» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Na lásku není jiný lék než ještě víc lásky."

Ludovico Ariosto

počet přístupů: 2141425

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29004 příspěvků, 4550 autorů a 303512 komentářů :: on-line: 12 ::

:: Sestřičko... ::

liška	publikováno: 27.11.2009, 6:39

Psáno po dlouhé noční na JIP.
Aneb zamyšlení nad tím, zdali na nás někdo někde nečeká.


	Sestřičko,prosím, vás,můžete na chvíli? Chci polštář naklepat,zavázat košili. Chci s vámi promluvit o svoji úzkosti, držte mě za ruku, zbavte mě marnosti. Těšte mě, sestřičko, těšte mě do rána. Lžete a říkejte:"Bitva je vyhrána!" Bojím se nemoci, smrti a bolesti, prosím vás, nechoďte od mojí pelesti. Chci dýchat, hýbat se - tak jako za mlada. Točit se zase sám na břicho, na záda. Najíst se, napít se, jen mouchu odehnat. Sestřičko, trápím se, komu mám žalovat? Čekám na rodinu snad celé století. Klika až pohne se, dveře se rozletí. Tak ksakru kde zas jsou a co maj na práci? Cožpak to nechápou, že život vytrácím. Hej, sestro, řekněte, máte tu faráře? Pravda mi nabídla zrcadlo do tváře. Tolikrát chybil jsem, tolikrát křivě šláp, slza mě přemáhá, i když jsem tvrdej chlap. Odkud já vyšel jsem, tam brzy vrátím se. Zažeňte havrany tančící na římse. Zobáky cvakají do rytmu srdíčka. Sestřičko, zůstaňte, než klesnou má víčka.


celkové hodnocení autora: 94.8 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 21		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 41		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 71		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

ciko	24.11.2010, 20:35:31

Básnička mi připomíná mého oblíbeného pana Kainara. Myslím tím rytmus,stil,sílu a kvalitu. Mám podobný názor na anděly bolesti a pomoci, jimiž jsou ty osůbky v erárním mantlu.


ze dne 30.11.2010, 23:04:55
liška: Pan Kainar je vysoká laťka... Toto dílko je i zhudebněné, viz www.pavlahajska.webnode.cz a sklízí největší počet hlasů. Ale možná to bude charismatickým projevem zpěváka:-)

Dick	03.01.2010, 17:50:56

... velmi zdařile zvládnutá forma a silný obsah ... 1


ze dne 07.01.2010, 10:25:59
liška: Díky, Dicku. Přeji v roce 2010 mnoho podobných komentářů pod Tvými dílky.

Wojciech	02.12.2009, 3:00:37

Nádherně verši vyjádřená pravda pravdoucí. Jako bych byl sám přítomen té těžké službě zdravotní sestry, která je mnohdy jedinou tváří, kterou je dopřáno starým pacientům vyhlížet. Smekám.


ze dne 03.12.2009, 9:52:31
liška: Vojto, moc Ti děkuji! Pořád platí, že zdravotníci nenahradí péči potomků, stejně tak jako školky nemohou suplovat rodičovskou lásku. Někdy to jinak nejde, ale to už je ale zas jiné téma. Ach jo. Díky za přítomnost ve službě, až mi bude těžko, tak si vzpomenu:-)

Francis Black	01.12.2009, 14:27:46

Odpověď na příspěvek od uživatele: Francis Black* ze dne 30.11.2009, 13:20:45* Taky taky. Ne, je to zpěvák z Pixies (rock), uhodlas, Čechomor není můj šálek kávy :-) F.B.

Karmina	01.12.2009, 0:48:41

Ach... kdyby tisíc jedniček mohlo vyjádřit, co cítím po přečtení... nádhera... nádhera... rozplakalo mě to a vzalo mi z úst všechna slova... opravdu úžasně napsané!


ze dne 01.12.2009, 10:44:53
liška: Moc Ti děkuji, Karmi, tolik hřejivých emocí si ani nezasloužím. Však obleču se do nich, a budu si v nich lebedit celý den:-) Ať i k Tobě jakýkoliv chlad nemá přístup. Ještě jednou děkuji:-)

Francis Black	30.11.2009, 13:20:45

Hezké, jen ta poslední sloka mi přijde nepovedená, asi bych ji vymazal, být to moje dílko. 2.0. F.B.


ze dne 30.11.2009, 22:32:42
liška: Ahoj Danieli či Francisi (Francis Black je v překladu Franta Černý?:-) To je zpěvák z Čechomoru, ale Tvůj žánr je asi trochu jiný, viď? O to víc mě těší,že se u mě zastavil zástupce revolty a protest songů. Díky za komentář, dvojka je taky pěkná. Někomu se právě líbila ta poslední sloka, viz komentáře níže, ale tak už to je, že stejné věci cítíme často každý jinak.Ať se Ti všechno daří, přeji pěkný advent:-)

jiřička	30.11.2009, 13:16:39

milé a hravé poděkování:líbí,; dávám 1!


ze dne 30.11.2009, 22:23:07
liška: Jiřičko, to je dobře, že jsi neodletěla do teplých krajů a zůstáváš s námi. A to i v místech, kde lišky dávají dobrou noc:-) Moc děkuji za návštěvu i komentář.

Dědek	30.11.2009, 12:19:42

Ač nejsem přítelem nemocnic a vůbec všech doktorů, tahle báseň je skvělá. Skládám velkou poklonu.


ze dne 30.11.2009, 22:19:50
liška: Dědku, moc díky. V Tvém těle je zdravý duch, navíc nesmírně vtipný a to je nejúčinější zbraň proti všem nemocem, doktorům a nemocnicím.Ať Tě nikdy neopouští! Moc zdravím:-)

Hordek	30.11.2009, 4:22:59

Dovolím si s kulkulem nesouhlasit, básnička je upřímná, citlivá a pravdivá - každý z nás jednou bude potřebovat, aby ho někdo držel za ruku. Dávám za jedna.


ze dne 30.11.2009, 22:15:08
liška: Díky,Radku, koukám, že jsi taky noční ptáče. Že by Ti práce v noci byla také posláním?:-) Měj se moc hezky a díky za zastavení.

Danuše	29.11.2009, 22:53:50

Odpověď na příspěvek od uživatele: Danuše* ze dne 29.11.2009, 19:10:07* Ne, pýchu necítím... a moc ti děkuji za přání. Ať se ti vše daří a jak říkáš... zas někdy:-)

merit.t	29.11.2009, 19:53:00

milá liško znám to znám, vím jak pohlazení , lehký stisk ruky spojuje človíčka na loži s životem tančící havrani mě dostali děkuji


ze dne 29.11.2009, 20:54:21
liška: Milá Merit, souznění je znát, moc děkuji. Ať i Tobě hladící a lehce tisknoucí ruka je vždy k dispozici. A ještě mnoho krásných múz k tomu:-)

Danuše	29.11.2009, 19:10:07

Obdivuji a smekám před zdravotními sestrami, které cítí to co ty. Protože jsou i jiné zdravotní sestry... Z tvé básně mi je úzko, ale zároveň nějak hřejivě, protože jsi a protože jsi taková jaká jsi. Díky za všechny, kterých se dotkne tvá laskavá pečující ruka a hlavně otevřené srdce dokořán. Krásné a ukládám si k oblíbeným.


ze dne 29.11.2009, 20:44:51
liška: Danuško, moc děkuji, Tvůj komentář mě moc hezky pohladil. Píšu, to, co žiju a co napíšu, to většinou i zpívám. Na mé koncertíky chodí často zdravotní sestry - mé přítelkyně. Citlivé, ale i ty méně, či více vyhořelé. A mám pocit, že při této písni si uvědomí věci, které v nemocnici už jaksi vnímají velmi rutinně. Přiznám se, že když zaregistruji v publiku slzu na tváři, vnitřně jásám. Neb doufám, že příští den u lůžka si žádná neřekne:"Hochu máš to spočítané", nezavolá přes půl chodby:"Exitus na devítce!" Nemyslím si, že jsem lepší než ostatní, pořád se od druhých mám co učit a snad i učím. Jen prostě cítím, pracuji, píšu a zpívám. Pokud je v uplynulých řádcích cítit pýcha, odpusť, občas se s ní potýkám. Ale doufám, že ten zápas vyhraju já, ne ona. I Tobě přeji samé vyhrané zápasy, blízkost všeho dobrého a posilujícího a zas někdy:-)

Kitty	28.11.2009, 18:13:20

Nejsem sice příznivkyní smutných pesimistických básniček, ale tato mě hodně zasáhla, je napsaná velice citlivě a lidsky.


ze dne 28.11.2009, 19:56:51
liška: Děkuji Kitty, snad někdy potěším i nějakou veselou. Přeji Ti, aby ses se smutkem potkávala jen na netu a jen s takovou porcí, kterou si sama určíš:-)

amazonit	28.11.2009, 11:08:29

Básni v podstatě není co vytknout, krom nabídnutí zrcadla do tváře, to opravdu vyzní tak, že jím byl ,,přetáhnut". Má to sílu, pravdivost, ale musím říct, že to znám jinak, jako něco beze slov, silnější stisknutí ruky, letmý pohled,nebo naopak dlouhý, napojení, hluboká intimita v posledních chvílích, která se nedá zhmotnit do slov, už jen z úcty k tomu, kdo odcházel, to zůstává jen mezi ,,zúčastněnými".


ze dne 29.11.2009, 6:29:50
amazonit: Hezké ráno, někteří lidé v nás zanechávají nesmazatelné stopy. Někteří jsou sdílní a jiní vše drží v sobě, ale oba tyto typy potřebují blízkost. Obdivuju práci sester. Asi se dalo čekat, že se dočkáš nějakého kousavého, netaktního komentu, přišel. Ve zdali chybuje hodně lidí, svádí dát do li kousek dál:-)


ze dne 28.11.2009, 19:50:42
liška: Amazonit, děkuji za komentář, vážím si Tvého zastavení. Souhlasím plně s tím, že v těchto situacích běží to nejpodstatnější-lidské v neverbální linii a opravdu ten prožitek je slovy nesdělitelný. Popsala jsem zcela spontáně čerstvý zážitek, tento konkrétní pán byl hodně otevřený, neobyčejný a zapsal se mi do paměti zřejmě na hodně dlouho. Moc mě mrzí, bolí Kulkulovo :"Jo hochu, máš to spočítané, brzy umřeš..."Snad by ani nemělo cenu psát, kdyby se našlo víc takových, kteří by danou výpověď cítili stejně. Jsi už třetí, komu nesedí "zrcadlo do tváře", takže s tím fakt něco udělám. A všimla sis, díky Tobě jsem si rehabilitovala zda-li na zdali:-)

Jenny	28.11.2009, 1:34:15

obrovsky lidský. smutný. nicméně krásně napsaný. musí být těžký pracovat na takovém oddělení. musíš být vnitřně velmi silná. dotklo se mě to, a přidám si k oblíbeným.


ze dne 28.11.2009, 10:31:53
liška: Děkuji Ti, Jenny, jsem ráda, že jsi po přečtení zůstala zasažena.:-)Práce v nemocnici, pokud člověka nepřeválcuje, tak ho vnitřní síle učí. Víc bych to asi nerozebírala, ta báseň - píseň nemá sloužit k oslavě sesterské práce, koneckonců, sestra po celou dobu mlčí, jen je na blízku... Měj se hezky a díky za zastavení:-)

maja52	27.11.2009, 15:06:19

Mně se to líbí moc. Jemně jsi popsala nepopsatelné. Tu si, s dovolením, uložím. Ahojky.


ze dne 27.11.2009, 18:36:00
liška: Díky Majo, tuším, že jsme podobná krevní skupina"-)

Viktor	27.11.2009, 14:58:38

souhlasím se čtyřicítkou... já slyšel Nohavicu... v textu je naléhavost a nepříliš kýčovité ufňukanosti... První tři sloky bez výhrad... Čtvrtá - poslední řádek:"Cožpak to nechápou - život se vytrácí." Pátou škrtni celou - zrcadlo se do tváře nenabízí... leda když jím chceš někoho přes tvář praštit... šestá: "Tam odkud vyšel jsem brzy já vrátím se zažeňte krkavce tančící na římse, hlasitě zobáky brousit si dovedou zůstaňte na chvíli, jen než mne odvedou." je to jen návrh.... jinak mě to v té lidové jednoduchosti velmi oslovilo... :o)


ze dne 27.11.2009, 18:34:39
liška: Viktore, děkuji za zastavení a za konstruktivní kritiku, kterou ani za kritiku nepovažuji. Zrcadlem do tváře jsem chtěla nastínit bilancování, pohled zpět, určyté zpytování svědomí. Tvá šestá sloka se mi moc líbí, dokonce se vyhnu i patetickému "srdíčku". :-)

40	27.11.2009, 14:13:19

Dovedl bych si to s minimálními úpravami představit jako pěknej zhudebněnej text (z repráčku mi přizvukuje Vysockij)... Kulkule, proč je špatné zásadní věci bytí a nebytí vyjádřit jasně a srozumitelně a třeba i lehce? Nebudu psát o svých profesních zkušenostech k tomuto názoru...


ze dne 27.11.2009, 18:29:15
liška: Díky moc, text je zhudebněný, a neskromně dodávám, že patří mezi nejoblíbenější. Ne však pro oslavu sesterské profese.

kulkul	27.11.2009, 13:24:36

Básnička se mi nelíbí, hlavně pro laciné využití lidské nouze, jak se s ní zdravotníci setkáváme. Psychika umírajícího pána je podaná obvyklými banálními frázemi, jako kdyby dotyčný nestál za individuiální pozornost, natož abychom respektovali jeho soukromí. Umírající nemá žádná práva, a neskrývá už nic. Pouze snad nějaké "hříchy"... Místo v centru pozornosti obsadila sama hrdinka (viz název), či sama zevní LDN-ská platforma, a básnička namísto lidské účasti význívá jako nezájem až posměšné konstatování - "jo hochu, máš to spočítané, brzo umřeš..." Využít umírajícího člověka pro nějaká zamyšlení nebo k rýmovacímu procvičování není možné. To nutně vyzní hloupě, morbidně, nelidsky, zcela mimo roli autora poezie.


ze dne 27.11.2009, 18:23:56
liška: Kulkule, samozřejmě máš právo na svůj názor, ale dovolím si tvrdit, že Tys u té postele nestál, já ano. Pokud jde o něčí využívání a obracení pozornosti na sebe sama - na Tebe v tomto smyslu nikdo nemá. Sršíš kolem sebe jed, ale pozor na to, aby Tebe samotného neotrávil jako prvého.

Viviana-Mori	27.11.2009, 10:11:36

Moc pěkné. A smutné, bohužel se potýkám s podobnými vizemi, tak je mi to velmi blízké.


ze dne 27.11.2009, 10:44:45
liška: Vivi, moc děkuji. Já vím, že vše lidské je Ti blízké.Moc zdravím!

čuk	27.11.2009, 6:38:27

Dobře napsané, pravdivé. Poslední dva řádky jsou poněkud kostrbaté. Dojem pravidelného rytmu srdce mě trochu ruší ( bývá slábnoucí, nepravidelný). Srdíčko jinak trochu sentimentální však zde odpovída náladě pacienta- ve výrazu už je bolestná sebeláska a lpění na životě. Pak už je slyšet jenom havrany a jejiich slova never more.


ze dne 27.11.2009, 9:43:31
liška: Děkuji, Čuku. Asi je velmi těžké právě tu poslední etapu života zvládnout se ctí. Často mám pocit, že jak kdo žil, tak umírá... Sentiment tam určitě patří, a těžko v těchto chvílích mluvit o vkusu, či nevkusu. Poznámka o rytmu mě potěšila, neb velmi často s arytmií při psaní bojuji. Teď jsem si ji asi mohla dovolit a nevyužila jsem toho. Škoda!