|
| |
|
|
Hvozd temný, hluboký,
osamocená skála.
Klusal tu koníček divoký,
tma kradla chvíle z rána.
Ó, jak byl hrdý, svobodný,
vtom zlá rána padla,
klopýtal slabý, přeslabý,
smrt si ho tiše vzala.
Hvozd temný, hluboký,
osamocená skála.
Zde toulal se synáček královský,
už únavou padala mu hlava.
Hledal tu štěstí v neštěstí,
láska mu život vzala.
Vždyť stačila jediná rána
a tma navždy kradla chvíle z rána.
Ach,
ty můj koníčku
divoký
…
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
95.0 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 6 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.3 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 8 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 37 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
