|
|
|

|
|
:: Na SASPI.cz je právě 29006 příspěvků, 4550 autorů a 303528 komentářů :: on-line: 12 ::
|
 |
|
:: Láska na kudlách ::
|
| |
|
|
Votoč desku - ozvalo se z koupelny za doprovodu tekoucí vody. Aha, ta teďkonc umí mluvit. Pomalu se ploužím k věži a sundavám jehlu z povrchu. Velvet Underground. Nejoblíbenější hudba hned po Hendrixovi. Ikdyž je trochu hrubý, jeho byt se mi celkem zamlouvá. Nic cenného, ale přeci. Na druhé straně zpívá Nico Heroin.
Jak tak vyšel z koupelny, ranní ledová sprcha mu dodala svěřesti, jako je to v těch reklamách na prací prášky. I pod jeho zarostlou tváří je teď vidět že není ani v Kristovo létech. Kdepak on. Vypotácel se tak z té kupelny doprovázen vůní šampónu, na chvíli mě nechal zapomenout. Možná i sebe, třeba to jen nedává znát.
,,Došly prachy, žejo, to je vono, proto se dycky ukážeš", musím uznat že to zase pohřbil. Vždycky má pravdu a vždycky jde o peníze.
,,A to je mám brát kurva kde?", mlčím, vím že je to tak dobře. On za to nemůže, nemoh za to nikdy. Ani když jsme spolu bydleli. Vlastně, nemám prachy, on nemá prachy a já od něj kdysi schytala facku. A pak se se mnou vlastně ještě vyspal. Několik Es v rukávu a bratr právník.
,,Ta co je to teďonc? To ti pan bratříček nepučí? Když je schopnej tě vobhajovat?"Za se pravda.
Pravda byla taková, ne bratr se na mně vysral. Nikdy by mně nevobhajoval a já jenom melu. Melu prázdný slovam vety a je mi ho líto. Kašlu na to.
,,Ne. Nechci od tebe peníze. Jenom tady bejt. Na chvíli." sekunda ticha a do toho výbuch Lou Reeda.
Změřil si mě takovým pohledem, že bych měla radši zdrhnout. Ale bála jsem se, udělat to. Jeho pesimisticý obrazy, na mně čuměly z obou stran.
,,Hmmmm, a co jako budem dělat? Sedět tady, čumět do blba a vymejvat si mozky?" odešel ke gramáku a vyměnil velvety za who.
,,Ne. Myslela jsem, třeba, nechceš mně namalovat?" Další ostrej pohled. Co mně to napadá? Vždyť chci peníze.... ne bejt na nějakym levnym vobrazu. naštěstí čekám jasnou odpověď.
,,Co si doprdele myslíš? Rok sem chodíš s tim že nemáš prachy, vydíráš mně. A teď jestli tě nechci namalovat?" OK, nic se neděje.... Zas má pravdu. Proč jsem to dělala? Who právě rozbíjejí pódium při MY Generation.
,,Podej mi tužku" úsečně jsem přikázala. V jeho očích jsem viděla překvapení.
,,A papír" Podal obojí. Vzala jsem tužku do ruky a začla lehce kreslit, jen tak, skicy, jako když mě to kdysi učil. Mezera mezi očima široká jako oko. 1/2 hlavy čelo ve duhé třetině po celé šířce nos. Ideální. Koukal na mě s otevřenými ústy a já se radovala.
,,Co myslíš že děláš?" konečně z něj vypadlo.
,,Kreslim" Odešel k lince, otevřel skříňku a nalil si panáka. To bude dobrý. Když si dává panáka bude to dobrý. A druhýho. Ajó vpoho. Jeho obličej v několika fázích se pomalu nořil z bílého papíru.
,,Dáš si taky?" a kouk na Tuzemák. A je to v suchu. Skica hotova. Dal přede mně sklenici a op do sebe čtvrtýho.
,,Máš pocit že tim že mně nakreslíš, Tim že mi ukážeš že jsem k něčemu, tim že ti naleju je všechno zase OK?" Ne, věděla jsem že ne. Ale bylo mi to u prdele. Měla jsem ho ráda. Dycky. Jen se mi líbil ten pocit. Ta moc, že s nim můžu mávat. Řekla bych že mi to bylo líto, ale lhala bych. Polkla jsem tuzemák a příšla k němu.
,,Bude to OK, věř mi." řekla jsem. Pohlíd na mně skrz flašku s tupym obličejem. Jako dycky. Byl takovej, šlo mu jenom o kreslení, naivní, doufal, že třeba jednou, se změní svět, nebo společnost. Snílek, píšící básně o svobodě.
Přistoupila jsem k němu a on znejistěl. Věděl že to nedokáže. Že nedokáže udržet chladnou hlavu a že to dopadne částečným odpuštěním.
,,Nedělej to!" zkusil ještě zaprotestovat, jenže to už jsem ho začla líbat. Přestal se bránit. Flaška spadla na zem, jak naše tela putovala po lince, a roztříštila se na zemi. Váza taky. Postel je holt daleko.
Jehla běžela po desce a nás přerušil až moment kdy deska doběhla a zasekla se. Odběhl gramofón chcípnout a jako pes se zase pěkně vrátil.
Večer uběhl pěkně, noc ještě líp a tak ho ráno vzbudil opět Heroin. Po bytě bylo všechnorozházený a několik pláten zničenejch. Rtěnka rozmazaná všude kolem a na ledničce včerejší sicy fází jeho obličeje. U nich připsán malým písmem vzkaz ,, Znásilnéní je taky trestný"
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
88.2 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 2 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 2.5 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
4.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 11 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 36 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|