obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Důvěra a láska musí chodit pospolu."
B. Němcová
obr
obr počet přístupů: 2915782 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39717 příspěvků, 5825 autorů a 392925 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Broučkování - 1. díl ::

 autor Kobliha publikováno: 28.11.2009, 8:14  
Nepříliš dlouhá novela na pokračování. Příběh Markéty, třicátnice z Prahy, která ač nemá ráda kompromisy, bude se s nimi muset naučit žít.
 

"A přineste ještě chlebíčky, budoucí matka musí jíst za dva!" halekal už mírně ovíněný doktor Hovorka. "A mně ty s lososem!" Ale Pavlínka už zavřela dveře a asi ho ani neslyšela. To víš, ty nádivo, tobě tak budu nosit lososové chlebíčky. Markéta odejde a já tu s tebou v celém oddělení zůstanu sama. Měla svou kolegyni ráda, i když by klidně Markétě mohla dělat mámu. Kdyby to tak naše Julča dotáhla tak daleko, pomyslela si, když rovnala na tác chlebíčky z krabice. Nakonec přibrala i čtyři lososové. Ať dědek vidí, že se snažím. Těch pár let do důchodu to nějak musím vydržet.

V největší kanceláři grafického studia se zatím všichni věnovali budoucí mamince.
"A kdy se vrátíš, Markétko?" ptala se poněkud úlisným hlasem Jolana, která po Markétině židli pokukovala už několik let. "Jen si pěkně odpočiň, to víš, dítě potřebuje klidnou mámu, tyhle stresy by asi mateřství nesvědčily."
Markéta si trochu cucla šampaňského (jenom malinko, ať si synáček zvyká) a změřila si Jolanu od hlavy až k patě.
"Neboj, Jolano, myslím, že se zvládnu vrátit stejně rychle jako po porodu Kubíka."
Jolana přestala žvýkat chlebíček. Pak si uvědomila, že příliš ztuhla a vrátila rty do širokého úsměvu.
"Tak hlavně aby ti to vyšlo! Takže po šestinedělí tě máme zase zpátky. To se ani nemusíme loučit, ne?"
Ale Markéta už vítala další kolegy, kteří se zdrželi obstaráním květinových darů.

"Tak jaká byla oslava?" ptal se Pavel, když přišla domů.
"Docela to šlo. Vlastně to bylo jako vždycky. Jolana je naštvaná, že se chci vrátit do práce, Hovorka v šoku, protože bude muset začít něco dělat, Pavlínka brečela a dala mi vlastnoručně uháčkovanou dečku."
Markéta si naučeným pohybem zula lodičky, odkopla je ke straně a šla do kuchyně pro největší vázu, co doma měli. Vložila do ní obrovskou kytici růží, kterou dostala od kolegů na rozloučenou. Sedla si do křesla a nohy dala na stůl. I v odborných příručkách četla, že má mít nohy nahoře. Prý proti striím a celulitidě. Vždycky si zakládala na své téměř dokonalé postavě.

Pavel si sedl na gauč a zálibně si prohlížel obří břicho své manželky.
"Taky mám pro tebe překvapení, zlatíčko." Markétiny nohy byly najednou dole. Strie nestrie.
"Jak se tváříš takhle, vždycky mám strach, co z tebe vypadne!" prohlásila budoucí matka vystrašeně (tenhle vystrašený tón její podřízení v práci neznali). "Tak povídej. Další vyhlídkový let? Víkend v Paříži? Teď, pár týdnů před porodem? Luxusní večeře na lodi? Co jsi pro mě vymyslel?"
Opravdu se začala bát.

Pavel zůstal ledově klidný. "Koupil jsem chaloupku. No, spíš takový menší domek. V Broukově, padesát kilometrů od Prahy. Je tam krásně a dětem se tam určitě bude líbit. Jaký jsem?"


 celkové hodnocení autora: 97.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 2 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 26 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Sakora 28.11.2009, 11:31:05 Odpovědět 
   Zajímavý začátek, určitě se podívám na pokračování.
Jen na konci, to neustálé opakování: strach, bála se, vystrašeně... nevím, do té situace mi taková gradace pocitu strachu příliš neseděla.
 čuk 28.11.2009, 8:13:40 Odpovědět 
   Úvod k větší próze se vždy těžko hodnotí. Psáno bez překvapení ( snad v závěru), s náznakem charakterů, plasticky, čte se příjemně, proti stylistice není námitek. No uvidíme, co se z příběhu vyvrbí. Prozatím je příběh realistický a bez legrácek.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Mr Solaiman
(15.1.2021, 11:53)
VNVNVNM
(8.1.2021, 09:15)
albert lisy
(8.1.2021, 06:41)
andrerushell
(7.1.2021, 12:46)
obr
obr obr obr
obr
Kašpárkův sen
Kasparek
Triptych života
Adam Axl Rose
Znáte také Andě...
Bucifal
obr
obr obr obr
obr

3.kapitola
Mon
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr