|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 29006 příspěvků, 4550 autorů a 303529 komentářů :: on-line: 13 ::
|
 |
|
:: Mikrosvět ::
 Sakora |
publikováno: 16.01.2010, 15:13
|
| Vzpomínka na léto... |
| |
|
|
„Já to zítra posekám, miláčku,“ volal na mě můj drahý z dílny. Které zítra, pomyslela jsem si při pohledu na trávu na zahradě připomínající Boubín ve zmenšeném měřítku.
Když se daří, tak se daří. Sekačka, vytažená z přítmí kůlny, začala okamžitě předstírat těžkou chorobu. Kuckala, kašlala, škubala s sebou, dokud ji nesklátil náhlý kolaps. To byl konec. Pietně jsem ji uložila k věčnému spánku, kde vyčká, než ji můj milovaný neprohlédne.
Udělala jsem si kafe a s notebookem pod paždí jsem se šla uklidnit do zahrady. Deku jsem hodila do trávy mezi záhony máty, kde to nejkrásněji voní. V poloze na břiše jsem upřela ustaraně zrak na bujný porost. A najednou, z očí do očí, neviděla jsem nevzhledné trsy trávy, ale tajemný mikrosvět. Kolik života nacházelo se v té zeleni!
Bylo to jako výprava do cizí země…
Horní listy trav i plevelů mají jásavě zelenou barvu. Ten oku milý odstín, díky kterému se říká, že zelená uklidňuje. Špičaté vrcholky travin se vlní v rytmu větru v nikdy neustávajícím tanci. Zlehka na nich přistávají příslušníci řádu létajících hmyzů v barvách své stáje, všichni lehkonozí a okatí. Obklopuje je vůně utkaná z větru, slunce či deště.
O patro níž, po pevných stoncích trav konají svou pouť ti méně barevní, zato těžší. Cupitavými krůčky pospíchají po hnědo-zelených kladinách rovnou za nosem. Ve spleti čerstvých i loňských výhonků je jistě těžké udržet správný směr, ale oni nezaváhají. Každé přeložené stéblo rovno je spadlému kmenu, ale oni stejně statečně jdou dál. V těch místech je vůně trávy intenzivní, je teplá jak letní podvečer a vlhká jak louka po dešti.
Pod nimi je stupeň nejnižší, místo, kde slunce je nevítaným hostem. Tajemná krajina bledých kořenů a tmavé země. Jediný mech je odvážlivec, jenž své chundelaté temně zelené listy nechá vyrůstat v té nehostinné zemi. Zde vespod vše se začíná a vše taky končí. Tvorové, kteří ji obývají, s nedůvěrou hledí na nezvané návštěvníky shůry. Jsou podezřívaví, tlumených barev a rychlých nohou. Vůně, jež pro ně se line, je sytá jak vůně hlíny, co si pamatuju z bramborových brigád.
„Miláčku, co pořád hledáš v tý trávě?“ vyzvídal můj muž stojící v poloze startujícího běžce, zakleknutý za madlem nové sekačky.
„Tady ti je tak…“ odpovídala jsem zasněně.
Nevím už, co jsem řekla. Má slova zanikla v rachotu sekacího stroje. Malý mikrosvět zmizel, byl zkrácen na výšku anglického zástřihu. Zatlačila jsem slzu a prchla za starou stodolu trucovat.
Rozhlédla jsem se po krajině našeho domova. Zpuchřelý, sto let starý dům, tři stodoly pamatující konec předminulého století, a za tím vším půl hektaru přírody, která nepoznala dotek lidské ruky.
Usmála jsem se. Je to v suchu, ještě dlouhý čas budu mít kde pozorovat tajemné mikrosvěty.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
99.0 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 10 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.1 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 16 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 22 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
