» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Bojíš-li se smrti, kde nalézáš odvahu žít?"

estel

počet přístupů: 2141535

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29006 příspěvků, 4550 autorů a 303525 komentářů :: on-line: 10 ::

:: Morfeus ::

Gilbert Cunninghamm	publikováno: 01.01.2010, 11:56

Protentokrát poezie


	V omamné vodě, plné temných tónů, stojím a povídám si s Morfeem, jeho náruč se kloní k mé eufonii, nicotného varu krve, jež neprovolává nic než slávu. Pohnutky, které vyšly z pianina, z mohutného chřtánu strun, jako štětec Cézannových básní, které nikdy nepsal, vytvořily kombinaci kostí. Vrtošivé plátky růží, pokryly mou skráň, bílou suchem, černou láskou, po truchlivém létě fjordu, procházím se spolu s ní. Tvrdě do šíje zatnutý dráp, štika nebo losos větru, v očích padající sníh, proklíná poklesky etického úsměvu, jimž mě obdaroval. Pokrytecká exprese nechutnosti, ztvárněná euforickými violami, prostřena k večeři posledního Pána, probouzena v lichotivém paprsku, skomírající svíce na hlavě Jidáše. Hřídele a kola zubů rotující okolo mě, propojeny s tvrdými údery tepu, vnitřně drásají smutek, a trhají jej na kusy smotané v bambusové stvoly vzrostlého ovsa na obilnici květu Země. Provrtávají se skrze mnohostěnnou lži, zvracející obrazovky a kusy papíru po ulicích, prokreslené podkreslením vrtochu smrti, kterou s láskou opěvují a vystavují na odiv, leč marně, před zraky optimisty. Na učenlivých hranicích inkvizice, provolávám slávu Bohu, jako jedinému, jež dokázal otevřít mé oči lásce, vesmírné radosti a neskonalého štěstí, komutativní pravdy a nezasloužilé extáze. To jsem já?!


celkové hodnocení autora: 93.6 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 1		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.5		tisk příspěvku

počet komentářů: 7		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 17		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

CATHERINE	05.01.2010, 16:03:33

Hezká báseň, příjemně plyne. Líbí se mi. Prima podvečer, Katt.


ze dne 05.01.2010, 19:16:23
Gilbert Cunninghamm: Převelice děkuji, jsem rád, že se líbí... I Tobě krásný večír....

čuk	01.01.2010, 11:55:00

Kdysi se diskutovalo o tvé patetičnosti. Hodně vznosný text, téměř symbolicky mýtický, s trochou dekadence i prozření na kyvadle: smrt-spánek. Pracuke se as odkazy a podobenstvími. Chceš opravdu hodně obsáhnout, mimo jiné tak složitou otázku o identitě. Možná, že jsou tam konstrukce a také zašifrovanost a únik ze všedního vyjadřování- či jen zakrytí myšlenky- cizími a málo frekventovanými slovy, ale básnivost se nezapře, byť maluje hustým štětcem (jak je vidno: spolkl jsem slovo patetické a na rty se mi dere slovo: exaltované). Dobrá báseň, zvláště pro povznesení a let, hloubání s vůní kadidla)


ze dne 05.01.2010, 15:59:05
Gilbert Cunninghamm: Upřímně, nevím jestli to píšu já, moc nad tím neuvažuji a ono to plyne z těch rukou samo. Nebo z té hlavy... je to jako delší plivanec inspirace někoho shora... :)


ze dne 02.01.2010, 11:41:28
Gilbert Cunninghamm: No v podstatě ano, bylo to zajímavou sondou do duše čtenáře.... Takže děkuji :)


ze dne 01.01.2010, 17:24:45
čuk: Pokoušel jsem se text prohlédnout do hloubky a sám nevím, jestli je hodnocení pozitivní nebo negativní. Neb takovéto soudy jsou v literatuře ošidné. Nejsem expert, abych vynášel soudy, ale viz známku. Důležité je, zda tě mé povídání k něčemu přivedlo, k trošce uvědomování si co a jak píšeš.


ze dne 01.01.2010, 13:35:44
Gilbert Cunninghamm: vypadá to, že jsem zaskočil. Nějak jsem nepochopil, zda to vyznívá pozitivně nebo negativně. Ačkoli, to je vlastně úplně jedno... Jsem rád, že Tě má poezie povznesla.