|
|
|

|
|
:: Na SASPI.cz je právě 29006 příspěvků, 4550 autorů a 303524 komentářů :: on-line: 11 ::
|
 |
|
:: Othelo - díl 3. ::
Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Othelo
| Sranda musí být...štěňátka vždycky nějakou vymyslí.... |
| |
|
|
"Já vím, já vím...řekl jsem už žádné loužičky. Ale když ty se mě jinak nevšimneš!" Velmi často a rád jsem pošťuchoval tyhle lidi. Tu malou copatou cácorku jsem kousal do kotníků. Vždycky pískala, zvedala nohy hodně moc vysoko a utíkala jako o závod. Ten malý, nevím, neměl jsem ho moc rád, nebyla s ním žádná legrace, ale dal se dobře kousat do plínek, jen v nich občas míval navíc poněkud nevábnou nadílku.
Za nejlepší zábavu jsem považoval provokaci té ženy. Pokaždé se za mnou rozběhla mávajíc za mnou jakýmsi hadrem od nádobí, křičela a rozčilovala se, nadávala a rudla. Byl to kouzelný pohled. Dával jsem si při našich honičkách dost dobrý pozor na to, abych včas zalezl pod skříň, která se osvědčila jako úkryt na míru. Já se pod ni bez problémů vešel, ovšem všichni ostatní měli vážně problémy mě odtud dostat ven. Vlastně to nikomu nešlo, dokud malá copatá dívčina neobjevila smeták.
Smeták se stal mým úhlavním nepřítelem. Dával jsem si dostatečně záležet na tom, abych mu dal co proto pokaždé, když ho lidé neuklidí. Vlastně se se mnou ani moc nepral.
"Nemáš odvahu, kyž nejsou lidé poblíž viď?" vrčel jsem a ostrými zoubky trhal štětiny, kousal násadu a vláčel jej za sebou bytem.
Časem jsem přišel i na to, že se dají kousat dveře. Když jsem tu sám a dveřmi tudíš nikdo nehýbe a netříská, dají se pohodlně chytit mezi tlapky a hryzat. Strávil jsem touto milou činností celý den a věnoval se tak zkrášlení domácnosti. Ovšem pánovi a té ženě se mé umělecké dílo příliš nelíbilo. Nevím, asi nemají pochopení pro psí tvořivost. Takže zase úprkem pod skříň, ještě že jsem zneškodnil ten smeták. Koneckonců - nožičky od skříní se taky koušou dobře.
Ten den měli lidé k večeři jídlo, špagety mu tuším říkali, bylo pro mě velice inspirativní. Ležel jsem si ve své skrýši a tahal zoubky smyčky koberce, jak krásně se páral, bavilo mě to. Nazval bych to asi hrou na špagety... Tahal jsem a tahal, až jsem naráz ležel na změti propletených provázků. Hezky hřály a já v nich usnul.
O co horší bylo probuzení. Před očima jsem měl tu ženu, klečela na zemi, a to co mě vzbudilo byl evidentně její řev. Propichovala mě pohledem a natahovala pro mě ruce, které se jí zamotávaly do smyček z koberce. Zase vystřídala v obličeji všechny možné výrazy a potom křičela.
Malá copatá seděla pod stolem a smála se, malý drzoun koukal na televizi. a já věděl, že mám zase problémy...
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
94.2 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 2 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 6 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 18 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|