» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Je jen jediné štěstí v životě: milovat a být milován."

George Sandová

počet přístupů: 2141425

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29004 příspěvků, 4550 autorů a 303512 komentářů :: on-line: 12 ::

:: Upřímnou soustrast ::

Das	publikováno: 24.09.2006, 22:56


	Když praskavý zvuk letěl betonem a voda za ním zaklekla do nízkého startu, stál jsi dole u paty hráze, nohama pevně na zemi. Ohromeně zíral jsi vzhůru, na mocné bloky hmoty, jež se chvěly pod doteky něčeho tak obyčejného a všudypřítomného jako je voda. Fascinován běsem něčeho tak životadárného, zaskočen silou prostého šplouchátka z petlahve. V ruce stále třímajíc vývrtku, říkal sis: „To se zacpe.“ * Zatímco naděje se neobratně sápala na nejbližší strom (je už prostě taková), víra s jazykem v koutku úst, přejížděla nehtem palce drobný flastřík na stometrové prasklině. Neptáš se, kde je rozum? Až později ho budeš hledat a možná si i vzpomeneš, že poslal jsi ho k šípku s prvním napitím. Asi ho pak rehabilituješ, omluvíš se mu a na čas ho dosadíš do absolutní funkce. Dlouho pak budeš slepě poslouchat jeho příkazy, než tě znovu otráví suchá nuda mechanických zákonů. * Teď táž substance, do které jsi žíznivě skákal šipky, táž, která tě objímala, stříbrnými doteky burcovala tvé smysly, táž, jež ti v podobě kapky stékala po zádech a vystřelovala palčivou nádheru z každého chloupku na tvém těle, tě obrací nohama vzhůru. Drtí tě o němé kmeny, trhá na kusy o hroty apatických kamenů. * Celou tu dobu jsem byl zaražen v úbočí. Bez hlasu, s rukama zoufale krátkýma viděl jsem tvou zmatenou snahu vzdorovat proudu, tísnivou potřebu najít ten jeden bod, jehož pomocí se dá otočit Zemí. Viděl jsem tě lapat po dechu, viděl ty nárazy a šrámy, jež úplně měnily tvou podobu. Jizvy, které splynou s tebou a budou odteď právoplatné ty. * Doběhl jsem nekonečné míle až na místo, kde tě proud vyvrhl na skalnatý břeh. Zvracíš vodu a stejně žízníš. Stojím nad tebou s lékařskou brašnou a nevím z které strany k tobě přistoupit. Nakonec přiklekám, otvírám doktorský vak a lovím z něj všechny tři předměty – hever, kokos a manuál v korejštině. * Až uznáš za vhodné otevřít oči, budou se ptát, zda rozumím a vědět, že ne. A já budu abstrahovat obecné myšlenky, matematicky popisovat vůni meruněk, polykat věty, jejichž upřímnost je zničena zvukem vyslovení. Budu mlčet, sdílet s tebou prostor a snažit se představit si hrozně velkou vanu.


celkové hodnocení autora: 97.6 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 8		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 11		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 48		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

sokrates	25.11.2006, 20:11:44

Máš Na To

m8m	22.11.2006, 21:34:45

Díky moc.

m8m	15.11.2006, 21:21:06

Jestli to píšeš na jeden zátah, tak máš prostě kurva nadání. (Jestli nekecáš...) Jistěže jsem mrkl na všechny Tvoje věci a měl jsem z nich pořád stejnej pocit. Jednotlivý nápady excelentní, ale pak to dočtu a zeptám se: o čem to vlastně bylo? A nevím. Můj dojem je takovej, že o to Ti nejde. Že nemáš potřebu obkreslovat podle přírody nebo vyprávět příběh, ale baví Tě házet pestrobarevný šmouhy slov a vět. Naštěstí zajímavých slov a vět. A právě z toho jsem usoudil, že prostě řešíš hlavně jednotlivosti, zatímco celek utek. Ale ta Tvoje čeština, panebože- to je paráda. Jen, aby za ní něco stálo...


ze dne 20.11.2006, 15:06:05
Das: Opět děkuji za hodnocení veskrze pozitivní, nicméně musím opět souhlasit jen částečně. Ano, některé obrazy mi trochu utíkají, jako by nechtěly respektovat jednoznačnost celku, ale JE to příběh. Je to příběh kamaráda, kterej se zamiloval a dost ošklivě si "namlel hubu" když to skončilo. Je to o zoufalství a bezmoci kohokoli, kdo mu chce pomoct nějak to přežít. Je to o iluzornosti pochopení pocitů druhého člověka a mantinelech s ním cítit a prožívat. Je to jako říkat někomu "upřímnou soustrast" jako podávat sklenici vody někomu komu hoří barák. Je to o tom, že bezmoc je nejhorší pocit na světě a o tom, že nedokážeme poskytovat opravdovou a účinnou pomoc lidem, které máme rádi, přestože si nic nepřejeme víc. Přeju ti nezažívat tyhle situace a tím jim i dál nerozumět.

m8m	14.11.2006, 21:59:57

Chtěl jsem z těhle stránek už dávno vypadnout, ale Tvoje příspěvky mě k nim přikovaly. Tvoje slovní zásoba je fascinující. Zdá se mi ale, že máš ty svý texty (na můj vkus) příliš úzkostlivě propočítaný. Jako nějakou derivaci. U tý básně se to moc hodí, ale semhle? To se pak ten osobní pocit, ztrácí za přívalem slov. Opravdu krásných a nápaditě poskládaných slov.


ze dne 15.11.2006, 14:55:45
Das: :-O To mě fakt překvapuje, že to vypadá úzkostlivě propočítaně. Většina věcí, které jsem kdy napsal je psaná v jednom tahu bez nějaké zvláštní systematiky. Naopak spoustu věcí napíšu do textu bez konkrétního záměru a ony tam pak zpětně nějak zapadnou. Možná, že je to dojem tvořenej zrovna tímhle textíkem, zkus mrknout ještě na nějakej další, zda tenhle pocit přetrvá. Rozhodně je to dojem nepředpokládaný a nezamýšlený a jsem připraven proti němu bojovat :-) Každopádně díky za pozitivní hodnocení celku :-)

	25.09.2006, 21:44:33

Je to výborné :)

Das	25.09.2006, 10:21:00

Děkuji za vlídné přijetí tohohle příspěvku. Nestává se moc často, abych byl v textech takhle osobní, abych odkrýval nějaké niterné pocity. Ale tenhle pocit se prostě v poslední době hodně opakoval a bylo už potřeba ho nějak popsat a zařadit do regálu, aby mi nestrašil v emočním skladu zmatený a nevyžádaný.

Milan Březina	25.09.2006, 7:27:02

Díky za ta slova. Je to sepsáno jazykem uhlazeným a stylem DASovským, který mám v oblibě a věren mu zůstávám. Děkuji, známkuji...

Anquetil	24.09.2006, 23:37:30

The Best of Das? Za jedna! :o)

duddits	24.09.2006, 22:56:20

Aneb jak se v prose poeticky vyjádřit prakticky o čemkoliv… Jako ostatní tvé příspěvky je i tento působivý, vtipný a zatraceně osobitý. A myslím, že 1 tomu tak nějak nejlíp odpovídá :)