obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Ženy jsou jako sny - nikdy nejsou takové, jaké bys je chtěl mít."
Luigi Pirandello
obr
obr počet přístupů: 2915542 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39806 příspěvků, 5772 autorů a 391756 komentářů :: on-line: 2 ::
obr

:: Zvíře ::

 autor Gilbert Cunninghamm publikováno: 07.01.2010, 7:00  
Tak trochu zvláštní báseň v podobě roztříštěného pásma (?)
 

Cítit se jako ryby ve dřezu,
jako šachová figurka koně,
na televizní obrazovce deprese,
která nezhasne jen tak.
Cítit se jako vlašské ořechy
na vlastním podkladě medu,
ze něhož raší výhonky tónů,
jež snímají z očí vrstvy alkoholu.
Cítit se jako ochablé svaly
po náročné práci ve stoje,
kdy jeden člověk nebo druhý,
musel odejít mrtvý a nebylo lásky.
Cítit se jako vlastní pásmo,
plynoucí z chýší klepajících
prstů klávesnice po mém mozku,
ve kterém postpunk nechává elektrony.
Cítit se jako trigony absurdity,
nezhoršující vlastní energii,
pro kterou byl ochoten udělat cokoli,
a přesto není v smutném trojúhelníku.

Pojmout jej do sebe,
jako zvíře, které se nedokáže nabažit
samo sebe, jako zvíře, které se nedokáže
nabažit vlastní krve, jako zvíře, které se
nedokáže nabažit krve zemřelé erotiky.
Pojmout jej pro sebe,
jako oxymoron ranního světla, jež
prodýchává ohnivé tabulky skla, jako
oxymoron ranní tmy, jež nedýchá na
zamrzlou plochu zrcadla.
Pojmout jej na sebe,
jako vnitřní žár sžírající pískot srdce,
jako vnější pohnutku uhnívající tam dole,
jako zevní ohryzek samolibosti v poklopci,
jako horizontální plochu střepiny letící do sebe.
Pojmout jej od sebe,
jako okoralý zbytek, jako zimomřivý lok,
jako tepající puls, jako tetelivý pot,
jako oscilující adhezi, jako pokrokový skok,
jako nesmířlivý kousek, jako latinský šok.

Přelidněné náměstí tvého břicha,
šumějící nad větrnou hůrkou,
destruktivní pod doteky dlaní slunce,
jež provolávají jihu rozkoši,
nekonečnou libost zdaru a ohně.
Přelidněné náměstí tvých úst,
které protentokrát zůstávají otevřeny,
v neskutečném šklebu lásky,
propadajícím do hlubin jazyka,
v nichž se snoubí vlastní tyče.
Přelidněné náměstí tvých očí,
které rotuje v neskutečné euforii,
propadající se šumem smyslů,
v celém vášnivém pojetí osobitosti,
pod tvými tvářemi a na tvých vousech.

Jsi to ty?
Který mě popadá a strhává ze mě,
lačnou a nezaměnitelnou přikrývku
vroucí lásky a bahna, jež napadlo.
Jsi to ty?
Který mě odhazuje na postel girland,
propadnutých v touhy malých bytostí,
truchlivé radosti a smírné kakofonie.

Kde je? Kde je milovaný ruch?
Hroutit se sám do sebe mne nebaví,
chci najít to město uchopených těl, ve kterém
žije jediné zvíře vlastní fantazii.

A to jsi ty.


 celkové hodnocení autora: 93.8 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 3 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.3 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 8 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 38 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 ciko 17.01.2010, 9:53:05 Odpovědět 
   Zajímavě podané, na mě trošku dlouhé, kratší by mohla býti údernější, někdy stačí naznačit a nepopisovat.
 ze dne 17.01.2010, 10:01:45  
   Gilbert Cunninghamm: Ono, ta báseň měla působit zhuštěně, a přesto roztříštěně, jako pásmo. Navíc je pracováno s formou - ubývající strofy. A možná je pravda, že jsem mohl začít s menším počtem. I tak, děkuji za komentář :)
 Hordek 09.01.2010, 21:11:16 Odpovědět 
   Je fakt, že mě ta nahuštěnost textu hodně odrazovala, ale pak jsem se zakous - a nelituji.
 Vopice 07.01.2010, 19:06:27 Odpovědět 
   Mně se naopak líbí, jak je báseň nahuštěná a hustá. Šels do ní naplno, hned od začátku, kterej vlastně už první řádkou dokáže vzít čtenáře pěkně za pačesy. Originální až dech beroucí obraty, silnej obsah, prostě mě to dostalo a řikám: skvěle! 1
 ze dne 07.01.2010, 19:52:08  
   Gilbert Cunninghamm: Děkuji moc, za krásný komentář... opravdu...
 Dick 07.01.2010, 17:38:52 Odpovědět 
   ... amazonit to vystihla dobře, na mne první kuk zapůsobil odrazujícím způsobem

...ale překonal jsem jej a dobře jsem udělal... pěkné
... myslím si, že by nebylo naškodu vyjádřit obsah, kratší formou...
 amazonit 07.01.2010, 7:00:32 Odpovědět 
   Je to velmi působivé, mnohé pasáže jsou velmi silné, jiné trochu zapadávají a neprosazují se tolik v té slovní konkurenci, která tu vládne.
Když jsem příspěvek odklikla, říkala jsem si, že takto dlouhé a nahuštěné, to nic dobrého nevěstí a bude těžké se tím prokousat. Nebylo, jen možná ta grafická podoba mohla být trochu volnější, i když nemám představu jak. Takto to působí již od pohledu ztěžkle a někoho to může odradit od čtení...
 ze dne 07.01.2010, 14:30:04  
   Gilbert Cunninghamm: Převelice děkuji za komentář. Byl to vlastně zamýšlené nahuštěně, ale netušil jsem, že by se to mohlo zdát odrazující. Rozvolnění formy si nedokážu představit, protože kdyby byl každý celek zvlášť návaznost by se rozplynula.
M.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
TheaK
(16.5.2020, 11:57)
Ka
(11.5.2020, 21:51)
BukBird
(3.5.2020, 22:07)
Kakofonie Osudu
(2.5.2020, 20:00)
obr
obr obr obr
obr
Motýlci
Cita
Moc pera
Sebastian Remini
Pavouk
Anna Weberová
obr
obr obr obr
obr

Ztracená 9.část
Kondrakar
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr