obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Láska klade odpor jakémukoliv osudu."
Miguel de Cervantes y Saavedra
obr
obr počet přístupů: 2915783 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39719 příspěvků, 5825 autorů a 392932 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Domácí "geocaching." ::

 autor ospre publikováno: 26.11.2009, 21:50  
Ze života...
 

Krátce po poledni stála u dveří svého bytu. Přivítal ji radostně… pes, jako vždy. Jen on. I když nežila sama. Může si gratulovat, že tentokrát není klíč zevnitř…

„Ahoj zlatíčko… kdepak máš páníčka?“

Pes nevěděl přesně, co se od něj očekává, na vyřčené však reagoval neomylně. Celý se jakoby zmenšil, přikrčil, a zatáhl ocas mezi nohy.

Kdoví, co tu s tebou dělal… pomyslela si. Když ráno odcházela, ještě spal. Nyní opět spí… anebo snad, ještě spí?

Odešla do kuchyně, zbytek grilovaného kuřete z ledničky vložila do mikrovlnky. Libá vůně, linoucí se bytem, zakrátko přilákala psíka.

„Pojď sem, ty můj malej šmudlíku… ještě že tě mám,“ láskyplně jej hladila, mazlila se s ním, z očí jí vytryskly slzy.

Tohle přece není život, sakra… to už se nedá vydržet. Buď je ožralý tak, že se s ním nedá mluvit, anebo vyspává opici. Celá ta léta od doby, kdy se to podělalo…

Byl slavný, jak se dnes říká, byl celebritou. Starý režim, s veškerou slávou s ním spojenou, však náhle odvál čas. Zadrhlo se to, posralo, a nikdo neví, kde tomu bude konec…

Ten pád na hubu neunesl, začal pít. V alkoholu se dnes přímo topí. Nic jiného nezná, nic jej nezajímá…

On už také nikoho nezajímá… kašle na něj dokonce i bulvár. Kdo by také chtěl číst pořád dokola o „tom“ ožralovi? Z domu vychází, jen když potřebuje další dávky své „drogy,“ o které si zřejmě myslí, že ho drží nad vodou.

Ráno vstane, odněkud vyloví flašku… a chlastá. Někdy při tom tupě čumí do bedny, a nadává, jak jsou ti dnešní herci nemožní, jací jsou to „nýmandi,“ jak on by to zahrál…

Opije se… a jde spát. Pozdě odpoledne se probudí - z postele jej vyžene nejspíš prostata. Chvíli jen tak blbě kouká, šourá se po bytě a vykládá nějaké hlouposti, případně se mi omlouvá - což vlastně vyjde na stejno… něco málo pojí… dá si pár piv - prý na žízeň… opět jde spát. A tak pořád dokola.

Manželský život? Jaký by asi tak s ním mohl být? K rozvodu nenašla sílu, snad ho má přes to všechno pořád ráda. Zkusila si najít milence, jen tak, na sex… jenže… nešlo to dotáhnout do konce. Mrcha svědomí ji zradilo.

Dříve měl občas výčitky svědomí, snažil se s tím něco dělat, byl dokonce na léčení… celý rok vydržel abstinovat… a pak mu nevyšel jeden slibně se vyvíjející kšeft…

Dojedla kuře, zbytky dala žebrajícímu psíkovi a vypravila se na pravidelnou „pochůzku.“

Něco, jako hledání pokladů - domácí „geocaching,“ přičemž navigačním zařízením jí byl její vlastní instinkt, „poklady“ pak představovaly, různě v bytě poschovávané láhve s alkoholem. Snažila se je najít a průběžně likvidovat, nikdy se jí však nepodařilo objevit všechny, vždy někde nějaká ta jeho, „železná zásoba,“ zůstala. Nádržka splachovače WC, se však stala jeho oblíbeným místem, to byla přímo sázka na jistotu.

Odebrala se tedy k prvnímu, předpokládanému „pokladu,“ na své smutné cestě. Z „mykáda“ vyjmula již zpola vypitou láhev. Pil většinou vodku, protože není tolik cítit… alespoň on si to myslel. Opět se rozplakala.

Mechanicky uvolnila uzávěr ve snaze obsah láhve vylít do mísy, když se její ruka v polovině cesty náhle zastavila. Chvíli jen tak strnule trčela do prázdna, jako paže nějaké antické sochy vystavené v Louvre, její oči rozšířenými zornicemi zaostřenými na nekonečno jen tupě zíraly, dlouholetým stresem vyhořelý mozek postrádal v tu chvíli jakoukoliv schopnost k přemýšlení…

Váhala jen krátce, poté, několika silnými doušky, zbylý obsah láhve vypila. Rozkašlala se, nebyla na to zvyklá… málem se pozvracela.

Pozdě odpoledne, jako vždy, procitl z opileckých dřímot, ve snaze ulevit svým těžce zkoušeným ledvinám, se zvolna potácel k oné místnosti…

Když se mu konečně podařilo dostatečně zaostřit alkoholem zastřený zrak, nemohl uvěřit tomu, co spatřil. Ležela na podlaze, svinuta do klubíčka kolem záchodové mísy vypadala tak, jakoby od onoho předmětu očekávala pomoc, či snad spásu před nějakým zlem. Pravá ruka dosud svírala jeho, nyní již prázdnou láhev od vodky.

Následující den zvonil již podruhé v životě u dveří protialkoholní léčebny. Před časem zde byla s ním, ráda jej doprovodila na cestu, která měla znamenat nový začátek pro oba. Rozloučili se polibkem… tehdy mu ještě věřila.

Dnes tu stojí sám.

Vlastně… není sám. Dnes jej ke startovní čáře nového začátku doprovodila ta ze všech nejdůležitější…


 celkové hodnocení autora: 94.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 10 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 36 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 47 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Nethar 08.01.2010, 8:05:39 Odpovědět 
   Rozkliknul jsem povídku kvůli názvu - geocaching miluju - i když obsah s ním nakonec mnoho společného neměl :-) Nicméně jak vidno, dočetl jsem, takže mě to zaujalo. Čekal jsem, co se z toho vyvine, bylo to krátké, takže jsem čekal rázný konec nejrůznějšího kalibru. Tohle bylo dobře sepsané, jak někdo podotknul - živé, opravdové, surové - a jistě uvěřitelné.
 ze dne 08.01.2010, 9:02:48  
   ospre: Děkuji, Nethare, za návštěvu a hodnocení. jsem rád, že se ti povídečka líbila. Uvěřitelná je, v tomto případě snad, BOHUŽEL.
 Jenny 03.12.2009, 14:16:12 Odpovědět 
   drsný, takovým tím životním způsobem. čtivě napsaný, jsou tak hezky vystižený různý pocity, a ten závěr je fajn, (ať si čtenář sám vybere.) jo, líbilo:)
 ze dne 03.12.2009, 18:16:37  
   ospre: Děkuju, Jenny. Tak nějak to bylo myšleno.
 Karel Čížek 29.11.2009, 18:32:40 Odpovědět 
   Dobré, čte se parádně, má to "ten jediný správný" konec. Tohle téma je docela vážné, ale já jsem z textu neměl pocit opravdovosti, nepříjemné skutečnosti. Všechny ty věty v poklidu prošumí, ale nezanechají nějakou stopu.
 ze dne 29.11.2009, 22:34:56  
   ospre: Dík za koment. V každém zanechá dílo rozílný otisk. Každý má jiný práh citlivosti. Tak je to správné.
 Ariadne 29.11.2009, 14:01:47 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Ariadne ze dne 28.11.2009, 13:29:37

   Ten demižon je vlastně výhoda, plno věcí nemusíš řešit:-))
 ze dne 29.11.2009, 22:35:47  
   ospre: Řešíš, řešíš, a stejně nakonec poznáš, že hov... vyřešíš. :-))
 Ariadne 28.11.2009, 13:29:37 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Ariadne ze dne 26.11.2009, 22:36:53

   já jsem ti také nenapsala, že povídka Nasr.. je špatná.. pouze to není můj šálek kávy, proto jsem to radši ani nehodnotila
 ze dne 29.11.2009, 0:39:45  
   ospre: Ano, to chápu, každý máme svůj šálek kávy. Můj šálek kávy je ale spíš demižonem. :-) Hodně se do něj vejde.
 Miky 28.11.2009, 10:55:20 Odpovědět 
   Možná by tomu sedělo trochu více dramatičnosti, ty časté trojtečky tomu dodávají takovou "rozvleklost" (ale je to jen můj názor).
Jinak se mi líbil nejednoznačný konec :)
Za jedna ;)
 ze dne 28.11.2009, 11:11:47  
   ospre: Děkuji, Miky.

Já na dramatično moc nejsem, ani touto povídkou jsem si nebyl moc jistý... Asi máš pravdu. V životě je toho jednoznačného málo.
 Alasea 27.11.2009, 18:01:12 Odpovědět 
   Líbilo se mi to.
Já ten konec vidím optimisticky, on se vyléčil a oba dva byli šťastní až do smrti... :-)
 ze dne 28.11.2009, 8:44:03  
   ospre: Jaký by byl opravdový konec tohoto příběhu? Netroufám si odhadovat. Z každé těžké závislosti se dostává člověk obtížně. Ale nic není nemožné. Když nechybí vůle, motivace...

Dík za hodnocení.
 Charlotte Cole 27.11.2009, 15:13:27 Odpovědět 
   Na můj vkus poněkud přetečkováno, ale jinak víc než slušné. Rozhodně zajímavé.
 ze dne 28.11.2009, 8:41:54  
   ospre: Děkuji, Charlotte. Přetečkováno? Nevím, možná, věc názoru. :-)
 Ariadne 27.11.2009, 12:28:35 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Ariadne ze dne 27.11.2009, 10:35:45

   myslím, že už si může brousit nůžky:-))
PROSTĚ ONA TO PŘEŽILA A DOPROVODILA HO DO LÉČEBNY NEVĚDOMKY A SYMBOLICKY
na to zase sázím já svý (no radši nic):-))
 ze dne 27.11.2009, 18:22:25  
   Anna: vypadá to, že Kocour prohraje i drápky ,-)))
 Ariadne 27.11.2009, 10:35:45 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Anna ze dne 26.11.2009, 22:52:25

   já to zase chápu tak, že ta ze všech nejdůležitější je jeho žena a že se v něm něco hnulo, když ji viděl takto ležet opilou .. že ho vlastně doprovodila a nedoprovodila.. fyzicky tam s ním sice nebyla, protože už mu nevěří, ale byla to ona, díky níž se k tomu kroku rozhodl...
 ze dne 28.11.2009, 8:39:52  
   ospre: Nejdůležitější je motivace, kterou díky ženě konečně našel... O jeho samého mu nešlo, bylo mu jedno, jestli se uchlastá. Dostala ho představa, že zapříčiní i její alkoholismus...
 ze dne 27.11.2009, 12:25:05  
   Anna: Kocour: a kolik Ti jich zbyde, když prohraješ??? ,-P
 ze dne 27.11.2009, 12:00:21  
   Weichtier: Ha! Vsadím tři chlupy, že je to jinak:-)) Hlavně, ať už se autor vyjádří:-))
 ze dne 27.11.2009, 11:07:24  
   Anna: Jo, souhlas, to se - myslím - nevylučuje ,-)
 Šíma 26.11.2009, 23:42:54 Odpovědět 
   No... Mi se zdá, že... Může se člověk otrávit z poloviny vypité flašky na ex? (???) Netuším. Možná půjdou na to léčení oba a pokud vyhrají, viděl bych právě tam ten "dobrý konec". Ono je to celé dost smutné (až tragické). Starý režim patrně stáhl nejednu "oběť" s sebou do hlubin zapomnění až na samé dno... Něco kolem jedničky.
 ze dne 28.11.2009, 8:36:20  
   ospre: Koukám, že Anna zde provedla fundovaný rozbor. :-) Já jsemto jen tak odhadoval, ale beru to, jako že přežila, jen se vyspinkala u hajzílku. No a nejspíš poblinkala, to už ale nechám na fantazii čtenáře. :-) Takový ty hnusy už jsem popisovat nechtěl. :-)
 ze dne 27.11.2009, 0:36:29  
   Anna: Podle http://www.alkohol-test.cz/cz/index.php
by měla mít po udaném množství 3,33 promile. Pálka, ale přežitelná.
 ze dne 27.11.2009, 0:32:41  
   Anna: ... pokud předtím dojedla porci kuřete = nepila nalačno a bude se to vstřebávat pozvolněji. Taky není řečeno, byla-li v lahvi přesná půlka - to by bylo při normované lahvi destilátu (většinou jsou to půllitrovky, max. 750 ml) 2,5 - 3,5 dcl. I pro totálního abstinenta stále ještě bezpečná dávka... i když kopanec by asi uštědřit dokázala.
 Anna 26.11.2009, 22:52:25 Odpovědět 
   ad Kocour - já ale tím "Dobré je, že ses vyhnul jednoznačně dobrému konci " myslela, že není konstatováno, zda se vyléčil nebo do toho spadl znova.
 ze dne 26.11.2009, 23:23:19  
   Weichtier: Jasné, jasné, já prostě jen předpokládal, že ta ze všech nejdůležitější, co má autor na konci, je jako zubatá... tož autor to rozsekne:-))
 Dawnie 26.11.2009, 22:46:39 Odpovědět 
   Pěkné, já osobně bych tomu možná dala trochu dramatičtější atmosféru, ale i takto se to příjemně četlo...
 ze dne 28.11.2009, 8:31:55  
   ospre: Děkuji Ti Dawnie. Já nejsem dramatik, já jsem spíš srandista. I toto vážné téma mi dalo dost práce... Natož ještě nějaká dramatizace... :-)
 Ariadne 26.11.2009, 22:36:53 Odpovědět 
   tvoje nejhezčí povídka.. jsem ráda, že s tebou už nemusím diskutovat o "nasr..." a dát ti v pohodě jedničku...
 ze dne 28.11.2009, 8:30:14  
   ospre: Děkuji Ti Ariadne za hodnocení, jsem rád, že se Ti povídka líbila. Pokud se týče "Nasraného", považuji tu věc za dobrou. Ale jinak... je to o něčem jiném.
 Anna 26.11.2009, 21:50:10 Odpovědět 
   Přes lehký nádech mravoučnosti se čte poměrně příjemně.
Každý, kdo má osobní zkušenost s podobným "lovem pokladů" Ti asi potvrdí, že bod zlomu nastane. Jednoho dne. Tady je dost dobře popsaný, přestože jinak jsi se do hlubší psychologie postav nepouštěl.
Na některých místech bych klidně vynechala přivlastňovací zájmena, je zjvené, o kom nebo o čem se hovoří (jeho, nyní již prázdnou láhev od vodky; její oči rozšířenými zornicemi ...), stejně tak mi připadají zbytečné ty uvozovky.
Dobré je, že ses vyhnul jednoznačně dobrému konci - on ten druhý nový začátek zdaleka nemusí být poslední...
Pozor na členění vět - kratšími větami nic nezkazíš:
Přivítal ji radostně… pes, jako vždy. - Přivítal ji radostně… pes. Jako vždy.
Nyní opět spí… anebo snad, ještě spí? - Nyní opět spí. Nebo snad... ještě?
„drogy,“, „nýmandi,“ - nejdřív uzavřít uvozovky, pak čárka za slovem ("drogy",etc.) -navíc tady mi uvozovky přijdou nadbytečné

Na mnoha místech interpunkce.

Pozor taky na nezřetelné střídání vnitřního monologu s popisem děje ("omlouvá se mi" a posléze "nenašla sílu") - jasně, je to další odstavec... ale možná by to chtělo aspoň odlišit kurzivou

jakoby od onoho předmětu očekávala pomoc - jako by
 ze dne 28.11.2009, 8:27:27  
   ospre: Děkuji ti Anno za obsáhlý koment a za hodnocení. Dělám pořád stejné chyby, nevím, kdy se jich zbavím a zda vůbec někdy... Budu se snažit.

To Weichtier:

Neumřela, ve flašce byla půlka, tzn. i kdyby šlo osedmičku, tak sosla max. 3,5dcl, to je na smrt málo. Prostě zachrápala, složilo ji to, byla vožralá, jak slíva. :-)

Jeho k léčení přivedla motivace, ta je přece ze všech nejdůležitější vždy. Konečně ji našel, když viděl, že do té hrůzy padá ze zoufalství i ona... To ho dostalo. Klidně by to tak mohlo být, pokud by v něm zbylo kousek svědomí. U inteligentních lidí se to někdy podaří. :-)
 ze dne 26.11.2009, 22:50:13  
   Weichtier: Se jako nechci do toho míchat nebo tak, ale dobrý konec... jestli jsem to pochopil, tak ta jeho paní umřela na otravu... ?
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Mr Solaiman
(15.1.2021, 11:53)
VNVNVNM
(8.1.2021, 09:15)
albert lisy
(8.1.2021, 06:41)
andrerushell
(7.1.2021, 12:46)
obr
obr obr obr
obr
Něco trochu jin...
Petr polák
O bezprecedentn...
markus
Snahy blázna
Miro Sparkus
obr
obr obr obr
obr

Balada o mouchách
Wavik
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr