» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Charakter člověka je jeho osudem."

Hérakleitos

počet přístupů: 2141490

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29006 příspěvků, 4550 autorů a 303521 komentářů :: on-line: 14 ::

:: Pár... ::

Gilbert Cunninghamm	publikováno: 01.02.2010, 20:08


	Pár hladin smyčců, po okolí krouží, a já stále nevím, co ve mě se plouží, když otvírám vrata veršů, aby plynuly škvírou mezi vzduchem a mou silou jedinou. Pár zevrubných čelistí, čistí a nečistí svůj prachdivoký hrnec bez zlaťáků. Pár ohavných párů, proklínám vlastními vlasy, toť jest ničemné krásy, nahodilost spásy. Pár dlouhatánských vousů, bez brady a nosu, propíná se v lásce, a k mé drahé vrásce na obličeji v němž není nic, než být v obyčeji. Pár vláknitých karamelů, sladkých až zamrazí, když trny z těla vyrazí. Pár oslizlých rtů, podnikavých až až, když umrlčí rukou po mě šmátráš. Pár děsivých dnů ve skříni pijavic nemíváš dnu, a já ne moc jitrnic, a vidíš přeci jen, že tenhleten den, nestojí za nic. Pár klokotavých pramenů nadnášíš se k ní, zvedáš pradlenu. Pár podnikavých očí, dokola zírají, okolo se točí, a tebe vzývají. Pár ohromných luků, zarývá svůj pár zvuků, do mé přezky, pod níž vězíš ty a desky ze shnilého smaragdu.


celkové hodnocení autora: 93.6 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 2		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 3.5		uložit příspěvek

známka poroty: 2.5		tisk příspěvku

počet komentářů: 15		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 25		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

40	03.02.2010, 13:10:13

Jsme zodpovědni nejen za své činy, ale i za slova a myšlenky. Toť


ze dne 03.02.2010, 16:14:14
Gilbert Cunninghamm: Toť neukončená výpověď?

Poustevník	02.02.2010, 19:22:51

Milý Gilberte, já tě neodsuzuji, jen mi trochu vadí to nepodložené sebevědomí. Chtěl jsem ti poradit, kudy, možná, na to, ty víš všechno líp. Tak co? Metaforický svět je jistě krásný, ale ten tvůj, podle mne, metaforický není. Doporučoval jsem ti Góngoru, ty jsi řekl: když ho potkám...Tak co s tebou. Holanova práce s metaforou je světová extratřída. Studoval jsi ho? Na tvých básních to rozhodně vidět není. Já vidím tak nanejvýš zastydlý a hodně chatrný srrealismus. Tvoje nadšení je chválihodné, ale zatím jsi Ameriku neobjevil. Já ti říkám totéž, co říkávali kdysi redaktoři- básníci (kdysi to tak bylo) mladým nejasným adeptům: Přijďte za rok nebo za dva. Oni se také museli učit a věděli, jak dlouho to trvá. Je to jen na tobě. Takže za rok. Dá-li Bůh.

CATHERINE	02.02.2010, 7:43:23

Máš pravdu se smaragdem. Proč by nemohl zde hnít? Apropo - většina lidí má dojem např. kámen neživého charakteru. To je omyl a ještě jednou omyl. Víc nemám času. Letím. Fajn den. Katt


ze dne 02.02.2010, 14:51:04
Gilbert Cunninghamm: Děkuji Ti moc, vypadá to, že Ty jediná jsi pochopila ducha abstrakce mé poezie :) A ještě jednou díky :) Hnijícím smaragdům zdar! :)

Poustevník	01.02.2010, 23:05:18

Milý Gilberte, jaký je asi tvůj svět, když tvoje řeč je prázdná. Nikam totiž nevede, nic nezabírá, dokonce ani cestu od tebe k tobě, prostě nic. Ty se dokonce ani nesnažíš něco zachytit, něco objevit, jen plácáš a plácáš. A to, jak se, skutečně neuměle, snažíš vytvářet neumělé rýmy! Měj se, zkusím si za rok něco od tebe přečíst, snad to bude lepší.


ze dne 02.02.2010, 14:50:17
Gilbert Cunninghamm: A musí v životě vždy něco někam vést? Neznáte ten pocit, pane poustevníku, kdy vám rozum zůstane stát, a nic s tím nenaděláte? Znáte tu hlubinu lidské mysli, kdy se pohroužíte do sebe a vnímáte tok okolí jen metaforicky. Je mi líto, že jsem odsuzován... :) Ale ne, spíš je mi líto, že jsem souzen a nepochopen :) Anebo je mi líto... Tedy vlastně je mi to jedno :D Nebo ne?

Vopice	01.02.2010, 21:03:35

Ahoj Gilberte, na mě je to nacpaný... jako když se divám na horor, slyšim strašidelnej šum, pomalý kroky, začnu se bát... no, ale pak tam vlítne banda zombíků, upírů a vlkodlaků a strach je ten tam...2 (oprava: ona ta létající srdíčka..)

Vopice	01.02.2010, 20:49:56

Odpověď na příspěvek od uživatele: Anna* ze dne 01.02.2010, 20:33:35* Mezi námi děvčaty, ony ani ty létající srdíčka nejsou zářným příkladem dodržování logiky...


ze dne 01.02.2010, 20:54:21
Anna: Jo, asi tak...

Anna	01.02.2010, 20:33:35

Ukaž mi na saspi místo, kde mě osobně NEVADÍ létající srdíčka a podobné zvrhlosti a já Ti dám zapravdu i s Tvým hnijícím nerostem. Trvám na tom, že invenci nelze zaměňovat za svévoli a chaos. Můžeš najít desítky inovativních slovních spojení a obrazů, ale jistá logika věci by zachována zůstat měla, pokud ovšem nemáš v úmyslu psát dada.


ze dne 02.02.2010, 14:48:00
Gilbert Cunninghamm: Jéééééjda. To jsou mi věci. Já nemyslel, že by Ti nevadily srdíčka, ale myslel jsem to tak PROČ by nemohl člověk kombinovat věci nesmyslně, možná až dadaisticky. Všechno je to přeci hra. Někdy je to pochopitelné, a někdy vůbec ne. Je to jako život... Ono, někdy je invence o svévoli a chaosu, a dát řád chaosu může básník, a může se jím nechat i unést... Myslím tedy, nebo to tak vnímám, že zatím jaksi SASPI není připravené na mou poezii, tak se snad vrátím k publikaci prozaické absurdity. Možná si časem zvykne :)

Anna	01.02.2010, 20:08:17

O pár víc párů než je zdrávo... se tu sešlo. Básnička jistě nápaditá, jen kdybys zkusil oddělit zdařilé nápady od těch méně povedených. Na mnoha místech se slova rýmují takříkajíc do počtu; první tři sloky jsou poměrně dobré - pak se forma rozpíjí a ne a ne držet pohromadě. Takové "prohřešky" jako opakování příliš jedinečných adjektiv (podnikavý) anebo "shnilý smaragd" - i básnická invence by měla dodržovat aspoň základy logiky. Smaragd coby nerost může být rozpadlý na prach, zničený, rozdrcený... ale hnijí jen prvky organické. V každém případě se mi líbí zvukomalebnost první sloky, na zbytku by stálo za to ještě zapracovat, a škrtat, číst si znova a znova polohlasem a ještě škrtat.


ze dne 01.02.2010, 20:28:56
Gilbert Cunninghamm: Jsem ostře proti tomu, že by smaragd hnít nemohl. Myslím, že není vůbec a v žádném případě nutné, aby se dodržovaly (ZVLÁŠTĚ V POEZII) zákony logiky či fyzikální zákony. To jsou pořád létající srdíčka, andělská křídlíčka, něžné mucinky, a podobně, ale hnijící smaragd vadí.... To jsou mi věci. Smaragd v poeticky pojatém smyslu může dělat prakticky cokoli co mu mysl dovolí. Tomu se říká invence, a nejen tomu. zakončím citátem, který, řekl bych, se značně zdařil a myslím, že je úžasný a pravdivý: L. Wittgenstein - "Hranice mé řeči jsou hranicemi mého světa."