vlajky odvrácených stran
mých tváří
když s mokrým pleskotem
donekonečna
políčkují nebe
ulpívám
nepatrným pohybem
jakým dno konejšívá
vodu na prahu půlnocí
přestože nemá než
jizvy kotev polibky utopenců
a sklízí pouze úplňky
tolikrát potracených mincí
až zamávání z mola
dosadí naše jména
do správného klíče
podívej:
obrysy úsměvů
jsou vypity
i s blátem
nesprávných odpovědí