» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Ženy jsou jako sny - nikdy nejsou takové, jaké bys je chtěl mít."

Luigi Pirandello

počet přístupů: 2141538

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29006 příspěvků, 4550 autorů a 303527 komentářů :: on-line: 9 ::

:: Souostroví ::

---	publikováno: 08.01.2010, 19:16

Ukázka toho, jak by mohlo vypadat moderní fantasy sci-fi :)

Královská fregata doplavila našeho prince do vod Timerského moře. Kousek od pláže se setká s tajemným mužem, který ...


	* Princ, oděný v plášti, pod kterým měl kroužkovou košili očividně z nějakého lehkého kovu, se jako bezbranné štěně opíral o kmen stromu maje dlaně zapřené v ledovém sněhu, na který třpyt jasných stříbrných hvězd dopadal. Medailon, který mu svěřil jeho otec, se zablyštil, jakmile prince oslnilo jasné žluté světlo. Princ ucítil na svém krku chlad ostří nože. Dýku mu držel u krku neznámý cizinec, který byl zahalen v huňatém plášti z černých chlupů, který na rameni zdobily stopy zaschlé krve. Cizinec seděl na pozlacené motorce, jejíž motor předl jako kočka. Shrbený k cizinci, však stále seděl na svém stroji, viděl v princových smaragdově zelených očích záchvěv strachu. „Kdo jsi?“ zeptal se cizinec. Princ pohlédl na místo, kde zakotvila jeho loď. „Hmm,“ zamyslel se Charles (tak se jmenoval záhadný cizinec), směrem k honosné fregatě pohleděl a pak toho ustrašence svýma matně modrýma lesklýma očima s vražedným výrazem v tváři pozoroval. Fregata královského loďstva. Zamyslel jsem se. V tom zamyšlení se k pobřeží směrem od lodi přihnal zvláštní vichr. Viděl jsem, jak se cosi zalesklo na přídi lodi. Měl jsem z toho nepříjemný pocit. Zaslechl jsem další kroky, které se k nám blížily. Zbystřil jsem, když jsem zaslechl další křupnutí větvičky. Tehdy mi došlo, že je na čase jednat a zachránit si tak krk. Princ spatřil, jak Charlesova tvář náhle zbělela, když váhavě pohlédl do křovin, odkud zaslechl kroky. Charlesovi zjevně došlo, co je ten chlapec zač. Ztlumil světlo své motorky. Z černých mračen se vynořila stříbrná luna, co vykotlaný jilm, o jehož kmen se mladý princ opíral, ozářila. Princ ucítil, jak se od jeho krku vzdaluje čepel dýky. Oddechl si. „Nemáme čas,“ řekl chladným hlasem Charles. „My? Nějak tomu,“ špitl chlapec. „Neměl bys nejmenší šanci, aby ses živý dostal na svoji loď. Mají šípy a meče. Tenhle brň, který máš na sobě, ti je k ničemu. Nepřežil bys ani pět minut,“ řekl. V jeho hlasu byla slyšet Charlesova jistá nadřazenost a arogance vůči tomu, že dotyčný chlapec je sám princ, sám syn krále Suidarona. Charles chňapl po spojce motorky. Chvíli ji držel a vyčkával. Co teď? Tohle nikdo z nás neplánoval. Tohle se nemělo. „Co to máš na krku?“ zeptal se Charles, když si všiml zlatého medailonu. „To je dar od mého otce,“ odvětil. Proč by samotný král svěřoval někomu něco tak důležitého? „Ukaž?“ řekl, když napřáhl ruku k chlapci, aby si prohlédl přívěšek. V tom okamžiku z lesa po větru vyplul první šíp. Zarazil se v kůře jilmu těsně nad princovou hlavou. „Ne!“ řekl. Tehdy mu Charles znovu dýku pod krk přiložil. „Můžeš si vybrat. Buď tady chcípneš jako lovná zvěř nebo mi budeš důvěřovat,“ nadhodil Charles, jehož výraz vypadal smrtelně vážně. Princ tedy svolil a medailon si z krku sundal. Charles se na medailon podíval, otevřel jej a na každé straně medailonu spatřil jeden ciferník se zlatě namalovanými ciframi. Jednu část medailonu odhodil směrem ke kamenité pláži, která se odrazila od namrzlých kamínků a spadla do ledových vod Timeru. „Co jste to udělal!“ Zařval princ. „Možná jsem nám právě zachránil krky!“ Zasyčel Charles. Druhou si nechal v dlani. Pak z kapsy vytáhl sáček, medailónový řetízek nadvakrát kolem zápěstí svého a zápěstí princova omotal a medailon posypal špetkou lesklého prachu. „Prach? Kde jste k němu?“ zajímal se princ. Charles se jen nevrle podíval mladému hochu do očí. Pak na větvi jilmu usedla černá vrána a zakrákala. Než se uvelebila na větvi, shodila z větviček sníh, který slétl k zemi. Valkýra. Zamyslel jsem se. Charles pohlédl do spící koruny, tedy do toho, co po koruně jilmu zbylo. Když vzduchem zasvištěl další šíp, přetočil jsem hodiny tak, aby ukazovaly něco kolem šesté hodiny odpolední. V duchu jsem si říkal, že bylo štěstí, když jsem jel z krčmy, jenž se nacházela v Sammhainu, oklikou. Pak se kolem Charlese a prince zvedl sníh. Medailon zazářil a ručičky se samy přetočily. Kroky se vzdalovaly až zcela pominuly. „Musíme sebou hodit, máme málo času. Za chvíli připluje loď,“ spustil. Mladému princi zjevně nebylo jasné, co se stalo. „Přesunuli jsme se v čase?“ zaváhal. Charles přikývl. Medailon schoval do náprsní kapsy huňatého pláště, rozsvítil světlo, které před tím ztlumil a sledoval překrásný západ slunce. Červánky se pomalu schovávaly za obzor, když se slunce loučilo s posledními rudými paprsky a přálo spící krajině dobrou noc. Pak slunce vystřídal dorůstající měsíc a pláž zalila průhledná mlha, ve které bloudila blikavá světélka. Bludičky. Charles pak vyzval prince, aby si nasedl na motorku. Pak podržel spojku, přidal plyn a zaposlouchal se, jak jeho stroj krásně přede. Pak vyrazili směrem do lesa, kde Charles hnal svojí motorku známými stezkami. Než dorazili do panské provincie, ve které Charles žil, uběhly dvě hodiny. *


celkové hodnocení autora: 88.6 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 4		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 2.3		uložit příspěvek

známka poroty: 2.5		tisk příspěvku

počet komentářů: 11		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 23		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Petr.6.Suchy	09.07.2010, 20:40:19

Tak ještě napsldey. Tvlj příspveka by zasloužil rozepsat. Takhle je načrtnutá myšlenka, ale chybí rozkreslená atmosféra a víc rozepsat postav.

Nancy Lottinger	09.07.2010, 15:37:23

Ahoj lotty, nejsem žádnej profík, abych ti tu mohla něco vytýkat, ale přeci jen se pokusím sesmolit smyslplný komentář. Ze začátku bych vytkla, že hned první věta je zbytečně dlouhá, krkolomná a opakuje se v ní slovo který. To následuje hned ve větě další. Samozřejmě se nejedná pouze o opakování tohoto slova, ale i o jiná (zaslechl, cizinec, pak... - lze nahradit jinými). Já mám podobný problém. Píšu si v klídečku to svoje WATG, myslím si, že tam ta slova tak často nemám, pak to pošlu na betareading a šup, v celým textu se veze slovo že, který a být. No, pak jsem našla nesrovnalosti typu "matně modrýma lesklýma" - lesklý je opak matného ;-) a občas krkolomnou větičku, to jde vychytat přečtením nahlas. Trochu mě také ruší inverze slov, když se tam objevila motorka, tak je to úplně zbytečné. Podobný styl bych zvolila spíš u děl, která mají znázorňovat starší dobu. Klidně si text vytiskni a čti si ho nahlas s tužkou v ruce a podtrhavej si všechno, co se ti nebude zdát. Důležité je mít nápad, sepsat ho, a pak oprava už není to nejhorší. Nebo jestli máš někoho, kdo taky píše, a mohl by to po tobě projít, by bylo taky fajn... Slovní zásobu máš, tak se neboj ji rozvíjet, taky zkus víc pracovat s asmosférou. Přenos časem je přece vzrušující, a nevypadalo to, že oba vystupující ví, o čem je řeč.


ze dne 09.07.2010, 17:40:36
lotty: Nancy, děkuji za komentář. Přeberu si ho a slibuji, že se v dalších projektech polepším ;o) Už teď mám vytištěných čtrnáct stran a škrtám a jedu. Ono je to opravdu nejlepší, i když zdlouhavý způsob, který časem vypiluji. Práce s atmosférou je v některých případech pro mne problém. Na to, aby se s ní dalo řádně pracovat, to chce mít i proprcované postavy, tehdy atmosféra vyplyne sama, ale tady se mi to evidentně nepovedlo. Třeba se příště zadaří ;o)

Amemmaita	09.01.2010, 19:49:48

Musím říct, že jsem se v tom hodně ztrácela, je to dost chaotický. Navíc kombinace scifi a fantasy nebyla zrovna tou nejideálnější volbou. Nic proti tomu teda nemám, ale pro začátečníka to opravdu není šťastná volba. Tyto dva žánry jsou sami o sobě dost náročný, obvzláště pak, když je chce autor zkombinovat. Co mě osobně tu dál vadí už to v podstatě řečeno bylo. Chaos, měníš pohledy, stačilo by jen jeden pohled, jako třeba pozorovatel, nebo jako jeden z těch hlavních hrdinů, princ je sám nemá za zadkem gardu, která by ho hlídala, medailon, král by asi těžko něco tak ceného jen tak vydal z rukou, obvzláště kyž je princ ještě hodně mladý, pak ho princ jen tak lacino dá cizinci, málo popsané prostředí

Dědek	09.01.2010, 12:21:32

Píšeš, že by tak mohla vypadat moderní fantasy sci-fi, ale hned první věta je barokně košatá jak ze starých románů. Očividně z nějakého lehkého kovu, váha kovu se poznává z čeho? Z pohledu na jeho lesk či jak? V prvních 4 větách máš 5x který, kterým, což není to pravé ořechové. O ději se podrobně zmínila Ekyelka a má pravdu. Tohle moc zavání prvotinou. Osobně takový mix mezi scifkem a fantasy nemám rád a pokud už na nějaký narazím, tak musí být sakra dobrý, aby zaujal. Tohle nebudu hodnotit, nezlob se.


ze dne 09.01.2010, 13:39:48
lotty: Dědku, díky za kritiku. Ano, je to prvotina a každá prvotina se počítá. O to víc se budu příště snažit. Nezlobím se, že neznámkuješ, možná v tomhle případě jsem radši, že neznámkuješ :)

Šíma	08.01.2010, 22:50:49

Hezký večer přeji! ;-) Tak jsem si tuto ukázku přečetl a... V Perexu jsi naznačil(a), že jde o takový mix mezi scifkem a fantasy! Nevím... nějak se mi nezdá míchat tyto dva povídkové žánry dohromady, ale budiž! No, sice jde jen o "ukázku", ale i tak se mi textík zdá (dějově) dost pomíchaný a zmatečný! Prostě to není ono a dílko mne vůbec nechytlo... Škoda! :-( Co mi vadilo? - v prvé řadě míchání scifka s fantasy, přestože v tomto případě se mi zdá, že nejde ani o jeden žánr (je tu sice nějaká motorka, královská fregata a procházení časem, ale když jeden spojí všechny prvky dohromady, vznikne z toho nehezký mix), mezi námi, nedovedu si to vůbec představit (chlapa na motorce, prince v brnění a nějakou tu - plachetnici?). Pod pojmem fregata si může jeden představit třístěžňovou plachetní loď se dvěma (někdy i třemi) dělovými palubami a těžkou výzbrojí. V moderním pojetí je fregata loď nesoucí nějaké to dělo, rakety a hangár pro dva (a více) vrtulníky! Fregaty slouží nejen ke hlídkování, ale také k ničení stejně silného, nebo slabšího nepřítele... Omlouvám se za rozkecání! Napadlo mě ještě, kde by jeden bral palivo a náhradní díly pro motorku? No nic, možná jsem mimo, ale třeba je cestování časem (i prostorem) v tomto textu docela normální... - další věcí je slovosled a opakování slov (princ, který, které, cizinec), děj je docela plytký (bez napětí a je příliš zkratkovitý), stejně tak dialogy (utnuté v polovině, nedává to smysl), to vše při čtení příliš nenadchne. Možná jde jen o to, že je tato ukázka příliš krátká, nebo je volena ta část textu, která ve čtenáři nevyvolává onen pocit zvědavosti. - možná jsem gogo, ale nic jsem nepochopil. Co dělal princ sám bez ochrany na pláži? Co tam dělal ten cizinec na motorce? Patrně chtěl prince unést, nebo před někým zachránit! Před kým? A vůbec, jak se náš cizinec vůbec ocitl v princově době a proč? Jaká další loď má připlout? No prostě "hrůza a děs"! Jsem moc přísný? Líbil se mi konec se západem slunce, měsícem a bludičkami. Scéna na pláži se mi nejevila příliš věrohodná. Je v ní příliš mnoho otázek a žádné odpovědi a také to moc nesedí - co do uvěřitelnosti. Střídání vyprávěčů v tak krátkém textu jen škodí a děj se stává poněkud nepřehledný (jak už naznačila Ekyelka). Jak hodnotit? Těžko říci. Taková horší dvojka? Trojka?


ze dne 09.01.2010, 11:28:59
lotty: Šímo, děkuji za komentář. Ono míchání scifka a fantasy má svoje kouzlo, které čtenář nejspíš pochopí věrohodným vykreslením obrazových textů. Co se fregaty týče, mám ji nastudovanou jako vyhlídkovou loď. Právě že jde zřejmě o nemoderní pojetí, možná právě z toho důvodu ti to do děje nezapadá. Nedivím se. Opakování slov se vynasnažím do příště omezit. On tento text není jakoby začátkem děje příběhu, je to takový výtržek s moc otázkami. Jsi přísný, ale s tím jsem každopádně počítat mohla. Jinak někdy obdivuji čtenáře, kteří dočtou mé slátaniny až do konce. Příště se vynasnažím víc. :)

Ekyelka	08.01.2010, 19:16:03

Zdravím. Posuzovat příběh z prvního dílu bývá ošemetné, nicméně trochu do logiky děje hrábnu (zkrátka mi to nedá). - princ, navíc s cenným artefaktem na krku, a zcela sám na potencionálně nebezpečném území? Průser, ovšem ne pro královskou ochranku, spíš pro autora. Trochu vzdělaný čtenář, který přemýšlí, zapráská fousky a řekne si, že takhle levné klišé sis mohla odpustit. Nejen, že je to oblíbená berlička mnoha autorů (jak dostat postavu do trablů a posunout děj), ale také je to s prominutím blbost. Budoucí vládci jsou téměř stejně dobře střežení jako ti právě vládnoucí - bez ohledu na žánr, původ a časové období. - princovo chování: další těžko uvěřitelný fakt. Bez výcviku se jen tak sám potuluje po kraji, pak se nechá téměř podříznout cizincem - opět je tady malý problém s faktem, že vladaři své děti vychovávají minimálně s vědomím, že jednou zaujmou jejich místo. Od toho se pak u dětí odvíjí pocit odpovědnosti, případně pýcha atd. Ne však lehkovážné hazardování se svým životem. Pro mne coby čtenáře je tedy daný kus textu neuvěřitelný, podobající se hodně naivní pohádce. Stejně tak by popisy potřebovaly ještě dotáhnout. Náznakovost je fajn, ale jak daleko je třeba princ od lodi, že by k ní nestačil doběhnout? Jaké křoví je kolem něj a Charlese, že jím projdou šípy, ale střelci nejsou vidět? Jsou ti dva u cesty, na pláži, kde? Jak se dají zahlédnout stopy zaschlé krve (hodně tmavé, vlastní zkušenost) na černých chlupech, pokud nejsou ony chlupy slepené? Takhle bych mohla pokládat stále další otázky, ale vyplynulo by z nich totéž: text máš jako namalovaný na skle - průhledný a plochý. Bez hloubky, atmosféry. Špatný slovosled některých vět (jeví se mi jako rádoby poetický, ovšem v tomto stylu vyprávění mě spíš ruší a lehce rozčiluje, neboť není na místě) pak tomu dodává korunu. Poslední věc, která mne zarazila, bylo až příliš časté střídání pozice vypravěče. Jistě, může se s tím hodně dobře pracovat, ale dělávají to především zavedení autoři, kteří vědí, jakým způsobem využít možností onoho střídání. Takhle mi z toho vychází guláš, kdy chvílemi není zcela jasné, proč se pohledy střídají. Být text napsaný třeba pouze z pohledu prince, vynikne lépe jeho strach. Z pozice Charlese by se zase čtenář dověděl více o této postavě a jeho úmyslech - takhle vznikl chaotický guláš. Vím, že je to tvůj první zde zveřejněný text. Nejspíš se ti bude zdát mé hodnocení a pohled na věc až příliš striktní, ovšem taková už je realita publikace: neexistuje text, ke kterému by neměl aspoň jeden čtenář výhrady. Takhle máš aspoň jistotu, že ony výhrady vznáší pouze otravná Ekuše, které se v rámci žánru zavděčí jen málokterý z místních autorů.


ze dne 08.01.2010, 20:27:41
Ekyelka: Ber to tak, že je to jeden názor. Neber ho za definitivní, ani určující - prostě jen jeden z hromady, která se tady nasbírá (minimálně takové tři další můžeš očekávat a určitě se budou lišit). Nehledě na to, že buď ti někdo ihned řekne, co se mu na textu osobně nelíbí, nebo na to přijdeš až časem, srze vlastní zkušenosti a náhled. Je to drsné, ovšem proto tu jsem: psát svůj názor.


ze dne 08.01.2010, 20:11:26
lotty: Ekyelko, díky za publikaci a za upřímnou kritiku. Alespoň vím, kolik se toho ještě musím učit. Musím říci, že tedy takovou kritiku jsem nečekala. Vím, že je to nedokonalé, ale je to prvotina, ale autor se nemá vymlouvat, že ;o) Kritiky si cením a děkuji ti za ni. Příští dílko už snad bude lepší.