Horečka paměti vodí si
loutky mých snů
tvým městem
Podél zdí ježatých viaduktů
cévami ulic
V promoklé hlíně odkrývá
nahořklé zárodky výkřiků
Pachuť přiznání
Nebo už ne?
Jen další potlačené zívnutí
to zvláštní nebe
v kapsách slepých ulic
Chybí tam slova která mlčíš
byla snad
Na rubu nehybně šedých opon
Nápověda tvých dlaní
Jak sbíhám z kopce blízká křídlům
i klopýtavým pádům
Ze všedních dní do cizích oslav
Navždy a bez oprav
míjím svoji roli
...
I tam kde nejsme
Tam kde už nic není
Jediným ohlédnutím
Stříkancem světla
Odchlípne šev příběhu