obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Teorie lásky je božská, její praxe ďábelská."
Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais
obr
obr počet přístupů: 2915295 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39398 příspěvků, 5729 autorů a 389845 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Stvoření (Allainila&Alasea) ::

 autor Alasea publikováno: 30.01.2010, 10:12  
Co vznikne, když se sejdou dvě střeštěná stvoření? Nastane tvoření Stvoření. Literární pokus, který nelze brát vážně. Humor, který nelze chápat. Přesto jsme s Allainilou neodolaly a vpustily tuto kocábku do rozbouřených vod Saspi.cz. Pokud toto dialogování vykouzlí na rtech čtenářů aspoň nějaký ten skeptický úsměv, budeme spokojené.
 

Na počátku všeho bylo Slovo. Nebylo nějaké určité, bylo to prostě Slovo. A když ta Slova byla dvě, to první řeklo: Ahoj. Tedy:
„Ahoj.“ Bylo totiž nutné vynalézt zvuk.
„Ahoj,“ řeklo to druhé. Zdálo se, že vynález se uchytil, „jak se jmenuješ?“
„Nevím, třeba HejTy. A ty budeš HejTyDruhej.“
„To se mi nelíbí. Možná se jmenuji Stvořitel.“
„Nejmenuje se tak už někdo jiný?“
„Nejspíše ano.“
A tak vzniklo třetí Slovo.
„Já se nechci jmenovat HejTy,“ řeklo HejTy, „raději budu Skeptik.“
„To zní jako Septik.“
„Co je to?“
„Nevím, ale určitě něco nechutného.“
A tak vzniklo čtvrté Slovo.

HejTyDruhému se ale jeho jméno také nezamlouvalo.
„Ani já se nechci jmenovat HejTyDruhej,“ řekl HejTyDruhej, „budu třeba Optimista.“ Skeptik jen lhostejně pokrčil rameny.
„Jen tak mimochodem, kde jsme?“
„No, v nějakém prostoru?“
„Mohli bychom ho pojmenovat. Co třeba Vesmír?“
„Pro mě za mě.“
A tolik k teorii Velkého třesku.
„Je tu prázdno a tma. Mohli bychom někomu říci, ať s tím něco udělá.“
„No, jasně,“ odpověděl Skeptik, „pochybuju, že s tím bude chtít někdo něco udělat.“
A tu se třetí Slovo chopilo své role.
„Já bych snad něco udělat mohl,“ špitl Stvořitel nesměle. Tedy, špitl by nesměle, kdyby byla nesmělost vynalezena. Počkat, on si ji klidně mohl vynalézt! Takže to opravdu bylo nesmělé.

Skeptik s Optimistou neměli námitky. Dalších pár miliard let pak pozorovali Stvořitele, jak se pachtí s nějakou divnou hmotou a pokouší se z ní udělat něco, co by tak divně nevypadalo.
„No, už mu to docela jde,“ ocenil Stvořitelovu snahu Optimista.
„Zatím vytvořil jen prach a ze všech jeho pokusů o hvězdu vznikla černá díra. Když už přeci jenom něco vytvořil, vždycky mu to do té díry spadlo. A protože je nešika, tak to nikdy nedokázal vylovit.“ Kolem Skeptikovy hlavy prolétl Stvořitelův polotovar, dopadl na hromadu dalších jemu podobných a očividně se trefil do toho špatného, protože následně celá kopa vybuchla.
„Hups, zase vedle,“ zamumlal Stvořitel a začal znova.

Obě dvě první Slova se odvrátila, Stvořitelova činnost je v ten moment přestala zajímat.
„Myslím, že je to břídil,“ zabručel Skeptik, „ještě nevytvořil nic, co by vydrželo pohromadě déle než pár milionů let.“
„Určitě to není lehké,“ namítl Optimista, „je složité řídit se všemi těmi fyzikálními zákony, když ještě ani neexistují.“
„Myslíš?“ opáčil Skeptik zadumaně, vyhlédl si nejbližší shluk prachu a luskl prsty. Oblak se poslušně roztočil, nahustil se do koule a když na něj Skeptik dýchl, šťastně vzplál.
„Koule? To je dobrý! Pojď, ukážeme mu to,“ poskočil nadšeně Optimista a vydal se spolu se svým druhem za Stvořitelem.

Našli ho, jak se hrbí nad nějakou modrou plackou.
„Podívejte, co jsem vytvořil!“ pochlubil se Stvořitel. „Říkám tomu Země. Jsou tam takové hnědé kousky, pojmenoval jsem je pevnina, a pak takové modré, ty jsem nazval oceán.“
„No, myslím, že jsi už hodně pokročil,“ pochválil Optimista Stvořitele. Skeptik jeho nadšení nesdílel.
„To modré pořád teče dolů.“
„Já si myslím, že to je docela dobré, co říkáte?“ dožadoval se Stvořitel pochvaly svého díla. Skeptik si jen decentně odkašlal a ukázal palcem na svůj vlastní výtvor. Stvořiteli zklamaně poklesla čelist. Lítostivě se zadíval na svou placku a neměl daleko k pláči.
„To se spraví.“ poklepal Optimista zúčastněně Stvořiteli na rameno. „Já jsem taky ještě nic kloudného nevytvořil.“
„Oba víme proč,“ zachechtal se Skeptik, „nikdys’ to nezkusil.“
„To přeci nevadí!“
„No…“
„Možná by to fungovalo, kdyby to bylo kulaté. Ta tekutina by nenašla žádnou hranu, přes kterou by se mohla přelít.“
„To je dobrý nápad,“ souhlasil Stvořitel, udělal v prostředku Země díru a pokusil se ji nafouknout. Když se mu to podařilo, ucpal díru prstem.
„Teď už to vypadá opravdu dobře,“ poznamenal Optimista.
„Zatím,“ odvětil suše Skeptik. Pak Stvořitel sundal prst z díry v Zemi. K jeho překvapení se kulaťoučká planeta vrátila do původní podoby nevábně vypadající placky a ohodila ho vodou. Skeptik se zatvářil vítězoslavně. Stvořitel se nenechal odradit a znovu Zemi nafoukl. Tázavě se zadíval na svůj prst uvězněný v nitru onoho tělesa. Optimista se pohlédl prosebně na Skeptika. Ten si povzdechl. Přistoupil ke Stvořiteli, vytáhl jeho nešikovný prst z nitra planety a otvor ucpal kusem potulující se hmoty. Přestože byl velmi rychlý, planeta se poněkud ufoukla a ztratila tvar dokonalé koule.
„Podívej, co děláš,“ obořil se Skeptik na Stvořitele, „zdupals to!“
„Ale já nic neudělal!“
„No právě!“
„Náhodu je to originální.“ pokusil se zachránit situaci Optimista. „Planeta zploštělá na pólech, to tu ještě nebylo.“
„Ještě tu nebyla žádná planeta. Ostatně, kdybych já stvořil něco tak nedokonalého, tak bych to ani za planetu nevydával.“

Od té doby si Stvořitel založil monopol na planety. Skeptik zase našel zalíbení ve výrobě hvězd luskací metodou, a tak Optimistovi nezbylo, než se bavit po svém. Pár milionů let pozoroval Stvořitelův první výrobek, ale kusy pevniny posunující o pár milimetrů za rok ho brzy přestaly bavit. Rozhodl se, že modrá planeta potřebuje trochu oživit. Možná, že Septik by byl dobrý nápad. Zkusil ho umístit na planetu pomocí Skeptikovy oblíbené metody, ale neuspěl. Poté, co luskl prsty, se na planetě objevilo jen pár divných týpků. Jeden z nich se rozhlédl po ostatních, samolibě se usmál a řekl:
„Jsem tu šéf.“
Ostatní týpkové byli velice naivní, a tak se mu nepokusili postavit na odpor. Přesto nebyl jeho nástup do funkce tak docela nezpochybněný.
„A proč ty?“ ozvalo se odkudsi.
„Jsem přeci bůh.“
„To jsme všichni,“ zkusil to jeden malý přiťáplý chlapík.
„Ale já jsem bůh Pravděpodobnosti, takže je nejpravděpodobnější, že tu budu hlavním bohem,“ odvětil s neotřesitelnou sebejistotou bůh Pravděpodobnosti.

Mezi oním malým přiťáplým chlapíkem a hlavním bohem se rozpoutala živá diskuse. Optimista ji chvíli mlčky pozoroval, posléze sestoupil ze své pozorovatelské výšiny a pokusil se vmísit se do debaty.
„Přátelé, dovolte abych se představil. Jsem Optimista a…“
„Ty jsi taky bůh?“ zeptal se kdosi.
„Ne,“ odpověděl bůh Pravděpodobnosti za Optimistu, „to je velice nepravděpodobné.“
„Výborně, to je přesně můj obor,“ zajásal onen malý mužík, „já jsem bůh Nepravděpodobnosti.“
„Je dost nepravděpodobné, že bys mohl existovat,“ namítl bůh Pravděpodobnosti.
„No právě o tom to je!“ vykřikl vítězoslavně jeho protějšek.
„Ehm, chtěl jsem vám jenom říct…“ Optimistova slova však byla opět přerušena.
„S nepravděpodobnými se nebavím,“ ucedil bůh Pravděpodobnosti ledově.
„Proč?“ ozvalo se opět odkudsi zezadu.
„Kdo se to tu pořád ptá?“
„Já, jsem totiž bůh Otázek,“ odvětil hlas patřící vousatému muži v modré říze. Náhle se onen stařík zarazil a poškrabal se na hlavě.
„Ale proč vlastně?“ zeptal se sám sebe a hluboce se zahloubal.
„Vypadá to, že od něj budeme mít na chvíli klid,“ pochválil si bůh Pravděpodobnosti.
„Ačkoli je to do jisté míry nepravděpodobné.“
„Tebe se nikdo neptal, Nepre!“
„Tebe taky ne, Pre! A laskavě mě oslovuj mým plným jménem, jsem bůh Nepravděpodobnosti, ne Nepr!“
„Není to trochu dlouhé?“ ozval se Optimista.
„Pravděpodobně.“

Optimistu přestala debata, v níž ho nikdo příliš neposlouchal, bavit a vrátil se do své pozorovatelské sféry.
„Nevidím to příliš optimisticky,“ zabručel si pro sebe.
„Konečně rozumné slovo!“ zajásal Skeptik, který se zašel podívat na Optimistovy neúspěchy.
„A o čem se to vlastně bavíme?“
„O nepravděpodobné pravděpodobnosti.“
Skeptik se zatvářil zmateně.
„Nejsem si úplně jistý, jestli chápu tvé myšlenkové pochody.“
„To nevadí, já taky ne,“ zazubil se Optimista. Pokud ho kdy pesimismus navštívil, nikdy si toho nevšiml.
„Možná proto máš pořád tak dobrou náladu. Jo, a mimochodem,“ Skeptik nedůvěřivě shlédl k Zemi, „co tam vyvádějí ti groteskní tupoidi?“
„Co je to tupoid?“
„To je od slova tupý, ty tupče!“
„Aha. Promiň, jen jsem se zeptal.“
„Chyba. Mlčeti zlato.“
„Co je to zlato?“
„Pane Bože!“ chytil se Skeptik za hlavu.
„Volal mě někdo?“
Skeptik a Optimista se otočili a spatřili postavu (pravděpodobně mužskou), kolem jejíž hlavy po svých orbitách poletovaly svítící hrudky čehosi. Jedna z nich náhle opustila svou určenou dráhu a rozmázla se svému nositeli na čele.
„Jéminkote!“ zajíkla se postava.
Optimista se Skeptikem na sebe vrhli tázavý pohled.
„Já jsem Bůh,“ představil se neznámý, přičemž poslednímu slovu dodal zvláštní důraz.
„A který?“
„Přeci ten jeden jediný.“
„No těpic,“ obrátil Skeptik oči v sloup.
„Co prosím?“ podivil se Bůh.
„Ale, to je jen takový pozdrav.“
„Ach tak. V tom případě no těpic vespolek, pánové...“ Bůh pokynul blahosklonně pravicí, „mám spoustu práce,“ a zmizel v zářivém oparu.
„Tenhle člověk bude jednou opravdu populární,“ rozzářil se Optimista.
„Jak u koho, bůh Pravděpodobnosti pravděpodobně nebude mít radost z konkurence. Čekají nás ještě pěkné věci,“ soudil jako vždy pochmurně jeho společník.

Jenže co se stane dál? Projekt Genesis byl započat a není úniku. Iniciativu pomalu přebírá Stvořitel, architekt vesmíru, a tlupa zmatených bohů. Jenže nenechte se mýlit. Chvilka Septiku ještě nepřišla, ale jednou se ukáže a pak se ještě budou všichni divit!


 celkové hodnocení autora: 97.0 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 3 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 9 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 22 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Allainila 01.02.2010, 19:44:38 Odpovědět 
   Děkujeme, děkujeme moc. :)
Nikdy bych nečekala, že z takového malého "slintu", který vznikl za účelem naší zábavy, vznikne něco, co pobaví duševně vyspělé čtenáře.
Zdá se, milá Alo, že náš pseudohumor není zase tak "pseudo". Jaký šok! 8-)
 Apolenka 31.01.2010, 17:59:44 Odpovědět 
   Tak takhle to tedy bylo... a co teprve až nastoupí Septici...

Je tam spousta náramně vtipných momentů - INTELIGENTNÍ HUMOR. To jste se tedy vyřádily... a povedlo se. Škoda, že nejde dát dvě jedničky, když jste dvě.
 ze dne 31.01.2010, 19:39:46  
   Alasea: Tedy, že to bude označeno jako inteligentní humor, to jsme tedy vážně nečekaly! :-)
To psaní jsme si opravdu užily, málem jsme se při tom usmály k smrti, takže je fajn, že trocha toho smíchu zbyla i na ostatní. :-)
 Šimon Pecháček 30.01.2010, 15:07:35 Odpovědět 
   Pěkná slovní hříčka :) od začátku do konce jsem se smál a tak to má u komických příběhů být :)
Bezvadný - 1
 ze dne 30.01.2010, 19:26:37  
   Alasea: Jsme rády, že se líbilo. :-)
 Šíma 30.01.2010, 14:03:51 Odpovědět 
   Líbilo a pobavilo! ;-))) Uložím si k oblíbeným, hihi! Pěkně absurdní hříčka...
 ze dne 30.01.2010, 19:23:08  
   Alasea: To jsme rády, pobavit, to byl ten hlavní důvod. :-)
 čuk 30.01.2010, 10:10:47 Odpovědět 
   Text považuji za vtipný a téma originálně osvětlující, občas docela hustý hlod.(Na př. se mi líbí boj o tvar zeměkoule) Pointa je dobrá. Další bozi jsou dost nepřehlední (pro mne jako čtenáře se špatnou pamětí je tam příliš kliček), dochází sice k šermu slovník hříček, dle mne by to chtělo trochu zdynamizovat, pohybem, příkladem (třeba na to, co je nepravděpodobnost a pravděpodobnost- vlastně: tyhle dva pojmy jsou prazákladem). Pobavilo.
 ze dne 30.01.2010, 19:20:06  
   Alasea: Vtipné a originální, nic lepšího jsme si nemohly přát! Jsem ráda, že to nezaujatý čtenář může takhle hodnotit. Měly jsme trochu strach, co si o tom normální lidé (tzn. ne my dvě :-)) můžou říct... :-)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
tester2
(18.9.2019, 20:40)
tester
(18.9.2019, 20:37)
Luboš Kemrň
(8.9.2019, 16:38)
Asinějakávadná
(5.9.2019, 22:42)
obr
obr obr obr
obr
Zorie ze Střeko...
Zirvith Snicket
Ve znamení kord...
Zirvith Snicket
Návštěva
Baworg
obr
obr obr obr
obr

Jedna z věcí
Francis Black
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr