možnost číst nějaké pohledy na lidstvo psíma očima a abych řekl pravdu, tenhle nepatří k těm nejlepším, nadprůměrný ale dle mě je. Takže moje známka je nadprůměrná, ač nepodstatná, protože rozhodují čtenáři. ·.)


ze dne 17.11.2009, 22:31:41
faust: Jsem pořád příliš člověkem, nicméně příští výstřel - pokud se k němu kdy odhodlám - se pokusím být více zvířecím. Děkuju.