» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Ženy jsou jako sny - nikdy nejsou takové, jaké bys je chtěl mít."

Luigi Pirandello

počet přístupů: 2141490

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29006 příspěvků, 4550 autorů a 303521 komentářů :: on-line: 13 ::

:: Kruhy ::

Šutrák	publikováno: 07.02.2010, 9:09

...některé události se vracejí v kruzích, všechno souvisí se vším, všichni souvisejí se všemi...


	O dopisech. Dávno... Jel trochu krkolomně z Jihu... Stopem asi načtyřikrát do Říčan a tam už ho to štvalo... Ten kluk co ho vzal poslední, ho svez´až k nádraží... Už bylo pozdě a zrovna jel pantograf... Tak do něj vlez´, koukal po lidech a těšil se domů... Mobily měli jen pár dní... Najednou přišla zpráva... Fee... Tři slova... Kde se touláš? Bylo to tisíckrát víc, než všechny jeho dlouhatánský dopisy... Po pár letech zešílel... Vzpoměl si na to... Až teď... ************************************************************************************************************** Bruslař. Hodně moc dávno... Byl u řeky se svým dědou... Měl dědu rád... Jezdili spolu do Sudáren pro hobru a děda ho nechal vézt káru... Byl na to pyšnej, byl jako velkej... Děda míval v kapse besipky a říkal - chceš volantík..? Když chodili na hřbitov, opravovali po cestě popadaný patníky... Takový laminátový korýtka... Děda nosil i šroubky, aby mohli opravit i odrazky na těch patníkách... S dědou se nikdy nenudil... Na tý řece pořád padal... Měl starý šlajfky na kličku, byl neohrabanej... Malej tlustej kluk... Když přišli domů, musel stokrát napsat - Mám hlavu, jako bednu kytu a nikdy se nenaučím bruslit... Psal to a považoval to za zábavný... Pak pro něj přišel táta... Hrdě mu ukazoval, co musí psát... Táta se smál... *************************************************************************************************************** Bunda. Přijel na chatu na starý Čezetě... Byl málo oblečenej a když navečer odjížděli, Fee mu dala starou bundu... Z jedný strany červenou a z druhý fialovou... (Fee nemá fialovou ráda...) Měl ji na sobě a měl pocit, že mu v životě nic tak neslušelo... Byla cítit vlhkou chatou... Zdálo se mu, že mu nabídla vlastní kůži... Hřálo to... Miloval ji o to víc... Udělala mu radost, aniž by chtěla... Zlatá Fee... Za pár let zešílel... Vzpoměl si na to až teď... ***************************************************************************************************** Knížka. Dlouho myslel, že Fee si ke čtení bere jenom hloupý časopisy... Rozčilovalo ho, že knížka, která jeho tak ohromila, Fee nic neříká... Hučel do Fee jako vždycky... Byl toho plnej a neuměl se krotit... Po čase mu Fee pověděla, jak moc jí oslovila knížka o Židech za války... Fee to řekla klidně, bez afektu... Řek´na to jen hmm... a dál čuměl na televizi... Fee to vůbec nerozčílilo... Možná začínal šílet... Vzpoměl si na to až teď... ***************************************************************************************************** Chrudim. Měl služebně odjet do Chrudimi... Byl smutnej a bolavej, že Fee těch pár dní neuvidí... Pojeď se mnou... Řekl jí, aby věděla, jak mu bude chybět... Nevěřil, že by Fee jela... Musí do práce a je tak rozumná... Fee zavolala šéfovi, že si bere dovolenou... A jela s ním do Chrudimi... *************************************************************************************************** Chrudim II. Musel za klientem... Fee se šla projít do města... Fee se zeptala... Mám něco koupit...? Kup si punčochy... Odpověděl... (Punčochy ho vždycky vzrušovaly...) A ňáký porno... Fee se dřív těmhle věcem bránila... Když se sešli u hotelu, Fee měla v tašce černý punčochy a sešit pornopovídek... Byl na Fee pyšnej, že to udělala... Za čas zešílel... Vzpoměl si na to až teď... **************************************************************************************************** Modrej delfín. Asi před sto lety... Něco jsme ti s mamkou koupili... Povídal Malej... Musel zavřít oči a natáhnout dlaň... Položil mu do ní modrobílýho gumovýho delfína... Nejmilejší Fee... Dal by za ní život... Za pár let ale zešílel... Vzpoměl si na to až teď... **************************************************************************************************** Povodeň. Po velký vodě jeli s Fee do Dobro... Fee vlezla oknem do chalupy... Odstrčila spadlou skříň a vynesla sama televizi... Fee pracovala jako o život... Fee ležela v blátě a čistila žumpu... Byl na Fee ohromně pyšnej... Sám skoro nic neudělal... Zešílel... **************************************************************************************************************


celkové hodnocení autora: 100.0 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 3		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.5		tisk příspěvku

počet komentářů: 12		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 37		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Viktor	26.02.2010, 7:56:37

Odpověď na příspěvek od uživatele: Viktor* ze dne 08.02.2010, 15:45:17* je to pochvala s drobnými výtkami

Viktor	08.02.2010, 15:45:17

formát tvého textu mi, Luboši alias Šutráku, rozhodil prohlížeč... ...není ti hamba...??? ...když jsem poprvé tuhle dardu uviděl pohrdlivě jsem odfrkl... ...struktura útvaru působí vpravdě garfomanicky... ...ale má to vnitřnosti, není to jen vyfouklá kraslice... ...je to v podstatě nepoetický miniseriál, který dokáže čtenáře zaujmout a vtáhnout do příběhu... ...jen to zešilování mne svou jednovrstvou účelovostí rozčilovalo... ..podle mě bylo zcela zbytečné... z formy textu je dostatečně patrné , že hrdina je magor... ...ještě by ch to snesl tak na začátku a na konci... ...aby se neřeklo.... ----


ze dne 25.02.2010, 21:53:07
Šutrák: garfomanicky...? zešiltování....? ...některý slova neznám, koukám. Jednak nevim, co znamenaj´a jednak mě urážej´.. ;-) Ale jinak děkuju, beru to v prostatě jako kladnej ohlas..

kulkul	08.02.2010, 14:38:37

Mně se to dost líbilo zejména v první části a kolem příhody s bruslenim "malej tlustej kuk". Pak to poněkud ztrácí tempo i obrysy. Ty punčochy bych tam nedával, taková věc už dávno nenese žádné plody překvapení, naopak. Některý ty detaily v závěru vyznívají uměle a "zešílel" visí už jen ve vzduchu. Ale buď tady na serveru, Tvá uroveň jistě nadprůměrná.


ze dne 25.02.2010, 21:58:53
Šutrák: no, ono to celý původně nebylo psaný proto, aby se to někde publikovalo, ale proto, že to prostě nějak muselo ven... Jestli něco působí uměle, jen to tak působí, já jen psal myšlenky, jak mi šly hlavou a snažil se jim dát tvar, nic víc.. ..takže i punčochy tam patřej´, anžto to byla velká věc. A nemyslim teď erotiku, myslim prostě "krok naproti". Tyhle moje Kruhy vlastně nejsou poezie, pro mě je to literatura faktu... ..takže tak.. Rozhodně děkuju, že to vůbec někdo čte, obzvlášť působí-li to asoň trochu radosti..

Vopice	07.02.2010, 14:16:37

Tohle je vyjímečný (a nejenom tím, že to rozhodilo grafiku:). Tenhle způsob psaní můžu. V básni je toho tolik a přesto nic, co bych vytkla. 1*


ze dne 07.02.2010, 22:06:31
Šutrák: děkuju.. prostě děkuju.

Šutrák	07.02.2010, 13:00:54

Za prvé - díky za "vzpoměl", jistě, že "n" mi jaksi vypadlo. Omlouvám se a kaju. a dále - děkuji všem za milé poznámky. Vážím si pochvaly a slibuji do budoucna další pokračování. Jedinými neppřáteli jsou čas a míra pohodlnosti. Ale bdu se snažit, mám mnoho důvodů. A chci zde poděkovat i duši (ona ví....), která mne přivedla mezi vás a které vděčím za víc, než by si kdy troufla tušit. A ještě na vysvětlenou, jakkoli to není důležité - nebyl žádný návrat k Fee, byl jenom odchod, pro její klid... Přeji hezké dny a konečně trochu tepla. L.Š.K.


ze dne 07.02.2010, 13:03:48
Šutrák: ...bože, to nešťastné "p"... Můj stroj někdy neposlechne a "p" nenapíše, pak si nějak vzpomene a napíše na jiné místo dvě... Lidský faktor v digitální podobě... :-)

maja52	07.02.2010, 11:23:41

Kvalitně napsané, moc se mi to líbí, má to spád.

Viviana-Mori	07.02.2010, 9:37:29

To je opravdu zajímavé, zase něco nového trochu. Za což jsem vždy nesmírně ráda. Mám ráda vzpomínky, příběhy, jistotu s kterou autor přináší své řádny pod nos čtenáře... Myslím, že se povedlo. Uložím si dílo do oblíbených, abych se mohla vracet.

čuk	07.02.2010, 9:08:55

Buď vítán na saspi ( je zde dobrým zvykem reagovat na komenty) Text je složen z minutových záblesků vzpomínek, máme-li věřit autorovi, pak muže zešílevšího. Záblesky dost banální, takové vzpomínky bývají. Jak autor naznačuje v perexu, měly by spolu souviset a vytvářet "střípkový obraz" jednoho osudu. Text jitří čtenářovu fantazii: jaká skutečnost, jaký osud je skrýván? Spíš než pointy jsou v textu mírné kontrasty: hrdinovo chování a pocity versus vnější svět a osoby v něm. A otázka: proč zešílel. Kromě dvou kladných retro (to jsou sladkobolné střiípky), ostatní ukazují na hrdinovu necitlivost nebo lépe řečeno "životem v iluzích", které asi vedly k velkému zklamání, když prohlédl. První je necitlivostí k Fee, která asi byla příčinou borcení iluzí. Zřejmě se vzbortily nadvakrát, po návratu k Fee, a když si uvědomil zklamání ze sebe a svých blízkých z dětství (jako ztráta určité opory) í (Bruslař), pak mohl být ve velkých depresích... V textu se skrývá tragika jednoho života. Možná že si vymýšlím a vše je úplně jinak, recenzent žádá o odpuštění. Tak tedy recenzentovsky: psáno úsporně, přiléhavě, s detaily, které by měly mluvit, dobrá stylistika a obsah, který vede ki zamyšlení, střípky jsou jakési rozbité zrcadlo někoho, nastavené i čtenáři. vzpoměl?