obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Znovu milovat znamená, že se srdce vysmívá rozumu."
Théodore de Banville
obr
obr počet přístupů: 2141425 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 29004 příspěvků, 4550 autorů a 303512 komentářů :: on-line: 12 ::
obr

:: Othelo - díl 2. ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Othelo
 autor Resmmett publikováno: 04.12.2009, 8:42  
První noc je pro štěňata zkrátka tou nejhorší....
 

"Dobrá, dobrá, už žádné loužičky!" kničel jsem na ženu, pomalu ale jistě mě doháněla. Byl jsem unavený a pokus o útěk jsem vzdal. Lidé nemají pochopení pro naše způsoby. Na dvorku jsem si mohl značkovat co jsem chtěl.
Usnul jsem poblíž té male lidské fenky. Už tenkrát mi byla milá, to jsem ještě nevěděl, že v budoucnu to bude jediná bytost, pro kterou budu existovat. Prospal jsem zbytek tohoto divokého dne. Tlapky jsem měl celé rozbolavělé, tělíčko unavené, potřeboval jsem si přeci odpočinout po takové cestě.
Jenže sotva jsem se schoulil do klubíčka přišel ten kluk, to lidské štěně. Nutil mě vstávat, nechtěl mě nechat spát, koulel mnou ze strany na stranu, válel po zemi. Protivné děcko. Připadal jsem si jako plyšová hračka.
"Nechej mě napokoji!" zavrčel jsem. Kluk na mě chvíli koulel očima a poté začal škodolibé hrátky nanovo. Docházela mi trpělivost s tímto přihlouplým tvorem.
"Jdi ode mě, nemám na tebe náladu!" Opět se na mě to děcko dlouze zahledělo, otočilo se a odlezlo po psím způsobu po čtyřech pryč.
"No konečně." oddychl jsem si a spal dál. Navečer se lidé dívali na takovou zvláštní krabici, ve které běhaly obrázky a linuly se z ní zvuky. Nikdy jsem nic podobného neviděl. Nový pán se všiml, že bych šel docela rád ven.
Šli jsme tedy a byli jsme tam docela dlouho. Domů jsem se vrátil moc unavený. Chtělo se mi novu spát. V bytě bylo ticho. Lidská mláďata již také spala, žena taktéž. Pán mě nechal na chodbě na mém místě a odešel do svého pokoje. Kolem bylo ticho, slyšel jsem jen tikání hodin a občas kráčet někoho po chodbě bytovky. Dostal jsem strach a stýskalo se mi po dvorku.
"Nenechávejte mě tady samotného! Mě se tady nelíbí!" volal jsem ty lidi. Plakal jsem tu sám, úplně opuštěný, vystrašený.
"Já chci zpátky k mámě. Chci zpátky na náš dvůr!" plakal jsem a plakal. Nikdo si toho nevšímal, alespoň jsem si to myslel. Vlekl jsem se smutně z jedné části chodby do druhé, nedokázal jsem být v klidu.
Pak ale přišel můj pán, vzal si deku a zůstal se mnou celou noc. Trochu jsem se přestal bát a vůbec jsem už nekničel. Spali jsme spolu na chodbě až do rána...


 celkové hodnocení autora: 94.2 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 1 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 2.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 3 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 18 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Kaileen 04.12.2009, 16:43:10 Odpovědět 
   Možná byly ty kapitoly trochu nešťastně rozdělené, protože tady začínáš zrovna akcí, kterou jsi klidně mohla předtím dokončit, ona není zase tak dlouhá a zásadní, aby s ní musela nová kapitola začínat. Jinak bych uvítala, kdybys vkládala trochu delší díly :-) no a jak už bylo řečeno minule - pokud vyprávíš z pohledu štěněte, uvědomit si, jaká slova může nebo nemůže znát (např. lidé se dívají na divnou krabici ne na televizi, ale přitom štěně ví, že bydlí v bytovce, přitom se před ním o tom nikdo nezmiňoval, samo by na to asi nepřišlo).
Takže tak. Jinak mi to přijde milé, líbí se mi i styl vyprávění, jenom by to chtělo vychytat.
 čuk 04.12.2009, 8:42:12 Odpovědět 
   Mile a vcelku dojemně psáno, zvlášť pro ty, co mají rádi přímočaré texty. (ten pán na chodbě mě dostal). Současně nic moc objevného. Neškodilo by víc vtipu a přehánění. Lidské postavy by mohly být víc rozehrány, i co se týče jejich vzájemných vztahů. Těším se na pokračování.
klubíčka přišel?novu? Opět trochu zneužíváš sloveso býti: synonyma! jak už pravil předchozí kritik.
 ze dne 04.12.2009, 18:19:02  
   Resmmett: pokud tě "ten pán na chodbě" dostal, pak tě možná ještě více dojme fakt, že když jsme tenkrát přivedli to štěně domů, dělalo takový povyk že s ním táta vážně spal na chodbě :D
obr
Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox.
© 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Blog o hypotékách, Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
OprsklinaPlott
(24.5.2012, 18:02)
Jay
(23.5.2012, 16:28)
Kostka
(22.5.2012, 19:55)
mikhal
(22.5.2012, 18:14)
obr
obr obr obr
obr
Neocortext19
kilgoretraut
Kouzelník
davedav
V jiném světě -...
Radmila Kalousková
obr
obr obr obr
obr

Neocortext14
kilgoretraut
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr
obr
Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci?
obr
obr obr obr